Top hledané
Výsledky (0)
Ačkoliv jsou králové v Česku již dávno minulostí, zahraniční státy na svých panovnících v lecčems vydělávají.

Monarchie v Evropě mají proti republikám řadu historických výhod. Státy na nich můžou vydělat díky bulváru

Radim Červenka
12. února 2024
+ Přidat na Seznam.cz
4 minuty
Král Karel III. nedávno oznámil, že má rakovinu

Podstatná část lidí v Evropě žije v monarchiích. Posledním člověkem, který se stal titulárním českým králem, byl Karel Habsbursko-Lotrinský těsně před koncem 1. světové války a těsně před vznikem první československé republiky. Od té doby stojí v čele naší země prezident. Sídlí však na Pražském hradě staletém sídle českých králů. 

Velká Británie, ale i Nizozemsko, Dánsko, Belgie nebo Španělsko mají svého panovníka, kterého si nevolí ve volbách, ale do čela státu se dostává prostřednictvím své rodové příslušnosti.

Zastánci republikánství a demokratických principů se jen těžko smiřují s tím, že někdo obsadí byť nevýznamnou politickou funkci díky své rodině, ovšem pro země samotné má tento systém řadu výhod. V politické rovině je střídání na panovnickém trůnu něčím mnohem klidnějším než bouřlivé politické střety kolem prezidentských voleb. 

Prodej novostavby 5kk, Praha 10 – 178
Prodej novostavby 5kk, Praha 10 – 178, Praha 10

Lichtenštejnský kníže je bohatší než anglický král

Ať už se prezident volí přímo občany anebo nepřímo volenými zástupci (tj. poslanci a senátory), nejen v tuzemsku tento politický boj doprovází řada problematických jevů. Miloš Zeman nikdy neodpustil zradu jeho spolustraníků, když raději zvolili jeho soka Václava Klause a do konce své politické kariéry se jim mstil. Občanská volba nás však rozhodně před divadlem politického marketingu neochránila. Vzpomeňme na konspirační identifikaci Jiřího Drahoše s "migranty" nebo dokonce se sexuálními deviacemi, či sáhodlouhé diskuze o intenzitě spolupráce s komunistickým režimem, jak v případě Petra Pavla tak Andreje Babiše.

Podobných kauz se s prezidentskou volbou pravidelně vyrojí celá řada. Ačkoliv v každé monarchii existují poměrně silné republikánské opozice, rozhodně nedávnou korunovaci britského krále Karla III. nedoprovázelo nedůstojné divadlo srovnatelné s výše uvedenými příklady.

I v parlamentních republikách, jakou je oficiálně ČR má prezident podstatně více pravomocí než panovníci v monarchiích, nemluvě o poloprezidentských (Francie) nebo prezidentských (USA) republikách. Politika však není jedinou miskou na vahách mezi dvěma druhy režimů. Určité rozdíly můžeme sledovat i po ekonomické stránce.

"I toto je dnešní Lichtenštejnsko, špičkové technologie (foto z firmy Ivoclar, zubní náhrady), štíhlý stát, žádná korupce, nulový státní dluh, parlamentní dědičná monarchie, jeden z nejbohatších států světa. Skvělá země, s níž nás pojí dějiny. Pevně věřím, že i budoucnost,"

pochválil na síti X bývalý ministr kultury Daniel Hermann malou monarchii, se kterou má Česko bohatou společnou historii. Liechtensteinové vlastnili obrovské majetky na Moravě, o které však přišli v rámci Benešových dekretů a komunistických konfiskací. Dodnes s ČR vedou o majetky právní spory. Zajímavostí je, že Lichtenštejnsko také bylo posledním státem OSN, který uznal suverenitu České republiky.

Lichtenštejnský kníže Hans Adam II. je také nejbohatším monarchou v Evropě, byť podle některých údajů je bohatší lucemburský vévoda. Možná překvapí, že nejslavnější monarcha světa, britský král Karel III, drží majetek přibližně desetinové hodnoty lichtenštejnského knížete. Jmění Hanse Adama je mimo jiné oceňováno v astronomických částkách díky velmi vzácným uměleckým dílům starých místu, jakými byl např. Rembrandt.

Otevřít v galerii (1)
Královská stráž - Velká Británie
Královská stráž - Velká BritánieZdroj: Pixabay

Monarchie má své historické výhody, které se dnes dají prodat bulváru

"Pokud se podíváte na historii lidstva globálně, vidíte, že celou lidskou historií zpravidla jako forma vlády dominovaly monarchie a nikoli republiky. Byla samozřejmě období republik, ale ta byla obvykle kratší. Historik se musí samozřejmě zeptat sám sebe, proč tomu tak je. Monarchie dokáží zjevně nabídnout některé výhody, které republiky nabídnout nemohou,"

uvedl pro ČRo sám Hans Adam k tomu, že monarchistické státní zřízení může být i výhodné.

Jak vypadají reálné takové počty o nákladech a výnosech života královské rodiny? Ideálně se můžeme podívat do Velké Británie. Nedávná korunovace Karla III. otevřela otázky ohledně finanční náročností takovýchto megalomanských ceremonií. Realita je však taková, že i přes miliardové výdaje státu na nákladný životní styl rozsáhlé britské královské rodiny se britské ekonomice vydržování slavného Windsorského rodu vyplatí.

"Výnosy pramení zejména ze síly a celosvětového věhlasu značky britské monarchie, která je pozitivním impulsem britskému obchodu, tamnímu turistickému ruchu či globálnímu mediálnímu a kulturnímu zájmu nejen o královskou rodinu, ale i o Británii jako takovou. Náklady souvisí s financováním a apanáží britské monarchie, resp. královské rodiny, které jsou částečně hrazeny z britského veřejného rozpočtu, a dále pak například s bezpečnostními výlohami,"

vysvětlil na X ekonom Lukáš Kovanda. Není žádným tajemstvím, že informace ze života britské královské rodiny patří k tomu nejexkluzivnějšímu obsahu pro světové bulvární deníky.

Finanční poradenská společnost Brand Finance se rovněž pokusila tyto vlivy zahrnout do analýzy příjmů a výdajů státu na provoz královské rodiny a výsledkem byl výpočet, který tvrdí, že v běžném provozu státu vydělá humbuk kolem krále, jeho potomků a příbuzných v přepočtu 5 miliard korun, a to po odečtení cca deseti miliard nákladů na chod panovnické rodiny. V roce korunovace byl čistý zisk ještě vyšší a dosáhl podle analýzy na 25 miliard čistého zisku.

Zdroje: ceskykralovskyinstitut.cz, lidovky.cz, wikipedia.org, brandfinance.com, twitter.com, ČRo, autorský článek

Líbil se vám článek?
Diskuze 0 Vstoupit do diskuze