Jak se říká - láska je láska. A já ji našla v Nigérii. Na dovolené jsem se zamilovala a zjistila, že je Nigérie úžasná země. Muži jsou srdeční, ale i velice paličatí. Žijeme spolu v České republice a mluvíme spolu anglicky, on se učí i česky. Momentálně jsme již půl roku zasnoubení a plánujeme se vzít, a to v Nigérii. Co mě tedy čeká? Mnoho tradic, dobrého jídla, tance a zajímavostí.
Nigérie je bohatá na jazyky, náboženství, kulturu a tradice. Odhaduje se, že v zemi žije 371 kmenů, hlavní jsou ale pouze tři - Igbo, Hausové a Yorubové. Nigerijské svatby tradičně nemají seznam hostů. Vítána je celá komunita a v případě, že se svatby zúčastní celá komunita, je k dispozici dostatek jídla a pití - často je na seznamu hostů totiž kolem 250 osob. Pokud jsou rodiče součástí velkých církví nebo místních nigerijských organizací, jsou povinni opravdu pozvat úplně všechny.
Pokud máte staršího sourozence, musíte počkat, než on sám bude mít svatbu. V rodinách Igbo by se všechny sňatky měly řídit pořadím podle seniority. Mladší sourozenci musí odložit sňatek s milovanou osobou, dokud se jednodušší jejich starší sourozenci neožení. Pokud je to žena, která musí počkat na svatbu své starší sestry, může se budoucí ženich jednoduše rozhodnout, že raději půjde dál, než aby čekal.
Naštěstí je rodina mého budoucího manžela v ohledech přísných tradic benevolentnější. Ale z vyprávění vím, že se i takové záležitosti často dějí. Chci vám o těchto zvycích povyprávět.
V kmeni Hausů musí muži, kteří se chtějí oženit, prokázat tím nejbolestivějším způsobem. Musí snést 100 ran bičem. Tradice říká, že pokud se muž mračí, pláče nebo jakkoli dává najevo, že ho to bolí, prokazuje tak své city. Od této tradice se nyní opouští, ale nejeden záznam mluví o tom, že se toto v minulosti opravdu dělo.
Vybraní členové rodiny jdou do domu nevěsty, aby se představili a oznámili své úmysly. Není to však první setkání ženicha a jeho rodiny, protože rodina nevěsty obvykle ženicha a jeho rodinu zná. Na závěr tohoto představení, které může trvat jeden den nebo řadu setkání, poskytne rodina nevěsty ženichovi a jeho rodině seznam, jehož splnění naznačuje, že ženich to s návrhem na sňatek myslí skutečně vážně. Ženy z nevěstiny rodiny zkontrolují položky předložené ženichem, aby se ujistily, že přesně odpovídají seznamu, který obdržel. Teprve, když jsou ženy spokojeny, mohou zásnuby pokračovat.
Věno může zahrnovat cokoli od ovoce, sladkostí a oblečení až po nové luxusní auto. Pokud ženich není schopen tyto věci poskytnout, zásnuby nemohou pokračovat. Nevěstino věno se prodraží, pokud nevěsta vystudovala vysokou školu a má titul nebo doktorát. To vedlo k tomu, že mnoho potenciálních manželství ztroskotalo na první překážce, protože si ženich nemohl dovolit splnit požadavky rodiny.
Většina nigerijských párů má dva svatební obřady - první je kulturní a zahrnuje většinu tradičních nigerijských prvků a druhý je náboženský. Tyto obřady se konají s odstupem několika dnů a někdy i týdnů.
Pořadí událostí tradičního nigerijského obřadu u svateb Igbo, Hausa a Yoruba je velmi odlišné. Před svatbou musí nigerijský ženich napsat rodičům nevěsty dopis s přáním. Tento dopis je symbolem žádosti o ruku a je předložen rodině nevěsty. Dopis obvykle nahlas přečte člen nevěstiny rodiny a až poté je dáno ženichovi požehnání.
Když si chce muž z kmene Igbo vzít ženu, jde se svým otcem a dalšími mužskými příbuznými zaklepat na dveře nevěstiny rodiny v procesu zvaném Ikuaka neboli klepání. Obvykle je to otec muže, kdo oznámí svůj záměr oženit se s ženou. V rámci této tradice přicházejí muži také s dary, jako jsou kolové ořechy a alkoholické nápoje.
Druhou fází igbské svatby je Ime Ego, vyplacení věna, nebo ceny za nevěstu, po němž následuje Igba Nkwu neboli nošení vína, při němž nevěsta dostane od svých rodičů sklenici vína ještě předtím, než spatří svého ženicha. Se svými pannami se nyní musí vydat hledat ženicha, který bude ukrytý v davu. Muži na svatbě se budou snažit nevěstu samozřejmě rozptýlit. V momentě, kdy ho najde, poklekne na kolena a podá mu sklenku vína. Manžel musí vypít celý obsah a prázdnou sklenici nahradit penězi.
