Top hledané
Výsledky (0)
Kolik pohlaví tedy existuje? Z biologického a sociálního hlediska rozhodně více než dvě známá. Úplně na začátek je však třeba objasnit pojmy „pohlaví“ a „pohlavní identita“.

Pokud se vám dívka na rande svěří, že je gender fluid, připravte se, že příště možná dorazí chlapec

Kristina Valachyová
23. listopadu 2023
+ Přidat na Seznam.cz
15 minut
Pohlaví není otázkou volby, pohlavní identita ano

Otázka, která vzbuzuje velké vášně a vrtá hlavou mnoha lidem. Pohlaví, gender (rod) a orientace představují tři rozdílné věci. Ozývají se názory, že témata týkající se genderu, pohlaví a orientace jsou jen jakousi liberální propagandou. Ve skutečnosti jde o vědou podložená fakta, získaná léty výzkumu a studií.

Pohlaví je většinou jasné

Narodí se miminko, které má „pipinku“, chromozomy XX a rodiče radostně postují na sociální sítě příspěvky typu „narodila se nám holčička“, většinou i s váhou a velikostí miminka. Nebo má dítě „pindíka“, chromozomy XY a otcové jsou pyšní, jakého mají pokračovatele rodu.

Pohlaví máme sice dvě – mužské a ženské, ale někdy se stane, že například dívka má sice ženské pohlaví (tedy „pipinku“), ale pohlavní chromozomy XY a přirozeně vyšší hladinu testosteronu. Takže ti, kdo křičí, že máme jen dvě pohlaví, nemají tak úplně pravdu.

Občas příroda zamíchá kartami, že se nestačíme divit.

Prodej luxusní vily, Praha 4- 522m
Prodej luxusní vily, Praha 4- 522m, Praha 4

V základu jsou však pohlaví dvě, přičemž někdy se uvádějí biologické anomálie jako „třetí“ pohlaví nebo intersex. Takoví jedinci mohou navenek vypadat jako kluk nebo holka, ale zároveň mít reprodukční orgány opačného pohlaví.

Stávají se i situace, kdy při porodu lékaři zjistí, že sami nevědí, jaké pohlaví dítě má. V takových případech však často dochází ke korektivním operacím. Někteří intersex lidé mohou později pociťovat negativní pocity, které vyvolávají tělesné vlastnosti, jež nejsou v souladu s jejich pociťovaným genderem podobně jako trans lidé. V zásadě platí, že člověk narozený buď s nějakou kombinací obou pohlavních charakteristik (pohlavní orgány, hormony, chromozomy) nebo s určitými genitálními variacemi, které se neshodují s ani jedním pohlavím, je intersexuál. Může se jednat o klitoris, který je větší než průměr, penis, který je menší než průměr nebo uzavřenou vagínu.

Caster Semenyaová nabídla úředníkům, že jim ukáže svou vagínu, aby dokázala, že je žena

Celosvětově nejznámější intersex osobou je Caster Semenyaová, která se identifikuje jako cis žena, po narození jí bylo připsáno ženské pohlaví, má však pohlavní chromozomy XY. Na scénu poprvé vtrhla v roce 2009, kdy s úžasným náskokem vyhrála ženský titul v běhu na 800 metrů. Je jednou z nejdominantnějších hvězd moderní atletiky.

Ačkoli se narodila jako žena, její tělo vykazuje takzvaný hyperandrogenismus, tedy vyšší než obvyklou hladinou mužských pohlavních hormonů včetně testosteronu. Caster má však navíc tu smůlu, že o její anatomii se již několik let vedou naprosto oficiální spory i mezi atletickými funkcionáři. Přesněji řečeno, spor se vede o to, zda by ji vrozené nastavení jejího těla nemělo z ženských závodů diskvalifikovat.
Její případ vyvolal kontroverzi po celém světě, přičemž mnozí kritizovali invazivní postupy ověřování pohlaví a následný lékařský zásah, který musela Semenyaová strpět.  Sportovkyně otevřeně hovoří o problémech, kterým čelila, a uvádí, že se nabídla, že ukáže kontrolní komisi svou vagínu, aby dokázala, že je žena.
Pro HBO's Real Sports uvedla:

