Top hledané
Výsledky (0)
Kvůli situaci na Ukrajině se dnes sejde krizový štáb ministerstva zahraničí. Řešit bude také ochranu zaměstnanců a českých občanů na Ukrajině.

Na férovku: Jak moc si Češi uvědomují válečnou hrozbu?

Kristina Vacková
25. ledna 2022
+ Přidat na Seznam.cz
6 minut čtení
Speciální rubrika
Den obránců Ukrajiny a Den Ukrajinské povstalecké armády (UPA) v Kyjevě

V podstatě za humny může vypuknout každým dnem válka, o níž se mluví jako o třetí světové. A je velmi zajímavé, že na první pohled to většinu Čechů to vůbec neznepokojuje. Zřejmě jsme všichni už natolik zmanipulovaní a otupení pandemií Covid-19 v posledních dvou letech, že skutečná hrozba, která by navždy otřásla historií, nás nechává chladnou. Ale není to krátkozraké?

Nejsem politolog, ale naprostý laik. Přesto o vyhrocených vztazích mezi Ruskem a Ukrajinou vím a v posledních týdnech se je snažím bedlivě sledovat. Navíc i světová média často zmiňují, že je za tímto vztahem něco daleko hlubšího, dokonce ještě z doby před érou Sovětského Svazu. Co ale dnes nutí Rusko k tomu, že chce stále s bývalými členskými zeměmi včele s Ukrajinou manipulovat a ovládat je? Jedná se o provokaci? Jakou roli v tom hraje Západ? A jak se to může dotknout Evropy? Samozřejmě, že za vším jsou peníze.

Každopádně Kyjev je jedním ze signifikantních, dříve ruských měst. Či spíše „sovětských“. Po rozpadu „impéria“ se však právě Kyjev stal městem, které se – podle Ruska - zaprodalo Západu. Ale právě Západ asi nikdy nedokáže pochopit pohnutky, které nyní vedou Putina k jeho hrozbám. 

Otevřít v galerii (5)
Prezident Putin při videokonferenci s prezidentem Bidenem o Ukrajině.
Prezident Putin při videokonferenci s prezidentem Bidenem o Ukrajině.Zdroj: EPA-EFE/IN POOL MANDATORY CREDIT / Profimedia

Ukrajinci to nemají jednoduché. My, Češi, na ně stejně většinou koukáme jako na Rusy, protože máme tendenci generalizovat a házet všechny do jednoho pytle. Jenže Ukrajinci ve velké většině nemají Rusy rádi stejně jako my, kvůli historické minulosti, které se jen velmi těžko zbavujeme. V našich myslích – a mám na mysli naši „když-si-fandím-tak-střední generaci“ - vlastně pořád Sovětský Svaz existuje. Jenže konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem je naprostým důkazem toho, že je to dávno překonaná myšlenka. Ukrajinci sami po osamostatnění velmi trpěli hledáním vlastní identity, což postihovalo i jejich umělce a kulturu obecně.

Luxusní byt na prodej, Praha 5 - 232m
Luxusní byt na prodej, Praha 5 - 232m, Praha 5

Sám Putin označuje „Ukrajince a Rusy za jeden národ, se společnou matkou Rusí“. Alespoň tomu tak bylo před sedmi lety, při invazi na Ukrajinu v roce 2014.  Od té doby žijí Ukrajinci opět ve stínu ruské okupace Krymu a agrese v Donbasu. Je to pouze pár dní, kdy stejný Putin označil stejnou Ukrajinu za protiruskou. Ve skutečnosti je i sama Ukrajina rozdělena na dva tábory – na proruský a protiruský. Přitom na východní Ukrajině již válka zabila více než 14 000 Ukrajinců a další tisíce lidí byly zraněny, města zničena a jeden a půl milionu Ukrajinců uprchlo ze svých domovů, aby uniklo násilí. Pro Ukrajince na Krymu a v Donbasu jsou represe akutní, navíc Rusko blokuje Ukrajincům překročení kontaktní linie a odřezává je od zbytku země.

Jak se tedy zdá, s Ukrajinci toho máme hodně společného. I my jsme se vymanili před více než třiceti lety ze stejné „nadvlády“. 

