Investice za miliardy: Rockefellerova nadace se chystá expandovat do Číny
Gigantické umělecké centrum s několika galeriemi, muzei a sídlo pro podnikání. Přesně to se v čínské Šanghaji chystá vystavět Rockefellerova nadace. Se stavbou centra chce začít už příští rok a práce by měly být dokončeny v roce 2026. Stavba má být navíc první významnou investicí Rockefellerovy nadace v Číně - chce do ní investovat v přepočtu 20 miliard korun.
Spojení umění a průmyslu
Umělecké centrum v Šanghaji má mít několik částí. Umělecká část by měla zahrnovat muzeum, divadlo, informační centrum a centrum pro směňování umění, centrum pro obchodování s uměním, centrum pro múzická umění a mnoho dalších. Do této části chce nadace jednak přilákat zahraniční odborníky, ale také školit čínské umělce.
Další částí by pak měla být průmyslová sekce, která by měla být klíčovou oblastí Rockefellerova řetězce v oblasti obchodu s uměním v Asii.
„Doufáme, že díky konstrukci Rockefellerova uměleckého centra (v Šanghaji) se nám společně podaří vytvořit místo snoubící umění a průmysl světové úrovně a podpořit tak integraci a výměnu mezi Čínou a zbytkem světa,“
dodal CEO Rockefellerovy nadace v Číně Jack Hui na veletrhu China International Import Expo. Domnívá se, že projekt by mohl otevřít obchodní kanály mezi Čínou a Spojenými státy a prohloubit spolupráci.
Trump pokračuje v opatřeních
Vztahy mezi Čínou a Spojenými státy jsou totiž v současnosti nejnapjatější za poslední desetiletí. Zrovna předevčírem představila administrativa Donalda Trumpa další protičínská opatření - konkrétně zakázala americké investice do podniků, které vlastní či spravuje čínská armáda. To by mohlo ovlivnit i některé z největších čínských firem, jako China Mobile či China Telecom.
Ledové napětí
Je to však jen další krok v obchodní válce mezi USA a Čínou. Obě země sice minulý rok oznámily, že dosáhly první fáze obchodní dohody, vztahy mezi státy se pak ale zase zkomplikovaly.
Například v září čínské ministerstvo obchodu zveřejnilo seznam takzvaných "nespolehlivých subjektů", které ohrožují čínské zájmy. Těm by mohl být zakázán dovoz či vývoz. Také by však mohla Čína odmítnout vpustit jejich zaměstnance do země či jim udělit pokutu. Konkrétní jména firem však zatím známá nejsou. Vláda Donalda Trumpa zase minulý rok uvalila další cla na čínské zboží. Omezila také výrobce mobilních telefonů Huawei a brojí proti aplikacím Tik Tok a WeChat.
Co udělá Biden?
Otázkou je, jak by mohlo situaci změnit prezidentství demokrata Joe Bidena. Čína, která dosud s gratulací k vítězství vyčkávala, se včera přidala k dalším zemím a Bidenovi poblahopřála.
A jaký je postoj Bidena vůči Číně? To nikdo neví. Během své kampaně však Biden vyjádřil několik negativních postojů vůči Číně, například označil čínského prezidenta za "lupiče" a že vzestup Číny představuje "největší strategickou hrozbu" Spojeným státům. Mnoho odborníků proto neočekává, že by v brzké době Trumpova opatření odvolal. Zatím však žádné konkrétní kroky ve vztahu k Číně nepředstavil a ve své vítězné řeči zdůraznil, že chce především řešit otázku koronaviru v USA. Například odborníci z The Wall Street Journal se domnívají, že by Biden minimálně nemusel uvalovat nová cla.
