Desítky až stovky tisíc lidí přišly vyjádřit nesouhlas s politikou vlády premiéra Andreje Babiše a protest se rychle dostal do titulků světových agentur. V reportážích se opakovaně objevovalo i srovnání se Slovenskem, kde se v poslední době konají pravidelné protivládní demonstrace.
Slovenské zpravodajské portály zdůrazňovaly především paralelu mezi situací v Praze a politickou atmosférou na Slovensku. V komentářích a analýzách upozorňovaly, že v posledních měsících se protesty staly významným politickým nástrojem v celém regionu. Podle slovenských médií Letná připomínala velké občanské shromáždění, která se v poslední době konala v Bratislavě a dalších městech, píše portál protesty.info.
Na Slovensku se totiž protesty objevují poměrně pravidelně a často reagují na politická rozhodnutí vlády či směřování zahraniční politiky. Slovenská média zároveň upozorňují, že právě slovenský příklad se stal jedním z argumentů českých organizátorů protestu. Někteří z nich otevřeně hovořili o tom, že nechtějí, aby se Česko vydalo stejnou politickou cestou jako některé země v regionu.
Česká média označila víkendové shromáždění za jednu z největších protivládních akcí posledních let, píše Reuters.com.
Na Letné se sešel dechberoucí stotisícový dav. Předseda sdružení Mikuláš Minář přímo z pódia reagoval na pohled na zaplněnou pláň a prohlásil:
„Je nás tu minimálne 200 až 250 tisíc,“
oznámil davu potom, co si prohlédl aktuální záběry z výšky postřdnictvím dronového snímkování, jak informuje portál Novinky.cz.
Zahraniční agentury zároveň upozornily, že na protest přišli lidé prakticky ze všech regionů země. Demonstrace probíhala klidně a účastníci ji vnímali jako způsob, jak veřejně vyjádřit nesouhlas s politikou nové vlády.
Na pódiu zazněla i výzva:
„Jsme tu proto, abychom se jasně postavili proti zavlečení naší země na cestu Slovenska a Maďarska.“
V případě Maďarska jde zejména o dlouhodobé spory vlády Viktora Orbána s Evropskou unií v otázkách právního státu, nezávislosti médií či fungování neziskových organizací. Kritici tvrdí, že tam dochází k centralizaci moci a oslabování nezávislých institucí. Při zmínce o Slovensku se protestující odvolávali na politické napětí posledních let, které vyústilo do pravidelných demonstrací v ulicích Bratislavy a dalších měst. Podle organizátorů protestu jde o příklad země, kde je společnost výrazně polarizovaná a politické konflikty se často přesouvají do ulic.
Jelikož varování před vývojem na Slovensku se na demonstracích pořádáných Miliónem chvilek pro demokracii pravidelně objevuje, redakce LP-Life.cz oslovila představitele několika politických stran na Slovensku s otázkou, jak vnímají samotný protest na Letné i zmínku o Slovensku v projevu organizátorů.
„Na rozdíl od bývalých vlád SMER - SSD nikdy na protestující nestřílela ani gumovými projektily, ani nepoužila vodní děla. My respektujeme právo na klidné shromažďování a vyjádření vlastního názoru. Nám nepřísluší zasahovat do vnitropolitického života jiných států, na rozdíl od bývalého českého ministra vnitra pana Rakušana, který se osobně účastnil protivládního protestu v Bratislavě, což je naprosto nepřijatelné,“
uvedla strana ve svém stanovisku pro LP-Life.cz.
Zároveň připomněla, že Slovensko je podle ní pevnou součástí evropských integračních struktur a odmítla přirovnávání země k autoritářským režimům.
„O jaké cestě Slovenska a Maďarska to organizátor hovoří? Co se týče integrace, Slovenská republika je nejdále ze zemí V4, jako jediní jsme například zavedli měnu euro. Určitě nejdeme po trajektorii Ruské federace. Výsledky parlamentních voleb respektujeme a nikdo je nezpochybňuje,“
uvedl SMER – SSD.
Minář na pódiu ostře kritizoval premiérovu poradkyni Natálii Vachatovou.
„Těžko si představit někoho víc proruského,“ uvedl Minář a zmínil například obchodní aktivity jejího bratra se ruskou Sberbank či její veřejná prohlášení podporující Rusko. Vachatovou označil za „neuvěřitelné bezpečnostní riziko“.
