Prezidentské volby vyhrál Joe Biden! Blahopřát mu bude i Miloš Zeman
Příštím prezidentem Spojených států amerických se stane demokratický kandidát Joe Biden, který v závěru souboje otočil a získal klíčové státy Michigan, Wisconsin a Pensylvánii. Stávající republikánská hlava státu Donald Trump se ovšem nehodlá s prohrou jen tak smířit. Trumpova kampaň už podala žaloby k zastavení sčítání hlasů například v Georgii a Michiganu. Ty ale soudy zamítly. Trump také avizoval, že bude žádat přepočet hlasů ve Wisconsinu a právně napadne všechny výsledky ve státech, kde si Biden připsal výhru až ke konci sčítání.
Těsné do poslední chvíle
Vítězství bylo extrémně těsné a dramatický souboj se odehrával zejména ve státech Michigan, Wisconsin, Georgia a Pensylvánie. Současný prezident Donald Trump překvapil a vedl si lépe, než ukazovaly předvolební průzkumy. Trump získal dosud celkem 213 volitelů, Biden 273 volitelů. V amerických volbách totiž nerozhoduje počet získaných hlasů, nýbrž počet volitelů. Každý stát jich má stanovený počet na základě počtu obyvatel. K vítězství jich budoucí prezident potřeboval 270. Biden však Trumpa porazil i v počtu hlasů. Na kontě jich má přes 74,5 milionů, což je vůbec největší počet hlasů od voličů v historii Spojených států.
Které další státy byly rozhodující?
O výsledku také významně rozhodly státy, ve kterých ani jeden z kandidátů neměl dopředu jasnou podporu. Jedním takovým byla například Florida. Tu se nakonec podařilo získat Trumpovi s 51 procenty hlasů. Vítězství v této oblasti odborníci původně přisuzovali demokratům. Stejně tak Trump zazářil v Ohiu nebo Texasu Drtivě zvítězil ve Wyomingu s téměř 70 procenty hlasů.
Joe Bidenovi se naopak podařilo uspět v Arizoně, kterou v minulých volbách ovládl Trump, či ve státě Maine. S náskokem Biden zvítězil v Kalifornii, Massachusetts či ve Vermontu. Nejúspěšnější byl pak v hlavním městě Washington D.C., kde získal 92 procent hlasů.
Nejvypjatější situace byla v závěru sčítání v Pensylvánii. Tam Trump vedl, s počítáním korespondenčních hlasů však začal Biden jeho náskok stahovat a nakonec jej přeskočil. Získaných 20 volitelů mu nakonec vyneslo vítězství v celkových volbách.
"Ameriko, je mi ctí, že jste si mě vybrali, abych vedl naši skvělou zemi. Práce před námi bude těžká, ale slibuji vám toto: Budu prezidentem pro všechny Američany - ať už jste mě volili nebo ne. Udržím víru, kterou jste do mě vložili,"
sdělil Joe Biden na svém Twitteru.
Co si myslí Piráti a Miloš Zeman?
Kroky příštího amerického prezidenta budou mít pochopitelně vliv i na dění v Evropě a vůbec po celém světě. Ještě před sčítáním jsme proto mezi českými politiky zjišťovali, který z kandidátů má dle nich vyšší šance, i co bude případné Bidenovo či Trumpovo vítězství znamenat na globální scéně.
Prezident České republiky Miloš Zeman řekl, že do nich nechce svým vyjádřením vstupovat.
"U Donalda Trumpa vysoce oceňuji podporu Izraele, nejsem ale příznivcem protekcionismu a války sankcí s Čínou i jinými zeměmi. Nechť tedy rozhodne americký volič. Český prezident poblahopřeje vítězi,"
uvedl jako vyjádření prezidenta jeho mluvčí Jiří Ovčáček.
Podle místopředsedy zahraničního výboru a místopředsedy výboru pro obranu za Piráty Jana Lipavského můžeme očekávat komplikované předání moci. Bidenovo prezidentství se však podle něj ponese v duchu boje proti koronaviru.
"Na globální scéně by pak prezident Biden znamenal předvídatelnější Spojené státy, stejně jako větší vůli pro společné akce - konkrétně by se Spojené státy mohly znovu připojit k Pařížské klimatické dohodě nebo vzít zpět své vystoupení ze Světové zdravotnické organizace,"
domnívá se Lipavský.
Vyburcovaní Američané
Volební účast byla tento rok rekordně vysoká. V době vyhlášení Joe Bidena vítězem bylo sečteno téměř 145 milionů hlasů. Podle odborníků k tomu nejspíš přispěly poslední měsíce, které byly kvůli pandemii koronaviru velmi dramatické. Nejdříve už tradičně hodili svůj hlas do urny voliči v několika osadách státu New Hampshire, pak ve Vermontu a později také ve státech na východě a středozápadě USA. Několik měsíců volebních kampaní pak zakončilo uzavření volebních místností na Aljašce a na Havaji.
Korespondenční hlasy s výsledky zamávaly
Sčítání hlasů trvalo neobvykle dlouho, za což mohly především vypjaté souboje v Pensylvánii, Nevadě, Arizoně, Wisconsinu, Georgii, Michiganu a Severní Karolíně a neobvykle vysoký počet korespondenčních hlasů, které s výsledky řádně zamávaly. Právě na možné machinace s nimi poukázala Trumpova kampaň. Ta podala žaloby ve státech Michigan a Georgia - v obou případech neúspěšně, další také v Nevadě. Dále si republikáni stěžovali na nemožnost přístupu ke sčítání v Pensylvánii. Zde soud vyšel prezidentovu týmu vstříc a umožnil pozorovat sčítání zblízka.
Spory a protesty
Během voleb došlo také k protestům. Řada lidí vyšla do ulic, někteří i se zbraněmi. Demonstrovalo se například ve Phoenixu, Arizoně či v Michiganu. Zatímco podporovatelé republikánského kandidáta protestovali proti údajným podvodům, stoupenci demokratů žádali sečtení všech zbývajících hlasů.
Konflikty však doprovázely volby od samého počátku. Vyvolal je Trumpův projev o údajných volebních podvodech, v němž zmínil, že se chce obrátit na americký nejvyšší soud. To rozčílilo tým demokratů. Krátce před tím se také Trump v Bílém domě prohlásil za vítěze voleb, i když bylo k sečtení hlasů ještě daleko.
Sliby kandidátů
Podle odborníků tyto volby spíš než na skutečném programu stavěla politická kampaň obou politiků spíše na kritice toho druhého. Zatímco Trump svého rivala opakovaně označil za zkorumpovaného a v poslední fázi kampaně dokonce řekl, že "pokud budete volit Bidena, znamená to žádné děti ve školách, žádný Den díkůvzdání ani Vánoce", Biden ostře kritizoval Trumpův přístup k epidemii. Co se týče programů, Biden svým voličům sliboval zvýšení daní pro nejbohatší Američany či transformaci ekonomiky v souvislosti s klimatickými změnami. Trump si naopak stanovil za cíl dokončit "nejlepší ekonomiku v dějinách země".
