Top hledané
Výsledky (0)
O diskriminaci, obráceném rasismu, antirasismu a nepřesných statistikách

Rychlá zpověď - europoslanec Milan Uhrík: EU si udělala z boje proti rasismu živnost

Kristina Valachyová
05. listopadu 2021
+ Přidat na Seznam.cz
10 minut čtení

V Evropské unii je diskriminace na základě rasového a etnického původu zakázána Chartou základních práv a řadou dalších smluvních dokumentů. Máme též evropské právní předpisy proti rasismu, rasové diskriminaci a nenávistným projevům, jako například směrnici o rasové rovnosti a rámcové rozhodnutí o boji proti formám projevů rasismu a xenofobie. Na řešení přetrvávajících nerovností v Unii jsou však zapotřebí další opatření. Jaká to jsou, jsme se zeptali poslance evropského parlamentu Milana Uhríka. V rozhovoru pro LP-Life.cz se rozhovořil o tom, jak Evropská unie tyto problémy řeší a zda a jak bojuje proti diskriminaci slovenská prezidentka. Milan Uhlík zmínil i nepřesné statistiky při evidování zločinů z nenávisti, o rovnosti příležitostí a obrovském byznysu s eurofondy, které jsou masivně zneužívány.

Pane Uhríku, jaká je role Evropského parlamentu při řešení problémů týkajících se xenofobie a rasismu, respektive jak bojuje Evropská unie s rasismem a xenofobií?

EU bojuje s těmito věcmi spíše virtuálně, podporou nevládních organizací, které se většinou snaží obviňovat majoritu na principu kolektivní viny z toho, že například všichni jsou rasisté, a proto je třeba podporovat vyvolené marginalizované komunity a vyvolené nevládní organizace. Zhruba tak nějak to v rámci unie vypadá.

Stále slyšíme kolem sebe slova jako rasismus či xenofobie. Co si pod těmito výrazy máme konkrétně představit?

Pod pojmem rasismus klasicky rozumíme nějakou teorii rasové nadřazenosti nebo odsuzování někoho za to, že je příslušníkem nějaké jiné rasy. Xenofobie je strach nebo obava z neznámého, z cizího. Myslím si však, že tyto pojmy jsou v současnosti účelově zneužívány k politickým manifestacím, k politickým účelům a postupně ztrácejí význam, který opravdu reálně mají.

Můžeme zmínit počty nahlášených zločinů z nenávisti v rámci EU do roku 2021?

Tyto statistiky sice existují, ale jsou velmi nepřesné. Je třeba uvést, že ty statistiky se evidují i​na Slovensku, ale také v rámci celé Evropské unie většinou jen jako činy proti minoritnímu obyvatelstvu. Je jedno, o jakou etnickou skupinu jde. Jenže existují samozřejmě i činy minority vůči majoritě, které se neevidují jako rasistické trestné činy. Například pokud imigranti ve Francii nebo Německu napadají většinové obyvatelstvo, neeviduje se to. To se přehlíží, to do těch statistik nezapadá. Čili, statistiky jsou, ale jsou velmi zdeformované, jsou umělé... prostě neodrážejí realitu, jaká opravdu je.

Pronájem rodinného domu, Praha 5 - Jinonice
Pronájem rodinného domu, Praha 5 - Jinonice, Praha 5

Jaká konkrétní opatření plánuje Evropská unie aktuálně přijmout?

Jak jsem řekl, Evropská unie vytvořila systém nevládních organizací, z nichž mnohé si z boje proti rasismu udělaly doslova živnost, obživu a politickou kariéru. Bohužel v pojetí těchto nevládních organizací, které tedy zdánlivě bojují proti rasismu, znamená boj proti rasismu jen jakýsi boj proti bílým. Většinou je to orientováno tímto směrem a skutečně, když se podíváte na ty protirasistické organizace, tak jsou namířeny na obranu barevných menšin před většinovým majoritním obyvatelstvem a téměř zásadně nikdy ne naopak. Přitom existuje samozřejmě i rasismus z opačné strany, mohli by o tom vyprávět i lidé na východním Slovensku, kteří žijí v blízkosti osad s asociály.

V čem vidíte vy osobně řešení?

Já osobně vidím řešení v zavedení zásluhovosti do systému. To znamená, aby každý opravdu žil tak, jak si zaslouží, a v odstranění takzvané pozitivní diskriminace, která tyto rozdíly jen prohlubuje.

Které jsou nejrasističtější země Evropy z hlediska evropských statistik?

