Top hledané
Výsledky (0)
O ženách, sportu i zajímavostech ze zákulisí profese fotoproducenta.

Rychlá zpověď - František Gebr ze Svatby na první pohled: V posteli se mi střídají tři kočky!

Šárka Peková
30. ledna 2021
+ Přidat na Seznam.cz
8 minut čtení

Podnikatel a fotograf František Gebr se v posledních měsících stal jedním z nejvyhledávanějších mužů na sociálních sítích, a to díky televizní reality show Svatba na první pohled, které se zúčastnil. Šestatřicetiletý rodák z Prahy pracoval 11 let jako foto produkční, takže se v rozhovoru pro LP-Life.cz rozpovídal o svém nejzajímavějším zážitku ze zákulisí této profese. Řeč přišla také na jeho soukromý život, nudistickou pláž i netradiční sport, kterému se v dětství věnoval.

Františku, Ty jsi sice v reality show lásku nenašel, ale na internetu kolovala informace, že se objevuješ po boku jiné ženy. Jak to ve skutečnosti je?

Ve skutečnosti je to tak, že teď jsem sám, ale pohyboval jsem se po boku Markéty, protože jsme spolu pracovali a já jsem pro ni fotil jednu restauraci.

Ty jsi své partnerky ale častokrát poznal v práci…

Ano, to je pravda. Když v dnešní době pracuješ, tak většinu času strávíš v práci, kde potkáváš ženy – kolegyně a často mezi nimi najdeš i partnerku. Potkáváte se pětkrát týdně a někdy zkrátka přeskočí jiskra.

A měl jsi někdy něco se svojí nadřízenou?

Nikdy, protože moje „nadřízená“ byl René Decastelo a myslím si, že Evička Decastelo by hodně žárlila, a navíc my s Reném jsme oba na holky, takže tam nikdy nic neproběhlo. (smích)

Prodej luxusního domu, Praha - západ - 414 m2
Prodej luxusního domu, Praha - západ - 414 m2, Okolí Prahy

Takže momentálně jsi single jak oficiálně, tak neoficiálně?

Momentálně jsem sám na oba způsoby.

Jsi ten, který balí, nebo se klidně necháš sbalit?

Stereotyp asi je, aby muž sbalil ženu, ale v dnešní době, kdy si i vy, ženy, umíte vyměnit pneumatiku a případně zavolat opraváře na cokoliv, co se doma rozbije, tak si myslím, že stereotyp, že muž je ten, co balí, už neplatí. Myslím si, že je hezké, když je chtění oboustranné.

Jaký názor máš na to, když žena uhání chlapa či naopak?

Já jsem člověk, který se nerad nechává do něčeho tlačit, a zároveň jsem člověk, který nikoho do ničeho netlačí. Takže pokud chlap úplně šíleně uhání ženu nebo žena chlapa, nepřijde mi to zdravé. Všechno má být v rovnováze a mít správný rytmus.

Takže v momentu, když začne žena tlačit na pilu, bereš nohy na ramena?

No, neberu nohy na ramena, ale snažím se to zklidnit. Láska je zkrátka jedna z věcí, kterou si určitě nikdy nemůžeš od nikoho vynutit.

Preferuješ štíhlé ženy, nebo si spíše potrpíš na styl krev a mléko?

Řekněme, že mám nějaký preferovaný typ ženy, který ale neumím popsat, ale pro mě musí být žena zajímavá úsměvem, energií, inteligencí, nějakou chemií, která bude mezi námi fungovat. Jestli je trochu krev a mléko nebo je sportovkyně a trochu hubenější než já, podle mě nehraje roli. A s tím, jak vyvařuji? Upřímně by ta holka musela být sportovkyní, aby byla štíhlá, nebo by nesměla jíst to, co vařím já, ale to nejde. Já strašně rád vařím.

Ty máš ze svých předešlých vztahů doma 3 kočky. Proč zůstaly všechny u tebe, a ne u tvých bývalých partnerek?

To je zajímavá otázka. Dařbujána mám ze vztahu s Magdou, v té době jsme řešili, že bychom ho měli ve střídavé péči, ale potom jsme se domluvili, že by to pro kočku bylo stresující, takže zůstal u mě. Kirke není z žádného vztahu, tu jsem si pořídil dobrovolně, aby Dařbuján nebyl doma sám, ale pak přišel vztah s Miladou a s ní Frída. A když Milada odcházela, tak už nechtěla Frídu dát pryč od ostatních koček, protože spolu byly tak napojené, a tak zůstaly u mě.

Spí s tebou v posteli?

To si piš, že jo. Většinou Dařbuján a Kirke. Frída přijde večer na chvíli, aby se nechala podrbat, a pak si jde nejčastěji lehnout na topení a přijde ráno mě pozdravit, takže se mi v posteli střídají tři kočky.

Viděla jsem fotografii, na které ses otužoval venku tak, jak tě Pánbůh stvořil. Vyrazil bys na nudistickou pláž?

