Dneska bych se chtěla zamyslet nad tématem „lež a podvádění“. Jsem toho plná, protože je to všude kolem mě a mně je z toho upřímně smutno. V dnešní době je totiž tak jednoduché lhát a podvádět. Je až příliš jednoduché někoho získat jen na intimní chvíle. Mobily, internet, seznamky, sociální sítě... díky tomu všemu máme na dosah obrovské možnosti. Kombinace možností. A ty pak mohou ublížit absolutně nevinným čistým duším, které stále ještě věří, že když miluješ, tak miluješ jen tu jednu osobu...
Moje kamarádka měla fajn kluka. Působili jak reklama na štěstí, na krásný vztah. Každá jiná, co doma občas řešila nějaký ten nešvar svého partnera, jim záviděla. A ejhle. Na toho dokonalýho kluka prasklo, že žil paralelně dva životy. Jeden ještě s jednou dívkou, která také nic netušila a těšila se na naslibovanou zářnou budoucnost se svou láskou.
Když se na něco takového přijde, strašně to bolí. Strašně. Mozek absolutně ochromí a tělo neposlouchá. V tu chvíli se zboří svět. Naděje, sny. Všechno je černý. Každá jsme asi nějaké podobné stavy zažila. A tak jsem udělala průzkum. Výsledek je ohromující, ale ne v tom dobrém slova smyslu.
Jiná kamarádka byla taky šíleně zamilovaná. Jezdila za klukem dobrý rok až do Brna. Malovali si společnou budoucnost. Až do chvíle, kdy zjistila, že jí není věrný. Ale nepodváděl ji s jinou ženou, nýbrž s jiným mužem... To je, řekla bych, taky podpásovka.
Mohla bych pokračovat. Každá zažila nevěru. Ať už jí byl nevěrný partner nebo uklouzla někde ona. V podstatě je to dnes zcela normální věc. A podle mě je to špatně.
Víte, já neříkám, že jsou technologie zlo. Díky nim můžeme dělat nepředstavitelné věci - zachraňovat životy, podívat se na Měsíc, zkoumat zvířata... ale mnoho z nás využívá technologie ke špatným věcem - ke lžím, ke schovávání, ke stalkování. Někdy se smějeme generaci našich rodičů nebo prarodičů, ale víte co? Byť možná bloudili po vesnicích, protože měli jen mapu, a ne navigaci v telefonu, ale oni spolu mluvili. Řešili problémy.
Když měli doma problém, tak ho buď vyřešili hned nebo šli od sebe. Nebylo nic jako možná, uvidíme, co napíše, nenapíše, nebo napíše jiný holce... Ne. Bylo buď a nebo.
Dnes nám dává internet obrovskou svobodu, kterou ne každý dokáže využít v tom dobrém slova smyslu. Dnes je mnohem jednodušší někomu ublížit. Stačí jedna zpráva a všechno štěstí a láska je pryč.
Omlouvám se všem, koho jsem teď vyděsila těmito černými myšlenkami. Chtěla jsem jen říct: pojďme se mít rádi, říkat si věci narovinu, neschovávat, nelhat. Pravda si stejně vždycky najde cestu ven. Pokud máte doma někoho, koho fakt milujete, řekněte mu to, obejměte ho. Je to totiž ohromné štěstí. Nikdo z nás nechce zůstat do smrti sám, takže pokud jste našli svou druhou polovinu, tak vám tleskám a přeji jen šťastné chvíle...