Top hledané
Výsledky (0)
Politici se rozhodli se lží a nenávistí bojovat

Projevy nenávisti by měla Evropská unie kriminalizovat

Radek Polák
12. ledna 2022
+ Přidat na Seznam.cz
4 minuty čtení
Muž se zavřenýma očima v mikině se symbolem EU.

Většina z nás již pravděpodobně zažila nějakou formu diskriminace. Někomu se nelíbily naše názory, jinému zjev, pohlaví nebo třeba i to, k jaké etnické skupině patříme. Podle analýzy Evropské unie je právě etnická příslušnost jedním z nejčastějších projevů současné nenávisti ve společnosti.

Ruku v ruce se znejistěním části veřejnosti, které souvisí s dlouhotrvající pandemickou nákazou, obavou o ztrátu zaměstnání či migrační krizí, se u části extremistických politiků a jejich přívrženců objevuje čím dál větší potřeba získávat z toho profit, který je založený na vymezení se vůči lidem odlišným od většinové společnosti. Častým terčem jsou právě i lidé jiného etnického původu. S takovou diskriminací se podle šetření Evropské unie setkala v práci skoro třetina lidí. Nejčastěji – zhruba v 45 procentech případů – se to týkalo lidí severoafrického původu. Ve více než 40 procentech případů s tím pak mají zkušenosti Romové.

Prodej luxusní vily, Praha-východ - 420m
Prodej luxusní vily, Praha-východ - 420m, Okolí Prahy

Extremismus u našich východních sousedů

Jedinou závaznější ochranu proti diskriminaci a projevům extremismu v současnosti představují zákony jednotlivých členských zemí. I to však bývá trnem v oku místním představitelům z okraje politického spektra. Například Kotlebovci – Ľudová strana Naše Slovensko, která u našich východních sousedů sedí i v tamním parlamentu a donedávna mělo svého zástupce i v Bruselu, navrhla v minulosti vypustit z trestného zákona všechny paragrafy obsahující trestné činy extremistického charakteru s argumentem, že jí jde o svobodu projevu. Paradoxní, navíc v situaci, kdy tito lidé jedním dechem kritizují jakékoliv formy liberalismu a liberálního myšlení.

Otevřít v galerii (3)
Demonstrace proti diskriminaci.
Demonstrace proti diskriminaci.Zdroj: Karine Zenda / Unsplash

Poté, co se část Kotlebových politiků před nedávnem od tohoto uskupení oddělila, se pak jeden z představitelů nové strany Republika na svém facebookovém profilu negativně vymezil vůči těm neziskovým organizacím a projektům, které před extremismem varují. Jednalo se o europoslance Milana Uhríka, známého mimo jiné tím, že ještě v barvách Kotlebovců nebyl schopný v televizní diskusi potvrdit, zda v minulosti v Evropě byl vůbec nějaký holokaust. Vymlouval se tehdy na to, že není historik. Přesto se takoví lidé snaží často mluvit jménem celého svého národa, i když jim předvolební průzkumy dávají třeba pouze okolo 5 procent.

EU začala konat

Zatím neexistuje ani žádný právní základ, který by kriminalizaci projevů nenávisti a trestných činů z nenávisti na úrovni Evropské unie upravoval. Diskriminace na základě rasy a etnického původu je v Evropské unii sice zakázána Smlouvami a Listinou základních práv. Vedle toho jsou tu ještě platné evropské právní předpisy proti rasismu, rasové diskriminaci a nenávistným verbálním projevům, jako je směrnice o rasové rovnosti a rámcové rozhodnutí o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie. Na reálný stav věcí to však konkrétní dopad příliš nemá. Proto byl pro roky 2020 až 2025 vytvořen Akční plán EU proti rasismu, jenž stanoví řadu opatření, díky nimž lze úsilí jednak zintenzivnit a zároveň i její aktéry propojit na všech úrovních.

Pokrok v boji proti rasismu a nenávisti je křehký – je těžké ho vydobýt, ale velmi snadné o něj přijít. Teď je tedy na čase to změnit. Vybudovat skutečně protirasistickou Unii – Unii, která přejde od slov k činům. A Komise navrhuje akční plán, kterým chce tuto změnu spustit,“

řekla k tomu při představení dokumentu předsedkyně Evropské Komise von der Leyenová.

Otevřít v galerii (3)
Děti různých etnik.
Děti různých etnik.Zdroj: Edward Cisneros / Unsplash

Česká stopa

Počítá se i s tím, že ve Smlouvě o fungování Evropské unie bude rozšířený seznam trestných činů, aby tak existovala minimální společná pravidla, jak trestné činy a sankce použitelné ve všech členských státech vůbec definovat.

„Nárůst projevů nenávisti a nenávistné kriminálním činy je viditelný napříč celou Evropou. V offline i online prostoru. Potřebujeme pravidla, která by je definovala jako kriminální činy a ty pak stejným způsobem sankcionovat ve všech členských zemích EU,“

uvedla v té souvislosti pro LP-Life česká zástupkyně Věra Jourová, která je v Evropském parlamentu místopředsedkyní pro hodnoty a transparentnost.

Otevřít v galerii (3)
Ruce ukazující na člověka jiného etnika.
Ruce ukazující na člověka jiného etnika.Zdroj: Freepik

Ta zároveň dlouhodobě upozorňuje třeba i na nerovnost mezi muži ženami. Příkladem je fakt, že ženy mají v Evropské unii v průměru o 14 procent nižší plat než opačné pohlaví.

S diskriminací a extremismem přitom může bojovat každý z nás. Jak postupovat? Jednak se můžete zapojit do řady diskusí, kterou nabízí třeba Evropská síť proti rasismu. Zúčastnit se lze rovněž některé z akcí Evropského týdne boje proti rasismu, který se koná vždy v březnu. Vedle toho existuje i řada čistě národních kampaní, jež povědomí o rizicích, jež nenávistné projevy představují pro lidská práva a demokracii zvyšují. V mezní situaci se ale se svou stížností můžete obrátit přímo na Evropský soud pro lidská práva.

Boj s extremismem a diskriminací může možná někomu připadat jak boj s větrnými mlýny. Politici z okraje politického spektra ale zkouší, kam až mohou zajít a tomu přizpůsobují svoje další kroky. Dějiny se neustále opakují. Stačí se jen podívat na evropskou historii od 30. až do začátku 90. let minulého století.   

Zdroje: Český rozhlas, Sme, Seznam, vlastní dotazování

Líbil se vám článek?
Diskuze 0 Vstoupit do diskuze