Beru si Chorvata: žádné diamantové prsteny a romantické žádosti o ruku. K zásnubám postačí kousek jablka

Za vším hledej lásku… S manželem jsme se seznámili pod plachtami na regatě na Jadranu, takže naše spojení s mořem je naprosto přirozené. Měli jsme mnoho společných známých a všichni věděli, že oba jsme jachtařští nadšenci. Rozhodli jsme se spojit své životy a prožít svůj život v nádherném Chorvatsku.

Ať už jste co se týče chorvatských svatebních zvyků nováčkem, který se připlete na zdejší svatbu při první návštěvě Chorvatska, nebo se vracíte domů na svatbu člena rodiny, vždy můžete očekávat oslavu plnou jedinečných a zábavných tradic. Na rozdíl od amerických svateb nezačíná tradiční chorvatská svatba obřadem. Seznam hostů chorvatských svateb může být velmi rozsáhlý. Rodiny zvou příbuzné, přátele i kolegy, aby se podělili o radost z této události. Je běžné, že na svatbě bývá několik stovek hostů.

Svatební tradice se značně liší region od regionu. Svatební zvyky se dědily z generace na generaci. Od falešných nevěst po házení jablek, vlajkonoše, svatební krucifixy a tanec zvaný kolo.

Luxusní vila 5+kk na pronájem Praha Západ, Okolí Prahy

Zobrazit nemovitost

Svatební dress code

V současnosti je svatební oděv v Chorvatsku ovlivněn západní módou. Na tradičních svatbách se však svatebčané neboli „svatovi“ oblékají do lidových krojů, v chorvatštině „narodna nošnja“.

Svatební oděv měl své zvláštní místo a každá jeho součást měla symbolický význam. Nevěsta nosila korunku nebo girlandu zdobenou různými ozdobami, jako jsou květiny, šátky a staré mince.

Kuma a kum

Oficiálními svědky na svatebním obřadu jsou kuma a kum. Kuma pomáhá nevěstě se všemi svatebními přípravami před obřadem. V den svatby pomáhá nevěstě s oblékáním a během celého dne šíří pozitivní a šťastnou náladu.

Kum je pravou rukou ženicha. Udržuje dobrou atmosféru a baví hosty.

Družičky jsou většinou nejlepší kamarádky nevěsty. Jsou oblečené v krásných slavnostních šatech téže barvy. Starají se během dne o nevěstu, o průběh oslavy, baví hosty a vyzývají je k tanci a veselí.

Manželský krucifix

Svatební kříž je v Chorvatsku tradičním symbolem lásky a manželství. Jedná se o dřevěný kříž, zdobený různými motivy a řezbami. Obvykle se dává jako dárek novomanželům a často je zavěšený na zdi v jejich domácnosti jako symbol vzájemného svazku. Kříž je obvykle ručně vyřezávaný zkušeným řemeslníkem a může být ozdoben jmény páru, datem svatby nebo jinými osobními údaji.

Krásná větvička rozmarýnu symbolizuje vřelé přivítání hostů

V Chorvatsku se rozmarýn používá při vítání svatebních hostů.

Každý host dostane jednu větvičku rozmarýnu. Družičky je připínají na levou stranu oblečení hostů. Tato tradice pochází z dávných dob a je symbolem přivítání. Věřilo se, že rozmarýn odhání zlé duchy.

Snítku rozmarýnu často doplňuje červeno-bílo-modrá stuha, která symbolizuje chorvatskou vlajku. Podle tradice nechají hosté po připnutí dekorace nějaký peněžní obnos jako „dar“ v košíku. Rozmarýn je také velmi častou bylinkou používanou v kytici nevěsty. Roste hojně podél chorvatského pobřeží a symbolizuje věrnost a štěstí.

Jablečné zásnuby

Namísto diamantového zásnubního prstenu muž nabízí ženě obiljezje, což je kus ovoce, jako například jablko, do kterého jsou vtlačeny mince. Přijetí ovoce ženou znamená, že pár je zasnouben. Jedná se o velmi starou chorvatskou svatební tradici, která se v jiných zemích nevyskytuje.

