Primářka dětské psychiatrické kliniky Iva Dudová: máme plnou kapacitu, nejčastěji jde o pokusy o sebevraždu

Paní primářko, kolik dětí tady aktuálně máte? 

Naše Dětská psychiatrická klinika má kapacitu padesát lůžek a v poslední době jsme zcela vytíženi, to znamená, že máme momentálně zaplněná všechna lůžka. 

Prodej luxusní prvorepubliková Vily 450 m², Okolí Prahy

Zobrazit nemovitost

S jakými nejčastěji problémy se tady děti potýkají? 

My jsme zařízení akutní, k nám se tedy dostanou děti v akutním stavu. V poslední době jsou to hlavně děti, které mají za sebou pokus o sebevraždu, případně mají sebevražedné myšlenky, jsou to děti úzkostné s různými depresivními příznaky, ale také máme spoustu dětí s rozvojem psychotického onemocnění nebo s mentální anorexií. 

Máte pocit, že případů přibývá? 

Určitě. Vidíme trend, že je daleko vyšší poptávka po službách dětské psychiatrie než byla dřív, ale není to otázka posledního roku, ale spíš je to otázka posledních pár let, kdy nám opravdu narůstá počet návštěv dětí na dětské pohotovosti nebo dětském urgentním příjmu. 

Čím to je?

Jeden faktor může být, že ta psychiatrická péče pro děti a adolescenty je poddimenzovaná. Je málo jak lůžek, tak ambulancí a tím pádem, když se lidé dlouho nedostanou ke službě, tak potom mají tendenci přijít na pohotovost nebo využít služeb urgentu. Na druhou stranu je to tím, že je mezi dětmi a adolescenty více psychických potíží než bylo dřív. 

Když bychom chtěli rodičům poradit. Můžeme vypozorovat něco u těch dětí? Co by pro nás mělo být varováním? 

Signálem je vždycky změna, to znamená, začne se měnit chování toho dítěte, začne se měnit jeho přístup k okolí, začne se uzavírat do sebe nebo naopak, může více vyhledávat kontakty, které rodiče vyhodnotí jako škodlivé, čili vždycky je to změna. A potom změna v komunikaci. Je problém v tom, že to někdy může souviset s dospíváním, protože část dospívajících právě v tom věku adolescentním se více upíná na tu vrstevnickou skupinu než třeba k rodičům, je to individuální, ale když bych to měla říct obecně, je to jednak změna a také jakékoliv signály, že to dítě prožívá něco tak těžkého, že ho to vede až k úvahám o tom, jestli být na světě, nebo nebýt. 

Máte pocit, že je málo psychologů a psychiatrů? 

Ano, je málo jak dětských psychiatrů, tak i pro dospělé a klinických psychologů, kteří mají zkušenosti s prací ve zdravotnictví. Jejich velice málo. Jsou to všechno odbornosti, které nám v současnosti době hodně chybí. 

Jak dlouho se čeká na odbornou pomoc? 

Liší se to region od regionu, ale obecně můžeme říct, že ta péče je poddimenzovaná všude. Máme dokonce v republice kraje, kde není dostupná vůbec žádná lůžková péče nebo mají jednu ambulanci na celý region, takže ty čekací doby se většinou pohybují v řádech měsíců už ani ne v týdnů. 

Zdroj: autorský článek, vlastní dotazování