Top hledané
Výsledky (0)
Šéfka Evropské komise vzkazuje: Své účty za vysoké ceny elektřiny pošlete do Moskvy!

Češi ve velkém skupují uhlí i dřevo. Připravuje se velká demonstrace proti chudobě

Kristina Valachyová
20. září 2022
+ Přidat na Seznam.cz
11 minut čtení
Zima ve svetru?

S energetickou krizí přišly i obavy Čechů a Slováků, jak se jim podaří přežít letošní zimu. Jediným řešením je šetřit. Vláda sice zastropovala ceny energií, levnější ale už nebudou a i tak se zvýšené ceny do chodu domácností promítnou. Jak situaci vnímají Češi a Slováci? 

Na Slovensku spustili třetí blok jaderné elektrárny v Mochovcích
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová
Čeká nás zima ve svetru?
Čeká nás zima ve svetru?

Většina Slováků bude muset strávit zimu ve svetru

Radiátory bude nutné přiškrtit a ve sprše si zvyknout na vlažnou vodu. Energetickou krizi nezvládá podle odborníků žádná evropská země a Slovensko není výjimkou. Adresná pomoc lidem, firmám, podnikatelům, obcím a veřejným institucím je to, co ze strany slovenské vlády chybí. Složitá energetická situace se odráží v omezování výroby, pozastavení investic, a samozřejmě i v likvidaci pracovních míst. Vláda dostala ve volbách mandát, aby řešila problémy ve prospěch občanů, Slovensko však dva měsíce čekalo na to, aby vládní koalice přestala řešit sebe sama a začala bezodkladně jednat, i když „pět minut po dvanácté“, a pomohla zvládnout současnou situaci.

Finální regulovaná cena elektřiny pro slovenské domácnosti pro rok 2023 by měla být známa do několika týdnů. V současnosti je cena za dodávku silové složky elektřiny regulována na úrovni 61,21 eur (asi 1500 korun) za megawatthodinu. V roce 2023 by mohla být tato cena garantována na 85 procentech letošní spotřeby.

Prodej luxusního bytu s terasou, Praha 8
Prodej luxusního bytu s terasou, Praha 8, Praha 8

„Tohle je něco, co momentálně propočítáváme a diskutujeme se slovenskými elektrárnami,“

řekl premiér Slovenské republiky Eduard Heger.

Veřejný prostor však zaplňují značně odlišné předpovědi. Současnou situaci pro portál TVNOVINY.sk objasnil expert na elektroenergetiku Andrej Hanzel.

Zatímco exministr hospodářství Richard Sulík tvrdí, že ty domácnosti, kterým se podaří ušetřit 15 procent energie, budou platit částku podobnou té dnešní, ministr financí přichází s horší vizí. Namísto zmrazení budou domácnosti podle Igora Matoviče příští rok platit v případě elektřiny o 101 % více a u plynu o 55 %.

Robert Fico ze strany SMER říká DOST! Vláda podle něj nedělá nic s cenami plynu, elektřiny ani potravin.

„My říkáme DOST! Rok upozorňujeme vládu na valící se krizi, nabízíme její řešení a oni NIC! Pokud neslyší na dobré slovo, půjdeme do silových řešení. Svoláváme velké národní shromáždění před prezidentský palác v Bratislavě za pomoci občanské společnosti. V úterý 20.9. v 17. hodin jim vyšleme vzkaz: MÁME VÁS UŽ DOST!”

Konfederace odborových svazů Slovenské republiky se také zmobilizovala a avizuje demonstraci proti chudobě.

„Proto se v sobotu 8. října ve 12:05 setkáme na bratislavském Náměstí SNP na demonstraci Proti chudobě, abychom vládě a parlamentu vyslali jednoznačný vzkaz,“

uvedla prezidentka KOZ SR Monika Uhlerová.

Demonstrace se bude konat ve stejném termínu a čase jako stejná akce Českomoravské konfederace odborových svazů na pražském Václavském náměstí. Společně takto obě odborové centrály vyzývají vlády Slovenské a České republiky, aby se začaly zabývat sociální situací obyvatel obou zemí a nedopustily propadání občanů do chudoby.

Model nízkých mezd a vysoké množství odpracovaných hodin – to je společný jmenovatel nejen slovenských, ale i českých zaměstnanců. S nízkými mzdami nedokážou zaměstnanci čelit ani současnému nárůstu cen energií, potravin, služeb. Bez přijetí účinných opatření a kroků bude chudoba každodenní slovenskou realitou.


Historická chvíle, na kterou jsme čekali dlouhá léta

Otevřít v galerii (3)
Elektrárna Mochovce
Elektrárna MochovceZdroj: Elektrárna Mochovce

Na Slovensku spustili třetí blok jaderné elektrárny v Mochovcích. Nový blok o výkonu 471 megawattů pokryje podle energetiků 13 procent spotřeby elektřiny na Slovensku a země se stane soběstačnou ve výrobě proudu. Životnost bloku je naplánována nejméně na 60 let.