„Pravděpodobně si mysleli, že mám penis. Řekla jsem jim: Je to v pořádku. Jsem žena, je mi to jedno. Jestli chcete vidět, že jsem žena, ukážu vám svou vagínu. Dobře?“

Testy pohlaví u Semenyaové údajně ukázaly, že běžkyně nemá dělohu ani vaječníky, ale vnitřní varlata, mužské pohlavní orgány, které produkují testosteron, a její hladiny tohoto hormonu byly třikrát vyšší, než je u žen obvyklé.
V roce 2011 World Athletics, dříve Mezinárodní asociace atletických federací, nařídila, aby si všechny atletky s hyperandrogenismem snížily hladinu testosteronu pomocí medikace. Vedlejší účinky léků však byly vážné a Semenyaová o tom uvedla:

„Bylo mi z toho špatně, přibrala jsem na váze, měla jsem záchvaty paniky. Bylo to jako bodat se každý den nožem. Ale neměla jsem na vybranou. Je ti 18 let, chceš běhat, chceš se dostat na olympiádu, tohle je jediná možnost.“

Atletka předtím poukázala na to, že požadavek atletické asociace, aby užívala drogy, je absurdní, a doporučila jim, aby se zaměřili spíše na doping než na lidi s rozdílným sexuálním vývojem.

Výzkum, který si objednala IAAF v roce 2017 ukázal, že sportovkyně se zvýšeným testosteronem mají „konkurenční výhodu“, přičemž studie uvádí, že vysoký testosteron je u běžců zodpovědný za zlepšení až o 3 %.

Tato zjištění však Semenyaová a její tým zpochybnily. Sportovci s rozdíly ve vývoji pohlaví, jako například Semenyaová a stříbrná olympijská medailistka na 200 metrů Christine Mbomaová z Namibie, nejsou transgender, ačkoli tyto dva problémy mají, pokud jde o sport, společné rysy. Aby mohla soutěžit na příštích olympijských hrách, musela by podstoupit šestiměsíční hormonální supresivní léčbu, o níž prohlásila, že už ji nikdy nebude opakovat, jelikož tuto léčbu podstoupila před deseti lety podle předchozích pravidel.

Mbomaová, která před dvěma lety získala stříbro v Tokiu a loni nenastoupila kvůli zranění, se k otázce, zda by byla ochotna podstoupit hormonální léčbu, veřejně nevyjádřila.
Další atletka, stříbrná olympijská medailistka v běhu na 800 metrů Francine Niyonsabaová z Burundi také řekla, že léčbu nepodstoupí. Zatímco Semenyaová se trápila na delších vzdálenostech, Niyonsaba měla relativní úspěch, vyhrála tituly v Diamantové lize na 3000 a 5000 metrů a zaběhla na 5000 na Olympiádě v Tokiu. Podle nových předpisů by však sportovkyně i na dříve „neomezených“ akcích musely po dobu šesti měsíců potlačovat hladinu testosteronu pod 2,5 nanomolů na litr krve. V konečném důsledku by musely zůstat pod těmito úrovněmi dva roky.
Dříve museli sportovci s rozdílným vývojem pohlaví snížit svůj testosteron pod 5 nanomolů na litr krve nejméně šest měsíců před soutěží a pravidla se vztahovala jen na závody mezi 400 metrů a jednou mílí.
Tato pravidla se dotýkají sportovkyň, které byly po narození legálně identifikovány jako ženy, ale jejich zdravotní stav vykazuje některé mužské rysy, včetně vysoké hladiny testosteronu, což jim podle World Athletics dává tutéž nespravedlivou výhodu jako transgender sportovcům.

Genderová rozmanitost. Osoby, které se nedokážou zcela ztotožnit ani s jedním z uvedených pohlaví

Vzhledem k individuálnímu subjektivnímu prožívání nelze dost dobře spočítat, kolik pohlavních identit existuje. 71, 72 73 nebo 80 druhů?
Pohlavních identit je v současné době nespočet, dokonce ani odborníci už se v nich nevyznají. Jde o to, čím se daný člověk cítí být bez ohledu na své pohlaví.
V dnešní době se setkáváme s pojmy jako binární/nebinární nebo s tvrzeními, že existuje 72 nebo dokonce více pohlaví (pohlavních identit).

