Andrea Verešová je jednou z našich nejkrásnějších modelek. I když je původem ze Slovenska, Češi si ji tak nějak přivlastnili za svou. Možná proto, že v Česku žije, možná proto, že mluví česky, nebo možná proto, že byla kdysi dávno partnerkou milovaného Jaromíra Jágra. Nicméně Andrea je hlavně maminkou dvou dětí, kterým se snaží věnovat veškerý svůj čas, a to i přes neustále rostoucí pracovní nabídky. Ty si modelka pečlivě vybírá a nezáleží jí na výši honoráře. V následujícím rozhovoru se Andrea rozpovídala nejen o řeholi práce modelky, o snech právničky a dětech, ale také o síle sociálních sítí.
Měli jsme naštěstí možnost si to užít o den dřív, bylo to volnější. Dorazili jsme už ve čtvrtek v noci, takže jsme s dětičkami byli dopoledne v bazénech a saunovém světě, odpoledne jsme zašli na wejky, na surfy. Odpoledne jsem měla pracovní hodinku a pak jsme šli ještě na tobogány.
Byla jsem tu poprvé před dvěma lety a byla jsem nadšená, je to tady kouzelné. Myslím si, že je tu spojené příjemné s užitečným, jsou tu atrakce pro děti a léčivé termální koupele.
S věkem jsem už opatrnější a nevyhledávám každou atrakci a nebezpečí. Nedostanou mě všude, rozhodně ne na ty největší a nejvyšší, ale snažím se být kamarádská máma. Nedávno jsme byli na pouti, tak jsem s nimi taky na nějaké atrakce šla, i když je již nevyhledávám. Čas strašně utíká a já si užívám každou chvilku s dětmi a snažím se být s nimi co nejvíc. I když někde musím pracovně, tak se snažím, aby mě děti doprovázely, pokud to jejich škola a čas dovolí, a jako rodina jsme si užili každou chvilku.
Cestuji méně do zahraničí. V zahraničí jsem pracovala hodně před porodem. Lítala jsem mezi Milánem, Paříží, Londýnem a Amerikou. Získala jsem množství zajímavých a lukrativních kontraktů a zakázek se světovými firmami a značkami, za což jsem nesmírně vděčná, ale bez úžasné rodiny a skvělého rodinného zázemí bych nikdy nic nedokázala.
Musím říct, že jsem si práci modelky i při studiu práv docela užila, a díky své práci jsem poznala nové země, úžasné kultury a skvělé lidi, ale nakonec jsem se ráda usadila tady v Čechách. Mám nádherné děti a skvělého manžela a užívám si klidný přístav domova. Nedávno mi někdo říkal, že jsem se nikdy v zahraničí neuplatnila, tak se musím smát…
Zajímavé… Přijde mi to vtipné, protože potom, co jsem v patnácti vyhrála v soutěži Elite Model Look, získala jsem kontrakt do Paříže, kde jsem pracovala pro věhlasné módní domy, světové klienty, fotila jsem se slavnými fotografy, jako byl Patrick Demarchelier nebo Mario Testino. Nezapomenutelné budou pro mě i krásné kampaně a přehlídky s Karlem Lagerfeldem pro Chanel, Armani nebo Roberto Cavalli a spousta dalších.
Určitě mi v mém mladém věku pomohla slušná znalost jazyků. Studovala jsem na francouzském lyceu a později jsem se chtěla věnovat mezinárodním vztahům a diplomacii. Byla jsem ráda, že jsem si dokázala již v tak mladém věku slušně vydělat, přesto pro mě byla prioritou škola. Modeling byl pro mě koníčkem a příjemnou formou, jak si při studiu přivydělat. Poté, co jsem v 18ti letech vyhrála Miss SR, získala jsem pracovní kontrakt na jeden milion korun a vázaly mě smluvní povinnosti a charitativní činnost více v Čechách a na Slovensku. O rok později jsem dělala přijímačky na vysokou školu Bratislavě i v Praze, a nakonec vyhrála právnická fakulta na Karlově univerzitě.
Já jsem pak vyhrála i Miss desetiletí. Bylo to někde v Brně za celých deset let působení Miss, ale až tak se to podle mě nemedializovalo. To bylo moje takové první setkání s českými miskami a s českým prostředím. Asi nejvíce díky vysoké škole a partnerovi jsem potom začala působit i v Čechách, každopádně o práci v zahraničí jsem neměla nouzi ani poté. Dokonce mě agentury oslovovaly i jako těhotnou, což se mi však již po šestém měsíci zdálo být dost riskantní, takže jsem několik pracovních zakázek odmítla. Po porodu jsem se rozhodla omezit své pracovní působení v zahraničí a orientovat se spíše na domácí scénu, zdejší návrháře a klienty. Dokázala jsem tak elegantněji skloubit práci modelky a právní koncipientky spolu s mateřstvím.
