Češi navyšují své finanční rezervy. Třetina domácností si měsíčně odkládá více než 5 tisíc korun
Čím dál více lidí začíná myslet na zadní vrátka. Podle letního výzkumu se počet těch, kteří si peníze pravidelně odkládají na finanční rezervu, zvyšuje. Zhruba u třetiny z nás je to více než 5 tisíc korun měsíčně. Naopak vůbec žádné peníze si nedokáže našetřit přes 10 procent Čechů. Experti radí, že bychom se měli přitom opírat o celkovou rezervu ve výši tří až šesti měsíčních platů.
„Každá desátá domácnost v Česku není aktuálně schopná vytvářet žádnou finanční rezervu a běžné životní náklady pokrývá z předchozích úspor nebo z půjček. Devět z deseti domácností je sice schopno vytvářet alespoň minimální finanční rezervu, byť nepřesahující jeden měsíc, často je to ale jen díky sdílení příjmů mezi členy domácnosti,“
uvedla pro LP-Life Monika Hrubá z České spořitelny.
Do rezerv dáváme čím dál více
Přesto je stále více těch, kteří si začínají důležitost finanční rezervy nejen uvědomovat, ale jsou schopni si na ni také peníze odkládat. Počet domácností, které nemají žádnou finanční rezervu, klesl z loňských 14 procent na deset. Vyplývá to z červnového průzkumu, který pro Home Credit provedla agentura Ipsos mezi více než tisícovkou respondentů.
Přes 5 tisíc korun si dává stranou třetina domácností, což je o pět procentních bodů více než loni. Rezervu ve výši jednoho měsíčního příjmu nebo nižší má čtvrtina Čechů a 26 procent domácností má naspořeno více než pětinásobek měsíčního příjmu. Méně než tisíc korun měsíčně pak dokáže ušetřit 11 procent.
"Mít dostatečnou finanční rezervu je klíčové pro zvládání nečekaných životních situací, jako jsou výpadky příjmů, nenadálé výdaje nebo zdravotní komplikace. Ideální finanční rezerva by měla pokrývat alespoň tři až šest měsíců běžných výdajů domácnosti. Nejlepším způsobem, jak si ji vytvořit, je pravidelné odkládání i menších částek, které se postupně nasčítají,"
vysvětlil pro Českou tiskovou kancelář ombudsman klientů Home Creditu Miroslav Zborovský.
Spořicí účty vedou
Nejoblíbenějším nástrojem pro ukládání peněz jsou spořicí účty. Využívá je přes 70 procent Čechů. Na běžném účtu si rezervu nechává 32 procent lidí, což je o sedm procentních bodů méně než loni.
Mezi mladými a vzdělanými se stává navíc stále populárnější investování. Investiční produkty díky tomu má již téměř polovina Čechů. Nejpopulárnější jsou podle šetření ETF fondy, které využívá 19 procent respondentů. Mezi lidmi s příjmem nad 50 tisíc je to až 40 procent. Akcie konkrétních firem preferuje 18 procent Čechů. Nejčastěji se jedná o vysokoškoláky a lidi ve věku 18 až 26 let. Nemovitosti jsou oblíbené hlavně mezi lidmi s vyššími příjmy. Kryptoměny pak přitahují mladé a obyvatele Prahy, tvrdí výzkum.
„Hlavními faktory, které ovlivňují, zda mají lidé k dispozici rezervu, jsou vzdělání, příjem a to, jak s ním vycházejí, rodinný stav, způsob zajištění bydlení a využívání dalších spořicích a úvěrových produktů. S vyšším vzděláním roste pravděpodobnost, že lidé mají nějakou finanční rezervu a roste i velikost této rezervy,
připomenula v té souvislosti redakci Kamila Fialová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Jaká finanční rezerva je optimální?
Podle odborníků bychom se měli opírat o rezervu ve výši tří až šesti měsíčních platů, tedy zhruba od 120 do 250 tisíc korun. Zatímco krátkodobá rezerva by měla být rychle dostupná, dlouhodobou rezervu můžeme nechat pracovat. V případě první varianty se vyplatí například již zmiňované spořicí účty, ve druhém fondy, cenné papíry či držení nemovitostí.
Ačkoliv si velká část domácí populace nikdy nedělala a nedělá rodinný rozpočet, většina si myslí, že mají dobrý přehled o výdajích domácnosti. Jen zlomek z nás netuší, jaké výdaje vlastně má.
„Pokud je to jen trochu možné a rodinná kasa to dovolí, je třeba udržet očekávané měsíční příjmy a výdaje alespoň v mírném plusu ve prospěch příjmů. Nečekané výdaje často mohou překvapit v nejméně vhodnou dobu. Proto je dobré si například z každé výplaty odkládat předem stanovenou částku, třeba pět až deset procent, na horší časy,“
doporučuje Zborovský a dodává, že když se pak například porouchá auto, pračka nebo notebook, je možné úspory použít na pokrytí alespoň části těchto nákladů.
Zdroje: autorský článek, vlastní dotazování, ČTK, homecredit.cz, Ipsos
