Top hledané
Výsledky (0)
LP-Life získalo názor nejmenovaného zdroje NATO na situaci na Ukrajině: „Rusko si válku momentálně může dovolit“

Nová studená válka: Úspěšná invaze změní veškeré bezpečnostní vnímání v celé Evropě, říká nejmenovaný zdroj z NATO

Kristina Vacková
20. února 2022
+ Přidat na Seznam.cz
8 minut čtení
Vojáci v letadle, ilustrační foto.

Celý svět sleduje s napětím vývoj situace na rusko-ukrajinské hranici. Prezident Biden se nechal slyšet, že podle informací NATO by k ruské invazi mělo pravděpodobně dojít příští týden. Putin stále mlží, ale na hranicích je už zmobilizovaná téměř dvou set tisícová armáda. Celý svět čeká a ani sami Ukrajinci nevědí, proč jim vlastně válka hrozí. Pokud se tak stane, půjde o naprosto historický moment, která přepíše dějiny nejen Evropy. Podle Johnsona hrozí největší válka od roku 1945.

V mediálním prostoru se momentálně šíří až příliš mnoho nejrůznějších informací o celé situaci na Ukrajině, a ani experti, byť znepokojení transportem krve na Ukrajinu, si netroufají předvídat, zda k invazi dojde, nebo ne. Vše ale nasvědčuje spíše tomu, že válka je na spadnutí.

„V první a poslední řadě jde o kalkulus Putina a pár lidí kolem něj, jako jsou třeba Sergey Kuzhugetovich Shoigu, ruský politik a armádní generál, nebo Valerij Gerasimov, náčelník Generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace. Aby si člověk mohl udělat racionální názor na současnou situaci, musí nejprve pochopit pár věcí. Rusko nemůže opustit své zájmy, protože by Putin ztratil autoritu. Ukrajina v NATO je pro něj červená čára. Takhle se rodí války. Aby se tomu předešlo musí někdo uhnout, aspoň částečně,

řekl anonymní zdroj pracující v NATO, který si nepřeje být jmenován. Podle něj už není otázka, zda k válce dojde, ale KDY. NATO totiž své stanovy měnit nehodlá, a už vůbec ne kvůli Rusku. Přestože se někteří členové vyjádřili, že by vstup Ukrajiny do aliance za žádnou cenu nepodpořili, na principu otevřených dveří kvůli Rusku neustoupí. Na druhou stranu Ukrajina svoji ústavu také měnit nebude. A právě strategickým cílem ukrajinské ústavy je vstup do NATO a EU, a budou se jím řídit. Jedině členství v NATO jim zaručí bezpečnost. Zda tomu tak ovšem je, je sporné.

Otevřít v galerii (3)
Vojáci na tanku. Ilustrační foto.
Vojáci na tanku. Ilustrační foto.Zdroj: Profimedia
Prodej bytu 1+kk, Opletalova, Nové Město -
Prodej bytu 1+kk, Opletalova, Nové Město -, Praha 1

Revoluce lidskosti

Jako mnoho států dřívějšího sovětského bloku, i Ukrajina získala svou nezávislost v roce 1991. V roce 1994 pak po nátlaku ze západu zničila veškerý svůj jaderný arsenál, který v zemi po rozpadu sovětského bloku zbyl. Do roku 2013 byla neutrálním státem a vedla dialog ohledně její bezpečnosti jak s Ruskem (součástí Společenství nezávislých států), tak i s NATO.

„V roce 2013 se tehdejší nově zvolený prezident Viktor Janukovyč pokusil Ukrajinu odtrhnout od západu tím, že odmítl podepsat asociační smlouvu s EU, přestože vedl kampaň na příslibech přiblížení se k EU. Samozřejmě, že v tom měl prsty Putin, který nechtěl dopustit, aby se Ukrajina přiblížila k západu a jeho hodnotám. Tenhle podraz v očích mladší generace vedl k masivní demonstraci, která se zapsala do novodobých dějin jako Maidan Revoluce nebo Revoluce důstojnosti či lidskosti,“

říká dále zdroj. 

Wikipedia definuje Revoluci důstojnosti jako konec protestů Euromajdan, kdy série násilných událostí za účasti protestujících, pořádkových sil a neznámých střelců v ukrajinském hlavním městě Kyjevě vyvrcholila svržením zvoleného prezidenta Viktora Janukovyče a svržením ukrajinské vlády. Euromajdan byl reakcí na odmítnutí prezidenta Janukovyče podepsat dohodu o politickém přidružení a volném obchodu s Evropskou unií na zasedání Východního partnerství v litevském Vilniusu. Protesty trvaly několik měsíců a násilné střety v únoru 2014 si vyžádaly téměř 130 mrtvých, z toho 18 policistů. 21. února byla podepsána dohoda mezi prezidentem Janukovyčem a vůdci parlamentní opozice, která vyzývala k předčasným volbám a vytvoření prozatímní vlády jednoty. Janukovyč utekl do Ruska, kde dostal azyl. 