Během předsvatebních slavností si hosté mohou vychutnat tradiční písně, místní jídlo a chorvatský nápoj rakiji

Rakija se podává v láhvi zdobené chorvatskými barvami - červenou, bílou a modrou nebo chorvatským kostkovaným znakem. Pozor, nepřehánějte to, protože obsahuje kolem 50 % alkoholu. Po pár skleničkách se svatebčané vydají k nevěstině domu. V menších městech to lze absolvovat pěšky, ve větších konvojem aut. Pokud nemáte vlastní auto, vždy se můžete připojit k někomu jinému. „Barjaktar“ (vlajkonoš) je v čele průvodu, zbytek svatebčanů jej následuje.

Barjaktar, nosič praporu

Všichni pak zamíří do kostela na obřad. Jedna osoba nese chorvatskou vlajku. Barjaktar má na starosti nošení a mávání chorvatskou vlajkou před svatebčany, kteří cestují na hostinu.

Být požádán, zda byste chtěli dělat vlajkonoše, znamená velkou poctu. Tato role je většinou svěřena někomu s dobrým smyslem pro humor, jelikož s tradicí jsou spojeny i hravé prvky.

Barjaktar je zodpovědný za udržení energie průvodu svatebčanů. Přesun skupiny z jednoho místa na druhé je doprovázen zpěvem, tancem a křikem. Pokud svatebčané cestují autem, barjaktar drží vlajku z okna auta.

Exkluzivní vila na prodej, Říčany u Prahy -, Okolí Prahy

Zobrazit nemovitost

Důležitá věc, kterou je třeba mít na paměti – neztraťte vlajku! Jedním ze zvyků spojených s touto tradicí je, že nevěsta vlajku ukradne a barjaktar ji poté musí odkoupit. Platba může být peněžitá, případně spočívá ve splnění nějakého úkolu.

Falešná nevěsta - tato šílená tradice vždy rozesměje a uvolní nervy před obřadem

Chorvaté milují legraci, o čemž svědčí i tradice „falešné nevěsty“. Falešná nevěsta je jedním z nejzábavnějších svatebních zvyků v Chorvatsku. Ženich přijde s doprovodem před dům své vyvolené a žádá si svou nevěstu. Dveře otevře mužský člen rodiny, ale nevěstu ještě nevydají.

Rodina nevěsty se snaží ženicha „podvést“ tím, že se mu pokusí podstrčit falešnou nevěstu. Tou může být figurína oblečená ve svatebních šatech nebo třeba nevěstina babička, ale třeba i mužští členové rodiny. Po odhalení podvrhu se ženich konečně dostane ke své nevěstě, poté se obě strany spojí a společně vyrazí ke kostelu. Snaha falešné nevěsty přivábit ženicha je jedním z nejzábavnějších chorvatských svatebních zvyků.

V některých oblastech se místo nevěsty nabízí ženichovi družičky. Ten je pak musí všechny odmítnout, dát každé dárek a zatancovat si s ní. Poté ženich poprvé spatří svou nevěstu ve svatebních šatech.

Obřad a rýžový rituál

Svatební obřad trvá přibližně 40 minut, během kterých jsou hosté potichu a soustředí se na obřad. Výměna slibů je důležitou součástí každého svatebního obřadu, bez ohledu na to, jestli se koná v Chorvatsku nebo jinde ve světě. Zvláštností je to, že páry předtím, než si vymění prsteny, často recitují tradiční milostnou poezii. Výměna prstenů symbolizuje věčný závazek jeden druhému i v krušných časech, které je čekají během společného života. Po svatebním obřadu hosté vytvoří řadu, aby novomanželům poblahopřáli. Zajímavý je rýžový rituál.

Rýžový rituál je rozšířený u mnoha svatebních obřadů po celém světě, ale v Chorvatsku ho provádějí trochu jinak. Místo toho, aby hosté házeli rýži na nevěstu a ženicha, přehodí si při odchodu z kostela přes sebe hrst rýže novomanželé. Tento akt má přinést společné štěstí a sladký život.

Dnes se některé páry rozhodnou na místo rýže házet květiny nebo foukat bubliny, takže se jim rýže nenalepí do vlasů. Bez ohledu na to se jedná o milý rituál, symbolizující šťastný společný život.

Chorvatská svatební hostina

Po úvodním přípitku svědků novomanželé otevřou taneční parket svým prvi plesom (prvním tancem). Obvykle si vyberou píseň, která má pro ně speciální význam.

