Ebola straší už také lidi v Česku. Nemoc má první desítky mrtvých
V pražské Fakultní nemocnici Bulovka zůstává na dobu zhruba třech týdnů Američan, který se mohl nakazit ebolou. Není to přitom rozhodně jediný takový případ. Světová zdravotnická organizace totiž mezitím vyhlásila epidemii za mezinárodní stav nouze v oblasti veřejného zdraví. O jaké onemocnění se vlastně jedná?
Ebola představuje jednu z nejnebezpečnějších nákaz, s jakou se kdy lidstvo setkalo. Virus se přenáší přímým kontaktem s tělními tekutinami nakažených osob a počáteční příznaky mohou připomínat například chřipku či malárii, což ztěžuje včasné odhalení nákazy. Poprvé se objevil v roce 1976 v řadě afrických zemí – především v Kongu, Gabonu, Ugandě a Súdánu. Pojmenován byl po stejnojmenné konžské řece, v jejíž blízkosti byl jeho výskyt nejdříve zaznamenán. Nakaženo bylo tehdy přes 00 osob. Zatím největší pohromu způsobila ebola o zhruba 20 let později, když rozsáhlá epidemie postihla Guineji, Libérii, Sierru Leone, Mali, Senegal a Nigigérii. Výsledek? Více než 28 tisíc nakažených a 11 mrtvých!
Více než 100 mrtvých
Nemoc o sobě dává zase vědět v posledních týdnech. Počet podezřelých případů dosáhl podle televize Al Jazeera na 600. Okolo 140 lidí už podle uvedeného zdroje zemřelo.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace v té souvislosti uvedl, že je rozsahem epidemie a jejím šířením hluboce znepokojen. Šéf této organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus už vyhlásil epidemii za mezinárodní stav nouze v oblasti veřejného zdraví.
„Neudělal jsem to lehkovážně. Jsem hluboce znepokojen rozsahem a rychlostí šíření epidemie,"
citovala jeho slova ČTK.
Situaci zhoršuje špatný zdravotní systém
Africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí vyhlásilo vypuknutí eboly v Kongu a sousední Ugandě za kontinentální stav nouze v oblasti veřejného zdraví. Toto vyhlášení mezitím mobilizovalo dodatečné zdroje, včetně týmů pro reakci na mimořádné události a operací dohledu.
Vedoucí střediska Jean Kaseya mezitím upozornil, že ohnisko nákazy se nachází v jednom z nejsložitějších operačních prostředí na kontinentě. Oblast se vyznačuje nejistotou, mobilitou obyvatelstva, křehkými zdravotnickými systémy.
Nejzranitelnější jsou podle odborníků děti. Problém může ještě vyhrotit alarmující podvýživa, která je pro region příznačná, protože oslabuje v kombinaci s extrémně omezeným přístupem ke zdravotní péči v odlehlých oblastech imunitní systém těch, kteří zde přebývají.
Proti virové nemoci ebola kmene Bundibugyo, která situaci komplikuje, navíc údajně neexistuje specifická vakcína a ani cílená léčba. Ochrana se tak opírá zejména o rychlé vyhledávání případů, izolaci nemocných a důsledná hygienická opatření.
Spojené státy „zavírají vrátka“, Evropa je zatím v klidu
Některé státy už zavedly restriktivní opatření. Podle deníku The Washington Post k nim patří rovněž Spojené státy. Ty měly bránit jednomu z lékařů, který se při práci v Kongu ebolou nakazil, aby se se vrátil domů. Místo toho skončil v berlínské nemocnici.
Americká vláda ústy své mluvčí však tvrdí, že jediným důvodem je to, že německá nemocnice Charité je mezinárodně uznávána jako jedno z nejlepších zařízení na světě pro léčbu a zvládání virových onemocnění, jako je ebola, a to na stejné úrovni jako přední zařízení zde ve Spojených státech.
Evropská unie obavy z nemoci celkově mírní. Riziko vypuknutí nákazy na Starém kontinentě je prý „velmi nízké“.
„Víme, že nemoci se nezastaví na hranicích, a to platí i pro ebolu,“
řekla novinářům mluvčí mluvčí Evropské komise Eva Hrnčírová a dodala, že nic nenasvědčuje tomu, že by Evropané měli dělat cokoli jiného než dodržovat standardní zdravotní doporučení.
První případ v Česku?
Přesto také u nás se začala v posledních dnech ebola skloňovat téměř ve všech pádech. Důvodem je americký lékař, který leží v pražské nemocnici Bulovka.
Tento muž je na izolaci na Klinice infekčních nemocí, která má pro takové případy speciální biobox, neprodyšný průhledný stan uvnitř místnosti s vlastní filtrací vzduchu.
„Pacient přechází rovnou do prostor, které jsou kompletně odděleny od jiného prostoru naší kliniky. V tomto prostoru setrvává až do konce izolace,"
popsala situaci primářka tamní Kliniky infekčních nemocí Hana Roháčová. Veškeré náklady za pobyt amerického lékaře zaplatí podle ministerstva zdravotnictví Spojené státy.
Už po příletu na letišti v Ruzyni, kde letadlo s ním přistálo ve středu pozdě večer, provedli zdravotníci a hasiči dekontaminaci muže. Zatím ale není jasné, zda se muž ebolou opravdu nakazil. Podle dostupných informací totiž nemá žádné příznaky. Do jejich objevení bude v nemocnici jen pozorován, nebudou mu prováděna žádná vyšetření. Pokud by se příznaky objevily, odešle Česko jeho vzorky do specializované laboratoře v Berlíně, která diagnózu potvrdí v řádu hodin. Další postup podle nemocnice bude záležet na klinickém vývoji zdraví izolovaného Američana.
„Pro veřejnost ani běžný provoz nemocnice situace nepředstavuje riziko,"
napsala nemocnice na síti X k hospitalizaci muže. Další postup podle nemocnice bude záležet na klinickém vývoji zdraví izolovaného Američana.
Zdroje: autorský článek, ČTK, The Washington Post, Al Jazeera, síť X, Wikipedia