„Nejrasističtějšími zeměmi“ dle těchto statistik jsou právě země střední Evropy, ať už je to Slovensko, Česko, Polsko nebo Maďarsko, protože nechtějí přijímat imigranty a lidé se o nich negativně vyjadřují. Z pohledu západu jsou tyto země statisticky „jakože“ nejrasističtější. Ve skutečnosti nejsou Slováci jen rasisté. Jen milují a obhajují to, co na Slovensku máme. To znamená, že nechtějí, aby Slovensko bylo ovlivňováno nebo „přemoženo“ cizími kulturami, které nejsou kompatibilní s naší civilizací, s naší kulturou a našim způsobem života.

Jaké země podle vás vykazují nejnižší rasovou zaujatost?

Jak o sobě země samy tvrdí, Německo nebo Francie, kde tedy těch imigrantů přijímají nejvíce. Samy sebe malují jako nějaké vzory pro ostatní státy, jako nějaké vzory pokroku. Případně ještě severské a skandinávské země. Nemyslím si ale, že tyto statistiky a žebříčky jsou objektivní.

Jak je na tom z pohledu EU Slovensko a Česko?

Těch výzkumů a statistik je více. Každá nevládní organizace si dělá své. Slovensko a Česko jsou už tradičně na chvostu těchto antirasistických statistik. Víte, dnes už nestačí jen nebýt rasistou. Dnes jste špatný, už když nejste antirasistou. To znamená, pokud se aktivně neúčastníte různých politických antirasistických manifestací.

Myslíte si, že hlavy států obou těchto národů vedou dobře boj proti rasismu a xenofobii?

Dobře nebo špatně? Naše prezidentka paní Čaputová pochází z prostředí nevládních organizací financovaných i panem Sorosem, takže dělá to, co dělá, zastává se těch, kterých se zastává, a samozřejmě ne většinového obyvatelstva. Viděli jsme to například na zmaření referenda, kdy zcela smazala vůli téměř 600 000 lidí, kteří podepsali referendové archy a milionů lidí, kteří souhlasili s tím, aby bylo vypsáno referendum o předčasných volbách. Čili oni bojují za ochranu různých menšin, nejen etnických, ale například i sexuálních, ale bohužel ne za ochranu zájmů většinového obyvatelstva.

A Česko?

Českou republiku je těžko posuzovat, tam ať si to posoudí samotní Češi. Myslím si, že jsou na tom z pohledu prezidenta o milimetr lépe, než Slovenská republika.

Co další státy? Mnohé organizují protesty a demonstrace...

Pokud máte na mysli protesty a demonstrace ve stylu Black Lives Matter, čili na černých životech záleží, tak to považuji jen za čistě politické manifestace, na kterých se mnozí nevládní aktivisté a začínající politici snaží vybudovat své politické kariéry. Jsou to organizace a protesty financované účelově z různých vládních nebo nevládních fondů, které si z toho doslova dělají určitou politickou živnost. K takovým protestům se rozhodne neplánuji přidat, ani je nepodporuji, protože jak jsem řekl, nejsem rasista, ale nebudu podporovat tyto antirasistické manifestace, které jsou vysloveně zaměřeny, řekněme si to na rovinu, proti většinovému bílému obyvatelstvu.

Europoslanci už dříve odsoudili reakci bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa na tyto protesty, proč?

Europoslanci se mají dobře. Jsou odtrženi od reálného života. Drtivá většina z nich, samozřejmě nemluvím o všech, jsou odtrženi od reálného života. A prezident Trump se v mnoha ohledech formoval jako patriot, vlastenec a jako konzervativně smýšlející americký prezident. To byl důvod, proč ho liberální či progresivně smýšlející europoslanci neměli rádi a odhlasovali odsuzující usnesení proti němu. Já jsem přesvědčen, že ať by prezident Trump udělal cokoliv, vždy by byl těmito politiky považován za špatného.

V červnu 2020 Evropský parlament prohlásil, že rasismus a diskriminace nemá v naší společnosti místo. Bylo to vyhlášeno v souvislosti s celosvětovými protesty po smrti George Floyda. Poslanci vyzvali orgány USA, aby přijaly opatření k řešení strukturálního rasismu a nerovnosti v zemi. Od té doby uplynula určitá doba. Jak to s odstupem času vnímáte?

Je to v první řadě záležitost Spojených států amerických, které mě jako slovenského politika příliš nezajímají. Je to jejich interní věc. Ale nemyslím si, že ve Spojených státech je nějaký strukturální rasismus, jak to oni nazývají. Kdyby tomu tak bylo, tak by se dvakrát po sobě nestal prezidentem Spojených států Afroameričan a nebyli by tam mnozí herci, zpěváci, milionáři v rámci Hollywoodu, kteří jsou rovněž Afroameričané nebo černí.

Mnozí poslanci jsou v současnosti znepokojeni oživováním a narůstající podporou extremistických hnutí a stran v Evropě.

