Na špici světového žebříčku se nacházejí i izraelská jména jako Miriam Adelson, Idan Ofer a Eyal Ofer, kteří patří mezi 100 nejbohatších lidí na světě.
Ačkoliv Izrael momentálně čelí hned několika frontám válečného konfliktu, na peněženky těch nejbohatších to nemá prakticky žádný negativní dopad. Právě naopak. Jmění izraelských miliardářů za poslední dva roky vystřelilo o neuvěřitelných 50 % a letos poprvé pokořilo magickou hranici 300 miliard dolarů. Vyplývá to z čerstvých dat žebříčku Forbes, který vznikl ve spolupráci s jeho izraelskou edicí.
Při bližším pohledu na trhy ale nejde o takový šok, jak by se mohlo zdát. Wall Street i klíčové burzy v Evropě a Asii se vezou na vlně růstu, kterou táhne především neutuchající hlad po umělé inteligenci, polovodičích a cloudových řešeních. Izraelský technologický sektor, který je na tyto oblasti úzce napojen, z tohoto trendu těží maximum.
Zatímco titulní strany novin plní zprávy o operacích v Gaze, Libanonu nebo napětí s Íránem, globální stroj na peníze se nezastavuje. Izrael v tomto ohledu kopíruje světový trend kumulace bohatství. Telavivská burza se ukázala být nečekaně odolnou; investoři jsou ochotni riskovat a trhy se dokázaly bleskově oklepat i z přímých střetů, jako byl dvanáctidenní konflikt s Íránem.
Izraelská finanční elita aktuálně sedí na majetku v celkové hodnotě zhruba 308 miliard dolarů (přes 7 bilionů korun). To je absolutní historický rekord. Jen pro srovnání:
Meziroční nárůst (oproti 2025): +24 % (tehdy 250 mld. USD)
Dvouletý nárůst (oproti 2024): +50 % (tehdy 206 mld. USD)
Celkový majetek izraelských miliardářů se výrazně zvýšil, za poslední roky narostl o desítky procent a v současnosti dosahuje přibližně 308 miliard dolarů
Na vrcholu žebříčku se opět nachází Miriam Adelson, která si udržuje pozici nejbohatší Izraelky s majetkem přibližně 37,5 miliardy dolarů (tedy přibližně 780 miliard českých korun), píše Forbes.
Původně pracovala jako lékařka a specializovala se na léčbu závislostí. K zásadnímu obratu v jejím životě došlo po svatbě se Sheldonem Adelsonem, jedním z nejvlivnějších podnikatelů v hazardním průmyslu. Společně vybudovali impérium Las Vegas Sands, které expandovalo z USA do Asie, zejména do Macaa a Singapuru, kde se hazard stal extrémně výnosným byznysem (pro zajímavost, právě na tyto trhy mířil sázky z nedávné úplátkařské aféry v českém fotbale). Po manželově smrti se Miriam Adelson stala hlavní dědičkou.
Idan Ofer, bratr Eyala Ofera se nachází na 61. místě s majetkem přibližně 34,6 miliardy dolarů (přibližně 719,7 miliardy českých korun).
Zaměřuje se na průmyslová odvětví, zejména chemický a energetický sektor.
Srdcem jeho podnikání je společnost Eastern Pacific Shipping se sídlem v Singapuru, která provozuje flotilu přibližně 210 lodí a patří mezi největší soukromé lodní společnosti na světě.
Své miliardy si pak užívá vstupem do světa elitního sportu. Jespolumajitelem týmu Formule 1 a vlastní také fotbalový klub v Portugalsku, přičemž v minulosti měl podíl i ve španělském Atléticu Madrid.
Eyal Ofer rozhodně neměl k byznysu daleko. Podnikatelské geny zdědil po svém otci Sammym, který kdysi vybudoval jednu z největších lodních flotil planety. Když rodinné impérium po otcově smrti přešlo na novou generaci, Eyal se chopil kormidla s jasnou vizí: nezůstat jen u tradice, ale expandovat do celého světa. Dnes jeho vlajková loď, společnost Zodiac Maritime, operuje s flotilou zhruba 190 plavidel a drží si pozici globálního lídra v námořní dopravě.
