Nižší míra inflace nepřesvědčila. Centrální banka ponechala základní úrokovou sazbu na 3,5 procentech

Základní úroková sazba zůstává na 3,5 procentech. Proč je tento ukazatel tak důležitý? Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.

„Je třeba držet relativně přísnou měnovou politiku. Roste například spotřeba domácností. Současně s tím zaznamenáváme v některých sektorech rychlý růst mezd,“

vyjmenoval guvernér Aleš Michl na tiskové konferenci některé důvody, proč i v únoru bude sazba na úrovni, na níž se drží již od loňského května. Tehdy došlo k zatím poslednímu uvolnění měnové politiky, když bankovní rada snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na současnou úroveň.

Prodej luxusní vily s vnitřním bazénem, Praha 4

Zobrazit nemovitost

Michl na únorové tiskové konferenci dále dodal, že ve směru vyšší inflace může působit dodatečný růst výdajů veřejného sektoru nebo zrychlení růstu množství peněz v ekonomice kvůli úvěrování domácností a vládních institucí. Naopak na potlačování inflace může mít vliv silnější kurz koruny nebo slabší hospodářský výkon některých evropských zemí. Nejistotou pro výhled zůstává vývoj války na Ukrajině.

Experti rozhodnutí centrální banky očekávali

Odborníci už před jednáním předpokládali, že základní úroková sazba zůstane beze změny.

„Česká ekonomika zůstává v relativně dobré kondici. Solidní výkon podporuje růst reálných mezd a spotřebu domácností, která je hlavním tahounem ekonomiky. Tento vývoj se promítá do stále silného růstu cen služeb. Pokud by centrální banka chtěla v budoucnu sazby skutečně snižovat, potřebovala by vidět buď rychlejší růst produktivity, nebo zpomalení mzdové dynamiky,"

uvedl pro ČTK hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel.

„Česká národní banka na prvním letošním měnovém zasedání ponechala repo sazbu beze změny, což bylo zcela v souladu s očekáváním finančního trhu,"

napsal po čtvrtečním rozhodnutí LP-Life analytik Generali Investments Radomír Jáč. 

Analytik J&T Adam Ruschka v té souvislosti uvedl, že si centrální banka momentálně nechává všechny možnosti otevřené.

„Dle Michla je pravděpodobnost příští změny úrokových sazeb v obou směrech stejná, v závislosti na vyhodnocování dat a naplňování rizik,“

napsal redakci Ruschka.

Otevřít v galerii (1)

Inflaci se zatím daří držet pod kontrolou

Ponechání sazeb potvrzuje stabilitu domácího prostředí. Ředitel společnosti Akcenta Jacek Jurczynski tvrdí, že stejně důležité je sledovat vývoj eura a dolaru a další kroky Evropské centrální banky, protože právě ty mohou mít aktuálně na náklady a marže výraznější dopad než samotné domácí sazby. Koruna přitom na samotné rozhodnutí nereagovala a zůstala okolo 24,30 Kč za euro, kam posílila již po zveřejnění aktuálního vývoje cen.

Předběžný odhad lednové inflace předpokládá, že nárůst cen zvolnil na 1,6 procenta a dostal se tak pod dvouprocentní cíl. Největší podíl na zdražování měly minulý měsíc podle statistiků ceny služeb a alkoholických nápojů a tabáku, které povyskočily o necelých 5 procent.

Prodej rodinného domu 7+1, Mnichovice u Prahy, Okolí Prahy

Zobrazit nemovitost

„Na vině je evidentně bydlení, konkrétně nájemné a imputované nájemné zrcadlící ceny bytů na realitním trhu. Poptávka zde zůstává vysoká, zatímco nabídka stagnuje,"

napsal ve svém prohlášení redakci hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Na druhé straně téměř 8procentní zlevnění bylo charakteristické pro energie.

„Zásadní roli sehrálo odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energie. Nutno dodat, že k poklesu cenové úrovně v této kategorii přispěly také nižší ceny pohonných hmot,"

řekl ČTK hlavní ekonom Deloitte David Marek.

A jaký se dá očekávat další vývoj?

„Inflace se letos bude pohybovat po většinu roku pod dvěma procenty, až v závěru roku se vyhoupne opět nad dvě procenta kvůli nízké srovnávací základně z roku 2025. Za celý rok 2026 očekáván inflaci v průměru 1,8 procenta,"

prohlásil analytik investiční společnosti Uniqa Václav Franče.

V příštím roce by však mohla opět zrychlit a dosáhnout na 2,1 procenta.

„Letošní přechodný pokles inflace odráží především dopad převedení poplatků za obnovitelné zdroje energie na státní rozpočet,"

podotkl na konferenci Michl.

Zdroje: autorský článek, vlastní dotazování, ČTK, J&T