Top hledané
Výsledky (0)
O životě v tréninku, dietách a volnu

Rychlá zpověď - bojovnice MMA Lucie Pudilová: Když mám vypadat jako ženská, tak vypadám jako ženská

Karolína Lišková
17. června 2019
+ Přidat na Seznam.cz
8 minut

Milovníci sportu jméno Lucie Pudilové znají. Bojovnice smíšených bojových umění je šampionkou organizace GCF a jako první Češka bojuje v nejprestižnější organizaci na světě UFC. Přestože by někdo mohl říct, že jde z příbramské rodačky strach, ve skutečnosti je to milá holka, která je menší, než se v televizi zdá. Ve svých dnech plných náročných tréninků si udělala čas na rozhovor pro Luxury Prague Life.

Trénujete teď v Praze. Proč?

Jsem tu na dva dny, mají tu soustředění volnostylaři. Volnostylařký zápas je podobný jako řecko-římský zápas, ale volný styl se zaměřuje na nohy, je to komplexnější. Snažíte se soupeře dostat na lopatky. Ono je to dobrou kombinací právě k mému sportu.

Z pohledu laika mám pocit, že MMA je v Česku už celkem zavedený sport. Má tu jméno, ale spíše mezi muži. U žen je to podle mě pořád úplně v plenkách, opravte mě, jestli se pletu. Jak to cítíte vy jako profesionál?

Tak nějaké se tady vyskytují, nejlepší v tom jsem asi já. (smích)

No jste, proto vás taky znám.

To bylo tím, že tu bylo UFC. Asi proto. Jinak byste o mně asi taky nevěděla.

Luxusní vila na prodej - Klánovice - 465m
Luxusní vila na prodej - Klánovice - 465m, Praha 9

Je to spíš takový sport pro chlapy. Proč jste si to vybrala?

Myslím si, že pro každého je to, na co se cítí. Když chce nějaký kluk tančit nebo je baleťák, tak ho to taky baví, že jo. Mě baví tohle.

Jak jste se k tomu sportu dostala?

Byla jsem hodně klidná, když jsem byla mladší. Na základce byl nábor a já jsem tam šla s kamarádkou jenom tak, něco zkusit a zasportovat. Hodně mě to bavilo a zůstala jsem u toho.

Navíc si mě tam vyhlídl můj trenér Ladislav Erdélyi. Podchytil si mě tam, viděl ve mně dravost. Věděl, že to mohu dotáhnout daleko, když pořádně zaberu a budu se tomu s pílí věnovat. On vlastně založil MMA v Příbrami a byl první, co to začal trénovat. A vybral si mě! Jsem za to vděčná, díky němu jsem také tam, kde jsem.

Kolik let už to děláte?

Asi už deset let to bude.

Přeci jen jste už na té absolutně profesionální úrovni, vyděláváte tím peníze, je to vaše práce. Jak vypadá váš běžný den?

Takový běžný den sportovce, no… Ráno vstanete, jdete si dát nějakou rozcvičku. Já už si třeba dávám sama na zahradě malou rozcvičku, ať se trochu rozhýbu. Pak nasednu do auta a jedu na trénink. Tam odtrénuji, pak jedu domů, mám volno. Koukám třeba na televizi, čtu si a podobně. A pak mám další trénink.

Večer, když přijdu unavená a jsem přetažená, tak nespím, nemůžu usnout. Když nejsem přetažená, jdu si lehnout, spát. Chodím tak kolem jedenácté, dvanácté. Vím, že bych měla v deset, ale moc to nedávám.

A v kolik vstáváte?

Kolem osmé, někdy dřív, někdy později. Jak potřebuji, jak se cítím.

Není to stereotypní?

Trošičku.

Co když jste nemocná? Nebo se ráno třeba probudíte a zjistíte, se že nemůžete hýbat, což mně se stává často… Prostě si řeknu, že dneska na ten trénink nepůjdu a jako neprofesionální sportovec můžu. Ale vy to asi jen tak říct nemůžete, nebo ano?

No, nemůžu, ale taky se mi někdy nechce. (smích)

Co jiného byste dělala, kdybyste nešla na trénink?

Mně máma často říká, ať na ten trénink raději jdu, jelikož mi pak začne vždy hrabat, začnu nad vším moc přemýšlet. Takhle když si to odtrénuji, tak se hodně vybiju a jsem pak přes den v klidu. Na tom tréninku si člověk vše vybije.

Každý si pod pojmem trénink představí trochu něco jiného. Jak vypadá váš trénink? Říkala jste, že si na každém tréninku vždy sáhnete na dno. Popište, co na něm děláte.

