Top hledané
Výsledky (0)
Politici přišli před volbami s návrhem na zkrácení pracovního týdne

NATVRDO: Je čtyřdenní pracovní týden pouhou utopií, nebo se stane již brzy realitou?

Radek Polák
17. září 2021
+ Přidat na Seznam.cz
5 minut
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová

V době rekordních rozpočtových schodků se v domácím veřejném prostoru objevil další nápad – zkrácení pracovního dne z pěti na čtyři dny. Zatímco část politiků, zejména těch z levé části spektra, dává diskusi na toto téma šanci, mnozí manažeři a odborníci se staví spíše proti.

 

 

 

Několik málo týdnů před podzimními volbami oživila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová nápad, s nímž její sociální demokracie přišla již v roce 2018, kdy představovala tehdejší předvolební spot „S námi přijíždí pracovní doba za stejné peníze“. V situaci, kdy ministerstvo financí předpokládá nárůst veřejného zadlužení z letošních více než 40 procent až na 54,6 procenta HDP v roce 2024, se pravděpodobně jedná buď o odvážný strategický manévr, nebo o pouhé populistické gesto, které má sociální demokracii přilákat několik voličských hlasů.

Část veřejnosti na podobné návrhy přitom určitě slyší. Podle studie agentury Ipsos, kterou realizovala pro poradenskou společnost Moore, by se zkrácení pracovního týdne ze 40 na 35 hodin líbilo až 60 procentům Čechů.

Otevřít v galerii (3)
Čtyřdenní pracovní týden by mohl zvýšit spokojenost zaměstnanců i produktivitu práce
Čtyřdenní pracovní týden by mohl zvýšit spokojenost zaměstnanců i produktivitu práceZdroj: Freepik

"Proč ne? Když si člověk více odpočine, jeho produktivita práce je potom vyšší a umím si představit, že bych v práci podíval i lepší výkony. Myslím, že čtyřdenní pracovní týden funguje i jinde ve světě, tak proč ne u nás? STejně ti, kdo jsou workoholici, jimi budou, i kdyby se do práce chodilo jen dva dny v týdnu,"

uvedl pro LP-Life Milan Bezruč z jedné IT firmy.

Luxusní byt na prodej s terasou a výhledem
Luxusní byt na prodej s terasou a výhledem, Praha 1

Před několika desítkami let byl přitom u nás ještě zcela běžný šestidenní pracovní týden. Ten byl zrušen teprve v roce 1968.  Až do začátku 80. let byly ale běžné i některé pracovní soboty. Podíváme-li se hlouběji do historie, ukáže se, že se v minulosti pracovalo dokonce i v neděli. Zrušení 7-denního pracovního týdne bylo totiž v Rakousku-Uhersku uzákoněno teprve v 18. století.

"Čtyřdenní pracovní týden je v některých zemích běžný a výborně funguje, klasickým příkladem je Nový Zéland. Zkrácený pracovní týden nejen zvyšuje spokojenost zaměstnanců, odhodlání společnosti a týmovou práci, ale také snižuje úroveň stresu. Ještě lépe, omezení pracovních plánů zaměstnanců na 4denní pracovní týden nepoškodí jejich produktivitu ani výkonnost společnosti,"

řekla pro LP-Life psycholožka Dagmar Konečná a dodala:

"Ač je čtyřdenní pracovní týden relativně nový koncept, který byl do značné míry způsoben nedávným technologickým pokrokem, některé společnosti již tuto myšlenku testují se slibnými výsledky pro zaměstnance i zaměstnavatele. Čtyřdenní týden může vést k šťastnějším a angažovanějším zaměstnancům. Zaměstnanci mají menší pravděpodobnost stresu nebo nemocenské, protože mají spoustu času na odpočinek a zotavení. Díky tomu se vrací do práce s pocitem, že jsou připraveni čelit novým výzvám."

 

Pokrok nezastavíš

Argumentem, proč by se měl pracovní týden nyní zkracovat, je prý postupná digitalizace, robotizace a automatizace řady pracovních činností, které naši zaměstnanci každodenně zajišťují. Jak naznačuje výzkum Ipsosu, tak horké to s tím ve skutečnosti nebude. Pouhá pětina respondentů je přesvědčena, že zúžení pracovního týdne na 4 dny by s sebou zvýšení produktivity provázet nemuselo. Třetina je pak ale spíše opačného názoru. Dalších zhruba 20 procent pak chce ponechat stávající stav.

„Důvodem je to, že si raději rozloží pracovní povinnosti do pěti dnů, které díky tomu mají klidnější. Čtyřdenní pracovní týden by tedy pro ně byl spíše stresující,“

vysvětluje Petr Kymlička z Moore Czech Republic.