Já vím, že teď to bude znít docela hloupě, ale já jsem ve skutečnosti celkem stydlivý člověk. Fotografie, na které jsem se otužoval ve dvoucentimetrovém sněhu nahý, vznikla tak, že jsem telefon připevnil stativem na zábradlí a zapnul jsem nahrávání videa. Hodně jsem se rozhlížel, jestli mě někdo nevidí. Lehnul jsem si tam, chvíli jsem si poležel a pak jsem tajně zaběhl dovnitř a z toho videa vybral jednu fotku, ale kdyby to mělo být na nudapláži, nepůjdu.

Nešel by ses tam podívat ani „na kukačku“?

Byla jsi někdy na nudapláži? Většinou tak hezké holky jako Ty tam nejsou, tam jsou většinou babičky 60 plus a Ty si chceš zkrátka zachovat iluze o tom, že život je krásný. Tím se nechci dotknout žen starších šedesáti let, které chodí na nudistickou pláž, ale zkrátka bych tam nešel. Možná se ale naprosto pletu, protože jsem tam nikdy nebyl..

Jsi člověk, který věci rád plánuje, nebo raději vsázíš na spontánnost?

Já jsem nikdy neměl extra naplánováno, co a jak bude. Jsem hodně spontánní člověk a věřím, že věci se dějí tak, jak mají, ale je hezké si někdy naplánovat například výlet, večeři, dovolenou, abys měla něco, na co se můžeš těšit, takže v něčem to plánování dává smysl, a ve zbytku života si myslím, že by to člověk měl nechat tak nějak plynout a přijímat, co se děje.

Co nejšílenějšího plánuješ v průběhu tohoto roku?

Chtěl bych se přestěhovat na moji chalupu, protože je mi tam nádherně, je to pod lesem, je tam krásná energie a já vlastně žiji v Praze celý život, takže už trošku potřebuji jít ven.

A vybavíš si naopak v mysli nějaký tvůj nejbláznivější spontánní nápad?

Já ti nevím. Možná jeden hodně starý, když jsme se ještě za doby studia na gymnáziu s kamarádem rozhodli, že v noci přejedeme Prahu na kolečkových bruslích. Jeli jsme posledním metrem na Zličín, ze kterého jsme jeli celou Prahu až někam do Hostivaře. Já rád věci hecuji a jsem pro každou špatnost, takže když někdo s něčím přijde, většinou jsem pro.

Luxusní penthaus na Praze 1 - 226m
Luxusní penthaus na Praze 1 - 226m, Praha 1

Co vůbec ty a sport?

Když jsem byl malý, tak moji rodiče asi museli nějak vyřešit moji přebytečnou míru energie, takže jsem od 1. třídy na základce až do 13 hrál rugby. Byly momenty, kdy jsem to nesnášel, protože jsem třeba dvakrát týdně musel jet v dešti na trénink, ale v životě jsem za to vděčný, protože v tom období, kdy dorůstáš, je ten sport hrozně důležitý. Jezdili jsme na turnaje, dostal jsem se tehdy i někam do Itálie na Mistrovství Evropy. Bohužel jsem ve 13 skončil a táta mi tenkrát tvrdil, že mě chtěli už ve starších žácích a on se o mě bál.  Nevím, co za tím bylo. Paradox pak byl, že po rugby jsem šel na balet. Neumím tancovat ani zpívat, stresuje mě to a prostě jsem dělal půl roku balet.

Jak může rugbista přejít na balet?

Nevím. Asi jsem si potřeboval zkusit něco jiného. Pak jsem na gymplu našel lásku k volejbalu, která mi zůstala dodnes. Když nejsou zavřené tělocvičny, tak chodím dvakrát týdně s různými partami hrát volejbal a to miluji. Chvíli jsem střílel závodně ze vzduchovky, což bylo také super, ale balet sám nechápu. Zpětně se k tomu nevrátím a doufám, že z něj neexistují žádné fotky. Chytré telefony tehdy nebyly a je to spíš jen taková vtipná historka.

Sleduješ někdy sporty jako hokej, fotbal nebo MMA?

Mám velmi rád MMA, a občas se chodím učit kickbox. Já tyhle bojové sporty sleduji i proto, že jsem xkrát slyšel, že jsem hodný a někdy mně to ublížilo a někdy naštvalo. Já jsem nikdy v životě nikoho neuhodil a ani to nemám v úmyslu, ale chtěl bych se naučit pracovat s touhle energií, a proto rád sleduji zápasy MMA, kde na konci vidíš, že ti chlapi se většinou obejmou, poplácají se a poděkují si za zápas, a to je neskutečný úlet. Osobně jsem během focení zažil dva zápasníky, Attilu Végha a Jirku Procházku, a to byli tak pokorní, milí a klidní lidé a ty je pak vidíš v té kleci, jak jdou rozdrtit jeden druhého na kaši, a to je vlastně hezký a zajímavý a pro mě nepochopitelný.