Poté je pár prohlášen za manžele, dojde k dalšímu převlečení a vypukne veselý tanec. Na svatbách Igbo ženichové obvykle poklekají, zatímco na svatbách Jorubů se pouze uklánějí.
Tradiční yorubské svatby jsou velké a živé, účastní se jich 200 až 1 000 hostů. Tyto obřady organizují dvě takzvané alagas, což jsou obvykle starší ženy z každé strany rodiny.
Bez ohledu na to, jak drahý nebo elegantní je svatební oděv ženicha, musí si na znamení úcty lehnout před rodiči nevěsty na zem, a to obvykle i se svými svatebčany. Tento zvyk se nazývá Ìdobálè. Je to jeden ze způsobů, jak si ženich zasluhuje lásky od rodiny nevěsty.
Když se muži ukloní až k zemi, rodina nevěsty položí několik otázek, ženich se posadí a pak vstoupí nevěsta se svými družičkami, které mají na sobě aso-ebi, neboli tradiční šaty. Poté položí ženichovi na hlavu klobouk - Igbeyawo, pak už jen navléknutí snubního prsteny a jsou prohlášení za manžele.
Sňatek u Hausů začíná zaplacením ceny za nevěstu, která se nazývá Kayan Zander. Mimochodem, říká se, že nižší cena za nevěstu má za následek více požehnání pro pár, a když je tato cena zaplacena rodině nevěsty, může se konat svatba neboli Fatiha. Během Fatihy (skutečného svatebního dne) si zástupci obou rodin vyměňují sliby před náboženským knězem, nikoliv před samotným párem.
Událost Wuni, je určena pouze pro dámy. Zde si nevěsta užívá chvíle se svými přítelkyněmi, které si zdobí ruce hennou. Během Kamun Amariya pak ženichovi příbuzní hravě vyjednávají s dámami, aby nevěstu "pustily" na hostinu. Nakonec je nevěsta doprovázena do svého manželského domu v procesu zvaném Kai Amariya.
Konzumace ořechů Kola, které mají podobný vzhled jako kaštany, je běžným zvykem při nigerijských svatebních obřadech. Ořech Kola je produktem stromu, který pochází ze západní Afriky. Při významných obřadech včetně svatebních představení a svatebních ceremonií se předkládá a sdílí všemi členy rodiny jako symbol pohostinnosti, přátelství, lásky a úcty. Má hořkou chuť, takže rozhodně není pro slabé povahy.
Rozlousknutí kolového ořechu znamená pro mnoho kmenů začátek každé tradiční události a pro starší je to způsob, jak přivítat hosty. Před rozlousknutím se musí ořech nejprve požehnat a čím více částí Kolového ořechu se rozlouskne, tím většího blahobytu se hostitelům a návštěvníkům dostane.
Oblečení. Byla jsem šokována tím, jak drahé může být oblečení, když jde o svatbu. Jeden přítel mi řekl, že utratil dokonce ₦800 000 (nigerijských nair), což je asi 38 000 korun.
Aso-ebi, což v překladu znamená rodinné oblečení, jsou klíčovou součástí nigerijského svatebního oděvu. Aso znamená oděv nebo látka a ebi znamená rodina.
Nigerijské nevěsty si jako součást aso-ebi, které zahrnuje barevné svatební šaty podobné kaftanu, obvykle oblékají také gele, což je čelenka nebo kravata z látky, která se hodí ke svatebním šatům. Aso-ebi označuje určitou látku a barvu, které mají obě rodiny sladěné. Ženich a nevěstin doprovod mají k této příležitosti navíc barvu či nějakou odlišnost, aby se vědělo o koho se jedná.
Na církevní svatbě má nevěsta bílé svatební šaty a ženich oblek. Pár se pak může rozhodnout, zda se později během oslavy převlékne do tradičního oblečení či nikoliv. Je důležité zmínit také to, že každý z kmene má své vlastní tradiční oblečení.
K další změně oděvu obvykle dochází, když je pár prohlášen za manžela a manželku, což vede k tomu, že pár znovu vstupuje na svatbu ve stejném oblečení.
Vrcholem nigerijské svatební hostiny je tzv. déšť peněz, při němž hosté zasypávají novomanžele penězi, aby jim požehnali. Během této části obvykle hraje živá kapela či DJ. Na svatbách se většinou pouští afrobeat, hip-hop či tradiční a současná hudba. K této části patří ještě jedna hezká tradice, a to, že při dešti peněz spolu novomanželé tančí - a čím déle tančí, tím déle musí hosté házet peníze. Na větších svatbách má pak pár slušný výdělek.