Zdeněk Svěrák označil plán na znárodnění rozhlasu a televize za drzost, nikoli za vtip. Podle něj se jedná o závažný zásah do nezávislých médií. Publikum na Letné mu následně zazpívalo píseň u příležitosti jeho nadcházejících 90. narozenin.
Velkou pozornost publika vyvolala i vystoupení osobností z akademického a podnikatelského prostředí.
Minář uvedl, že před Českou republikou jsou roky, které si vyžádají osobní oběti. Podle něj už nejde jen o Babiše nebo Okamuru. Otázka není, zda bude demokracie ohrožena, protože to je jasné. Podstatná je role každého z nás a co každý udělá.
"To už není o Babišovi nebo Okamurovi. Otázka není, jestli budou destruovat demokracii. Budou, to víme úplně všichni. Jediná otázka, která nás má zajímat, je: Co budeme dělat my. Nečekejte na Havla, ani na Pavla, ani na Mináře. Čeká nás boj, občanská rezistence, měsíce nenásilného odporu. Naše heslo nebude boj, ale neboj,“
zmínil.
Minář vyzval lidi k větší angažovanosti, a to jak v organizování protestů, tak vstupem do politických stran. Každý účastník Letné by si měl položit otázku, jak může přispět. „Nečekejte na Havla, ani na Pavla, ani na Mináře,“ řekl. Zdůraznil, že nás čeká boj občanské rezistence a měsíce nenásilného odporu. Jeho motto pro tento čas je: neboj, ne boj.
Podnikatel a filantrop Dalibor Dědek, známý podporou Ukrajiny a obranných projektů, připomněl historické zkušenosti Česka s okupací sovětskými vojsky.
„Když mi bylo 11 let, viděl jsem ruské tanky v ulicích. Nechci, abych toho zažil znovu,“ uvedl Dědek s tím, že ochrana demokracie doma je podle něj stejně důležitá jako pomoc zemím, které čelí agresi.
Biochemik Václav Pačes se vyjádřil i k připravovanému zákonu o registraci neziskových organizací a kriticky komentoval některé politické strany:
„Teď se mi zdá, že věci, které jsme si vydobyli jako demokracii a svobodu, začínají být pomalu nahlodávány,“
dodal Pačes.
Zprávy o Letné rychle převzaly i velké světové agentury a média. Reuters, AP či britské deníky zdůrazňovaly hlavně obavy části společnosti z možného oslabování demokratických pravidel v zemi.
Zahraniční novináři připomínali, že Letenská pláň má v české historii silnou symboliku. Právě zde se totiž v roce 1989 konala obrovská shromáždění během Sametové revoluce, která pomohla ukončit komunistický režim.
Na protest a jeho politický kontext reagovaly i další slovenské politické strany. Poslanec strany Hlas - sociální demokracie Róbert Puci uvedl, že klidné protesty jsou přirozenou součástí demokratické společnosti.
„Je dobře, že se lidé mohli sejít a v klidu vyjádřit svůj názor, i formou protestu. To je něco, co by v autoritářské zemi udělat nemohli - a to by si měli uvědomit i daní vystupující. Demokracie je i o tom, že je třeba respektovat výsledek voleb. Hlas každého člověka má stejnou váhu a je třeba se vzájemně respektovat, i když se nám nelíbí názor jiné skupiny lidí,“
uvedl Puci redakci LP-Life.cz.
Odlišný pohled nabídla opoziční strana Progresívne Slovensko. Poslanec Dávid Dej uvedl, že občanské protesty vnímá jako legitimní způsob, jak společnost může upozornit na obavy z vývoje demokracie.
Podle jeho slov je přirozené, že část veřejnosti reaguje na politická rozhodnutí i formou veřejných shromáždění.
„Jsem rád, že občané a občanky v ČR cítí potřebu bojovat za ochranu pilířů demokracie, mezi které patří nezávislá média či důvěryhodné veřejné instituce. Organizace protestu je legitimním způsobem, jak ukázat svůj nesouhlas,“
sdělil redakci Dej.
Zároveň poukázal na to, že zmínka o Slovensku v projevu organizátorů protestu podle něj ukazuje, jak je politická situace v zemi vnímána v zahraničí.
„Myslím si, že takové vyjádření dokazuje negativní vnímání chování současné vlády i v zahraničí. Použití Slovenska jako odstrašujícího příkladu, dokonce v souvislosti s Maďarskem, ilustruje, že veřejnost nevnímá zásadní rozdíl mezi Ficovými a Orbánovými autokratickými praktikami. Je to zrcadlo práce současné vlády. Naší úlohou jako opozice proto nadále zůstává chránit právní stát, upozorňovat na snahu oslabovat kontrolní orgány moci a spolupracovat s evropskými partnery,“
dodal.