Pro tyto poslance je extremista každý, kdo nemá jejich názor. Je to floskule, slovo, které rovněž začíná ztrácet svůj původní význam. Dnes je za extremistu skutečně označen každý, kdo miluje svou vlast, má úctu a respektuje tradiční pronárodní hodnoty, kdo respektuje pro-life přístup k životu a podobné věci. Všichni jsme extremisté. Všichni jsme nějací zločinci nebo padouši. Je třeba se s tím smířit. Tito lidé o nás nikdy nebudou mluvit jinak.

S čím podle vás souvisí narůstající podpora těchto organizací?

Nemyslím si, že tyto organizace v rámci Evropy nějak narůstají nebo expandují, pokud myslíme ty, které oni nazývají extremistickými nebo rasistickými. Myslím, že Slováci i Češi jsou mírumilovné národy, milují své rodiny, státy, země a jen si chrání to, co je jejich.

Luxusní byt na pronájem 197m2-Praha 5
Luxusní byt na pronájem 197m2-Praha 5, Praha 5

Někde bylo zmíněno, že i politici rozdmýchávají oheň při šíření rasismu a xenofobie.

Ano, to je pravda. Například politici ze současné slovenské vlády, a i v Česku se určitě podobní najdou, si opět na tématu rasismu postavili svou kampaň a nic jiného než rasismus nebo nějaká diskriminace z jejich úst neuslyšíte. A jsou to právě tihle politici, kteří tato témata přinášejí. Kdyby zde tito politici nebyli, v životě běžných lidí většinového obyvatelstva by tato témata absolutně neexistovala.

Za problematickou skupinu ve slovenské společnosti jsou považováni Židé nebo Maďaři. Ještě větší problém tvoří romská menšina. Proč je to tak?

Já znám mnoho Romů nebo Cikánů, kteří jsou slušní, pracují, mají živnosti, běhají po stavbách, makají. Samozřejmě jsou i tací, kteří tak nežijí. Nastavují ruku na poštách a čekají na sociální dávky. To je zase vizitka těchto lidí. Nemyslím si ale, že je správně házet všechny do jednoho pytle. Myslím si, že v rámci sociálního systému, ale i v rámci státního zřízení by měla být zajištěna pro každého rovnost příležitostí. Rovné příležitosti, aby každý, kdo je chytrý a má chuť pracovat, má nadání, talent či schopnosti, měl možnost prosadit se ve státě v rámci společnosti a být úspěšný, žít důstojným životem. To, že někdo takto nechce žít, protože si to sám vybere, nebo je neschopný - s tím bohužel nemůžeme nic udělat. Je to buď jeho osobní volba nebo důsledek jeho menšího nadání, ale nedá se z toho obviňovat většinová společnost.

Kdo je problémovou skupinou v jiných státech EU?

V západních státech EU jsou největší problémovou skupinou většinou neevropští imigranti nebo potomci těchto imigrantů, kteří si tam vytvářejí vlastní ghetta, do kterých se neodváží vstoupit už nejen obyvatelé těchto států, ale dokonce už ani státní ani silové složky. Vznikají tam takzvané no-go zóny, které jsou zcela mimo kontrolu státu, mimo dostupnost pro běžného slušného Francouze, Němce, Itala nebo kohokoliv.

Podle europoslance Romea Franze sedí v Evropském parlamentu několik rasistů. Uvedl pár jmen, mezi nimiž se objevilo i to vaše.

Poslanec Romeo Franz je Rom německého původu, nebo tedy Němec, který si na tématu rasismu vybudoval svou politickou kariéru, a je to jeho živobytí, předpokládám že celoživotní. Jinak než tímto obviňováním a těmito tématy neumí zaujmout, nemá žádnou jinou agendu. Samozřejmě, že i kdyby v europarlamentu rasisti vůbec nebyli, vždycky si najde někoho, kdo bude pro něj ten špatný, protože to prostě potřebuje pro své přežití.

Myslíte si, že extremismus svou podstatou vede k rozvrácení společnosti a k ​​násilí?

Jednoznačně si myslím, že extremismus je něco špatného, ​​nesprávného a v této souvislosti musím říci, že za větší extremismus považuji kroky současné slovenské vlády vůči majoritnímu obyvatelstvu. To vede k mnohem většímu společenskému napětí, konfliktům ale například i protestům, dokonce už i k blokádám a podobným věcem mezi běžným obyvatelstvem a vládní špičkou. To je ten skutečný extremismus, který společnost polarizuje a štve proti sobě. Není správné dělit lidi podle toho, jestli byli diskriminováni, sterilizovaní Romové či Židé. Myslím, že pro všechny by měl platit stejný metr. Pokud má být někdo odškodňován, tak mají být odškodňováni všichni napříč etnickým nebo národnostním spektrem a nejen vybrané etnické nebo národnostní skupiny.