Jídlo na večírku po obřadu obvykle zajišťuje rodina nevěsty. Tradičně celé jídlo připravuje matka nevěsty a její rodina v domácí kuchyni. Případně si páry mohou zajistit služby nigerijské cateringové firmy, která připraví autentické domácí jídlo.
Nigerijská svatební etiketa nařizuje, že žádný host nesmí odejít hladový. Téměř vždy se podávají štědré porce základních jídel, jako je rýže jollof, která je takovým synonymem pro všechny důležité události. Někdy se jí dokonce říká párty či svatební rýže. Se sousední Ghanou už dlouho soupeří o to, kdo ji umí lépe.
Jako předkrm se obvykle podává masový koláč, klobásové závitky, samosy, boudin, chin pie a pikantní masové špízy zvané suya.
Obvykle jsou základem nigerijské stravy batáty, maniok (škrobnatý kořen), banány a rýže. Mezi běžné pokrmy patří mleté batáty (jako bramborová kaše), jollof rýže (rýže vařená s rajčaty, paprikou a masem) a okra. Nigerijské pokrmy se tradičně kombinují s rybí omáčkou a masem. Teplé podnebí Nigérie umožňuje pěstovat velké množství ovoce a zeleniny, které obohacují její kuchyni.
Při kulturním nigerijském svatebním obřadu krájí nevěsta a ženich dort. Ovšem, přeci jen je tu další rozdíl, dort se totiž krájí během nigerijského obřadu, aby symbolizoval štěstí.
Většina nigerijských domácností se skládá z matky, otce, dětí a v mnoha domácnostech jsou také prarodiče, strýcové a tety. Velikost rodiny se v Nigérii liší. Ve městech mají páry kolem tří až pěti dětí. Na venkově jsou pak rodiny početnější, mají klidně až deset dětí.
Ve většině nigerijských rodin je za hlavu rodiny považován otec. Ten činí většinu rozhodnutí a je hlavním živitelem rodiny. Ženy jsou obvykle zodpovědné za výchovu dětí a domácí povinnosti. Zvláštností je, že ve většině nigerijských se rodiny stravují odděleně, a to dospělí zvlášť a děti zvlášť.
V Nigérii je nejoblíbenějším sportem fotbal, který často hrají dospívající chlapci a dívky. Kina jsou sice méně častá, ale dospívající se rádi scházejí při sledování filmů a televize. Nigerijci mají také rádi tradiční hudbu a tanec, které jsou součástí oslav a zvláštních příležitostí. V mnoha oblastech Nigérie se dospívající navzájem navštěvují jako formu rekreace. Stále oblíbenější je používání mobilních telefonů a internetu. To ale bezpochyby usnadnilo zdejší život.
Nigérie je jednoznačně nejlidnatější zemí Afriky. Ve městě Igbo Ora se na každých 1 000 porodů narodí přibližně 50 dvojčat. Mají vůbec nejvíce dvojčat na světě. Místní obyvatelé to přičítají stravě. V jorubské kultuře jsou dvojčata tak častá, že se jim dávají specifická jména - Taiwo nebo Kehinde podle toho, zda se narodilo jako první nebo jako druhé.
Úředním jazykem země je angličtina, ale mezi hlavní jazyky patří také hausa, joruba, fulanština a igbo. Mluví se také více než 500 dalšími domorodými jazyky. V Nigérii se také vyznává mnoho různých náboženství. O něco více než polovina (53,5 %) se hlásí k islámu, 10,6 % k římskokatolické církvi a 35,3 % ke křesťanství.
Nigérie, známá jako Nollywood, se může pochlubit vysokou produkcí filmů. Týdně produkuje přibližně 50 filmů, což je více než Hollywood. Její příjmy sice nemohou konkurovat Bollywoodu a Hollywoodu, ale i tak každoročně vygeneruje úctyhodných 590 milionů dolarů. Díky tomu je druhým největším zaměstnavatelem v Nigérii a v celé zemi zaměstnává více než milion lidí. Nollywoodské filmy mají v Africe a po celém světě obrovský ohlas.
Stejně jako v jiných afrických zemích považují někteří Nigerijci levou ruku za nečistou a její používání za projev neúcty. Ti, kteří tomu věří, levou rukou nejedí, nepodávají si ruce ani nepřijímají předměty.
Nigérie je také domovem Aliko Dangoteho, nejbohatšího muže Afriky. Dangoteho obchodní zájmy v zemědělství, bankovnictví, výrobě cementu, soli a cukru mu vynesly čisté jmění přesahující 14 bilionů dolarů.
Zdroj: Brides.com, The Knot.com, Wedaways.com, Eivans.com, Easy Weddings.co.uk, Enjoy Travel.com, Forbes.com, US News.com, AFS-USA.org, Travel Visa.ng, autorské dílo