„Na tohle téma velmi doporučuji dokument “Winter on Fire: Ukraine’s fight for freedom” na Netflixu. Je to sice „silný kafe“, ale dá člověku hrubý náčrt toho, jak houževnatí Ukrajinci mohou být, a zároveň toho, co se dá očekávat, jestli se Rusko pokusí obsadit Ukrajinu vojenskou silou,“

prozradil zdroj z NATO.

Otevřít v galerii (3)
Voják se zbraní za stromem.
Voják se zbraní za stromem.Zdroj: Profimedia

Hlasování s jasným koncem

Ruská odpověď na sebe nedala dlouho čekat. Jelikož Putin viděl, že prohrál bitvu o vliv v Ukrajině skrze dosazení pro-ruského vůdce, sáhl k řešení situace vojenskými prostředky. V únoru 2014 obsadil Krym a posléze rozdmýchal občanské nepokoje skrze hybridní taktiky v oblastech Doněck a Lugansk v regionu Donbas, které se v podstatě staly separatistickými enklávami podporovanými Ruskem. Tam se vede válka dodnes. 

Západ a Rusko, které samozřejmě předstírá, že s konfliktem nemělo ani nemá nic společného, se konflikt pokoušeli vyřešit přes Minsk protokol, který vyšel až na podruhé, ale v podstatě nic nezměnil. 

„Hlavní problém je, že Ukrajina nechce dát oběma oblastem hlasování o tom, jestli chtějí být autonomní… Ve smlouvě tomu říkají speciální status, pod kterým by byly stále pod Ukrajinou a podílely se na chodu země, dokud nebude možnost obnovit kontrolu nad hranicemi; zatímco Rusko nedovolí ukrajinskou kontrolu hranic, dokud hlasování neproběhne. Samotné Rusko si musí být jisto, že hlasování dopadne v jeho prospěch. Zde jde o to, že Rusko by rádo ovládalo domácí politiku skrze tyto dvě oblasti. Je to patová situace a konflikt se táhne dodnes,“

říká dále zdroj. 

Putin a Rusko

V poslední době se v médiích i mezi politiky a politology vedlo hodně spekulací o tom, proč Rusko (Putin) vlastně Ukrajinu tolik chce. 

„Podle mého vlastního názoru je to kombinace ambicí a strachu. Když se člověk podívá na „big picture“, jde hlavně o to, aby Ukrajina nevypadla ze sféry vlivu Ruska, a hraje v tom roli hned několik faktorů,“

uvádí zdroj. A jaké to jsou?

1. Hodnoty

Při rozpadu SSSR byl Putin agentem KGB v tehdy východním Německu, takže na vlastní kůži zažil to „ponížení“, kdy se Svaz rozpadl a demokratické, svobodné hodnoty převládly nad totalitou. Sám se nechal slyšel, že rozpad SSSR byla jedna z největších katastrof 20. století.

Prodej luxusního domu, Praha-západ - 226m
Prodej luxusního domu, Praha-západ - 226m, Okolí Prahy

„Myslím, že dobře ví, že se něco takového nesmí nikdy dopustit v Rusku a při nejlepším případě ani v zemích vlivu Ruska. Ukrajina tam samozřejmě spadá a dle Putina by měla patřit při nejlepším pod Rusko, při nejhorším do jeho sféry vlivu. Protesty v roce 2014 mu dokázaly, že nová generace Ukrajinců nestojí o hodnoty a úroveň žití, které jsou blízké Rusku, a radši by preferovali, aby se Ukrajina stala součásti EU a NATO. To je pro Putina obrovský problém,“

uvádí zdroj. 

2. Odkaz

Putinovi je dnes skoro 70 let a vykonává funkci prezidenta už 18 let. Chce tedy vytvořit nějaký odkaz a nesmazatelně se zapsat do dějin. Expanze ruského území a překreslení politické a bezpečnostní mapy Evropy je něco, co by mohlo fungovat. S největší pravděpodobností se tedy nejedná o zájmy obyčejných Rusů. Rusko je mix kleptokracie a oligarchie, a proto si musíme uvědomit, že demokratické a morální hodnoty neznamenají v ruském vedení vůbec nic. 

„V Rusku je to o moci, a tudíž je úplně jedno, jaký pohled na něj západ má. Myslím, že tohle je velké nepochopení „západních států“, které má za důsledek více méně neefektivní zahraniční politiku vůči Rusku. Osobně bych se soustředil více na peníze, majetky a životy ruských oligarchů a jejich dětí v Evropě, ať se jim to aspoň trochu znepříjemní,“

říká zdroj. 