„Slovensko se tak stává evropským lídrem ve výrobě elektřiny z jádra,“

napsal Sulík na sociální síti. Stalo se tak po vydání druhoinstančního rozhodnutí Úřadu jaderného dozoru (ÚJD) a nabytí jeho právní moci po uplynutí patnáctidenní lhůty pro doručení rozhodnutí účastníkům řízení.

Prodej luxusního domu, Praha - západ - 414 m2
Prodej luxusního domu, Praha - západ - 414 m2, Okolí Prahy

Ovlivní to krizi?

„Pokud mluvíme o třetím bloku Mochovců, ten bude součástí liberalizovaného evropského trhu. Pět set megawattů je velký blok, ale v celkové spotřebě Evropské unie tvoří pět set megawattů velmi malé procento. Zda ten blok bude nebo ne, je jedno,“

tvrdí Hanzel.

„Z hlediska Slovenska je však velmi dobré, že ho máme. Budeme mít trošku lepší pozici, pokud se situace na tom liberalizovaném trhu bude měnit. Ta situace se změnit musí, protože není možné, aby byly ceny osmdesát nebo šedesát eur a pak najednou někde tisíc,“

vysvětluje odborník.

„Dlouhá léta se na to čekalo. Pro některé to byl nekonečný příběh, ale dočkali jsme se,“

řekl Eduard Heger.

Připomněl, že Slovensko se posouvá z 52% podílu na 65% podíl jaderné energie na výrobě elektřiny. Spuštění třetího bloku EMO bylo podmínkou pro naplnění dohody vlády a Slovenských elektráren na dodávku silové elektřiny pro domácnosti v letech 2023 a 2024 za stejné ceny, jako jsou v současnosti.

Dostavba Mochovců se oproti plánům výrazně prodražila. Jak uvádí TA3, jde o nejdražší stavbu v historii Slovenska, která stála více než 6 miliard eur.

 

Nespokojené Rakousko

Podle rakouské ministryně pro klima Leonore Gewessler představuje rozšíření elektrárny vzhledem k válce na Ukrajině bezpečnostní riziko, píše se na webu euractiv.sk.

Otevřít v galerii (3)
Leonore Gewessler
Leonore GewesslerZdroj: Profimedia

Úřad jaderného dozoru (ÚJD) vydal definitivní rozhodnutí, kterým umožňuje spuštění třetího bloku jaderné elektrárny Mochovce do provozu. To způsobilo pobouření v Rakousku, které jeho výstavbu dlouhodobě kritizuje. Jaderná elektrárna Mochovce se nachází asi 200 kilometrů od Vídně a 100 km od rakouských hranic.

„Opakovaně jsme varovali před uvedením do provozu. Toto rozhodnutí je naprosto nepochopitelné,“

reagovala na rozhodnutí jaderného úřadu rakouská ministryně ze Strany zelených.

K rakouským výhradám vůči technickým problémům při výstavbě třetího bloku se v důsledku války na Ukrajině přidaly i obavy z jaderné katastrofy a zneužití elektrárny jako válečné zbraně. Největší jaderná elektrárna v Evropě, která se nachází v ukrajinském Záporoží, je totiž od začátku ruské invaze terčem ostřelování. Ministryně v kritice zprovoznění třetího bloku v Mochovcích narážela na několik kauz, které vyšly najevo v průběhu stavby. Výhrady se týkaly například potrubí s vadnou ocelí nebo vrtání do stěn, při kterém se údajně mohla narušit statika. Na několik nedostatků, souvisejících s managementem dostavby ze strany Slovenských elektráren, v minulosti upozorňoval i ÚJD. Po ověření, že došlo ke splnění všech technických a legislativních požadavků, však nakonec ÚJD povolení ke spuštění 3. bloku do provozu vydal.

 

Odměna za sankce

Poté, co Moskva spustila „vojenskou operaci na ochranu Donbasu“, proti ní Západ uvalil sankce, které však zasadily těžkou ránu i ekonomikám států EU. Situaci zhoršilo odstavení hlavního ruského plynovodu, který zásoboval Evropu. Dodávky plynu potrubím se zastavily koncem srpna kvůli poruše klíčové turbíny na kompresorové stanici Portovaja. Jak tvrdí Rusko, pokles dodávek byl způsoben západními sankcemi, které brání údržbě a opravám plynových turbín od firmy Siemens.

 

Šéfka Evropské komise vzkazuje: Své účty za vysoké ceny elektřiny pošlete do Moskvy

Situace v EU začíná být v souvislosti s energiemi napjatá. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzvala občany evropských zemí, aby své vysoké účty za elektřinu poslali do Moskvy Putinovi.