Prodej bytu 3+kk - Praha 7, 82
Prodej bytu 3+kk - Praha 7, 82, Praha 7

Tato čísla jsou zpravidla založena na subjektivních nebo osobních definicích pohlaví a žádný oficiální seznam neexistuje.

Například „genderfluid“ osoby se identifikují s různými pohlavími v závislosti na situaci nebo na tom, jak se cítí. Takže ráno žena, odpoledne muž a večer nevím, třeba kozoroh.

Je to věc subjektivního posouzení a nastávají bizarní situace, kdy například firma Always stáhla z menstruačních vložek symbol ženy, aby se ostatní menstruující pohlaví (v rámci volby své identity) necítila dotčena. Tento krok následoval po tlaku na opuštění symbolu ze strany některých zákaznic, které menstruují, ale neidentifikují se jako ženy.

Nejčastější identity jsou však následující:


Cisgender osoby 

Pojem cisgender nebo cis popisuje osobu, jejíž rodová identita se shoduje s jejím přiřazeným pohlavím při narození.

Pokud porodník určí pohlaví novorozence a řekne: „je to holka“ a tato osoba se se svým pohlavím ztotožňuje, znamená to být cisgender.

Nebinární

Nebinární nebo genderqueer osoby je obecné označení pro všechny, kteří nedokáží úplně zapadnout ani do jedné z krabiček „muž“ či „žena“.

Nebinární nebo non-binary je osoba, která se necítí ani jako žena, ani jako muž.

Může se cítit a identifikovat, že má dvě nebo tři pohlaví (bigender nebo trigender), nebo nemá žádné pohlaví (agender, nongendered, genderless, genderfree nebo neutrois), nebo se pohybuje mezi různými pohlavími a její identita se mění (genderfluid). Existují i takové osoby, které se identifikují jako „third gender“ (třetí pohlaví), takže k označení svého rodu nepoužívají žádný z výše zmíněných pojmů.

Genderfluidní osoby

Pokud se vám dívka na rande mezi řečí svěří, že je gender fluid, nemusíte se hned dávat na útěk. Jen se připravte na to, že na druhé rande může přijít úplně jiná osoba.

Vše vypadá úžasně, ale najednou ji potkáte v pánských botách, s kravatou a v saku, které dokonale zamaskovalo její půvabné vnady. Na vysvětlení jen dodává, že vám to říkala. Je gender fluid. V praxi to znamená, že nikdy nevíte, kým vaše partnerka bude.

Takový člověk se cítí jednou skvěle jako dokonalá žena, femme fatale s výstřihem a minisukní, podpatky, zkrátka ženskost z ní vyzařuje od palců na nohou až po dokonalý svůdný účes dlouhých blond vlasů. Jenže už za pár dní se může vzbudit s chutí být prvotřídním mužem a tak vyrazí do města v pánském oblečení a pro dokonalost zamaskuje ženské vlasy krátkou parukou.

Bigender osoby

Jejich rodová identita se mění z mužské na ženskou a naopak v závislosti na situaci. Nezaměňovat s bisexuálem; být bigender znamená mít dvě rodové identity, které lze zažít a vyjádřit odděleně, nebo které se dají prolínat a prožívat současně.

Bigender osoby mění své pohlaví, v jehož roli ten den vystupují, podle něčeho zásadnějšího, podle celkového vnitřního pocitu. Člověk, který je bigender, v sobě svým způsobem „nosí“ dvě osobnosti, jednu ženskou a jednu mužskou.

To, v jaké roli se budou zrovna cítit lépe, závisí prý mimo jiné na kontextu, prostředí, kde se bude pohybovat, na tom, co tam bude dělat, jací lidé budou kolem a samozřejmě hlavně na vnitřním pocitu.

Trigender osoby

Jejich rodová identita se pohybuje mezi mužskou, ženskou a třetím pohlavím v závislosti na kontextu nebo na situaci.

Pangender osoby

Jejich rodová identita je souhrnem všech identit. Ve skutečnosti se pangender lidé mohou identifikovat s jinými označeními, jako jsou muž, žena, transgender nebo nebinární.
Rae McDaniel, certifikovaná sexuální terapeutka a zakladatelka terapeutického programu Practical Audacity Gender and Sex Therapy říká, že pangender se může identifikovat jako množství pohlaví najednou nebo se může v určitých obdobích více identifikovat s určitými pohlavími, píše Cosmopolitan.

