Na obranu země půjdou povinně každý rok minimálně dvě procenta HDP. Upraví se i dosavadní branná legislativa

Zákon o financování obrany

Vláda splnila další bod programového prohlášení a schválila návrh zákona, který garantuje minimální výdaje na obranu ve výši 2 % HDP a umožňuje stabilní a transparentní financování velkých akvizic, informují Ministerstvo obrany ČR a Ministerstvo financí ČR.

Otevřít v galerii (3)

„Vláda schválila návrh nového zákona o financování obrany. Chceme zakotvit povinnost dávat státu 2 % HDP na obranu. Posilování bezpečnosti a obrany České republiky patří k dlouhodobým vládním prioritám, které jsou zvláště důležité v době, kdy Rusko rozpoutalo válku na Ukrajině,"

informuje premiér Peter Fiala prostřednictvím webu Úřad vlády ČR. 

Pronájem 2kk s balkonem, Praha 5 Smíchov, 75m, Praha 5

Zobrazit nemovitost

„Bezpečnost není zadarmo. Po letech, kdy byla obrana pro předchozí vlády okrajová, potvrdila válka na Ukrajině, že naléhavá modernizace armády je naprosto nezbytná a nelze ji odkládat. Přicházíme s plánem na urychlení modernizace armády a zajištění jejího dlouhodobého financování," 

říká ministryně obrany Jana Černochová. 

Letošní obranný rozpočet počítá s částkou přes 111 miliard korun, což je jen asi 1,51 procenta HDP. Česká republika se však stejně jako ostatní spojenci v NATO zavázala zvýšit výdaje na obranu nejpozději do roku 2025 na pouhá dvě procenta, uvádí portál Informačního centra NATO v Praze.

Ministryně konstatuje, že výdaje na obranu ve výši 2 % HDP jsou zásadní.

„Pokud chceme mít bezpečnou Evropu a nebát se o své životy, hodnoty a pohodlí, musíme mít moderní a efektivní armádu. Je proto nezbytné, aby členské státy Aliance plnily své společné obranné závazky, Dvě procenta HDP jsou náš zájem a povinnost vyplývající z členství v NATO, kterou Česká republika dlouhodobě neplnila," 

připomíná.

Ministr financí Zbyněk Stanjura se připojuje.

„V souvislosti s Putinovou agresí na Ukrajině musíme urychlit zvyšování výdajů na obranu v České republice. Zakotvení tohoto pravidla 2 % HDP v našem právním řádu je nejen potvrzením závazku České republiky vůči NATO, ale vytváří také základ pro bezproblémové financování strategických projektů armády a umožňuje snadnější plánování výdajů na obranu státu nad rámec střednědobého výhledu," 

Stanjura dodává.

Nový zákon také zavazuje budoucí vlády, aby nešetřily na obraně země a aby při sestavování rozpočtu zohlednily předepsanou minimální výši výdajů, jinak by jednaly protiprávně. 

Co to bude znamenat v praxi?
V praxi bude nová legislativa znamenat, že vláda bude muset v návrhu rozpočtu vyčlenit na obranu částku odpovídající nejméně 2 % HDP, podobně jako u ostatních povinných výdajů. Takový návrh rozpočtu předloží dolní komoře parlamentu, přičemž poslanci se při jeho projednávání budou muset řídit příslušným zákonem a výdaje na obranu budou muset být udrženy na minimální úrovni 2 % HDP.

„Ústava i Listina stanoví, že státní moc může jednat pouze v mezích zákona a způsobem, který zákon výslovně stanoví,"

říká Ústava České republiky.

To je odpověď na otázku, proč ministerstvo, vláda a sněmovna, nemohou po nabytí účinnosti nového zákona schválit státní rozpočet s výdaji pod dvěma procenty HDP.

Stabilní financování strategických nákupů

Otevřít v galerii (3)

Změní se také pravidla pro financování velkých strategických projektů, které trvají několik let, mají zásadní dopad na obranyschopnost státu a zahrnují rozpočet vyšší než 300 milionů korun. O těchto projektech rozhodne vláda. Změna oproti současné praxi bude spočívat v tom, že ministerstvo obrany bude mít každý rok k dispozici souhrnnou částku na strategické projekty, kterou bude moci snáze využít na jednotlivé projekty. Tím se zajistí stabilní financování a stabilita samotných projektů a zároveň se sníží byrokracie a zajistí nezbytná veřejná kontrola a transparentnost prostřednictvím vládního dohledu. Nevyčerpané prostředky lze pak převést do dalších let.

Nová legislativa také umožní podrobněji identifikovat výdaje na obranu v jiných resortech a zahrnout je do zmíněných dvou procent. Ministerstvo obrany již mapuje projekty jiných resortů, které splňují definici výdajů na obranu, ale dosud neexistuje jasný legislativní základ pro jejich zařazení do výdajů na obranu, což přináší navrhovaná legislativní změna. 
Po vstupu nových pravidel v platnost budou muset ministerstva hlásit své výdaje na obranu tři roky dopředu ministerstvu obrany, které je zahrne do rozpočtu na obranu.

Návrhem zákona se nyní bude zabývat Poslanecká sněmovna České republiky. Všechny členské státy Severoatlantické aliance se v roce 2014 zavázaly vyčlenit na obranu dvě procenta svého HDP.