Během noci si hosté mohou vychutnat několik chodů

Jídlo a nápoje hrají při slavnostech důležitou roli, přičemž tradiční jídla jako sarma (plněné zelné listy), čevapčići (grilované klobásky) a burek (slané pečivo plněné masem nebo sýrem) se podávají spolu s místními víny a lihovinami.

Nejprve se podává neformální večeře sestávající z polévky, různých masových a zeleninových talířů a příloh. Typ podávaného jídla se liší v závislosti na tom, kde se svatba koná a z jaké části země pár pochází.

U stolu se nabízí množství koláčů, víno, pivo, tvrdý alkohol a samozřejmě Jamnica (chorvatská minerálka).

V Záhřebu je tradicí podávat kolem třetí nebo čtvrté ráno guláš, zatímco ve Splitu je tradiční sépiové rizoto a peka. O půlnoci se servíruje svatební dort a poté káva.

Zde jsou některá tradiční jídla, která můžete běžně najít na chorvatské svatební hostině:

Peka: Peka je tradiční chorvatské jídlo připravované z masa (obvykle jehněčího, telecího nebo kuřecího) a zeleniny (jako jsou brambory, cibule a paprika), které se spolu vaří v hliněném hrnci na otevřeném ohni. Jídlo se pomalu připravuje několik hodin, výsledkem je jemné a chutné maso se zeleninou.

Sarma: Plněná zelná rolka, která se vyrábí z mletého masa, rýže a různých koření.

Pršut: Dalmátský pršut je druh sušené šunky, která tvoří základ chorvatské kuchyně. Je nakrájený na tenké plátky a servírovaný se sýrem, olivami a chlebem.

Čevapi: Čevapi jsou malé grilované klobásky vyrobené z mletého hovězího nebo jehněčího masa. Jsou oblíbeným chorvatským pouličním jídlem.

Janjetina: Janjetina je pečené jehněčí maso, které je oblíbeným hlavním jídlem na chorvatských svatbách. Jehněčí maso se obvykle pomalu peče na rožni, výsledkem je jemné a šťavnaté maso.

Guláš: vydatný masový guláš. Obvykle se vyrábí z hovězího nebo telecího masa, ale může být i z jehněčího nebo vepřového.

Rakija: Rakija je ovocná pálenka běžně podávaná jako aperitiv nebo digestiv na chorvatských svatbách. Vyrábí se z různých druhů ovoce včetně švestek, meruněk a třešní. Je známá svou silnou a výraznou chutí.

Svatební dort

Tradiční chorvatský svatební dort má několik pater, podobně jako vrstvené dorty v jiných kulturách. Svatební dort se podává ke kávě po hlavním jídle, ale nechybí ani jiné dezerty.

Velmi často je na svatbách mnoho různých svatebních koláčků, známých jako „ svatovski koláči“. Pečou je příbuzní a sousedé nadcházejících novomanželů. Většinou se jedná o výběr malých koláčků a sladkostí, které nepotřebují být v chladu. Je běžné mít celou řadu různých sladkostí. Zde jsou některé populární typy:

Povitica: Povitica je točený koláč se sladkým kynutým těstem plněným směsí mletých vlašských ořechů, cukru a pepře.

Kremšnita: Kremšnita je vrstvený dort z vanilkového pudinkového krému a listového těsta.

Makovnjače: Makovnjače je makový koláč ze sladkého kynutého těsta s nádivkou z mletého máku, cukru a mléka.

Rafioli: Sladké pečivo, které se vyrábí s bohatou mandlovou náplní a krájí se na malé kousky.

Kuglof: Kuglof, připomínající naši bábovku, je jednoduchý koláč vyrobený z máslového těsta a ochucený vanilkou a citrónovou kůrou.

Mađarica: Pečivo sestávající se z tenkých vrstev těsta, které se potřou směsí oleje a cukru a poté se upečou do křupava. Mezi vrstvami je nádivka z mletých vlašských ořechů, cukru a někdy kakaového prášku. Nádivka se rozetře na každou vrstvu, pečivo se svine a nakrájí na kousky.

Hudba hraje na chorvatských svatbách důležitou roli

Druh hudebního doprovodu se liší v souvislosti s daným regionem a specifickými požadavky páru. Zde je několik příkladů tradiční hudby a nástrojů, které mohou zaznít na chorvatské svatbě:

Klapa: Klapa je druh tradiční chorvatské hudby, kterou často prezentuje skupina zpěváků, obvykle mužů. Hudbu Klapa charakterizuje zpěv acappella.