V podstatě jde o vytvoření genderové svobody bez hranic. Člověk si přece vyhrazuje právo měnit svůj názor na cokoli, a to by mělo zahrnovat i genderovou identitu.

Polygender osoby

Jejich rodová identita je souhrnem mnoha identit, ne však všech. Konkrétní termín polygender popisuje lidi, kteří zažívají více pohlaví, buď současně, nebo se mezi nimi pohybují.

„Poly znamená ‚hodně', takže někdo, kdo je polygender, zažívá vícero genderových identit,“

vysvětluje Elise Schuster, MPH, nebinární vzdělavatelka v oblasti sexuality a zakladatelka neziskovky OkaySo.

Jedním ze znaků polygenderů je neúplná identifikace jako muž, žena, trans nebo nebinární. Mohou mít také pocit, že neprožívají každé pohlaví stejně. Můžete se například cítit více žensky, druhý den více mužsky a večer vyjdete ven s pocitem mužnosti a ženskosti najednou.

Neutrois

Zastřešující termín pro osoby, které se identifikují rodově neutrálně. Takoví lidé se prezentují jako bezpohlavní a nemají nic společného s mužem ani se ženou.

Agender osoby

Necítí příslušnost k žádné rodové identitě. Je to osoba, která se neztotožňuje s žádným pohlavím, je tedy zcela bez pohlaví.

„Za mě jsem pohlaví nikdy nedokázal pochopit. Věděl jsem, co to je a věděl jsem, že každý má pohlaví, ale opravdu jsem tenhle koncept nemohl aplikovat na sebe. Začal jsem experimentovat s pohlavími; testovat myšlenky být genderfluidní, bigender, kluk, holka. V jednom momentě jsem se dokonce pokusil vytvořit si vlastní pohlaví, abych se konečně ztotožnil s nálepkou. Pocit, že nemáte žádné pohlaví, je zpočátku opravdu dost děsivý,“

říká LP-Life.cz agender Nicolas Paroun.

Dvojitý duch (Two-spirit)

Osoby, které ve svém životě naplňují role obou tradičních pohlaví; tento pojem byl používán mezi původními obyvateli Severní Ameriky, ale v současnosti jej používají i jiné kultury.

Pojem Two Spirit (v překladu „dvě duše“) označuje ty, kteří se podle víry kmene narodili s dušemi obou rodů a byli je schopni stejně dobře projevit.

Lidé označovaní jako Two Spirit byli před evropskou kolonizací nesmírně uctíváni a rodiny, do kterých se narodili, se považovaly za šťastné. Věřilo se, že osoba, která je schopna vidět svět očima obou rodů najednou, je darem od Stvořitele. Připisoval se jim vysoký intelekt (pravděpodobně díky životu, ve kterém si museli o sobě zodpovědět mnoho otázek), výrazné umělecké schopnosti a výjimečný smysl pro soucit. Jelikož v sobě měli směs mužských a ženských vlastností, dokázali zároveň provádět práce obou pohlaví.

Transgender

Pokud je někdo transrodový nebo trans, pohlaví přidělené této osobě při narození není v souladu s její rodovou identitou.

Transgender se často používá k označení lidí, kteří jasně přecházejí od jedné pohlavní identifikace k jiné. Může to však zahrnovat jednotlivce, kteří se identifikují s pohlavím, které se jakýmkoli způsobem liší od pohlaví přiřazeného při narození.

Jinými slovy, někdo může být trans žena nebo trans muž, ale někdo, kdo není binární, je stále také trans, protože se neztotožňuje s pohlavím, které mu bylo přiděleno při narození.


Pohlaví není otázkou volby, pohlavní identita ano

Téma pohlavní identity je ošemetné kvůli hyperkorektnosti, která nás jako západní společnost sevřela.

Psychoterapeuti to celé vidí jako bublinu, v níž jsou dnešní děti ovlivněny sociálními sítěmi, mají kolem sebe nejisté rodiče a zkoušejí, zda bude svět dospělých fungovat podle jejich představ a přání a posouvají hranice, kdy přikazují dospělým, jak se k nim mají chovat, místo toho, aby to bylo naopak.