„Účty, které jste nám ukázali, ano, jak říkají Francouzi, jsou „nesnesitelné,“

řekla šéfka EK.

„Ale víte co? Pošlete tyto účty do Moskvy, tam patří, odtud pocházejí,“

řekla v reakci na kritiku francouzské europoslankyně Manon Aubryové, která upozorňovala na zvýšené účty za plyn a elektřinu svých krajanů.

„A co má Moskva s tím, že jsme tak hloupí, že si vlastní elektřinu kupujeme na burze EU? Sami jste si zde burzu postavili, ne Moskva…. Elektřina se stále vyrábí za stejnou cenu…“

píše Tomáš.

„Vy tam v parlamentu byste měli všem občanům států platit komplet plyn i elektřinu, to vy jste dali sankce proti Rusku ne my, trpíme jen my, vám je to jedno vy si z toho platu můžete dovolit platit i ty vysoké ceny, nejlépe od vás z celé EU vypadnout do zapomnění i z NATO…“

píše Emília.

 

Situace v Česku se té na Slovensku nápadně podobá

Otevřít v galerii (3)
Petr Fialav - predseda vlády Českej republiky
Petr Fialav - predseda vlády Českej republikyZdroj: Profimedia

Šílené ceny energií přivádějí lidi do zoufalství. To, že Praha je zřejmě jen začátkem nepokojů, naznačuje český europoslanec Ivan David, který zveřejnil komentář amerického novináře Bradleyho Blankenshipa, dlouhodobě žijícího v Praze.

Čechům už „bouchnul kotel“ a frustrace z toho, co se děje kolem nich, je vyhnala do ulic. Slováci jsou zatím zticha a jen poslušně sklánějí hřbety, na které jim jejich (ne)milovaní politici nakládají stále větší a větší břemeno. Neustálé sliby typu „nebojte se, bude dobře“ nebo „pomůžeme vám“, jim stačí k tomu, aby stále věřili, že politici dělají maximum pro to, aby jim bylo lépe. Jenže není, naopak je jim stále hůř a hůř. Kdy i jim dojde trpělivost, to nikdo neví, vzhledem ke slovenské povaze je ale jasné, že „orat“ se sebou zřejmě nechají pořádně dlouho.

Doktor David hned v úvodu statusu zveřejnil komentář, který napsal novinář Bradley Blankenship.

„Na Václavském náměstí v centru Prahy se minulou sobotu sešlo asi 70 000 lidí, aby žádali demisi současné české vlády – jako reakci na to, co nazývají selháním při řešení probíhající krize. Hněv demonstrantů byl výslovně namířen i proti dvěma hlavním západním institucím, k nimž patří dříve východně orientovaný národ, konkrétně Evropské unii a NATO. Kdybyste se zeptali premiéra Petra Fialy z ODS, v čem je problém, pravděpodobně by odpověděl, že tyto desetitisíce lidí jsou jen nevědomé proruské loutky. Doslova řekl: „Protest na Václavském náměstí svolaly síly, které jsou proruské, blízko extrémním pozicím a jednají proti zájmům České republiky.“

Někteří komentátoři zašli podle něj dokonce o krok dále, když naznačili, že protestující se chtějí doslova znovu připojit k Varšavské smlouvě a vrátit se do komunistické éry.

 

Češi se obávají rostoucích nákladů na plyn a skupují uhlí

V obavách z rostoucích nákladů na plyn Češi skupují uhlí. Některé sklady jsou už úplně prázdné a na zbylé zásoby se dělají pořadníky. Uhlí přitom zdražilo až o desítky procent. Situaci komplikují také polští zákazníci, kteří nakupují v českých skladech v pohraničí. Píše se na CNN Prima News. Ve většině skladů je uhlí vyprodané. Příčinou vysoké poptávky je i to, že lidé kvůli energetické krizi přechází na tuhá paliva. V některých skladech je uhlí na pořadníky, kde jsou i stovky žadatelů. Pokud si lidé například v Chocenickém Újezdě objednají uhlí, dočkají se ho až na Vánoce.

„Ta situace není úplně dobrá. Vše na skladě už je objednané a naplánované na rozvozy. Potřebovali bychom více uhlí, chybí nám přibližně 400 tun,“

řekl dispečer Vladimír Litwan.

Cena uhlí navíc vzrostla. U nedostatkového černého uhlí se cena zvýšila trojnásobně. Za tunu zaplatí zákazníci 19 tisíc korun. Cena hnědého uhlí se oproti jaru zvýšila o 20 procent. Například v Holýšově zaplatí lidé za tunu 6 000 korun. Situaci komplikují také polští zákazníci, kteří začali skupovat uhlí v České republice. V sousední zemi je ho totiž nedostatek

 

Strop na ceny energií už nižší nebude

Česká vláda schválila 12. září strop na cenu energií. Nižší, než je teď, už ale nebude. Pro Radiožurnál to dnes uvedl premiér Petr Fiala. Vláda podle něj zareagovala včas a plynu na nadcházející zimu zajistila dostatek, přesto ale vyzývá k úsporám. Využít jej budou moci domácnosti, živnostníci i firmy, které spadají do kategorie maloodběratelů. Stejný strop se týká i veřejného sektoru (samosprávy, nemocnice, školy…), který bude nakupovat prostřednictvím státem určeného dodavatele.