Otevřít v galerii (3)
V práci musí být lidé dobře naladěni, tomu má napomoci i kratší pracovní doba
V práci musí být lidé dobře naladěni, tomu má napomoci i kratší pracovní dobaZdroj: Freepik

S tím souhlasí rovněž odbornice z katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Ivana Šípová, když tvrdí, že

„nároky na zaměstnance se v dnešní době zvyšují a tlak na efektivitu vyžaduje dobrou schopnost regenerace, aby zaměstnanec dokázal naskočit do práce ideálně každý den co nejvíce odpočatý a odolný.“ 

Některé domácí firmy si již zkrácenou pracovní dobu přesto sami vyzkoušely. Příkladem je brněnská digitální agentura Cognito. Její šéf tvrdí, že pokles produktivity nezaznamenal. Přineslo to údajně v některých měsících údajně spíše její vylepšení. Podobné zkušenosti mají rovněž provozovatelé obchodního portálu Vašečočky.cz, kteří udělali z 8 povinných hodin jen 7. Rostoucí návštěvnost webu však byla podmíněna mimo jiné i vyšším nasazením brigádníků, jež se o komunikaci se zákazníky starají.

Většina firem o podobném přístupu neuvažuje. Pouze 13 procent vedoucích pracovníků si myslí, že se pracovní týden v jejich firmě v příštích 5 letech zkrátí. Čtvrtina dalších o tom ani neuvažuje. Polovina o tom pak není přesvědčena.

Luxusní vila na prodej, Dolní Měcholupy - 616m
Luxusní vila na prodej, Dolní Měcholupy - 616m, Praha 10

Zahraničí příkladem

V zahraničí jsou firmy zkrácení pracovní doby mnohdy otevřenější. Progresivní jsou především Francouzi. Ve Francii vešla loni v platnost úprava, díky níž se zde má pracovat pouze 35 hodin týdně. Důvodem k tomuto kroku byl zejména boj s nezaměstnaností a kvalitnější osobní život. Jak ale ukazuje realita, tráví Francouzi v zaměstnání stále okolo 37 hodin týdně. Zkrácení na 4-denní pracovní týden pak pod velkým tlakem tamních odborových organizací dali přednost na Islandu, kde jej využívá téměř 90 procent místních zaměstnanců. Zapomenout nelze ani na Španělsko, kde se stát garantoval, že podpoří program pro 200 lokálních firem, jehož cílem je úprava pracovní doby, aniž by se krátily platy a ztrácela pracovní místa. Ve Velké Británii zvažuje zavést 4-denní pracovní týden po skončení koronavirové pandemie až pětina společností, jak uvedl průzkum organizace Be The Business. Okolo 5 procent firem údajně touto změnou již dokonce prošlo, tvrdí studie think thanku Autonomy.

Otevřít v galerii (3)
Automatizace proniká čím dál častěji rovněž do technických oborů
Automatizace proniká čím dál častěji rovněž do technických oborůZdroj: Freepik

Ekonomové mají jasno

Proti zkracování pracovní doby varují především ekonomové. Argumentují tím, že tuzemská ekonomika trpí neobsazeností statisíců pracovních míst. V případě regulativních opatření, které upravují i pracovní dobu, by to vedlo k nárůstu počtu takových míst a možná i celkovému poklesu hrubého domácího produktu. Jiní zase připomínají, že máme prozatím nevyřešeno mnoho palčivějších problémů, jako jsou třeba exekuce či vládou sice slibovaná, zatím ale nepřipravená a parlamentem proto ani neschválená důchodová a daňová reforma.

„Na Česko čeká velmi dlouhý seznam mnohem důležitějších a nedělaných „domácích úkolů“, kterými by se mělo začít,“

uvedl před nedávnem pro iDnes Daniel Münich, ředitel centra pro ekonomický výzkum CERGE-EI.  

TVRDÉ ČÍSLO: 4 

Na čtyři dny by mohl být zredukován pracovní týden! 

Teprve čas ukáže, zda bude mít nápad na zkrácení pracovního týdne větší uplatnění. Zatím se jedná spíše jen o jednu z cest, jakou se mohou domácí firmy ubírat. Většina z nich, stejně jako ekonomové, z ní ale nadšená příliš není.

Zdroje: iDnes, Ipsos, Startupjobs.cz, Cognito, changerecruitmentgroup.com, businessinsider.com, vlastní dotazování

 

 

Líbil se vám článek?
Diskuze 0 Vstoupit do diskuze