Američané navrhují vytvořit na Ukrajině demilitarizovanou zónu. Rusové opět zaujali zdržovací taktiku

Válka na Ukrajině, jež si zatím vyžádala desítky tisíc vojenských i civilních obětí, může směřovat k rozuzlení. Přesvědčena je o tom minimálně administrativa nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, která ústy svého zvláštního zmocněnce Keitha Kelloga v rozhovoru pro televizní stanici Fox News uvedla, že je napadená země připravena zřídit třicet kilometrů širokou demilitarizovanou zónu podél současné linie fronty. Nápad na takovou zónu, s níž Američané přišli, by tedy v praxi znamenal, že by si obě válčící strany ponechaly kontrolu nad územím, které v současnosti drží.

„Pokud se dostanete na třicetidenní příměří, tak pak bude prodlouženo. Pak už pro vojáky bude těžké konflikt znovu zahájit. Nemyslím si, že to udělají,“

řekl v televizním vystoupení Kellog.

Luxusní loft na prodej 2+kk, Praha Modřany, Praha 4

Zobrazit nemovitost

Demilitarizovaná zóna

Ukrajinská armáda by byla nasazena od Záporoží přes Dnipro a severozápadně směrem na Kyjev až k běloruským hranicím. Současně s tím by takzvaná koalice ochotných, která zahrnuje Velkou Británii, Francii, Německo a dalších 12 zemích, umístila své síly západně od řeky Dněpr. Řeka by tak fungovala jako hranice mezi územím, jež Rusko ovládá a územím, jež ovládá Ukrajina.

Kellogg dále uvedl, že ačkoli by došlo ke zmrazení fronty, ani USA, ani Ukrajina by neuznaly okupovaná území za ruská. Dodal, že časem by se tato území mohla po vzoru Pobaltí nebo Německa vrátit zpět Ukrajině.

„My jsme nikdy de iure neuznali, že Pobaltí ovládl Sovětský svaz. Řekli jsme, že se to časem změní. A to tak trochu říkáme Ukrajincům. Když se podíváte, co se stalo Německu, vždycky chtěli sjednocené Německo po druhé světové válce. Nedostali ho hned, ale nakonec ho dostali,“

vysvětlil v rozhovoru americký diplomat.

Celou situaci přirovnal ke stavu, jenž vedl pod druhé světové válce k rozdělení Berlína na čtyři okupační zóny.

Západní Berlín

Když byl na konci druhé světové války Berlín obsazen Rudou armádou, vítězné mocnosti se dohodly, že bude bývalé hlavní město Německa rozděleno do sektorů. Celá oblast se měla stát demilitarizovanou zónou. Kromě vojenských posádek mocností nesměly být ve městě žádné jiné vojenské sbory. A to ani u příležitosti vojenských přehlídek.

Protože chtěl ale poté Stalin ovládnout celou metropoli, rozhodli se Američané, Britové a Francouzi ke kroku, který vedl k vytvoření Západního Berlína. Obyvatelé svobodné části města tím byli uchráněni od veškeré možné snahy Sovětského svazu omezit jim jejich práva a vnutit komunistickou ideologii. Zároveň s tím ale neměli standardní občanský průkaz pas, jako tomu bylo v případě občanů Spolkové republiky Německo, ale „pouze“ zvláštní tzv. výpomocné průkazy, jež museli mít neustále při sobě. Pro mladé obyvatele Západního Berlína navíc ještě platila jedna skutečnost – nesměli dostávat povolávací rozkazy na vojnu.

Otevřít v galerii (1)

Je návrh realistický?

Zpět ale na Ukrajinu, která se brání ruské invazi. K demilitarizované zóně se agresor staví zatím zdrženlivě s argumentem, že souhlas s takovým návrhem musí potvrdit samotní Ukrajinci. Jedná se ale spíše jen o zdržovací taktiku, kterou už v posledních měsících uplatňoval směrem k americkým návrhům na klid zbraní. Rusko totiž ve skutečnosti požaduje úplnou demontáž Kyjevského režimu, který by byl nahrazen loutkovou vládou podřízenou ruským zájmům.

V případě, že by Rusko na návrh nepřistoupilo, je ale na stole návrh, jak Kellog uvedl, že by Spojené státy zvýšily svou podporu Ukrajině.

Nápadů, jak válku ukončit, byla již celá řada. Ty však zatím ztroskotávají především na vlažném přístupu okupantů. To ostatně nyní připustil pro televizi Fox News také americký viceprezident J. D. Vanc.

„Věděli jsme, že si Rusové řeknou o příliš moc, protože jejich vnímání situace je, že vyhrávají. Nechceme kolaps Ukrajiny, chceme, aby Ukrajina zůstala suverénní zemí."

Zdroje: autorský text, Fox News, ČTK