Vláda schválila, že maloodběratelé zaplatí za kilowatthodinu (kWh) silové elektřiny maximálně 6 korun včetně DPH. Stejné množství plynu pak bude stát maximálně 3 koruny. K tomu pak dodavatel připočte regulovanou část ceny energie. V případě elektřiny by pak měla konečná cena včetně DPH činit 7 až 9 Kč/kWh. Vicepremiér Vít Rakušan při prezentaci na tiskové konferenci uvedl, že pro rok 2023 hrozilo, že cena silové elektřiny pro domácnosti dosáhne až 12 Kč/kWh včetně DPH. Reálně se tak cena zvedne pouze o dvojnásobek oproti hrozícímu až osminásobku.

Tento cenový strop by se měl promítnout do plateb domácností za energie už v listopadu.
Například rodina, která má roční spotřebu elektřiny tři megawatthodiny (MWh), zaplatí po zastropování cen energií na zálohách maximálně 2300 korun měsíčně. Do této částky se kromě samotné ceny silové elektřiny započítávají i další poplatky, například za distribuci.

„Ti, kteří elektřinou nejen svítí, ale třeba i topí nebo vaří, musí i po zastropování počítat s tím, že ceny budou dál vysoké. V takovém případě se měsíční zálohy mohou pohybovat kolem sedmi i více tisíc,“

řekl redaktor ČT Vladimír Piskala.

Rodina, která topí i svítí elektřinou, tak díky zastropování ročně ušetří 111 000 korun.

Rodina, která svítí elektřinou a topí plynem, ušetří 91.000 korun. Měsíčně pak nezaplatí více než sedm a půl tisíce korun. Podle vládních činitelů tak bylo zabráněno tomu, aby lidé museli platit několikanásobky toho, co platili dosud.

Ti, kteří využívají elektřinu jen ke svícení a napájení běžných spotřebičů, zaplatí letos skoro 14 tisíc korun. Příští rok by jejich elektřina podle odhadů vlády mohla stát přes 38 tisíc - díky zastropování cen energií to ale bude o 20 tisíc méně.

 

Lidé s fixacemi se zatím nemusí o nic starat

Domácnosti, kterým končí cenová fixace na začátku příštího roku, se zatím nemusí o nic starat, zálohy jim zůstávají stejné jako dosud. S koncem fixace nebudou platit vyšší cenu, než je ta zastropovaná. Vyšší cenu jim dodavatel nabídnout nemůže.

Pokud jde o plyn, pak například rodina, která za rok spotřebuje devět MWh plynu, zaplatí po zastropování měsíční zálohu maximálně kolem 2800 korun. Piskala upozornil, že lidé si samozřejmě mohou určit vlastní výši záloh. Pokud je ale nastaví příliš nízko, musí domácnosti počítat s tím, že po vyúčtování budou více doplácet.

Například majitelé velkých rodinných domů, jejichž roční spotřeba plynu je i kvůli vytápění třeba 20 MWh za rok, musí počítat s tím, že měsíční záloha může být i po zastropování například 8 tisíc korun.

A například ti, kteří používají plyn na vaření, po zavedení cenového stropu zaplatí příští rok na zálohách namísto předpokládaných 5 tisíc o necelé 2 tisíc méně. Domácnosti, které využívají plyn k ohřevu vody, za něj letos zaplatí necelých 10 tisíc korun. V příštím roce sice budou platit skoro dvojnásobek, kdyby ale nebyly ceny zastropovány, musely by dát za plyn přes 35 tisíc.

Ekonomičtí experti však pochybují, že české vládě bude k pokrytí cenových stropů energií stačit avizovaných 130 miliard korun. Shodují se, že jde o optimistický odhad, přičemž kompenzace mohou být nakonec o dost vyšší. Ministr financí Zbyněk Stanjura chce použít peníze z příjmů všech státních firem, z daně z neočekávaných zisků a z příjmů z emisních povolenek.

 

Zdroje: Facebook Richard Sulík, SITA, Facebook Ministerstvo hospodárstva SR, Dennik N, TV Noviny, EuroZpravy, iDnes, Vláda ČR, irozhlas, CNN Prima News, Greenpeace, Rádiožurnál, ČT24, vlastní dotazování

 

Líbil se vám článek?
Diskuze 0 Vstoupit do diskuze