Ofer se ale nespokojil jen s oceány. Své jmění chytře rozprostřel i na pevninu, konkrétně do exkluzivních realit. V jeho portfoliu najdete prestižní adresy na Manhattanu, v srdci Londýna nebo v luxusním Monaku.
Dmitry Bukhman patří mezi nejúspěšnější „self-made“ miliardáře v herním průmyslu. Spolu se svým bratrem Igorem vybudoval společnost Playrix, která patří mezi největší světové tvůrce mobilních her.
Jejich společné bohatství se odhaduje na přibližně 28 miliard dolarů (přibližně 582,4 miliardy českých korun), přičemž každý z nich vlastní majetek kolem 13,6 miliardy dolarů (přibližně 282,9 miliardy českých korun).
Jejich průlom nastal po vytvoření jednoduchých online her, které se postupně změnily na globálně úspěšné tituly typu „Gardenscapes“ či „Homescapes“. Firma vydělává především na tzv. free-to-play modelu, kde miliony hráčů utrácejí peníze za virtuální vylepšení.
Buhman začínal doslova od nuly. Programoval hry už v dětství a podnikání rozjel s minimálním kapitálem.
Igor Bukhman je bratrem Dmitrije a spoluzakladatelem Playrixu. Oba bratři řídí firmu jako soukromý holding, který se vyhnul vstupu na burzu a udržel si plnou kontrolu nad zisky. Jejich strategie byla založena na rychlé expanzi na západní trhy, zejména USA a Evropu, kde se mobilní hry staly miliardovým byznysem. Firma dnes zaměstnává tisíce lidí a patří mezi největší hráče v mobilním herním segmentu.
Roman Abramovič, který má izraelské občanství, je známý zejména díky investicím do energetiky a fotbalu.
Jeho příběh patří mezi nejkontroverznější. Zbohatl během privatizace ruských státních podniků v 90. letech, kdy získal podíly v ropném gigantu Sibněft. Tento proces byl často kritizován jako netransparentní a spojený s politickými vazbami.
Později se stal globálně známým jako majitel fotbalového klubu Chelsea FC.
Jeho podnikatelské aktivity však v posledních letech výrazně ovlivnily mezinárodní sankce, i tak vlastní majetek v hodnotě 9,3 miliardy dolarů (přibližně 193,4 miliardy českých korun).
Teddy Sagi představuje úplně jiný typ miliardáře: self-made podnikatele z technologického prostředí. Své bohatství vybudoval v oblasti online hazardu a digitálních technologií. Jeho firma Playtech se stala jedním z lídrů v oblasti softwaru pro online kasina a jeho penženka se mohla začít radovat.
Jenže v osobní historii má nejeden škraloup. Za mlada se dostal do konfliktu se zákonem, ale po návratu k podnikání dokázal vybudovat globálně úspěšnou firmu. Jeho majetek má hodnotu 7,1 miliardy dolarů (přibližně 147,7 miliardy českých korun).
Izraelské byznysové úspěchy mají i svůj trochu komický termín: „Silicon Wadi“. Technologické firmy se totiž i zde koncentrují v jednom regionu v oblasti Tel Avivu a Haify, kde vznikají startupy s globálním potenciálem.
V podstatně menší zemi než je Česká republika, kde žije přibližně 8,8 milionu obyvatel působí více než 6 500 startupů a každoročně přibývá dalších 1 000 až 1 500 nových firem. Izrael je tak extrémně lákavým prostředím pro rizikový kapitál. Významná část těchto společností se zaměřuje na mobilitu. Proto se o Izrael dlouhodobě zajímají i automobilky včetně tuzemské Škodovky, které zde zakládají vývojová centra a technologická huby, na mediálních záběrech z izraelských měst auta z mladoboleslavské automobilky můžeme také často sledovat.
Důležitou roli hraje také povinná vojenská služba, během níž mladí lidé získávají technologické a organizační zkušenosti. Mnohé elitní jednotky izraelské armády fungují jako „líheň talentů“, z níž později vznikají úspěšní podnikatelé.