Ty jsi dělal 11 let fotoprodukčního. Proč tě lákala spíše fotoprodukce, a ne samotné profesionální focení?

Já jsem zjistil, že mě baví focení, když mi bylo okolo 20. Dva roky jsem pak dělal ve fotolabu, kde jsem potkal několik zajímavých fotografů, hodně jsem se naučil, ale měl jsem tehdy strach, že když se budu živit focením, tak budu muset někdy fotit něco, co se mi nebude líbit. Díky Renému Decastelovi jsem se dostal do Mladé fronty na pozici foto editora a pak, když odešla tiskárna z naší budovy, tak René chtěl udělat ateliér, více se věnovat produkci a věděl, že mě to láká. Pro mě to byla práce snů, protože jsem byl v kontaktu s tím, co mě baví a zároveň jsem se mohl starat o lidi a pečovat o to, aby všechno fungovalo, a to bylo pro mě to nejhezčí.

Prozradíš mi nějakou zajímavou historku ze zákulisí této profese?

Jedna, kterou mám dodnes rád, je ta, když René chtěl pro jeden náš časopis Davida Novotného a Romana Zacha a řekl, ať to zařídím. Já jsem vždycky těm lidem slušně napsal SMS, kdo jsem a proč jim chci zavolat, a David mi tehdy odpověděl, že děkuje, ale že focení nemá vůbec rád, vlastně ho nesnáší, takže odmítl. No, za dva týdny jsem ho vyzvedával a vezl na focení, a když jsem pro něj jel, tak jsem napřed vyzvedl Romana. Pak jsme na Davida čekali na Smíchově a když přicházel, tak jsem ho pozdravil, on se pak pozdravil i s Davidem, sedl do auta a řekl: „Ty vole, kdybych věděl, že je tak mladej, tak ho pošlu do p*dele rovnou!“ A mně to přišlo hrozně vtipné, protože mám v telefonu starší hlas a pak vypadám naživo mladší, takže z toho byl takový zaskočený, ale nakonec si oba focení užili a byly z toho krásné fotky.

S jakou osobností bys chtěl fotit a proč?

Já nemám žádnou konkrétní modlu, kterou bych chtěl poznat. Pro mě každé focení se známými lidmi bylo moc hezké setkání s někým, koho můžete znát z nějakého mediálního obrazu a najednou ho máte naživo. Mě ale zajímá každý jako člověk a nemusí to být za každou cenu známá osobnost. Já jsem prostě takový voyaeur lidských životů.

Františku, moc děkuji za rozhovor a přeji ti v osobním i kariérním životě hodně štěstí.

 

Rychlá zpověď:

Bez jakých tří věcí si nedokážeš představit svůj den?

Bez sluníčka, dobré kávy a spánku.

Co se ti jako první vybaví, když se řekne slovo štěstí?

Rodina.

Co děláš, když je ti smutno?

Brečím.

Jaký je nejvtipnější zážitek z focení?

To je asi na delší odpověď, ale s Davidem Novotným kdysi focení pro Mladou frontu.

Co tě zaručeně dokáže naštvat?

Hele, nevím, já jsem hrozně takový člověk, který má posunutou tu toleranci, takže mě jen tak něco nena*ere, no.

Který druh kávy bys mohl pít nonstop?

Který kruh kávy? Já si doma dělám filtrovanou, takže asi tu.

Jakým jídlem, které umíš uvařit, bys dokázal oslnit ženu?

Záleží, co jí, ale asi čímkoliv.

Kdyby sis měl vybrat mezi krásnou a inteligentní ženou, kterou zvolíš?

Kompromis obojího.

Auto, nebo motorka?

No, dobře. Auto je bezpečnější, v tom jsem boural jenom třikrát, na motorce jsem spadl jednou ve Vietnamu a tam se mám ještě co učit.

Blondýny, nebo brunety?

To není vyhraněný... Úsměvavý.

Jmenuj jednu věc, která ti u žen imponuje.

Úsměv a nadhled.

Jakou nejšílenější věc jsi kdy udělal?

Já? To jsou otázky.. Nejšílenější věc? Odjel na 7 týdnů s kamarády do Vietnamu, ale zároveň to byla ta nejhezčí v životě.

Jaký názor máš na otevřený vztah?

Pokud to někomu vyhovuje, tak prosím, ale to já bych nedal.

Šel bys znovu do nějaké reality show?

Teď je hodně velký vtip okolo toho, že bych měl jít do Masterchefa, ale jako beru to ze srandy. Já jsem nešel do Svateb kvůli tomu, abych začal svoji kariéru v televizi, takže spíš ne.
Dotazovaný se ptá redaktora:

Proč jsi ze mě nervózní?

Já nevím, prostě máš asi nějaké charisma.
Líbil se vám článek?
Diskuze 0 Vstoupit do diskuze