Sportovci, kteří tento měsíc stanou na stupních vítězů zimních olympijských her v Itálii, obdrží nejdražší medaile v historii her, a to díky prudkému nárůstu cen drahých kovů. České vlajky se na zahajovacím ceremoniálu zimní olympiády v Miláně a Cortině ujme hokejista Patrik Pastrňák a biatlonistka Lucie Charvátová.
Sportovci, kteří tento měsíc stanou na stupních vítězů zimních olympijských her v Itálii, obdrží nejdražší medaile v historii her, a to díky prudkému nárůstu cen drahých kovů. Více než 700 zlatých, stříbrných a bronzových medailí bude předáno nejlepším světovým zimním sportovcům.
Ačkoli jejich sentimentální hodnota je nezměřitelná, z čistě finančního hlediska budou tyto medaile mít větší hodnotu než kdykoli předtím. Od olympijských her v Paříži v červenci 2024 vzrostly podle údajů FactSet spotové ceny zlata a stříbra o 107 %, respektive 200 %, informovala CNN.
České vlajky se na zahajovacím ceremoniálu zimní olympiády v Miláně a Cortině ujme hokejista Patrik Pastrňák a biatlonistka Lucie Charvátová. Vlajkonoše si volí sami sportovci z těch, kteří díky olympijskému programu mají čas zúčastnit se zahajovacího ceremoniálu. Od roku 2021 vlajku nese vždy jeden muž a jedna žena.
"Jsem strašně hrdý a mám radost. Bude to pro mě obrovská čest. A moc se těším, že budu mít šanci jít se všemi sportovci reprezentovat naši zem. Nádherný,"
uvedl Pastrňák podle ČTK, který se chopí vlajky na stadionu San Siro v Miláně.
Maďarský soud ve středu odsoudil německou protifašistickou aktivistku k osmi letům vězení za účast na útocích proti účastníkům krajně pravicového shromáždění v únoru 2023. Úřady tvrdí, že 25letá obžalovaná, identifikovaná pouze jako Maja T., byla jednou z více než desítky lidí, kteří napadli účastníky každoroční krajně pravicové akce v Budapešti známé jako „Den cti“ – jednoho z největších neonacistických shromáždění v Evropě, které připomíná neúspěšný pokus nacistických a maďarských vojáků o průlom z Budapešti během obléhání města Rudou armádou v roce 1945.
Obžalovaná byla obviněna z pokusu o těžké ublížení na zdraví s následkem ohrožení života. Maja T. byla v prosinci 2024 vydána z Německa do Maďarska. Německý ústavní soud loni rozhodl, že vydání bylo protiprávní, protože nebylo možné zaručit, že obžalovaná nebude v maďarské vazbě vystavena nelidskému nebo ponižujícímu zacházení, napsala agentura AP.
Čínský vůdce Si Ťin-pching označil Tchaj-wan za „nejdůležitější otázku“ v čínsko-amerických vztazích během středečního telefonického rozhovoru s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Si řekl Trumpovi, aby byl „opatrný“ při dodávkách zbraní na ostrov, informovala státní média s tím, že „přikládá velký význam“ vztahům s Washingtonem a doufá, že obě strany najdou způsob, jak vyřešit své rozdíly.
Trump označil hovor za „vynikající, dlouhý a důkladný“. Středeční hovor navazuje na sérii návštěv západních lídrů, včetně britského Keira Starmera, v Číně v posledních měsících, kteří doufají v obnovení vztahů s druhou největší ekonomikou světa, uvedla BBC.
Poslední zbývající smlouva o jaderných zbraních mezi Ruskem a Spojenými státy vyprší ve čtvrtek, čímž se poprvé za více než půl století odstraní veškerá omezení pro dva největší jaderné arzenály. Ukončení nové smlouvy START by mohlo vést k tomu, čeho se mnozí obávají, a to k neomezenému závodu ve zbrojení.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že je připraven dodržovat limity smlouvy po další rok, pokud Washington učiní totéž, ale prezident Donald Trump se k jejímu prodloužení nevyjádřil. Trump opakovaně naznačil, že by rád zachoval limity na jaderné zbraně a zapojil Čínu do jednání o kontrole zbraní, informovala agentura AP.
Zdroje: AP, BBC, CNN, ČTK