Izrael je zároveň dlouho dáván za příklad země, kde se stát nebojí investovat do výzkumu. Patří mezi státy s největším podílem HDP investovaného do vědy a výzkumu, který je propojený s komerční sférou a nachází tak uplatnněí pro své produkty.
Společnost StoreDot vyvíjí extrémně rychle se nabíjecí baterie.
Technologie umožňuje nabít energii na přibližně 100 km jízdy za pouhých pět minut. Baterie využívá nanomateriály a speciální organické sloučeniny. Na vývoji se podíleli investoři jako Daimler či BP. Komerční nasazení se plánuje v následujících letech.
Start-up Silentium se zaměřuje na eliminaci hluku v interiéru vozidel. Využívá princip aktivního potlačení zvuku podobný sluchátkům s noise-cancellingem.
Systém zachytává okolní hluky, zpracuje je a následně je neutralizuje protifázovým signálem přes reproduktory v autě.
Společnost ContinUse Biometrics (CU-BX) vyvinula kamerový systém, který během jízdy sleduje zdravotní stav řidiče.
Pomocí optických senzorů dokáže měřit srdeční tep, tlak či úroveň stresu. Data se zpracovávají v cloudu pomocí umělé inteligence. Systém zároveň dokáže rozpoznat únavu a včas upozornit řidiče, čímž zvyšuje bezpečnost silničního provozu.
Start-up Anagog využívá umělou inteligenci k analýze pohybu uživatelů přes smartphony. Systém dokáže předpovídat budoucí chování a pohyb, což se využívá například při hledání parkování nebo v pojišťovnictví.
Společnost Urban Aeronautics pracuje na vývoji létajícího taxi s názvem CityHawk. Jde o elektrické VTOL vozidlo (vertikální vzlet a přistání), které může fungovat i jako letecká sanitka.
Na rozdíl od vrtulníků má rotorový systém ukrytý uvnitř vozidla, což zvyšuje bezpečnost. Projekt již absolvoval stovky testovacích letů a cílem je komerční využití v následujících letech.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je kapitolou sám pro sebe. Ačkoliv ho v žebříčcích nejbohatších lidí země nenajdete, jeho jméno je se světem velkých peněz spojeno pevněji, než by mu pravděpodobně bylo milé.
Premiér je v současnosti pod palbou žalobců kvůli třem hlavním kauzám, které v Izraeli zlidověly pod čísly 1000, 2000 a 4000.
Kauza 1000 (Luxusní pozornosti): Tady jde o styl života. Netanjahu čelí obvinění, že od miliardářů, jako je hollywoodský producent Arnon Milchan či kasinový král James Packer, přijímal dary v hodnotě zhruba 150 tisíc liber. Šlo o luxusní doutníky, šampaňské nebo šperky. Na oplátku měl například Milchanovi pomáhat s prodloužením amerických víz.
Kauza 2000 (Obchod s vlivem): Tento případ se točí kolem údajné „výměnné smlouvy“ s deníkem Yedioth Ahronoth. Netanjahu měl slíbit, že oslabí konkurenční tisk, pokud o něm budou noviny psát v lepším světle.
Kauza 4000 (Telekomunikační gigant): Nejzávažnější bod obžaloby. Podle prokuratury Netanjahu přihrál telekomunikační společnosti Bezeq výhody v hodnotě téměř 200 milionů liber. Protiplužba? Pozitivní PR na vlivném zpravodajském serveru Walla!, který firma tehdy vlastnila.
V těchto kauzách „Bibi“ nefiguruje sám. Na seznamu obviněných se objevila i další vlivná jména: mediální magnát Arnon Mozes nebo bývalý majitel Bezequ Shaul Elovitch se svou manželkou.
Všichni zúčastnění vinu rezolutně odmítají a celý proces provází bouřlivá atmosféra. Zatímco Netanjahu mluví o „honu na čarodějnice“, pro jeho kritiky jsou tyto kauzy symbolem prohnilosti systému, kde se politika stala služkou nejbohatších.
Stále však platí, že o vině či nevině teprve rozhodne soud, píše BBC.
Zdroj: autorský text, Forbes, Bloomberg Billionaires Index, Reuters, BBC, Financial Times, The Guardian, Al Jazeera, Forbes Israel, TechCrunch