Je to různé, buď mám silovou přípravu, posilování, nebo jsou rychlostně vytrvalostní přípravy, to zase běhám a nemůžu tolik zvedat. Pak taky ještě musím hubnout, protože u tohoto sportu se musí hubnout. Potom jsou sparingy, box, to občas dostanu velkou ránu, druhý den to pak bolí, motá se mně hlava, ale stejně musím znovu na trénink. Potom přijdou zápasy, špatně padnu, může se mi stát například něco s loktem… Ale jinak je to úplně bezpečné. (smích) Řekla bych, že když člověk ví, co dělá, a dělá to s rozumnými lidmi, tak to zas tak nebezpečné není.

Když vaše jméno člověk vyhledá v Googlu, vyjedou vaše fotky a na některých jste byla dost zmlácená...

Ono to tak vypadá, že to hodně teče, ale to je všechno. To není tak, že jsem úplně zmlácená.

Prodej luxusního bytu s terasou, Praha 8
Prodej luxusního bytu s terasou, Praha 8, Praha 8

Stává se vám, že jdete po ulici a máte nějaký šrám, že se na vás lidé otáčí a ptají se, zda vás doma nebijí či zda partner není násilník?

Teď jsem dlouho nic neměla z tréninku. (smích) Ale jinak už mě lidé znají, takže vědí, že to asi bude z tréninku.

Vám to z estetického hlediska nevadí? Co kdybyste chtěla jít například večer do divadla?

To ne, ale ve škole se mi někdy smáli, když jsem třeba měla obalenou nohu a pajdala jsem. Potom jsem měla přebalený ucho. To už bylo na pováženou, to se mi smáli, ale to jsem se smála i já sama sobě. Jinak nic.

Co na to ostatní dívky, kamarádky? Jsou tomu otevřené a zkusily s vámi jít na trénink, propadnout tomu jako vy? Nebo si myslí, že jste prostě divná?

Co jsem měla kamarádky dřív, tak to se mnou jedna zkusila. Ale ty kamarádky, co to nedělají, jsou normálně moje kamarádky pro mě. Teď mám i hodně kamarádek, co dělají tenhle sport, takže jim nepřijdu divná.

Co muži? Nebojí se vás? Máte stoprocentně víc síly než oni.

Nevím, no. Asi tam bude nějaký respekt. Nebo se stydí.

Poprala jste se někdy mimo oktagon?

Já jsem hodně klidná…To až si přečtou moji sparing partneři, že jsem klidná, tak se budou asi smát.

Nejste? Měla bych se raději zeptat jich?

Jich se zeptejte. (smích) No, na tréninku, když mi to nejde, tak klidná nejsem. Jinak normálně na ulici jsem v pohodě. Vy se mě nebojíte, ne?

Kdyby vás chtěl někdo napadnout a sebrat vám kabelku, co byste mu asi udělala? Nedokážu si to představit. (smích)

Když bych byla unavená a po tréninku, tak nevím, asi nic. Spíš bych na něj koukala – jako co? A zda se bláznil.

Nicméně Lucko, jste naše nejúspěšnější MMA bojovnice. Popište, kam až jste se dostala díky své píli a dřině.

Nejdříve jsem začala v České republice. To jsem vyhrála nějaké zápasy. Asi jeden byl s Češkou, pak už mi přiváželi cizinky. Tady žádná jiná profesionální zápasnice nebyla, takže vždy přijela ta nejlepší z různých států. Pak jsem se stala skandinávskou jedničkou. No, a nakonec přišla nabídka do UFC, tak jsem šla do UFC. Teď se tam biji, změnila jsem váhovou kategorii, což je asi dobře…

Z jaké a kam?

Byla jsem šedesát jednička a teď jsem padesát sedmička.

Takže jste permanentně na dietě…

To ne, když mám dietu, není se mnou řeč. Většinou říkám, že teď si to najím, a pak před zápasem to nějak vytrpím s dietou. Ale stále držet dietu, to bych ani nemohla pořádně podávat výkony.

Sportovec musí právě hodně jíst a potřebuje energii. V Rychlé zpovědi jste odpověděla na otázku diet „nežrat“, ale to přece musíte právě kvůli té energii. Jak za týden shodíte dejme tomu pět nebo šest kilo?

To třeba zvládnu shodit za dva dny, vodou. Je to celkem jednoduché, jak víc cvičíte, tak se víc potíte. Ale už nesmíte dvacet čtyři hodin před vážením pít, tak si jen pocucáváte bonbóny.

To přece nejde vydržet.

Tak já to musím vydržet. Ale kdybych nemusela mít tu váhu, tak to nevydržím. Tohle normální zdravý člověk neudělá.

A nemáte potom z toho nějaké zdravotní problémy, když to děláte často?

Nemám, já jinak nějakým zdravým stylem fungují v pohodě. To je takový rychlý brutál, pak jsem zase v pohodě.

Kdy se můžete najíst?

Po vážení jdu hned pít, jíst a hned jsem zase zpátky.

Máte třeba ráda obyčejnou čokoládu? Jíte vůbec podobné věci?