Nesmírně hloupé jsou názory, že si vlastně Rusové Putina zaslouží. Zaslouží si ho nyní i Ukrajinci? Jak bychom se cítili my, s naší svébytnou národní identitou, kdyby nám v osmdesátkách tvrdili, že si zasloužíme Gorbačova? Opravdu bychom tak nadšeně zvonili na Václaváku klíčema?

Otevřít v galerii (5)
Příbuzní takzvaných Kyborgů, ukrajinských vojáků, kteří padli při obraně doněckého letiště, se objímají u pamětní zdi padlých vojáků v rusko-ukrajinské válce v centru Kyjeva 21. ledna 2022.
Příbuzní takzvaných Kyborgů, ukrajinských vojáků, kteří padli při obraně doněckého letiště, se objímají u pamětní zdi padlých vojáků v rusko-ukrajinské válce v centru Kyjeva 21. ledna 2022.Zdroj: Profimedia

Možná i proto bychom si hrozící nebezpečí měli uvědomovat daleko více. Konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem se už nyní odráží ve vnitřní politice mnoha evropských zemí. Ale ani postup a názory evropských zemí nejsou jednotné. Případný konflikt by si vyžádal tisíce mrtvých, imigrační krizi v Polsku, měl by dopad na cenu pohonných hmot, díky přes Ukrajinu vedoucímu ropovodu Družba. Kvůli ukrajinské zemědělské produkci by válka na Ukrajině měla velmi fatální dopad i na Afriku a Asii, které by postihl hladomor. Je totiž primárním vývozcem pšenice a předním vývozcem kukuřice, ječmene a žita. Zkrátka by přinesla ještě mnoho dalších následků, jež dalece přesahují hranice země, a dokonce i kontinentu.

Samozřejmě, že za vším jsou peníze, a Ukrajina je velmi důležitou zemí, navíc jednající několik let o vstupu do NATO, což působí na Rusko jako červený hadr na býka. Za konfliktem proto nesporně stojí primárně již zmíněné ekonomické důvody. Pokud by se Ukrajina tedy znovu stala součástí Ruska, znamenalo by to, že by opět stála na hranici Evropské unie. Již nyní se na polské hranici potýkají s velkými tlaky kvůli přísunu ruských imigrantů, kteří si chtějí najít cestu k lepšímu životu.

A nelze nezmínit právě proběhnuvší masáž ze strany hackerů. I když Rusko slíbilo pomoc a spolupráci při potírání počítačové kriminality, slib a skutečnost jsou dvě odlišné věci. Naopak se objevují spekulace, že za útoky hackerů stojí Rusko jako takové, nejen jednotliví lidé, tedy hackeři, Rusové, občané. Právě hackerské či hybridní útoky jsou totiž podle expertů jednou z forem vedení války, stejně jako dezinformace a jiné manipulativní techniky.

Prodej luxusní vily, Praha-východ - 420m
Prodej luxusní vily, Praha-východ - 420m, Okolí Prahy

Za Putinovy vlády se ještě více v Rusku prohloubila hranice mezi bohatými a chudými, diskriminace menšin a „odlišných komunit“ a dokonce i násilí na ženách. Zkorumpovanost policie je cítit na každém kroku a z médií zní neustále hlasy nenávisti vůči Americe. Rusko si potřebuje neustále utvrzovat svou silnou pozici, na níž je historicky zvyklé, v čemž by mu zřejmě invaze na Ukrajinu pomohla. My se můžeme, nebo měli bychom se ptát, zdali by se hlad Ruska po expanzi ještě neposílil. 

Otevřít v galerii (5)
Loňské setkání prezidentů Bidena a Putina v Ženevě
Loňské setkání prezidentů Bidena a Putina v ŽenevěZdroj: Profimedia

Jak jsme si přečetli v médiích, Západ, konkrétně Amerika, která zná problematiku jen ze svého vzdáleného pohledu, nebo ještě konkrétněji Joe Biden, si je jist, že Rusko Ukrajinu napadne, ale dopadne jako sedláci u Chlumce. 