Je to rozdílnější než v Čechách. Tam bych řekla, že kdekoliv jsem, lidé se neodvažují mě oslovit, i když mě asi poznávají. Nedávají mi to znát, moc často se mi nestává, že by se se mnou chtěli fotit. Na nějakých akcích ano, ale v soukromí mě Češi tolik nekonfrontují.
Slováci jsou takoví bezprostřednější, jsou asi šťastní, že vás vidí a že vás poznali, tak neváhají a rádi vás osloví. Nicméně zatím je to vždy milé a není to každý den, tak mě to neobtěžuje, ráda se s někým vyfotím. Řekla bych ale, že je tu opravdu mnoho míst, kde si člověk může udělat soukromí.
Ano, byla to skvostná událost. Zahájení Fashion Weeku a nové sezóny v Bešeňové pojali zdejší organizátoři opravdu ve velkém stylu. Velkolepou show na vodě doprovázel živý koncert a fontána. Předváděla jsem asi šest návrhářů, z toho třikrát plavky v netradičním pojetí. Je to ale velká výjimka, plavky jsem už asi dva roky nepředváděla, už to přenechám mladším. I když pořád fotím. (Andrea je například tváří italské značky Aurum Milano, která pro ni navrhla speciální kolekci plavek, pozn. red.)
Bešeňová je taková srdcovka, stala jsem se již před dvěma lety její tváří, teď mě opět oslovili, to se nedalo odmítnout. Bylo to jejich výslovné přání předvádět v plavkách, protože to k vodnímu světu jednoduše patří. Chtěli to udělat jako show Victoria Secret, krásnou přehlídku na vodě s úžasnými efekty a osvětlením.
Je pravda, že v zahraničí předvádí plavky také čtyřicetileté topmodelky – matky, protože na to mají a jsou kolikrát lepší než jejích mladší kolegyně. Jsou to velká jména, v podstatě si již vybudovaly značku a lidi se na ně rádi dívají, klienti jsou ochotni za jejich vystoupení zaplatit. Brala jsem to taky jako výzvu a bylo pro mě ctí spolupracovat s tak velkými profesionály.
Je to opravdu obrovský adrenalin. Všechno to vypadá strašně jednoduše, jakékoliv vystoupení zpěváka, tanečníka nebo herce. Vždy je za tím ale kus práce, zkušenosti, disciplína a profesionalita. Jdete s kůží na trh, žádná chyba se neodpouští, zaškobrtnutí, špatná póza… To pak právě dělá ten výsledný dojem a efekt, kdy se to lidem opravdu líbí a mají z toho hezký pocit.
Myslím si, že každé vystoupení je především o pocitu. Má vás to nadchnout, dojmout a má to zanechat i nějaký odkaz. Ohledně módy je to jednoznačné, je to forma umění, má dělat svět hezčím, příjemnějším a má nám pomoci se vyjádřit oblékáním. Je to větší výzva a náročnější než focení.
Manžel kdysi dělal fitness kulturistiku, za což jsem vděčná, že to není jen obyčejný konzervativní právník s bříškem a brýlemi. Má rád pohyb, sport, aktivní život a zdravou životosprávu. Hodně věcí mě naučil, že to není o hladovění a drezúře, ale o pohybu, zdravé životosprávě a správné skladbě stravy. Někdy je to těžké, je to o disciplíně.
Někdo si tady ve wellness může říct „no jo, modelka“, ale opravdu jsem i tady od rána v jednom kole a celý den mám pracovně nabitý. Focení, rozhovory, natáčení, fittingy, zkouška choreografie, plus se chci věnovat i svým dětem. Vždy mě pobaví, když slyším, jaký mají modelky jednoduchý život, a když si lidi myslí, že modelka jenom přijde, obléknou ji, usměje se a má hotovo. Kolikrát si říkám, že by bylo jednodušší sedět někde za pultem a číst si noviny. (směje se)
Vždy jsem doufala. A v podstatě jsem to měla v plánu, mám to jako zadní vrátka. Jsem hrozně ráda, že jsem vysokou školu vystudovala. Právní povědomí a všeobecný rozhled mně určitě dal do života spoustu, je to dobrá základna. Nicméně mateřství je také skoro práce na plný úvazek, ale jsem ráda, že se můžu při tom realizovat. Modeling je pro mě jistou rutinou, dělám to od patnácti. Můžu přijmout zakázky, které mně vyhovují, můžu si vybírat a flexibilně to spojit s mateřstvím a domácností.
