Kromě svazků dvou lidí, manželství, single či mingle soužití, zachvátil svět v poslední době trend sologamie. Jde o nový druh soužití, ve kterém slíbíte věrnost sami sobě a při té příležitosti zorganizujete i svatební ceremoniál. Trendu holdují především ženy, které si obléknou bílé šaty, pozvou rodinu a blízké a navléknou si prsten. Má jít o symbolický slib věrnosti svému nitru a svým ideálům. Asi vás moc nepřekvapí zjištění, že tento fenomén vznikl v USA. Je sice pravda, že mnozí to považují za nesmysl, přesto se najdou i skalní přívrženci. Sologamistkou jsem se stala i já. Vzala jsem si samu sebe. Ve svůj velký den jsem měla dokonce oblečeného „něco starého, něco nového, něco modrého a něco půjčeného“, přestože tato akce byla čistě symbolická a chyběla jí jedna zásadní složka: ženich.
Během obřadu jsem měla oblečené batikované modro-fialové šaty a držela zrcadlo, do kterého jsem se dívala během složení slibu. Zažila jsem ten nejsilnější rituál sebelásky a svazku se sebou, jaký může člověk zažít – slíbila jsem si, že dnes, zítra a navždy budu milovat, ctít a respektovat svou duši.
Sologamii mají v oblibě zejména feministky a dlouhodobě nezadané ženy, které mají celoživotní problém najít si partnera.
Své rozhodnutí vysvětlují tím, že jen ony jsou si tím nejvěrnějším a nejvíce milujícím partnerem v životě. Řídí se heslem, že nejbližší pomocnou ruku najdou na konci vlastního ramene. První kategorii tvoří ambiciózní a emancipované ženy, které jsou si vědomy svého úspěchu. Vztah a lásku považují za jakousi slabost, případně se obávají, že by statusem vdané ženy o všechno to, co tak těžce nabyly, zase přišly. Jak to zpívá Jana Kirschner: „nechcem byť žienka domáca a už vôbec nechcem vydať sa…“. Ve druhé skupině jsou zase nikdy nemilované ženy, ženy zklamané muži, ty, které byly vždycky družičkami, ale nikdy ne nevěstou, staré panny a zatrpklé ženy.
Nepotřebuji potvrzení od nikoho jiného. Nemusím přemýšlet nad přestěhováním se do jiného města, protože se tam musí přestěhovat můj partner. Můžu myslet jen na sebe. Nikdo mi nemůže dát víc lásky než já sama. To jsou výhody, které svatba se sebou samou přináší.
Mnozí se zeptají, zda jde o radikální projev sebelásky, snahu upoutat na sebe pozornost, o glorifikaci samoty nebo o protest proti tomu, co společnost očekává od žen. Odborníci však tvrdí, že takové vyznání sebelásky může být i výsledkem traumat z minulosti a neúspěšných vztahů. Dokonce může poukazovat i na narcistické sklony.
Psychologové věří, že extrémní sebelásku může vysvětlit trauma prožité v mladém věku. Pro někoho, kdo zažil nepříjemný zážitek, by sebepřijetí tohoto druhu mohlo být nesmírně léčivé. Přiznám se, že sama jsem měla těžké dětství. V osmi letech jsem byla opakovaně sexuálně zneužívána. Pokaždé, když se to stalo, jsem se s pláčem dívala do zrcadla a snažila se motivovat a inspirovat samu sebe. Musela jsem si připomenout, že jsem silná. Z tohoto důvodu jsem dospěla mnohem dříve, než jsem měla. Chtěla jsem tak moc, když jsem žádala věrnost, lásku a bezpečí? Po letech v nefunkčním vztahu jsem si uvědomila, že jediná osoba, která mi toto všechno může bezmezně poskytnout, jsem já sama.
Po svatbě jsem dostala spoustu otázek ohledně toho, jaký bude můj sexuální život. I když je pravda, že jsem se zavázala, že k sobě nebudu hledat partnera, znovu se nevdám ani nebudu mít sexuální vztah s nikým kromě sebe, své potřeby můžu plně naplnit.
Pokud si myslíte, že nejnovějšímu trendu podlehly jen ženy středního věku, které mají doma tři kočky a dobře zásobenou vinotéku, jste na omylu. Jde například o úspěšné fitnesky, muže, ale i celebrity.
Přestože je tento fenomén například v Itálii relativně nový, mezinárodně je rozšířen zejména ve Spojených státech, kde se už v roce 1993 rozhodla vdát sama za sebe dentální hygienistka Linda Baker na oslavě svých 40. narozenin. Stejně jako jiné nevěsty, i tato žena slavnostně prohlásila, že bude sama sebe ctít v nemoci i ve zdraví až do doby, než zemře.
