Tajné kluby miliardářů a jak se do nich dostat: Jejich vliv na Donalda Trumpa je nejasný
Některé z nich oficiálně existují desítky let, ale jejich skutečný význam a obsah setkání zůstává zahalen tajemstvím. A právě to vyvolává otázku: jsou to jen luxusní „pánské kluby“, nebo místa, kde se neoficiálně formují globální rozhodnutí?
Tajné spolky a exkluzivní kluby provázejí lidstvo odjakživa. Už ve starověké Mezopotámii nebo ve středověké Evropě vznikaly uzavřené skupiny lidí, které si strážily svůj vliv a cesty k moci. Stejný princip se pak propisoval i do novodobé historie včetně totalitních režimů. Cíle takových uskupení byly různé, od čistě pragmatického propojování kontaktů přes prosazování konkrétních zájmů až po udržení moci mimo dosah veřejnosti.
I proto dodnes přetrvává skepse k tomu, kdo vlastně řídí dnešní svět. Zda o všem rozhodují demokraticky zvolení politici, nebo lidé v pozadí. Právě v USA má tradice těchto vlivných klubů, kde se u jednoho stolu potkávají špičky politiky, byznysu a kultury, vybudované zvlášť silné kořeny.
Jejich cílem je posílit vlastní postavení, odpoutat se od hlavního proudu a vytvořit pocit sounáležitosti, ale zároveň také prosazovat určité plány, které mohou být dobré i škodlivé. To však nevíme, protože jde o tajné organizace,
vysvětluje v dokumentárním snímku Zakázaná historie britský historik a spisovatel Matthew Green.
Tyto kluby plní několik funkcí. Na jedné straně jsou místem odpočinku, kde si nejbohatší lidé světa mohou dopřát soukromí a anonymitu. Na druhé straně jde o prostor pro budování kontaktů, uzavírání obchodů a neformální diskuse o politice či globální ekonomice. Sociologové hovoří o tzv. „rich-club fenoménu“, tedy o tendenci nejvlivnějších jednotlivců se vzájemně propojovat a vytvářet uzavřené sítě moci, píše Arxiv.
Podívejme se na nejznámější elitní kluby.
Skull and Bones (elitní bratrstvo s aurou tajemství)
Největší halo a spoustu mýtů kolem sebe dlouhodobě drží spolek Skull and Bones, který na prestižním Yale funguje už od roku 1832. Založili ho William Huntington Russell a Alphonso Taft jako reakci na tehdejší půtky mezi univerzitními debatními kluby. Dostat se mezi členy – neboli „rytíře“ – nebylo a není jen tak. Přihlášku podat nelze, nováčky si do svých řad přísně tajně vybírají sami služebně starší studenti, a to výhradně z posledního ročníku. Za téměř dvě století tak klubem prošlo všehovšudy jen pár tisíc lidí.
O tom, co se reálně děje za zdmi jejich klubovny bez oken, které se přezdívá „Hrobka“ (The Tomb), se ví jen málo. Právě to dalo vzniknout šílené spoustě legend. Vypráví se o bizarních rituálech s rakvemi a lebkami nebo o tom, jak Prescott Bush (otec a děd pozdějších prezidentů) ukradl lebku slavného náčelníka Geronima.
I když tyto historky znějí divoce, faktem zůstává, že vliv spolku byl vždy obrovský. Vedle obou prezidentů Bushů nebo Williama Howarda Tafta prošla bratrstvem řada dalších klíčových postav americké politiky a byznysu. Není divu, že se klub stal vděčným terčem konspirací – od fám o řízení projektu Manhattan až po zapojení do atentátu na J. F. Kennedyho. Pro to ale samozřejmě neexistují žádné důkazy.
Dnes už Skull and Bones funguje trochu jinak. Pořád si drží svou exkluzivitu a tradici, ale spíš než jako temná stínová vláda funguje jako velmi uzavřený networkingový klub přizpůsobený dnešní době.
Bohemian Grove (soukromý svět v lese)
Nejznámějším „tajemným táborem“ je Bohemian Grove - obrovský lesní areál v Kalifornii.
