Drony neznámého původu v blízkosti letiště v Mnichově uzavřely jeho provoz, omezení se dotklo přibližně 3 000 cestujících. Dnes se v Česku otevřou volební urny nejen pro lístky s kandidáty do Poslanecké sněmovny, ale ve čtyřech desítkách obcí také s otázkami pro místní referenda. Nejčastějším tématem je výstavba větrných elektráren.
Německé letiště v Mnichově bylo ve čtvrtek večer uzavřeno a zrušeno více než deset letů poté, co byly v blízkosti jeho vzdušného prostoru spatřeny drony. Nejméně 17 letů bylo v Mnichově zastaveno, což se dotklo téměř 3 000 cestujících.
Mnichovské letiště uvedlo, že odklonilo dalších 15 letů do okolních měst. Nebylo bezprostředně potvrzeno, odkud drony přiletěly. V posledních týdnech bylo kvůli neidentifikovaným dronům uzavřeno několik letišť po celé Evropě, následně byl provoz na letišti obnoven, uvedla BBC.
Čtyřicet obci využije organizování nejdůležitějších voleb k uspořádání paralelních referend ohledně místních otázek. Zhruba polovina z nich se týká vyjádření občanů ke schvalování větrných elektráren. Jinde se dělají referenda ohledně provozu obecní hospody, hazardu, spalovně odpadu nebo o vysokorychlostní železnici. Nejvíce místních referend je hlášeno ve Středočeském kraji, informovala ČTK.
Protestující ve čtvrtek vyšli do ulic více než dvou stovkách měst po celé Francii, aby odsoudili škrty ve výdajích a požadovali vyšší daně pro bohaté. V Paříži pochodovaly ve čtvrtek odpoledne z náměstí Place d'Italie tisíce pracujících, důchodců a studentů. Eiffelova věž ve svém prohlášení informovala návštěvníky, že je kvůli stávkám uzavřena.
Celonárodní stávky, které svolaly hlavní francouzské odbory, jsou posledním ze série protestů, které začaly minulý měsíc a které byly podníceny politickými nepokoji a ostrými jednáními o rozpočtu. Francie se potýká s obřími dluhovými schodky, protestující požadovali vylepšení rozpočtu dalším zdaněním bohatých, napsala agentura AP.
Podle komise EAT-Lancet, která sdružila vědce z celého světa, aby přezkoumali nejnovější údaje o úloze potravin v oblasti lidského zdraví, změny klimatu, biologické rozmanitosti a životních podmínek lidí, by se dalo každoročně zabránit přibližně 15 milionům úmrtí. Emise ze zemědělství by navíc mohly klesnout o 15 %, pokud by lidé na celém světě přešli na zdravější stravu založenou převážně na rostlinných produktech
Bez zásadních změn v potravinovém systému se nejhorším dopadům změny klimatu nevyhneme, ani když lidé úspěšně přejdou na čistší energii, tvrdí závěrem studie, jak informovala agentura AP.
Zdroj: BBC, AP, ČTK