Jo, všechno jím.

UFC jste měla teď v únoru, byl to obrovský zápas, povídejte o něm. Jaké to bylo? Jak jste se na to připravovala a jaké jste měla pocity?

Bylo to super, hlavně jak mě lidé hodně podporovali, fakt fandili. I potom mě vlastně podporovali, že se jim to líbilo. Musím přiznat, že to bylo hodně náročné, protože nejsem zvyklá na takovou medializaci. Předtím toho bylo opravdu hodně – a ještě do toho shazovat, vydávat určitý výkon.

Bude vás čekat něco podobného v nejbližší době?

Pro mě je všechno velký, tak nemůžu říct, že je něco větší, menší. Teď přijde něco „jako“ hodně velkého pro mě.

Na jaké dovolené jste byla naposledy a co jste tam dělala?

Teď jsem byla na Kubě a všichni si mysleli, že jsem byla na dovolené. Všichni si říkají, jak jsem tam zevlovala…

A co jste tam teda dělala?

Trénovala, že jo. Dvakrát denně.

Proč jste jela trénovat až na Kubu?

Chtěla jsem zmizet po tom zápase, chtěla jsem být sama.

Proč jste trénovala a jen neodpočívala?

To bych zas neuměla.

A viděla jste aspoň něco z té země?

Párkrát jsem na pláži byla, ale spíš mě zajímá a baví to trénování. Pro mě to byla taková zábava, ale dovolená, že bych jela někam na dva měsíce, to není pro mě. To není můj styl.

A na jaké pořádné dovolené jste teda byla naposledy?

Jakože bych tam nic netrénovala, třeba?

Ano, že byste opravdu vynechala sport.

Hmm, předtím jsem byla i na horách. Tam jsem jen lyžovala. Chodila jsem jen trochu lyžovat a do sauny. To jsem měla týden po zápase, což by bylo blbý, kdybych si po něm neodpočinula.

Ještě mě zajímá móda. Když trávíte většinu času v posilovně a v tělocvičně, vidí na vás lidé něco jiného než tepláky a elasťáky? Co nakupování a podobné holčičí věci?

Jako mám toho hodně a ráda bych v tom vyšla, ale není pořádně příležitost. Když mám vypadat jako ženská, tak vypadám jako ženská. Ale většinou jdu do tělocvičny zatrénovat a nemusím mít šaty.

Moc nenakupuji. Hodně oblečení dostávám od sponzorů, Goldfingers mi například navrhují fanouškovské dresy. Teď nedávno jsem od nich dostala funkční trika. Podporuje mě i Hayashi, od nich mám zas sportovní výbavu, rukavice, bandáže a podobně. Takže vlastně ani moc po nákupech chodit nemusím.

Hlavně chodím nakupovat jídlo. (smích) A budete se divit, občas také zajdu ke kadeřníkovi. (smích)

Umíte vařit? Kdybyste mě pozvala domů, co byste mi připravila?

Svíčkovou, klidně.

S pravými domácími knedlíky?

No jasně.

Dobře, a co osobní život. Máte komu uvařit svíčkovou?

Jo, komukoliv, rodině vařím neustále. Každý den, přijdu z tréninku a vařím čtyři hodiny.

Máte partnera?

Možná… Žádná ženská není nikdy sama.

Lucko, moc děkuji za rozhovor a přeji hodně štěstí.

 

Rychlá zpověď:

Rychlá zpověď:

Nejhorší zranění?

Zlomené ucho.

Největší zklamání?

Prohra.

Kdy a proč jste na sebe byla skutečně hrdá?

Každý trénink.

Kam byste vzala chlapa na první rande?

Do sauny.

Nejrychlejší dieta?

Nežrat.

Noční můra zápasnice MMA?

Když by to bylo v kleci, tak by to bylo, že mě někdo zalehne a já se nemůžu zvednout.

Kdy jste si sáhla na své fyzické dno?

Každý trénink.

S kým byste nikdy nesla do klece?

John Bon Jones

Který z českých politiku by si naopak zasloužil pořádnou nakládačku?

Nezajímá mě to. Žádný.

Jmenujte tři vaše slabé stránky.

Jsem netrpělivá, a to stačí.

Nejvíc sexy MMA bojovník na světě?

John Bon Jones.

Nejoriginálnější pozváni na rande?

Nějaký tancování.

Největší relax?

Procházka se psem.

Vysněný kariérní cíl?

Šampión.
Dotazovaný se ptá redaktora:

Největší trapas?

Asi v posilovně, kdy jsem byla v posilovně a tak vyčerpaná, že jsem se tam na schodech rozplácla dlouhá jak široká.
Líbil se vám článek?
Diskuze 0 Vstoupit do diskuze
Rychlá zpověď - Karlos "Terminátor" Vémola:
Zobrazit článek
Rychlá zpověď - Lela Ceterová:
Zobrazit článek