Tamburica: Tamburica je další tradiční chorvatský hudební žánr, který zahrnuje strunné nástroje, jako je tambura, podobná mandolíně.

Medimurská hudba: Međimurska je tradiční hudební žánr z oblasti Međimurje v Chorvatsku.

Typ hudby hrané na chorvatské svatbě se může lišit v závislosti na preferencích páru a jejich rodin. Jednou z oblíbených svatebních písní na první tanec je Provaj/Pokušaj od chorvatských zpěváků Lukyho a Olivera Dragojevićových.

 Tanec kolo

Na chorvatské svatbě jsou všichni neustále na tanečním parketu s výjimkou pravidelných přestávek, když se podávají nové chody jídla. A pokud říkám všichni, myslím všichni: od miminek a batolat po praprarodiče. Také se tančí tradiční tanec v kruhu, k němuž se všichni připojí, drží se za ruce a dělají rychlé pohyby nohama. Je to složitější než to vypadá a tempo je stále rychlejší a rychlejší. Tanec se jmenuje kolo a je populární ve Slavonii, Lice a Bosně.

Během celé noci probíhají speciální proslovy blízkých rodinných příslušníků nebo přátel, v nichž přejí manželům hodně štěstí do budoucího společného života. Nechápejte mě špatně, miluji dobré proslovy, které mohou být velice milé a potěšující, ale leckdy zaberou celou noc, kdy se každý člen rodiny postaví řekne pár slov. Tyto projevy často obsahují vtipné anekdoty o tom, jak se novomanželé seznámili nebo zasnoubili, ale nakonec skončí pozitivně s tím, že řečník vyzve přítomné, aby pozvedli sklenice k přípitku na úspěch manželství.

Mohou dokonce následovat pěvecká vystoupení věnovaná speciálně nevěstě a ženichovi; může se jednat o srdečné balady zpívané někým dostatečně blízkým, kdo zná novomanžele nejlépe, ale i skupinová provedení ve sborovém stylu.

Tanec s nevěstou

Další chorvatská svatební tradice, tanec s nevěstou, začíná obvykle o půlnoci. Hosté mají možnost tančit s nevěstou, ale je v tom jeden trik. Chcete-li si zatančit s nevěstou, musíte nejprve dát peněžní dar! Vložíte peníze do košíku družičky a můžete si zatančit s nevěstou na tanečním parketu. Čím větší dar, tím delší tanec!

3:00 Guláš

Na chorvatských svatbách bývá posledním chodem guláš, který se podává kolem 3:00-4:00 hodiny ranní. Dovedete si to představit? Nemohla jsem tomu uvěřit, dokud jsem to nezažila na vlastní kůži. Na svatbách v Kanadě jsou všichni doma a spí už ve 2:00. A tady se jde jíst guláš.

Guláš je tradičně připravován s masem a zeleninou. Pokud se vám zdá, že je to po velké párty těžké jídlo, máte pravdu! V některých regionech se podává rybí guláš nebo sarma.

Tradiční svatební zvyky

Velice se mi líbí chorvatská tradice předávání dárků. Kolem 2:00 ráno se všichni hosté seřadí a osobně předávají nevěstě a ženichovi dárek. Je to pro novomanžele hezký způsob, jak strávit s každým hostem malou chvilku po chaotickém slavnostním dni. Přímo na místě se dávají i děkovné kartičky s fotografií ženicha a nevěsty ze svatebního dne (fotograf rychle upraví fotku z odpoledne a vrátí se s kartičkami včas na rozdávání dárků - je to jako kouzlo).

V Chorvatsku je zvykem dávat jako svatební dar peníze. Ujistěte se, že máte obálku s pěkným blahopřáním a dostatkem peněz uvnitř. Pokud si nejste jisti částkou, vždycky se před účastí na svatbě můžete zeptat. Důležité je přinést obálku do restaurace. Buď tam bude krabice, do které můžete obálku vhodit, anebo na tradičnějších svatbách proběhne po půlnoci slavnostní obdarování,předání darů ohlášené organizátory. V takovém případě předáte obálku páru s přáním všeho nejlepšího. Poté si můžete oficiálně říci, že jste absolvovali svoji první chorvatskou svatbu!