Založen byl v roce 1878 a vlastní ho soukromý pánský klub s názvem Bohemian Club, založený v roce 1872 skupinou mužských umělců, spisovatelů, herců, právníků a novinářů, kteří byli všichni bohatí, měli určitou míru slávy a zajímali se o umění a kulturu. Od svého založení se klub rozšířil o politiky a podnikatele, píše portál Britannica. Každý rok v polovině července se tam organizuje každoroční setkání trvající více než dva týdny, kterého se účastní pozvaní členové a hosté z oblasti politiky, obchodu a umění.
Program je překvapivě pestrý:
- soukromé koncerty a divadelní představení
- přednášky známé jako „Lakeside Talks“
- neformální diskuse o politice a ekonomice
- networking mezi nejvlivnějšími lidmi světa
Zní to jako letní festival pro miliardáře, ale rozdíl je v tom, že zde se setkávají lidé, kteří reálně ovlivňují globální dění. Dokonce existují historické důkazy, že se zde diskutovalo i o projektech jako vývoj atomové bomby.
Nejznámějším z akcí klubu je obřad nazývaný „Cremation of Care“, během kterého účastníci symbolicky „pálí“ starosti běžného života. Dominantou celého prostoru je obrovská socha sovy, která má pro členy zvláštní význam.
Právě tento rituál je zdrojem mnoha kontroverzí i extrémních konspiračních teorií. Realita podle dostupných faktů: jde o symbolický, historický rituál s divadelním charakterem, který se provádí více než 100 let.
V minulosti se jeho aktivit účastnili i prezidenti jako Ronald Reagan či Richard Nixon, což opět vyvolává otázky o možném propojení mezi neformálními setkáními a oficiálními politickými rozhodnutími. Za více než století se Bohemian Club rozrostl na přibližně 2 600 členů a podle jeho webové stránky má „značný seznam čekatelů“. Skupina si získala pozornost elity a mocných: Prezidentská knihovna Ronalda Reagana je plná korespondence, která zve nejen Reagana, ale i klíčové prezidentské poradce včetně Michaela Deavera a Edwina Meeseho na letní událost v Bohemian Grove. Meese se zúčastnil alespoň jedné takové akce a poslal děkovný dopis vedoucímu coloradských republikánů, v němž poukázal na vliv, který měli účastníci.
Bilderberg Group
Dalším obrovským tématem je skupina Bilderberg. Vznikla v roce 1954 v nizozemském hotelu De Bilderberg, podle kterého dostala své jméno. Původním impulzem pro první sraz byla sílící protiamerická nálada v poválečné Evropě, takže cílem bylo obrousit hrany a upevnit transatlantické vazby. Dodnes se traduje, že právě na jednom z těchto neformálních setkání padla první reálná dohoda o zavedení eura.
Funguje to jednoduše: jednou ročně se za zavřenými dveřmi sejde kolem 130 až 150 lidí. Složení je dost pestré: od premiérů a ministrů financí přes šéfy centrálních bank a šéfy nadnárodních korporací až po mediální magnáty a vlivné akademiky.
Otazníky však stále visí nad tím, o čem přesně jednají, protože tyto informace byly dlouhé roky utajované. Samotní účastníci odmítají tvrzení, že by šlo o řízení světového dění či plánování nového světového řádu, a tvrdí, že neexistuje ani oficiální seznam témat. V posledních letech se sice na oficiálních stránkách objevuje více informací, včetně dat, míst konání, témat či seznamů účastníků. ale konkrétní závěry ze setkání známy nejsou.
Setkání Bilderbergu probíhají podle přísných pravidel:
- všechny diskuse jsou neformální a důvěrné
- platí tzv. Chatham House Rule – účastníci mohou obsah diskusí používat, ale nesmí prozradit autory výroků
- neexistují žádné oficiální zápisy pro veřejnost
Otázka, která zajímá mnoho lidí: patří Donald Trump mezi tyto elity?
Neexistují důkazy, že by se účastnil setkání Bohemian Grove nebo byl členem tohoto klubu. Naopak dostupné informace spíše naznačují, že mezi pravidelné účastníky nepatřil. Zajímavé však je, že lidé z jeho okolí ano. Například jeho zeť Jared Kushner se zúčastnil setkání Bilderberg Group, když byl v letech 2017 až 2021 poradcem prezidenta Donalda Trumpa, píše CNBC.
