ČNB snižovat úrokové sazby nebude. Inflace hrozí prostřednictvím růstu cen nemovitostí
Po jednání bankovní rady České národní banky se úrokové sazby snižovat nebudou. Potvrdil to na tiskové konferenci guvernér ČNB Aleš Michl. Příčinou jsou inflační rizika v určitých segmentech ekonomiky jakými je obchod s realitami nebo sektor služeb. Úrokové sazby na hypotečních úvěrech se tak v nejbližších měsících snižovat rovněž nebudou, naopak jejich výše se meziměsíčně mírně zvyšuje.
Sazby, které jsou základním nástrojem měnové politiky České národní banky, a dvoutýdenní repo sazba tak nadále bude na 3,50 %, diskontní sazba na 2,50 % a lombardní sazba na 4,50 %. Mezi členy bankovní rady na těchto sazbách panovala jednomyslná shoda.
Všech sedm členů bankovní rady hlasovalo shodně pro ponechání sazeb v uvedené výši. Ačkoliv je současná inflace blízko 2% inflačního cíle, zároveň v ekonomice přetrvávají inflační rizika, na čemž se shodla celá bankovní rada.
ČNB hraje jestřábím tónem
"Chceme působit jestřábím toném, ale všechny možnosti jsou otevřené a budeme vyhodnocovat, co je pro ekonomiku nejlepší. Nevyhlazujeme, bojujeme proti inflaci, rozhodujeme, abychom bojovali proti inflaci,"
shrnul postoj bankovní rády na tiskové konferenci guvernér České národní banky Aleš Michl. Nižší úrokové sazby tak nastavila ČNB naposledy v roce 2021.
Úrokové sazby ovlivňují pro soukromé osoby především ceny hypotečních úvěrů a také výši úroků na spořících účtech. Podle čerstvých dat Swiss Life Hypoindexu dokonce průměrný úrok na hypotékách meziměsíčně mírně stoupl a u úvěru na 80 % hodnoty nemovitosti se v průměru nyní pohybuje na 5,05 %.
Právě v segmentu obchodu s nemovitostmi spatřuje guvernér Michl pravděpodobně největší riziko směrem k růstu inflace v ekonomice. Z tohoto důvodu tak odhadl, že ani pro dalším zasedání bankovní rady neočekává pokles úrokových sazeb, byť na tiskové konferenci nechtěl příliš spekulovat o dalších reakcích bankéřů na vývoj makroekonomických ukazatelů.
"Ceny služeb se včetně započtení včerejšího předběžného odhadu inflace za červenec pohybují již déle než rok a půl okolo 5%. Ekonomika nám letos roste slušným meziročním tempem v obou čtvrtletích o 2,4%. Bez cen energií, které působí ve směru nižší inflace by červencová inflace činila 3,7 %,"
přidal investiční analytik Vojtěch Měřínský v komentáři na X statistický kontext k důvodům, proč ČNB v čele s Michle nadále drží jestřábí postoj k úrokovým sazbám.
Vysoký růst mezd i HDP
Jak je vidět na statistických údajích z inflačního koše, tak v sektoru služeb dlouhodobě přetrvává podstatně vyšší inflační hladina než jakou výši reposazby drží centrální banka.
Co se týče dalšího vývoje ekonomiky, příliš indicií byť k mírnému poklesu sazby nenajdeme (Měřínsky pro příští zasedání rady vidí maximum v poklesu sazby o 25 bazických bodů). "Riziko slabšího výkonu německé ekonomiky, které však vyvažuje chystaný fiskální impulz," zmínil zahraniční tlak na konferenci Michl.
Německý fiskální balíček se díky provázaností české ekonomiky přes subdodavatelské řetězce na Německo může také projevit nárůstem množství peněz v hospodářství a tím i dalším inflačním tlakem.
Nicméně, jak potvrdí i Michl, česká ekonomika poměrně znatelně roste. Meziroční růst je podle ČNB 2,4 % HDP. Tažen je především vnitřním trhem a spotřebou domácností, kdy v rámci spotřebitelského chování převládá optimismus.
"Růst je tažen spotřebou domácností, dále růst mezd ve výši 6,7 % je z historické zkušenosti vysoký. Je také spojen s růstem cen služeb," vysvětlil ekonomické souvislosti guvernér Michl.
Zdroje: autorský text, tisková konference, ČNB, X, ČTK
