Migrace zachraňuje Česko: sousední státy se vylidňují. Jsme jedinou postkomunistickou zemí, kde přibývá obyvatel

V sousedním Polsku se dostává do popředí hrozba demografické krize. Posledních deset let zde přirozenou výměnou (počet narozených/počet zemřelých) ubývá počet obyvatel. Zatímco v roce 2013 však pokles dosáhl na 17 736, loni se už jednalo o podstatně vyšší číslo. Z celkového počtu obyvatel ubylo ve statistikách 143 316, jde o populaci většího města, v českých poměrech srovnatelný třeba s množství obyvatel ve třetím největším městě, v Plzni.

Problému si je vědoma i tamější vláda a pokusila se zvrátit příspěvkem 500 zlotých pro rodinu se dvěma a více dětmi, pravidlo pak bylo po kritice opozice rozšířeno na všechny rodiny s dětmi. Aktuálně se však na zvratu demografické křivky nijak neprojevuje.

Byt na pronájem Praha 1 - 128m, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Česko může být jedinou zemí s rostoucí populací

Tamější Ústřední statistický úřad varoval před hrozící pastí nízké plodnosti. Pro přirozenou reprodukci společnosti je potřeba, aby se na 100 matek narodilo přibližně 210 dětí, ovšem toto číslo v Polsku dosahuje podle statistických dat pouze na 133 dětí na 100 matek. Situace se může dostat do fáze, kdy se trend narůstajícího věku populace dá zvrátit jen velmi obtížně. Dále jen za první polovinu tohoto roku odešlo do penze 163 tisíc lidí a narodilo se cca 140 tisíc dětí, což je podstatně méně.

"Patrně největším problémem postkomunistické Evropy je zásadní pokles obyvatel. Na konci století to bude velmi špatné, výjimkou díky migraci bude jen Česká republice. Zásadní pokles je třeba u Bulharska. Z 9 milionů (1986) na necelých 7 a za pár let (2028) to bude jen 6,5 mil,"

upozornil na síti X politolog Pavel Šaradín na to, že problém demografického poklesu se netýká jen Polska, ale takřka všech zemí bývalého komunistického bloku.

Trend negativního vývoje populace je v posledních třech letech možné sledovat i na Slovensku. Od roku 2020 se přirozený přírůstek obyvatel obrátil k negativnímu trendu a ruku v ruce s ním šel i celkový úbytek obyvatelstva z 5 459 na 5 429. Ačkoliv náš východní soused má na rozdíl od Polska k pasti nízké plodnosti poměrně daleko, přirozený přírůstek stál v předchozích letech za pozitivním populačním trendem.

"V lednu 2022 žilo v Česku 10,52 milionu obyvatel, na Slovensku 5,43 milionu. Oproti roku 1993 jejich populace posílila o 1,8 %, resp. 2,3 %. V Česku k tomu přispěla kladná bilance zahraničního stěhování, na Slovensku spíše přírůstek přirozenou měnou,"

uvádí zpráva ČSÚ k situaci v loňském roce, ovšem zatímco trend růstu populace v ČR pokračuje na Slovensku je tomu naopak.

Slovensko se Česku vzdaluje

Příčina je v migraci. Vzhledem k velké poptávce po pracovnících v českých firmách se i vláda snaží nalákat pracovníky z jiných zemí. Speciální vládní program cíli např. na Mongolsko, Filipíny nebo Bělorusko, ovšem Slovensko je jednou ze zemí, odkud je migrační proud do Česka nejintenzivnější (hned po Ukrajině).

Negativní demografický trend, únik z pasti nízké plodnosti a zastavení stárnutí populace může ve východoevropských zemích zvrátit jedině následování českého příkladu. Podle odhadů by v případě Polska bylo potřeba přibližně 200 000 příchozích ročně. Dveře se jim snaží otevírat průmysl, podobně jako v Česku. Např. petrochemický polský gigant Orlen zaměstnal téměř 5 000 pracovníků z Asie při stavbě své továrny u města Plock.

Otevřenou bránu ekonomické migraci, která by se hodila průmyslu, se však snaží zavřít polští politici. Ti volají po omezení migračních toků do Evropské unie a migranty používají i ke strašení v rámci populistické politiky. Naposledy byl s podobnou rétorikou úspěšný ve volbách Robert Fico na Slovensku. Česko tak zůstává výjimkou a hlasům podnikatelské lobby ohledně přijímání nových pracovníků z cizích zemí vláda naslouchá ve svých programech. Demografický trend Česka, které se pravděpodobně brzy stane 11 milionovou zemí, může zůstat v rámci postkomunistického prostoru unikátem.

Zdroje: hn.cz, twitter.com, czso.cz, bloomberg.com, irozhlas.cz, wikipedia.org, autorský článek