Žijeme v blahobytu, v bohaté společnosti, děti mají všechno, stojí na piedestalech. A psychiatři se bojí něco říct kvůli tomu, že se jedná o téma extrémně citlivé.
Protože nic není černobílé, máme zde ještě téma transgenderu, tedy jednoduše stav, kdy se duše narodí do špatného těla. To však není vůbec věcí volby nebo dokonce pouhého rozmaru. Opět se jedná o malé promile lidí, kteří však skutečně potřebují pomoc, neboť jejich psyché je uvězněna v těle, se kterým není v souladu. Píši, že to není věc volby, protože jak říká doktorka Hana Fifková, jedná se o poruchu, která se objevuje již před porodem. Někdy během druhého a třetího trimestru během vývoje mozku plodu v děloze může dojít k odlišným hormonálním vlivům. I tříleté děti pak dokážou svou transsexualitu pojmenovat.

Sexuoložka říká, že je ze staré školy a dodává, že pohlaví jsou dvě, muž a žena. Lidem, kteří se identifikují jako nebinární nebo jako třetí pohlaví, neumí pomoci. Tento trend podle ní ve výsledku transsexuálním lidem nepomáhá. Vidí za ním problém bohaté společnosti, ve které se mladí tímto způsobem vymezují. Zároveň však dodává, že každý se může identifikovat, jak chce.

Je tedy rozdíl mezi mužem a ženou jen věcí pocitu a vlastního rozhodnutí? Není v pozadí jen jistá tendence dnešního člověka západní moderní či postmoderní společnosti mít a dopřát si všeho, všechno si pořídit a podřídit, nenechat se ničím omezovat a spoutat? Jako například, když se miliardář Elon Musk rozhodl vychovávat své děti jako nebinární, dokud se sami nerozhodnou, jak se samy cítí? Už v ten moment jim totiž zadělal na dost psychických problémů.
Pohlaví není otázkou volby, rodíme se jako muži nebo ženy, anebo se stane chyba už v těhotenství a dotyční lidé jsou trans. Celou bublinu ještě dál nafukují média a sociální sítě, které pochopitelně změny pohlavní identity a obecně vše, co je nějak spojeno s lidskou sexualitou, neodolatelně přitahuje.

Co když stovky a tisíce dětí v západních zemích, které chodí na nevratné hormonální terapie a na operace, při kterých jim chirurgové odstraňují zdravé části těla, vlastně vůbec nejsou trans lidé? Nebo z jiných důvodů rozsáhlé tělesné změny nepotřebují? A kdyby jim okolí, zejména v období puberty, která je plná obvyklých nejistot a problémů, ještě nezveličovalo otázky pochyb o vlastní identitě, vlastně by se jim vůbec nic nestalo, problém by přešel a zbytek života by žili šťastně se svým tělem i genderem.

Chlapec, který byl vychováván jako holčička. Tento šílený experiment tragicky skončil sebevraždou

V roce 1966, kdy bylo Bruci Reimerovi 8 měsíců, doktor zpackal jeho obřízku. Namísto obvyklého a bezproblémového skalpelu totiž použil elektrický přístroj, a to tak nešťastně, že chlapec přišel o penis, který mu tento přístroj doslova upálil. A pak se zjevil spasitel v podobě psychologa renomované Johns Hopkins University v americkém Baltimoru. Jmenoval se John Money.

Money navrhl, že dítě může projít změnou pohlaví. Rodiče souhlasili. Co však nevěděli bylo, že psycholog chtěl Bruce využít jako součást experimentu, aby prokázal svou hypotézu, že pohlavní identita není vrozená, ale určuje ji spíše povaha a výchova.

Bruce byl přejmenován na Brendu, chirurgicky mu vymodelovali vagínu a podávali hormonální doplňky. Reimerovi jej začali vychovávat jako dívku jménem Brenda, a dlouhých dvanáct let jej i jeho identické dvojče chodili ukazovat renomovanému psychologovi, jak se naordinovaná proměna daří. Dr. Money si přitom nepříliš všímal upozornění zejména matky, že se spíše nedaří. Mnohem více ho zajímaly fotografie nahých dvojčat a intimní otázky, které jim dával v soukromí své pracovny.

Bruce/Brenda se choval po celou dobu chlapecky.