Na Slovensku se při tom chystají další demonstrace proti tamější vládě Roberta Fica. Paralelně se zahraničními demonstracemi se chystá série studentských protestů pod názvem Zvonejme na poplach!. Iniciativy Studentský protest, Studentstvo za otevřenou kulturu a Studentská klubovna v Žilině vyzývají studenty i veřejnost, aby se zapojili do připravovaných shromáždění, která se uskuteční 25. března o 18.00 ve více městech na Slovensku - v Bratislavě, Banské Bystrici, Košicích a Žilině. Cílem studentů je upozornit na aktuální vývoj v zemi píšou Aktuality.sk.
Střední Evropa v posledních letech zažívá návrat masových občanských protestů. V ulicích se pravidelně objevují tisíce lidí nejen v Česku, ale i na Slovensku, v Maďarsku či Polsku.
Letenská demonstrace tak není izolovanou událostí, ale součástí širšího trendu, v němž se veřejnost snaží ovlivňovat politické dění přímo na ulicích. Organizátoři už zároveň naznačili, že podobná shromáždění mohou pokračovat i v následujících měsících.
Komentáře na sociálních sítích odrážejí skepticismus, sarkasmus, ale i obavy o motivace organizátorů.
Mnozí Slováci zpochybňují údaje o účastnících protestu. Jeden z komentujících poznamenal:
„Statisíce? Veď tolik se nedokážou ani na koncertu sehnat. Zase média jen zavádějí.“
Jiný se zamýšlel nad motivací:
„Desítky policistů na 200–250 000 lidí? Trošku podcenili, co?“
Objevily se i obavy o zahraniční vlivy:
„A kolik zahraničních agentů?“
Komentátoři často tvrdili, že protestující nedokážou akceptovat demokratický výsledek voleb.
„Tak však měli jít volit. A pokud volili a prohráli, proč protestují proti demokracii?“
Jiný upozornil na nedostatek sebekritiky:
„Opakující se scénář. Demokraté, co nedokážou akceptovat výsledek voleb.“
Podobné názory se objevovaly v souvislosti s politickou situací na Slovensku, kde podle komentátorů také opozice reaguje na prohru ulicemi, ne urnami:
„To je jistý scénář jako u nás... Majdan na požádání.“
Reakce byly často laděné s humorem. Někteří komentátoři přirovnávali demonstraci ke koncertu nebo oslavě:
„Sakra, to je nějaký koncert.“
Jiný dodal:
„Zazpívali si a šli domů. Nesmysl. Symbolismus není strategie ani taktika.“
Slováci upozorňovali, že protest mohl být motivován politicky nebo finančně:
„Hezky a zároveň ohavně vymyšlené. Toto je měsíce plánovaná a profesionálně organizovaná akce s rozpočtem několik milionů €, kterou někdo zaplatil a lidi jen zneužil pro své potřeby.“
Někteří naznačovali, že peníze a čas účastníků mohly být využity efektivněji:
„Kdyby dal každý z přítomných 1 Euro do banku, vybrali by minimálně 200–250 tisíc, a kdyby po 10 €, bylo by to 2–2,5 mil. S tím by už mohli někomu v nouzi pořádně pomoci... ale to by asi nikdo na demonstraci nepřišel.“
Protest byl vnímán i jako symbolický odpor vůči možnému ovlivňování země zvenčí, nebo jako varování před směřováním politiky. Jeden komentář jasně formuloval obavy:
„Jsou proti zavlečení Česka na cestu Maďarska a Slovenska.“
Jiní připomínali, že obyčejný občan z takové akce nezíská nic:
„Je to jen pračka peněz. Běžný pracující Čech z toho nic nemá.“
Slovenské reakce na protest na Letné byly převážně kritické. Diskutující poukazovali na nerealistická očekávání, pochybovali o počtu účastníků a motivacích organizátorů, připomínali paralely se slovenskými politickými událostmi a s humornou nadsázkou komentovali absurdity demonstrace. Celkově tyto názory ukazují, že veřejnost vnímá masové protesty nejen jako občanskou participaci, ale i jako potenciální zneužití politických a finančních prostředků.
Zdroj : autorský text, vlastní dotazování, Reuters, AP, The Times, Novinky.cz, Plénum.cz, Milión chvíilek pro demokracii