Otevřít v galerii (3)
Zkouška jaderných zbraní.
Zkouška jaderných zbraní.Zdroj: Profimedia

3. Role „západu“ (státy EU a NATO)

Dále musíme pochopit, že Rusko nejedná ve vakuu. Akce typu diskuze s Ukrajinou o členství v NATO, integrování se do EU, společné vojenské cvičení, prodej vojenské techniky, diplomatické návštěvy atd. mají obrovský dopad na to, jak se Rusko bude chovat. Z bezpečnostního hlediska, kdykoliv se Rusko podívá směrem na západ, tak vidí NATO jako celek a tudíž nepřítele. Například většina vojenských cvičení, ať bilaterálních či multilaterálních, která v Evropě probíhají, jsou nezávislá na NATO. Nicméně Rusko je vidí jakožto celek aktivit ze strany NATO, a tím roste jeho nervozita a paranoia. Po invazi na Krym v roce 2014 se NATO i samostatné země začaly mnohem více soustředit na obranu, což znovu postupně vyvolalo víc a víc stresu na straně Ruska. 

„Myslím, že na jednu stranu má Rusko v tomto pochopitelný strach, protože vidí NATO a státy „západu“ jako své nepřátele. Na druhou stranu veškeré tyto aktivity byly vyvolány jeho invazí do Ukrajiny,“

dodává zdroj.

4. Finance

Rusko si tuhle velmi drahou podívanou momentálně může dovolit. Ceny ropy a plynu neskutečně vzrostly, což přináší do státní pokladny neuvěřitelné množství financí. I proto se Putin moc nestrachuje dopadů sankcí, protože to momentálně finanční stabilitu ruského aparátu neohrozí. Rusko bude mít rezervy připravené a svůj finanční sektor, který se pod všemi těmi hrozbami ze západu sám začíná připravovat na sankce, to nijak významně neohrozí. Mít Ukrajinu pod svým vlivem je mnohem důležitější. 

 

Současná krize

Zdá se, že Putin vyčerpal veškeré politické prostředky, skrze něž by získal Ukrajinu zpět do ruské sféry vlivu: Minsk protokol je v patu; veškeré diplomatické pokusy se západem skončily stejně špatně; Ukrajina se nehodlá vyslovit pro nezávislost anebo se zříci pokusu o členství v NATO; a NATO nepřijme nesmyslné nároky Ruska o zajištění své bezpečnosti. NATO hodlá diskutovat nároky rozumné, jako je například vojenské cvičení. 

„Nutno říci, že Rusko celou tuhle podívanou hraje velmi dobře. Do posledního momentu do éteru tlačí zprávy, že se na žádnou invazi nechystá a že jde vlastně jen od důsledek pocitu ohrožení. Takže pokud by Putin náhodnou na poslední chvíli ustoupil, tak se vlastně nic nestalo. Osobně si ale myslím, že je v tom už moc hluboko a pokud mu Ukrajina nic nenabídne, tak už nemůže couvnout,“

končí nejmenovaný zdroj. 

Z vojenského hlediska bylo nahromadění jednotek na hranicích Ukrajiny o vytvoření tlaku a dosažení Putinova cíle, zaobalené do pocitu strachu a potřebě sebeobrany. 

Nicméně jak čas plynul, dostali jsme se k takovému počtu vojenské techniky, že argument sebeobrany je směšný. 

Co už teď z veřejných medií víme, je, že Rusko má více méně vše potřebné k invazi. V minulém týdnu se objevily reportáže o tom, že v blízkosti hranic s Ukrajinou začínají vznikat vojenské krevní banky. To bohužel nevěstí nic dobrého, protože na cvičení se krevní banky moc nevyužijí. Zprávy o tom, že Rusko posílá nějaké jednotky zpět na východ země, se míjí účinkem, jelikož je to jen zlomek a více jednotek stále přijíždí k hranicím. 

Vše je součástí informační války. 

Co můžeme čekat v příštích pár dnech, je tak zvaná „false flag operation“, v překladu „operace pod falešnou vlajkou“, která bude mít za účel dát záminku Rusku k invazi. Jak bude invaze probíhat, nikdo neví, jelikož je známo, že jakýkoliv vojenský plán nepřežije první srážku s nepřítelem. Nicméně, aby Putin získal kontrolu nad Ukrajinou, musí ovládnout Kyjev. Putin chce rychlou válku, protože dlouhá by ho stála moc ruských životů a peněz, ale vláda nad troskami není taky žádný úspěch. To by mohlo v důsledku znamenat, že se Ukrajinci v případě obsazení uchýlí k partyzánským taktikám a pokusí se to Rusku znepříjemnit, jak to jen jde. 

Na odpověď od západních států na případnou invazi si počkejme. Nad celou situací mrazí, vypadá to, že se postupně dostáváme do nové studené války. 

Zdroje: vlastní dotazování, wikipedia.org, nytimes.com, Twitter: IntelCrab, IntelDoge, RALee85

 

 

Líbil se vám článek?
Diskuze 0 Vstoupit do diskuze