Jinou chorvatskou tradicí je přípitek. Během hostiny proběhne (možná i vícekrát) přípitek domácí rakijí, což je tradiční chorvatský alkohol. Tato pálenka, jak už jsem zmínila, obsahuje až 50% čistého alkoholu, takže se ujistěte, že znáte své limity! Nechcete přece odpadnout dříve, než se zábava opravdu rozběhne!

Tradice rodinných kalhot se používá k určení, kdo bude skutečným pánem domu, až spolu novomanželé začnou žít. Novomanželé se pokouší šlápnout jeden druhému na nohu. Pokud to stihne ženich dříve než nevěsta, bude hlavou domu on a naopak. V jiné verzi novomanželé závodí, kdo bude dříve u dveří kostela. Vítěz bude v domácnosti pánem.

After party

Večírek nekončí skončením hostiny - jen se přesune na jiné místo. After party je uvolněná záležitost s tancem, hudbou a rakijí a až tam začíná skutečná zábava. Není neobvyklé, že se after party protáhne až do rána.

O Chorvátech je po staletí známo, že jsou pověrčiví a odráží to i svatební zvyky

Zde jsou některé z nejběžnějších pověr tradovaných na chorvatských svatbách:

Něco starého, něco nového, něco půjčeného a něco modrého

Mnoho nevěst v Chorvatsku dodržuje tuto svatební tradici dodnes. Předpokládá se, že tyto čtyři předměty přinášejí štěstí a ochranu pro budoucí společný život.

Nevěsta musí mít závoj

Podle staré chorvatské tradice musí mít nevěsta během svatebního obřadu závoj, protože se věří, že ji ochrání před zlými duchy.

Panenka pro štěstí

Je zvykem, že během svatebních slavností má nevěsta u sebe malou, ručně vyrobenou panenku. Věří se, že jí přinese štěstí do nového manželství.

Házení mincí

Na konci obřadu přátelé nebo rodinní příslušníci hodí přes novomanželský pár mince pro štěstí a požehnání jejich manželství.

Mávání kapesníky

Když novomanželé po skončení obřadu vycházejí z kostela nebo obřadní síně, mávají před nimi hosté ve špalíru bílými kapesníčky. Tento akt symbolizuje přání blahobytu a štěstí na společné manželské cestě životem.

Pokud se vám někdy naskytne příležitost zúčastnit se chorvatské svatby, připravte se na ni. Týden předtím se dobře vyspěte, pijte hodně vody a noste pohodlné boty (a možná kalhoty nebo šaty, které se roztáhnou). Neodcházejte před naservírováním guláše, nestůjte příliš blízko vlajkonoše a možná si dejte jednu nebo dvě lekce, jak tančit tanec kolo.

Zvyk po porodu

Tradiční zvyk po narození potomka se nazývá Babine. Lidé přicházejí s dary pro dítě, často i pár dní po porodu. U nás si kliku od dveří podala celá vesnice. Mladé maminky těsně po porodu tento zvyk příliš nemilují. Naštěstí je mladší generace ohleduplná a přináší dary až po pár měsících, pokud vůbec. Co se týče křtu a oslav, je to individuální. A ještě perlička, pokud jde o menu – typickým jídlem pro velké oslavy je pečené jehně.

Milujete slunečné Chorvatsko a letní dovolenou si u Jadranu nikdy nenecháte ujít?

Začínáme, nebo alespoň já začínám, s koupáním v červnu a končím v září. Existují však i výjimky. Někteří místní se v moři nekoupou vůbec, nebo jen velmi zřídka, čemuž je těžko uvěřit. Mnozí z vás si pomyslí: „To je úplný hřích, mít moře před nosem a nekoupat se… My cestujeme každý rok kvůli moři do Chorvatska…“

Také se přiznám, že na chorvatský smysl pro humor jsem si musela zvykat a dlouho jsem ho nechápala. Rádi se dobírají navzájem, dělají si legraci a někdy to umí až přehnat.

Největší rozdíl je v tom, že bohužel zažili to, co zažili, když v nedávné minulosti museli bojovat za svou svobodu. Často zmiňují bývalé Československo a naše přátelské osamostatnění se.