Krize vyvrcholila ve čtrnácti letech, kdy se matka rozhodla poslat Brendu do zvláštní dívčí školy ve snaze eliminovat chlapecké vlivy. Dopadlo to katastrofálně - Brendu/Brucea přistihla jedna ze spolužaček, jak na školních záchodech močí vestoje. Zlom nastal, když s nástupem puberty Dr. Money naordinoval estrogenovou kúru, aby Brendě začala růst prsa a naléhal na operaci, kterou by byla vytvořena umělá vagína. Bruce/Brenda však pohrozil sebevraždou, bude-li i nadále obětí tohoto drastického pokusu. Tady rodičům trpělivost došla.

O rok později se matka rozhodla pro zásadní krok. V pubertálním věku, nejproblematičtějším období dítěte, se svému nešťastnému synovi jala vysvětlit, že nikdy nebyl a už ani nebude dívkou. Bruceova cesta z chlapce předělaného na dívku zpět byla utrpením. Začala rekonstrukcí penisu v šestnácti letech. Nebyla však úspěšná, a tak následovala řada dalších operací a hormonální léčba. Bylo to bolestivé a zdlouhavé. Za ta léta se Bruce několikrát pokusil o sebevraždu. Nakonec od rodiny odešel a změnil si jméno na David. Po celou dobu probíhala na různých vědeckých fórech diskuse o úspěšnosti pokusu Dr. Moneyho. Jeho oponenti však mohli jen teoretizovat, protože Dr. Money identitu „pokusných“ dvojčat úspěšně tajil jako „případ John/Joan“. Neutajil se však před Davidem, který jednoho dne nečekaně vnikl do jeho pracovny s úmyslem zabít původce své osobní tragédie. Nakonec se k tomu neodhodlal. Dr. Money poznal Davida okamžitě a v jeho očích bylo vidět nejen přiznání, ale i strach z pomsty. Ale když se celý případ provalil, začal konstruovat vysvětlení neúspěšného pokusu. Obhajoval se například tvrzením, že přeměna Bruce na Brendu ve 21. měsíci života začala pozdě a stálá přítomnost bratra-dvojčete bránila Bruceovi přijmout ženskou roli. Nikdy se za to, že svým pomýleným teoriím obětoval lidskou bytost (a vlastně celou rodinu Reimerových), neomluvil ani ve vědecké komunitě, natož ještě veřejně či alespoň postiženým. David se oženil a stal se nevlastním otcem tří dětí své ženy. Traumatický zážitek z dětství ho však pronásledoval i nadále. Nenašel si cestu zpět k rodičům, ztratil bratra, a když jeho žena požádala o rozvod, ztratil i naději na normální život. 5. května 2004 se ve svém autě zastřelil brokovnicí, ze které odřezal hlaveň.
Jeho příběh ukázal, že problematika transgender osob je o biologii, nikoli o prostředí či výchově.

Slavné osoby nebinárního pohlaví


Demi Lovato není ve vodách šoubyznysu jediná nebinární osoba. Mezi nejznámější nebinární osobnosti patří například herec Elliot Page, někdejší Ellen Page, který používá oslovení „on“ ale i „oni“, či anglický zpěvák a textař Sam Smith, který má na kontě Zlatý glóbus i Oscara za nejlepší píseň. Smith ještě v roce 2017 pro The Sunday Times  řekl, že je nebinární a že se identifikuje jako muž, ale také jako žena:

„Nevím, jaký by byl název, ale cítím se stejně jako žena i jako muž.“

Jeden z nejznámějších dýdžejů elektronické scény na Slovensku Matúš Lenický alias B-Complex v sobě pociťuje dva rody – mužský a ženský a hlásí se k bigender pohlaví. Někteří lidé se mohou identifikovat i s třemi a více pohlavími nebo se částečně identifikovat s mužským nebo ženským pohlavím (demigender) nebo být gender fluidní osobou (proměnlivá rodová identita). Právě s posledním zmíněným pohlavním se identifikuje zpěvačka Miley Cyrus. Gender fluidní osoba totiž spíše upřednostňuje flexibilitu své genderové identity, než by se přihlásila k jednomu genderu. Gender fluidní lidé mohou mezi gendery kolísat nebo projevovat více genderů najednou.

Zdroj: Pridekosice, Refresher, Reflex.cz, Womenshealthmag.com, Duhovymagazin.sk, Brainee.sk, autorské dílo

Líbil se vám článek?
Diskuze 0 Vstoupit do diskuze
Tagy: