Česká republika je podle řady ukazatelů nejhorší v hospodářském zotavování po koronavirové krizi. Situace se však aktuálně k pozitivnímu trendu neobrací. Volkswagen navzdory proklamacím gigafactory v tuzemsku stavět nebude, i když s tím česká vláda počítala, domácnosti omezují spotřebu, kvůli vysoké inflaci, ceny energií mají stoupat a roztáčet dále inflační kola.
Za "nemocného muže Evropy" označil Českou republiku německý deník Die Welt. Příčinu neveselého označení můžeme hledat ve slabém výkonu českého hospodaření za posledních několik let. Problém je zejména v tom, že Česko nesrovnalo ekonomický propad způsobený koronavirovou krizí, jako jediná země v Evropě, alespoň podle novinářů z německého Die Welt.
Spouštěčem příkré analýzy bylo nedávné rozhodnutí automobilky Volkswagen vybudovat gigafactory, nebo-li továrnu na baterie, v Česku a názor největší automobilový koncern na světě nezměnil ani po dlouhém jednání se zástupci české vlády.
„Okno příležitosti je otevřené. Automobilky přicházejí s projekty a rozhodují se, kam půjdou. Otevřené bude třeba tak tři nebo čtyři roky, pak se pomalu uzavře a nám by ujel vlak. Pro nás je klíčové mít tady klastr pro elektromobilitu a gigafactory je jeho srdcem,“
volal například už před rokem v rozhovoru pro ČRo Ondřej Votruba ze Sdružení pro zahraniční investice. Zpětným pohledem je tak patrné, že v tomto ohledu ubíhá čas, Volkswagen se tvářil jako logický partner, jelikož v zemi provozuje největší firmu, mladoboleslavskou Škodu auto.
Podle informací Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) z května letošního roku vláda cílila právě na investici od německé automobilky, ovšem ta je v současnosti odložena na neurčito a jak vysvětlil už před časem Votruba, okno pro stavbu továren je otevřeno právě teď, když se rozjíždí evropský přechod k elektromobilitě.
Za váhavým postojem Volkswagenu mohla stát nedostatečná kapacita ve výrobě zelené energie. Ty zlepšují hodnocení projektů při posuzování evropskými bankami. Česko sice disponuje zelenou energií z jaderných reaktorů, ale ta je pro Němce, kteří překotně vypli všechny své atomové elektrárny, ožehavým tématem.
Problémem hospodářsky "nemocného muže Evropy" je vyčerpání ekonomického modelu, alespoň podle nedávné analýzy Hospodářské komory ČR. Podle ní je země sevřena v pasti mezi ekonomikami s nízkým mzdami a bohatými zeměmi s vyspělými technologiemi. Vyčerpány tak jsou konkurenční výhody a tím pádem i potenciál ekonomického růstu.
"Kdyby se většina výrobních faktorů ve světě přemístila na výrobu „high-tech“ produktů, nastal by dramatický pokles jejich ceny (a přidané hodnoty) a zchudnutí lidí kvůli snížení ostatních výrob a méně produktivní alokaci zdrojů. Práce a kapitál mají lepší využití v jiné výrobě. Z tohoto důvodu se světové a české bohatství zvýší spíše tím, když část fyzického a lidského kapitálu a práce v ČR vyrábí automobily, pivo, turistiku než mobily a raketové motory. Je produktivnější pro všechny, když se tyto světové výrobky za ty české smění,"
zkritizoval na síti X ekonom Pavel Potužák mediálně oblíbený koncept, který hovoří o českém ekonomickém modelu s nízkou přidanou hodnotou oproti západním konkurentům. Důležitější je podle něj mezinárodní dělba práce a situaci nevnímá tak dramaticky.
"Není žádný model české ekonomiky, který by byl naplánován, žádná montovna, i když samozřejmě vlády v minulosti svými pobídkami částečně strukturu ekonomiky ovlivnily,"
dodal ekonom k přílišným generalizacím směrem k české ekonomice Potužák, který pracuje na Vysoké škole ekonomické.
Jenže negativní výkon českého hospodářství zůstává nadále faktem. Ekonomika je v negativním trendu třetí kvartál za sebou a v tom posledním vykázala pokles o 0,6 %. Výhledy však nejsou lepší. V reakci na vysokou inflaci české domácnosti razantně omezily spotřebu, ČNB stále drží poměrně vysoké úrokové sazby a je otázkou, jak se projeví změny v DPH, které jsou součástí konsolidačního balíčku vlády anebo zvyšování cen regulované složky za energii (tj. poplatky za distribuci a částečně také za obnovitelné zdroje). Energie jsou totiž v jádru celého problému.
"Česká ekonomika má po Bulharsku největší energetickou náročnost HDP v celé EU. Jinými slovy, na jednu vytvořenou korunu hodnoty spotřebujeme nejvíce elektřiny, plynu a ropy – přesně toho, co nyní v závěru toho tříletého období od covidu zdražilo nejvíce. Není to tím, že bychom měli nějaké zastaralé stroje. Je to spíše tím, že na těch strojích vyrobíme Fabii, zatímco za Šumavou z podobné energie na nich vyrobí BMW,"
vysvětlil pro idnes.cz ekonomický analytik Petr Bartoň a poukázal na to, že specifika české ekonomiky ji aktuálně brzdí.
Zdroje: welt.de, novinky.cz, idnes.cz, mp.cz, plus.rozhlas.cz, twitter.com, autorský článek