Pamatujete si na epizodu Sexu ve městě z roku 2003, ve které Carrie, unavená z pozvánek na svatby jiných lidí, oznámila, že se chce vdávat? Seriál nastartoval růst trendu, který podnítil i celebrity, jako například Emmu Watson, aby učinily stejné odvážné rozhodnutí. V Japonsku tato praxe existuje již desetiletí a je založena na intimní filozofii, která se zaměřuje na péči o sebe a svou vnitřní pohodu. V Kjótu dokonce existuje agentura, která nabízí „samo-svatební“ balíčky, které jsou velmi žádané zejména mezi ženami.
Představte si, že sologamii podlehl i jeden z andílků Victoria´s Secret. Modelka Adriana Lima jistě nemá nouzi o nápadníky a v minulosti ji bulvární fotografové zachytili s obrovským diamantovým prstenem na ruce. Nového partnera však nepřiznala a na sociální síti se k prstenu na prsteníčku vyjádřila takto:
„Co ten prsten? Je to symbol toho, že jsem věrná sama sobě, svému štěstí a vzala jsem si samu sebe. Dámy, mějte se rády a ano, jsem single.“
Před pár lety byl zaznamenán i sologamický rozvod, kdy brazilská modelka Cris Galera oznámila, že chce po pouhých 90 dnech ukončit své manželství se sebou, protože se zamilovala do někoho jiného.
I když tyto svatby zašly tak daleko, že ženy i muži slibují před svědky věčnou lásku k sobě samým, není tento akt nijak právně závazný. Je to svým způsobem jen šaráda a divadlo pro zúčastněné, způsob sebevyjádření. Žádný stát však podobné sňatky - pokud je tak vůbec můžeme nazvat - legislativně nezastřešuje.
Lidská srdce jsou nevyzpytatelná a někdy zahoří láskou i k podivuhodným věcem - láskou tak velkou, že s dotyčnou věcí klidně vstoupí do manželského svazku.
Jistý Japonec se zamiloval do ženské postavy jménem Nene Anegasaki, která pochází ze hry „Love Plus“ na Nintendo DS. Nedokázal svůj cit potlačit, a tak naplánoval svatební obřad a v roce 2009 se s ní oženil. Jejich svatební noc musela být opravdu zajímavá... Svou manželku si Japonec bere všude s sebou, tak jen doufejme, že se mu nerozbije.
Vdát se za věc nebo se s ní oženit, to není vlastně nic nového. Již v roce 1979 si Eija-Riitta Berliner-Mauer vzala Berlínskou zeď poté, co se do ní zamilovala, když ji jako dítě viděla v televizi. Když byla o 10 let později zeď zbourána, manželku to opravdu vzalo.
Žena ze San Francisca má zase vřelý vztah k Eiffelově věži - natolik silný, že se v roce 2008 rozhodla vstoupit s ní do manželství. A na znamení své lásky si změnila i příjmení, po svatbě se jmenuje Erika La Tour Eiffel. Snad nebude slavný symbol Francie omezovat a dopřeje mu možnost stýkat se i nadále s jinými lidmi. Představte si tu vlnu nevole, pokud by se turisté nesměli k Eiffelovce ani přiblížit!
Někdo může namítnout, že si vzal příliš měkkou partnerku, ale Lee Jin-gyu si do svých citů nenechal mluvit. V roce 2010 spojil svůj život s polštářem, který má tvar populární ženské postavy z anime seriálu Shoujo Lyrical Nanoha. Taková manželka neodporuje a přitulit se k ní můžete vždycky.
Edward Smith žije se svou přítelkyní – bílým Volkswagen Broukem jménem Vanilla – a nepřijde mu na tom nic zvláštního. Lidé ho nikdy nepřitahovali, za to ho ale pořádně rajcují nejrůznější dopravní prostředky. Jeho nejintenzivnější sexuální zkušeností prý byla láska k vrtulníku z televizního hitu Airwolf. Muž dokonce přiznal, že měl sex s 1000 auty. Většina z nich patřila zcela cizím lidem.
Co udělá muž toužící po ženě, která neutratí všechny jeho peníze, nebude ho stále poučovat a nikdy ho neopustí? Pořídí si figurínu! Dave Cat se s tou svojí oženil už na začátku tisíciletí. Poskytuje mu prý spoustu věcí, které by skutečná žena nemohla. Například je ticho. Společně byli hosty v televizní show TLC s názvem Moje podivná závislost.
Někomu se to může zdát přitažené za vlasy, jiný to může považovat za zoufalé volání po pozornosti. Pravdou ovšem je, že někteří lidé nepovažují samotu za katastrofu, ale za svou svobodnou volbu. Namísto toho, aby stále poslouchali otázky příbuzných, kdy si už konečně najdou ženicha nebo nevěstu, raději si uspořádají svatbu sami.
Zdroj: Nssgclub.com, Brides.com, Forumdaily.com, Indiatimes.com, Zaujimavosti.net, autorské dílo