Přichází digitální měny centrálních bank. Spekuluje se o konci papírových peněz

Platit v hotovosti je čím dal větší vzácnost. Obchodníci, kteří nenabízí možnost platit kartou jsou v menšině, to ovšem neznamená, že jsme jednou nohou nastoupili do vlaku digitální měny. Její podstata je v něčem jiném. Dnes některé vlády přistupují k oficiální digitální měně, pro níž se vžil termín CBDC (central bank digital currencies), v překladu tedy jde o digitální peníze centrálních bank

"Digitální peníze centrálních bank lze obecně definovat jako digitální peníze, které jsou přímou pohledávkou jejich držitele vůči centrální bance. Jsou přitom denominovány v zúčtovací jednotce daného státu (např. v ČR by tak šlo o českou korunu). CBDC tedy představují novou, digitální formu peněz emitovaných centrální bankou a stejně jako současné hotovostní peníze je lze využít jako prostředek směny (k placení) i jako uchovatele hodnoty (ke spoření),"

vysvětluje definici digitální měny ČNB na svém webu. Realita však je podstatně prostší. V praxi by digitální měna začala fungovat v ten moment, kdy by ČNB umožnila otevírat klientům platební (event. spořící) účty přímo v centrální bance. Už v současnosti takovýto účet mají některé státní instituce nebo zaměstnanci ČNB.

Pronájem luxusního bytu 2+kk, Praha 1, Josefov, Praha 1

Zobrazit nemovitost

V tuzemsku se dostává do popředí otázka po digitálních penězích právě v dobách vysoké inflace. Protiinflační intervence ČNB, které má naše centrální banka vykonávat podle zákona, by se díky užšímu propojení se subjekty na trhu staly mnohem rychlejší a efektivnější. Například by se nemuselo čekat rok i déle než se projeví zvednutí úrokových sazeb.

Hotovost bez papíru anebo finanční apokalypsa?

Aktuálně jsou představitelé ČNB k zavádění nějaké formy CBDC skeptičtí, ovšem to neznamená, že se tato možnost tuzemského bankovnictví netýká.

​"Na druhou stranu pokud by se vláda jednou rozhodla, že vstoupíme do eurozóny a Evropská centrální banka by už digitální měnu měla, tak se tomu stejně nevyhneme,"

uvedl bývalý člen rady ČNB Vojtěch Benda k trendu v eurozóně a závazku ČR se připojit k zemím používajícím Euro.

"Pokud by v budoucnu státy a centrální banky přistupovaly k digitálním měnám, měly by plnit stejnou roli jako papírové peníze,"

dodal Benda k reálným plánům s digitální měnou a o digitální obdobě hotovosti hovoří i ECB.

Podle kritiků by však takováto měna otevírala dveře státům k snadnému ovládání občanských peněženek, například nuceným utrácením či zákazu utrácet za "zakázané" komodity. Těmito úskalími straší např. konspirátoři nebo antisystémoví politici jako komunista Josef Skála, aktuálně odsouzený za popírání genocidy během katyňského masakru.

První vlaštovky existují, skoro nikdo je nepoužívá

"Pokud by se centrální banka pokusila ukrást peníze výraznými negativními úroky na účtech, v zemích s bazální svobodou, by bylo možné utéct s penězi k bitcoinu, ke zlatu, nebo k jiné měně. Zneužití opravdu není tak jednoduché,"

vysvětloval reálné fungování CBDC ekonom Dominik Stroukal. Poukázal také na fungování CBDC v Nigérii, Jamajce a na Bahamách, kde už digitální měna funguje, ale je využívána zcela minimálně, nedosahuje ani 1 % transakcí, protože tyto účty nejsou provázány s úrokovou sazbou centrální banky. Přesto je Stroukal sám kritikem CBDC a uvádí, že digitální transakce nikdy nedosáhnou anonymity hotovosti, i když ani současný systém příliš anonymity ve finančních transakcích neposkytuje.

Další motivací pro zavedení digitální měny je reálné opouštění hotovosti jako ve Švédsku, kde se hotovost používá k cca 1% plateb, zatímco v tuzemsku je to cca 12 %. 

Zdroje: ČNB, Twitter.com, Youtube.com, Ecb.europa.eu, Seznamzpravy.cz, Reporteri.online.cz, autorské dílo