Prodej novostavby 5kk, Praha 10 – 178, Praha 10

Zobrazit nemovitost

Druhým návrhem, který vláda schválila, je takzvaný změnový zákon, který významně upravuje dosavadní brannou legislativu

Vláda návrhem novely zákona o obraně reaguje na změnu bezpečnostní situace v Evropě po ruské invazi na Ukrajinu, ale také na nárůst hrozeb, zejména terorismus, nelegální migraci a nestabilitu ve státech blízkých členským státům NATO a EU, nové metody vedení hybridní a kybernetické války.

„Musíme zvýšit obrannou připravenost země v době, kdy ještě není vyhlášen stav ohrožení státu nebo válečný stav, ale musíme již mít schopnost reagovat. Proto zákon například zvyšuje atraktivitu služby v aktivních zálohách, řeší některé specifické otázky, problematiku vojenských vlaků nebo zákaz přeletu dronů nad objekty důležitými pro obranu státu. Důležitá je také digitalizace obranné agendy, která jde přesně v duchu našeho programového prohlášení, našich cílů a snahy o digitalizaci a zjednodušení státní agendy,"

upozornil premiér Peter Fiala. na webu.

Balík změn legislativy v oblasti obrany umožní efektivnější přípravu občanů k zapojení do obrany státu, zatraktivní službu v Ozbrojených silách ČR, zvýší flexibilitu v přípravách na obranu státu a celkově zpřesní a doplní stávající legislativu.

 „Konflikt na Ukrajině, a obecně vývoj v bezpečnostní oblasti ukazují, že musíme být schopní jednat rychle a posilovat svou obranyschopnost nepoměrně intenzivněji než dosud. Současná branná legislativa to bohužel v řadě oblastí komplikuje, a proto jsme připravili tuto komplexní novelu,”

řekla po jednání ministryně obrany Jana Černochová.

Dobrovolné předurčení

Novela zavádí některé klíčové novinky. Například institut tzv. dobrovolného předurčení, který přinese další možnost, jak se může občan dobrovolně zapojit do obrany státu.

„Už nyní mají občané možnost stát se vojáky z povolání, vstoupit do aktivní zálohy nebo se zúčastnit dobrovolného vojenského cvičení. Dobrovolné předurčení bude čtvrtou možností, jak se budou občané moci zapojit, Ze čtyř možností, jak se zapojit do obranyschopnosti státu, bude dobrovolné předurčení tou nejméně zatěžující. Chceme vyjít vstříc těm, kteří chtějí pro svou zemi něco udělat, ale třeba z pracovních nebo osobních důvodů nemohou vstoupit do aktivní zálohy či se zúčastnit dobrovolného vojenského cvičení”

konstatuje ministryně.

Pokud se občan rozhodne pro dobrovolné předurčení, znamená to pro něj bezprostředně pouze absolvování zdravotní prohlídky. Zároveň se tím však zavazuje k povinnosti zúčastnit se cvičení a osvojit si základní vojenské dovednosti, pokud by došlo k podstatnému zhoršení bezpečnostní situace. O uspořádání takového cvičení by musela rozhodnout vláda se souhlasem Poslanecké sněmovny.

Odměňování vojáků aktivní zálohy

Otevřít v galerii (3)

Mění se i některé věci v oblasti již existujících možností zapojení, zejména u aktivní zálohy.

„Vojáci v aktivní záloze mají svou práci, své rodiny a přesto se rozhodli obětovat svůj čas k tomu, aby se zapojili do posilování obranyschopnosti své vlasti. Chceme proto nabídnout stávajícím vojákům v aktivní záloze stabilizační příspěvek 24 tisíc ročně a nově příchozím vojákům stejnou částku jako náborový příspěvek. Bude možné zvýšit i odměnu, a to v závislosti na služebním hodnocení,”

popisuje Černochová.

Rezort obrany bude využívat údaje o občanech, kteří mají brannou povinnost

Další změnou je mnohem rozsáhlejší aplikace základních principů tzv. e-governmentu, tj. že úřady mají obíhat data, nikoliv občané. Ministerstvo obrany proto bude moci využít data a údaje v informačních systémech veřejné správy k obrannému plánování a přípravě na krizové situaci i mimo stav ohrožení státu a válečný stav.

Návrh zákona proto stanoví, že rezort obrany bude využívat údaje o občanech, kteří mají brannou povinnost, a které jsou obsaženy v registrech a informačních systémech jiných úřadů. Kromě základních údajů, jako je jméno, bydliště, datum narození apod. jde o údaje, které mohou být pro ozbrojené síly České republiky užitečné, tj. například vlastnictví zbrojního, řidičského či pilotního průkazu, případně údaje o předchozí vojenské službě. Ministerstvo obrany bude mít současně možnost tato data pravidelně aktualizovat.

Dnes je situace taková, že údaje využitelné pro přípravu na krizové stavy mohou být shromažďovány až za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, což je pozdě. Tato data potřebuje Ministerstvo obrany pro plánovací a přípravné práce mnohem dřív, než se něco děje.

Technické změny

A v neposlední řadě se mění řada technických věcí, jako jsou například pravidla pro používání bezpilotních prostředků v blízkosti objektů důležitých pro obranu státu, případně zavedení institutu tzv. vojenského vlaku a mimořádného vojenského vlaku. Cílem bude získání priority při přidělování kapacity železnice v případech, kdy to bude nutné, čímž se dále zvýší a zefektivní logistické schopnosti armády.

Zdroje: Úřad vlády ČR, Ministerstvo obrany ČR, Ministerstvo financí ČR, Ústava ČR, Informační centrum NATO v Praze, vlastní dotazování