Ještě před pěti lety jsem ale chodila do kanceláře, nechtěla jsem to opustit. Dělala jsem na půl úvazku jako koncipientka, ale skončila jsem. Teď už jenom občas dělám smlouvy nebo nějaké poradenství, nemám ale čas se pořád školit. Právo, podobně jako medicína, je o neustálém sebezdokonalování a studiu novel zákona. Tím, jak se všechno pořád mění, jsem si řekla, že už na to nemám. Vrátím se k tomu možná poté, co pověsím modeling na hřebík. Budu se do toho muset úplně ponořit, jsem perfekcionista, nemůžu dělat něco jen napůl.
Ještě před třemi lety tomu nikdo nevěřil, dokonce se pousmáli, že se fotím na Instagram. Je neuvěřitelné, jak je svět díky digitalizaci, sociálním sítím a internetu rychlý. V podstatě vše už se šíří přes internet, je to obrovské médium. Ještě před třemi lety by nikdo nevěřil, že i velké firmy a klienti včetně módy i kosmetiky přestanou téměř dělat velké kampaně, a budou především využívat influencery a sociální sítě. Všichni zjistili, že je to pro ně prospěšnější a má to širší a rychlejší dosah.
Samozřejmě se to v průběhu času mění, je to různé. Blogerství a influencerství je práce, kdy máte ukazovat, nebo alespoň já se snažím, svůj životní styl a názory. Prezentujete věci, které máte rádi, nemusí to být jen byznys. Je to především to, čemu věřím a co mám ráda. Vybírám si, nepropaguji na sociálních sítích za peníze všechno, ale už mě to uživí. Prezentuji i kosmetické, oděvní značky.
Johamn Wolfgang Goethe kdysi řekl: „Kdo nedělá nic pro druhé, nedělá nic pro sebe.“ Já s ním musím jedině souhlasit. Protože miluji děti a nerada vidím jejich smutek, nedostatek motivace, samotu a utrpení, rozhodla jsem se je podpořit založením vlastního nadačního fondu NFAV, který pomáhá dětem, které to nejvíc potřebují.
Jsem nesmírně ráda, že díky módě a své profesi mohu pomáhat a podporovat děti, které nemají tolik štěstí jako jejich vrstevníci. Také mě těší, že se daří povznášet duchovní rozměr společenských akcí právě tím, že opuštěným dětem pomáháme docílit jejich přání a snů. Motivujeme je a pomáháme jim docílit jejich vysněných profesí a rozvíjíme jejich nadání a talenty.
Lidé, kteří jsou bohatí, mocní a vložili své peníze a schopnosti i svou slávu do pomoci druhým, často hovoří o tom, že až tehdy dosáhli skutečného štěstí. A já mohu jen souhlasit. Charita a dobročinnost není samozřejmostí, pro mnohé je to nadstavba jejich vlastního štěstí a úspěchu. Pokud někdo pomáhá tam, kde je to potřeba, je dobré o tom mluvit. Už jen proto, že charita je hodna uznání a následování.
Mám velkou radost, že se aktivity v nadaci rozběhly velmi rychle a my jsme mohli pomoci už desítkám dětí. Osudy druhých mi nejsou lhostejné, moc bych si přála, aby všechny děti dostaly šanci rozvíjet své nadání a talenty. Aby měly možnost plnit si své sny a prožít krásné a bezstarostné dětství. Náš čas je to nejdražší, co máme, a zároveň to nejcennější, co můžeme druhým dát. Chci jít příkladem, jsem přesvědčená, že nejen modelky, ale všechny ženy se srdcem na správném místě, mohou pomáhat a podporovat druhé.
Každoročně uspořádáváme Mikulášskou besídku, lyžařský výcvik a sportovně rekreační tábor pro děti z dětského domova, módní přehlídku, na které plníme sen mladým holkám, které se chtějí stát modelkou. Asi největší radost mám ze sportovního kempu, kde se děti učí novým dovednostem, mohou si poměřit síly se svými vrstevníky, učíme je hrát tenis, basketbal, tančit, malovat nebo jezdit na skateboardu pod vedením profesionálů.
Je toho opravdu hodně a já jsem strašně šťastná, když vidím úsměv na tváři tolika dětí. Snažíme se děti také motivovat do budoucna a podporovat je ve výběru jejich vysněného povolání. Zprostředkováváme pro ně setkání s jejich idoly, aby dostaly další impulz a motivaci v plnění svých snů. Děti jsou naše budoucnost. Věřím, že podpora a náš čas a zájem je nejlepší cesta k úspěchu.