Jaké jsou státy EU s největší romskou populací?

Předpokládám, že střední Evropa a pak samozřejmě Francie, případně Německo.

Jak je to s projekty na pomoc romským komunitám, financovanými z eurofondů?

Tyto eurofondy jsou masivně zneužívané a rozkrádané právě kdejakými nevládními organizacemi a zmíněnými protirasistickými aktivisty, kteří si z boje proti rasismu udělali vysloveně živnost. V rámci našeho hnutí jsme podali už několik trestních oznámení, například i na bývalého zmocněnce vlády pro romské komunity, který například sliboval výstavbu nějakých pracovních budov a podobných věcí, kde by se Romové mohli nechat zaměstnat, a je tam holá louka. Prostě pobrali dotace. Případně berou dotace na absolutně nesmyslné projekty, kdy Romy z osady školí na účetní, přitom jsou to lidé, kteří nemají dokončené základní vzdělání, tudíž o tom, že budou účtovat podvojné účetnictví, rozvahy, výkazy zisků a ztrát, nemůže být samozřejmě ani řeči v tom prvotním stádiu, neboť jim chybí elementární pracovní návyky. Čili ty fondy - je to obrovský byznys, je kolem toho obrovská reklama, ale reálně ničemu nepomáhají!

Myslíte si, že evropská politika může být při řešení problémů rasismu a xenofobie účinnější než politika na národní úrovni?

Já si myslím, že evropská politika nejenže nemůže být účinnější, ona je dokonce kontraproduktivní, protože eurokomisaři, kteří nežijí na Slovensku, nevědí o tom, jaké jsou tu reálné poměry. Co oni o tom vědí, vždyť tu ani nebydlí, nemají tu domy, nejezdí sem, necestují sem. My jako Slováci to víme lépe. Vědí to lépe Češi, Maďaři nebo kdokoliv jiný. Mělo by to být téma, které by si měl každý stát řešit individuálně na své národní úrovni, protože lidé v daném státě nejlépe vědí, jaké jsou vztahy, sporné třecí plochy mezi jednotlivými komunitami a jak je nejlépe vyřešit. Určitě to nikdy nebude vědět lépe nějaký komisař v Bruselu, který sedí ve své klimatizované kanceláři.

Děkuji za rozhovor.

Rychlá zpověď:

Co si myslíte, že se s Evropskou unií stane za 20 let?

Myslím, že za dvacet let už nebude Evropská unie existovat a rozpadne se.

Co říkáte na aktuální politickou situaci na Slovensku?

Je to něco strašného, tohle jsme tu ještě neměli.

Pokud byste nebyl politikem, tak čím?

Byl bych asi programátorem nebo vysokoškolským učitelem, jako předtím.

Co říkáte na to, že se Afghánistánu zmocnil Talibán?

Dalo se to čekat, další fiasko Spojených států amerických ve světě.

Jaký máte názor na diskriminaci?

Diskriminace by neměla být, ale tento pojem ztratil význam, který původně měl.

Co si myslíte o Matovičově očkovací loterii?

Strašné mrhání penězi, které ničemu nepomáhá.

Kdo podle Vás vydělal na koronaviru nejvíce peněz?

Ti nejbohatší na světě.

Jaký máte názor na návštěvu papeže na Slovensku?

Dobrá věc, ale asi to skončí jako fiasko.

Jméno politika, kterého máte nejméně rád a proč?

Igor Matovič, protože ztělesňuje všechna ta negativa, která společnost trápí.

Jak si myslíte, že koronavirus ovlivnil politickou scénu?

Rozhádal, rozeštval nejen politiky, ale i běžné lidi.

Jaké je podle vás největší riziko, které hrozí Čechům a Slovákům, pokud se politika nebude dělat správně?

Myslím si, že může dojít opravdu i k nějakým ozbrojeným konfliktům, případně k občanským válkám.

Kdo by byl podle vás nejlepší prezident Slovenské republiky?

Státník ve stylu Milana Rastislava Štefánika, nebo někdo podobný.

Motto, kterým se v životě řídíte?

Cestu si buď najdu, nebo udělám.

Co byste vzkázal lidem na Slovensku?

Ať neztrácejí naději, dá se to ještě obrátit, dá se vyhrát.
Dotazovaný se ptá redaktora:

Co byste se zeptal vy mě?

Zda jste spokojena se situací na Slovensku.
Ne nejsem, určitě by se to mohlo změnit.
Líbil se vám článek?
Diskuze 0 Vstoupit do diskuze