Na dovolených je vídáme jako usměvavé a ochotné hostitele. Ve skutečnosti jsou temperamentní a zároveň pohodlní

Letní sezóna je hlavním obdobím výdělku, proto každý nasadí, jak to nazývám já, „letní masku“. Tedy to, co vidí rekreanti – dobrosrdečné, ochotné, přátelské lidi. Čím víc se však sezóna blíží ke konci, tím je ochota menší. Proto když slyším: „já bych tak chtěl žít v Chorvatsku“ – doporučuji přijít se podívat i v zimě. Platí to zejména pro přímořské oblasti, zima je zde deštivá a dlouhá.
Děti jsou celé léto u moře, v zimě v parcích. Ve školkách je dětí málo, ve školách se učí pouze dopoledne, ve městech fungují školy kvůli velkému počtu dětí na dvě směny. Mimo sezónu mají rodiny na sebe více času a jedním z největších plusů je moře.

Kde jsme s manželem našli rozdíly, udělali jsme kompromis. Například Chorvaté slaví Vánoce 25. prosince, kdy mají hlavní oběd. Rovněž dárky se otevírají 25. ráno. My máme 24. prosince večeři a aby proběhla v klidu, moje malá si dárky pod stromečkem najde až ráno. Na Nový rok většinou cestujeme do Čech. A tak jsem doma tam, ale už i tady.

Chorvaté nemají jen jednu mentalitu

Je velký rozdíl mezi kontinentálními, dalmátskými a ostrovními Chorvaty. Tyto odlišnosti má na svědomí zejména dějinný vývoj, jelikož různé části země spadaly pod vládu několika monarchií a časem si osvojily rozdílné zvyky, tradice, kuchyni i architekturu. Kontinentální část, která s námi sdílela téměř 900 let dějin, má velmi podobnou mentalitu jako Slováci a Češi. Takže pokud se člověk přestěhuje například do Záhřebu, neutrpí žádný šok a nic ho nepřekvapí. Pouze přejde z jednoho slovanského jazyka na druhý. S těmito Chorvaty jsme opravdu jako sourozenci od stejné matky.

Obyvatelé nádherné Dalmácie jsou nám také velmi podobní, akorát jsou trochu více ovlivněni Itálií, což je vidět v kuchyni, v temperamentu a způsobu života. Mají rádi ležérnost, moc nespěchají a neholdují workoholismu. Tenhle životní styl je mi osobně nejmilejší.

A ostrované jsou kapitola sama o sobě. Když jsem přijela do Chorvatska, nevěděla jsem, co přesně od ostrovního života očekávat, ale domnívala jsem se, že tu lidé budou uvolněnější než u nás. To víte, moře, slunce, výlety loďkou, koupání se v zálivu, procházky po pláži…. Ale zjistila jsem, že bezstarostné bohémství se tu nepěstuje a místo atmosféry a la Modrá laguna mě přivítal kukučínovský Dům ve stráni.

Hlavně starší občané žijí v domnění, že kdysi bylo všechno lepší než dnes, a proto není třeba nic měnit. Jistou nervozitu a diskomfort ve mně zpočátku vyvolával typický ostrovní způsob komunikace. Dokud jsem nepochytila jazyk, zdálo se mi, že se stále hádají. Ve skutečnosti to však byla jen normální diskuse, jen hlučnější a s podstatně výraznější gestikulací.

Také jsem si nemohla zvyknout na to, jak se lidé při vítání líbají na tváře. Žádné suchopárné podání ruky. Přijede teta, kterou jsi v životě neviděla, popadne tě a líbá, jako by tě znala roky. Pro někoho může být tento zvyk žinantní. Ale ještě horší, než teta s dechem po pečeném beranovi, která tě chce líbat, je fakt, že lidé zde běžně cítí potřebu míchat se do cizích věcí, vyjádřit svůj názor a poskytnout spoustu nevyžádaných rad. Proti těmto případům je potřeba se opravdu obrnit, protože Chorvaté jsou v tomto směru specialisté.

Obecně však musím říci, že Chorvaté jsou velmi podobní Slovákům a Čechům a až na pár neobvyklostí zde kulturní šok jistě neutrpíte. Vzít si za manžela Chorvata je proto určitě dobrou volbou.

ZDROJ: Clarencehouse.com.au, Weddings-in-croatia.net, Marriedtobe.com, Tour-of-croatia.com, Ling-app.com, Expatincroatia.com, Wedbuddy.com, autorské dílo