Pokud se bude riziko inflace zvyšovat, mohou úrokové sazby vzrůst, říká analytik. Zatím ale sazba ČNB zůstává na sedmi procentech

Přísněji na růst cen

„Náš největší problém je v současnosti inflace. Ta je důsledkem kombinace nákladového šoku a poptávkové inflace. V dalších letech budeme muset být mnohem přísnější. Nesmíme dovolit inflaci rozjet,“

řekl po jednání rady guvernér Aleš Michl.

Jedním z důvodů je podle členů rady i ekonomických analytiků to, že zatím nejsou k dispozici údaje o lednové inflaci.

Již předtím tento vývoj předvídal například hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.

Luxusní byt na prodej na Praha 9 - 45m, Praha 9

Zobrazit nemovitost

„Předpokládám, že bankovní rada ČNB opět rozhodne o zachování úrokových sazeb na stávající úrovni, a to opět poměrem pět hlasů pro stabilitu a dva pro zvýšení,"

sdělil analytik. 

A přesně to se také na začátku února stalo. Zatímco pět členů rady bylo pro ponechání úrokových sazeb na současné úrovni, další dva byli pro její zvýšení o 0,5 procentního bodu. Na předchozích jednáních navrhovali růst sazeb viceguvernér Marek Mora a člen rady Tomáš Holub. Oba byli pravděpodobně pro jejich nárůst i tentokrát.

Podle analytiků navíc centrální banka zřejmě ani na dalších jednáních úrokové sazby zvyšovat nebude. Naopak ve druhé polovině roku by je mohla začít snižovat.

Takové závěry však v tuto chvíli Michl ještě odmítá, když tvrdí:

„Bankovní rada vyčká na další data a pak je vyhodnotí. Bude-li se riziko poptávkové inflace zvyšovat, mohou úrokové sazby vzrůst.“   

V letošním roce se přesto očekává spíše postupné snížení inflace, podle prognózy ministerstva financí by měla celoročně činit 10,4 procenta. Guvernér centrální banky předpokládá, že se ve druhé polovině letošního roku propadne pod 10procentní úroveň a v první polovině příštího roku se přiblíží konečnému cíli bankéřů, tedy hodnotě 2 procent.

Otevřít v galerii (3)

Tlak vlády

Na to, aby se inflaci podařilo zkrotit co nejdříve, tlačí rovněž vláda. Jednání bankovní rady se proto také zúčastnil ministr financí Zbyněk Stanjura. Premiér Petr Fiala se již na konci prosince s guvernérem České národní banky setkal, aby o společné snaze snížit růst cen jednali. Inflace totiž loni dosáhla 15,1 procenta a byla tak druhá nejvyšší od roku 1993.

„S guvernérem jsem mluvil o vztazích mezi vládou a centrální bankou a o tom, jak společným úsilím můžeme snížit inflaci. Podle odhadu ČNB inflace klesne ve druhém pololetí letošního roku na jednociferná čísla, a to i díky odpovědné rozpočtové politice vlády," 

uvedl při té příležitosti České tiskové kanceláři Fiala.

Otevřít v galerii (3)

Rizika a oživení

K dalším úkolům bankéřů patří stabilita měny.

„Není překvapující, že oznámení obsahuje opět větu o případných intervencích na devizovém trhu, pokud by koruna vykazovala nadměrnou rozkolísanost,"

upozornil v té souvislosti analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht.

Silná koruna ale nehraje příliš do karet exportérům. Kvůli klesající spotřebě domácností, na níž mají vliv zejména vysoké ceny energií a potravin, proto také zpomaluje zahraniční poptávka. České firmy omezují investice a domácnosti pociťují reálný pokles svých příjmů.

Byt na pronájem Praha 1 - 128m, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Problémem, jenž může dopadnout na celkovou finanční situaci v zemi, proto představují i dluhy domácností a firem. V případě českých domácností loni stouply o 97,3 miliardy na 2,144 bilionu korun. Zadlužení nefinančních podniků se pak u bank zvýšilo o 48,3 miliardy na 1,237 bilionu korun. Svět navíc podle Michla čeká prohloubení útlumu globální ekonomické aktivity, což může posílit pokračující válka na Ukrajině.

Česká národní banka přesto zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok. Očekává pokles hrubého domácího produktu o 0,3 procenta. V listopadové prognóze přitom předpokládala, že se výkonnost ekonomiky sníží o 0,7 procenta. Pro příští rok už dokonce plánuje hospodářské oživení, když by měl hrubý domácí produkt vzrůst o 2,2 procenta. 

Ministr financí Stanjura měl během únorového jednání bankovní rady také příležitost rozloučit se s dvěma končícími členy - viceguvernérem Markem Morou a členem rady Oldřichem Dědkem. V polovině měsíce je nahradí ředitel Exportní a garanční pojišťovací společnosti a koordinátor Národní ekonomické rady vlády Jan Procházka a vedoucí úřadu Národní rozpočtové rady Jan Kubíček.

Bankovní rada centrální banky určuje měnovou a makroobezřetnostní politiku a rozhoduje o zásadních opatřeních, která s tím souvisí. Současně se zaměřuje na dohled nad finančním trhem. Svoji současnou strategii staví především na stabilitě vývoje úrokových sazeb a silné koruně. Zbývá jen doufat, že to bude stačit a domácí ekonomika se již brzy vrátí k normálu.

Otevřít v galerii (3)

Zdroje: Česká tisková kancelář, Česká národní banka, vlastní dotazování