Biden se domnívá, že i když Putin Ukrajinu napadne, nepůjde o válečný konflikt v pravém slova smyslu, ale spíše o „menší vpád“. Počet sta tisíce vojáků na hranicích ale na menší vpád nevypadá. A stejně tak to vidí i ostatní. Bidenovo nevyřčené schválení vstupu Ruska na Ukrajinu vyvolalo zejména v Kyjevě šok. Pokud by totiž ruská armáda hranice skutečně překročila, a je jedno, jestli by šlo o invazi nebo válku, reakce by potom zcela jistě hrozila i od Spojených států a jejich spojenců. A to už potom „malý“ konflikt rozhodně nebude.

Jak moc by totiž případná ruská invaze na Ukrajinu zasáhla Evropu, trpící energetickým nedostatkem, je tedy opět v rukou Bidena, který již varoval před přísnými ekonomickými omezeními, pokud ruská vojska překročí hranice Ukrajiny. A to je tedy alespoň pro mě velmi znepokojující. Velkým rizikem pro tok plynu do Evropy by byly sankce, které by buď odřízly Rusko od možnosti obchodovat v zahraniční měně, nebo další omezení pro ruské banky.

Otevřít v galerii (5)
Tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Oleksij Danilov odpovídá na otázky novinářů agentury AFP během rozhovoru ve své kanceláři v Kyjevě 24. prosince 2021.
Tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Oleksij Danilov odpovídá na otázky novinářů agentury AFP během rozhovoru ve své kanceláři v Kyjevě 24. prosince 2021.Zdroj: Profimedia

Evropa se již nyní potýká s nejhorší energetickou krizí od 70. let 20. století. Zásoby plynu se nebezpečně snižují a ceny energií se za posledních šest měsíců více než zdvojnásobily. Na vině jsou právě i obavy z války a omezení dodávek z Ruska. Ještě větší nejistotou je, co se stane s obrovským množstvím plynu - 40 miliard metrů krychlových plynu, které Rusko přepravuje přes Ukrajinu v rámci kontaktu, který končí v roce 2024. Toto množství totiž představuje asi třetinu ruského plynu vyváženého do Evropy a téměř polovinu roční spotřeby Německa. To jen pro ilustraci. Ať už se stane cokoli a jakýkoli ze scénářů, vždy hrozí riziko poškození klíčové infrastruktury, která ovlivní evropské dodávky energií a ceny na několik let dopředu.

Otevřít v galerii (5)
Ukrajinský venkovan uklízí před domem.
Ukrajinský venkovan uklízí před domem.Zdroj: Profimedia

Pokud by tedy válka skutečně vypukla, poznamenána bude nejen Ukrajina samotná, a nejen sousedící pobaltské republiky a nejen Evropa. Dotkne se to celého světa, včetně rozvojových zemí. Válka v Evropě by v nich totiž mohla ještě více prohloubit rozdíly ve společnosti, zvýšit korupci, ale hlavně vyvolat vlnu hladomoru. Sami Ukrajinci se pak bojí toho, aby znovu nezažili situaci z roku 1930, kdy sovětská restriktivní politika způsobila hladomor, na jehož následky zemřely 4 až 7 miliony Ukrajinců. S civilními oběťmi v případě jakékoli války navíc budeme muset počítat.

Zmatení jsou tedy všichni – jak Rusové, tak Ukrajinci. Nikdo nic neví, protože politici nejsou ve svých názorech k lidem otevření. Rusko své kroky ospravedlňuje tvrzením, že Ukrajina nějakým způsobem ohrožuje jeho bezpečnost. To je ale úplně postavené na hlavu. Čí vojáci jsou v jaké zemi? Situace na Ukrajině je krizí s globálními důsledky a vyžaduje globální pozornost a opatření. Jen my se zdáme v klidu. Je smutné, že Češi by si zřejmě skutečné nebezpečí války uvědomili až v momentě, kdy by museli do svých aut tankovat za 47 korun za litr benzínu.

Zdroje: bloomberg. bbc.com, novinky.cz, state.gov, carnegiemoscow.org

Líbil se vám článek?
Diskuze 0 Vstoupit do diskuze