Mezi hosty se v minulosti objevila těžká váha světového byznysu i politiky – od francouzského ministra financí Bruna Le Mairea a bývalého šéfa Googlu Erica Schmidta až po tehdejšího šéfa Microsoftu Satyu Nadellu, šéfa NATO Jense Stoltenberga nebo nestora americké diplomacie Henryho Kissingera. Sestava bývá namíchaná celkem stabilně: zhruba třetina Američanů, zbytek z Evropy. Na stůl se tak vedle sebe dostávají témata jako Brexit, dopady umělé inteligence, vesmírný výzkum nebo klimatická krize.
To, že se jednání odehrávají bez kamer a novinářů, samozřejmě dráždí veřejnost a nahrává řečem o stínové světové vládě. Pořadatelé ale tvrdí, že jde o jediný způsob, jak přimět politiky a dravé zástupce korporátů k upřímné debaty bez PR póz a politických bodů. Akce se navíc hradí ze soukromých peněz.
Uzavřenost akce si přesto žije vlastním životem. Třeba když se na veřejnost dostala informace, že se na jedno ze setkání tajně dorazil podívat tehdejší americký ministr zahraničí Mike Pompeo, i když na oficiálním seznamu hostů vůbec nefiguroval. Měl tam tehdy se švýcarským ministrem financí řešit napjatou situaci kolem Íránu – právě přes Švýcarsko totiž USA s Teheránem, s nímž nemají oficiální vztahy, komunikačně vyjednávají.
Proč je Bilderberg tak kontroverzní? Hlavním důvodem kontroverze je absolutní uzavřenost. Na rozdíl od jiných konferencí: Média nemají přístup, účastníci navíc nesmí veřejně detailně komentovat obsah a předevšém neexistuje oficiální záznam diskusí
World Economic Forum (globální centrum byznysu a politiky)
Dalším klíčovým místem je World Economic Forum, známé také jako Davos. Na rozdíl od Bilderbergu je toto fórum veřejně známé a mediálně pokryté, ale jeho skutečná síla se často odehrává mimo hlavní panely - v zákulisních setkáních.
To, co dělá Davos zajímavým, však nejsou panely, ale neformální setkání. V hotelech, na večeřích a v soukromých salóncích vznikají kontakty, které se později mění na obchodní dohody nebo politické iniciativy.
Davos je v podstatě místo, kde se „míchá“ globální vliv v neformální atmosféře. Každoročně se zde setkávají miliardáři a CEO největších korporací, prezidenti a premiéři či lídři globálních institucí. Oficiálně se diskutují globální problémy, ale neformální setkání často formují budoucí obchodní a politické dohody.
Jak se člověk dostane mezi elitu?
Vstup do těchto klubů není o penězích, je o moci a kontaktech. Například v případě Bohemian Club platí jednoduché pravidlo: nikdo se nemůže přihlásit sám. Nejde jen o bohatství. Miliardář bez kontaktů se do takového klubu nedostane. Naopak vlivný politik nebo stratég může být pozván i bez extrémního majetku.
Členství funguje na principu doporučení. Existující člen musí kandidáta navrhnout a následně prochází schvalováním. Čekací listina může trvat i roky. Klub má přibližně 2 500 členů a je známý tím, že je extrémně selektivní, píše Britannica.
Zajímavé je i to, že dlouhá desetiletí šlo o čistě mužskou společnost. U skupin jako Bilderberg Group je proces ještě exkluzivnější. Účastníci jsou přímo zváni organizátory, přičemž jde o přibližně 120 až 150 lidí z celého světa. Neexistuje žádná přihláška, jen výběr, píše CNBC.
Klíčovým prvkem těchto klubů je mlčenlivost. V případě Bilderbergu platí tzv. Chatham House Rule, účastníci mohou mluvit o tématech, ale nesmí prozradit, kdo co řekl. V Bohemian Grove zase symboliku tajemství reprezentuje socha svatého Jana Nepomuckého s prstem na ústech, což je jasný odkaz na mlčení.
Zdroj: autorský text, Britannica, CNBC, Infobae, The Bohemian Grove
