Top hledané
Výsledky (0)
Z nenositelné módy chce tvořit už tu nositelnou!

Rychlá zpověď - návrhářka a kaskadérka v jednom Petra Ptáčková: Moje móda je pro Čechy příliš ujetá

Dominika Žejdl
07. září 2018
+ Přidat na Seznam.cz
7 minut

Kdo ji zná, ví, že je trošku šílená, ale právě její zvláštní osobnost ji dělá tak výjimečnou osobou, jakou je. Česká módní návrhářka Petra Ptáčková nám nabízí jedinečnou osobitou módu, která vypráví příběhy. U nás si sice zatím moc příznivců nenašla, ale v Tokiu, Hongkongu, Los Angeles, New Yorku nebo Paříži její módu milují. Je totiž jiná a hlavně má smysl. Petra se magazínu Luxury Prague Life svěřila, že kromě bláznivých modelů, kterých je každá její kolekce plná, se postupně začíná zaměřovat i na nositelnou módu. Jak to s jejími plány vypadá?

Jak probíhaly přípravy na letošní jarní fashion week?

Přípravy na jarní MBPFW byly náročné. Jak jinak než obrovský chaoz a dělání všeho na poslední chvíli. Vždycky, když se ale po tom všem ohlédnu zpět, uvědomím si, že to byla vlastně obrovská legrace.

Prodej luxusní vily, Praha-východ - 300m
Prodej luxusní vily, Praha-východ - 300m, Okolí Prahy

Co pro tebe bylo na přípravách nejhorší?

Celkové přípravy asi nijak extra ani nevnímám. Řekla bych, že vedle skutečných a šílených problémů, keré se v životě někdy přihodí, je tohle všechno vlastně celkem k smíchu. Abych se ale přiznala, tak je pro mě nejhorší asi noc před prezentací. Všechno se tak nějak konečně vyvrbí, pospojuje a já většinou zjišťuji, že je celá kolekce průser, že se mi to vůbec nelíbí. To je asi to nejhorší.

Jak bys popsala svou novou kolekci a co je na ní nejlepší?

Na mé kolekci pro letošní podzim a zimu se mi nejvíce líbí její smysl pro humor. Každá moje kolekce je vždy nějaká speciální a u této se mi líbí, jak je sprostá, ironická, s nadsázkou a nechybí ji ani variabilita. K tomu bych ráda doplnila důležité pojmy, jako je recyklace a zero waste střihy. Pro mě jsou v kolekci klíčové čepice a přetvořitelné batoho-bundu.

Podle čeho jsi vybírala materiál?

Vyběr materiálu je pro mě velmi důležitý. Přemýšlím nad tím. Tentokrát jsem vybírala s ohledem na udržitelnost módy, protože bez ohledu na to, jestli je to právě trend, mě to z čeho a odkud jsou látky získané, dost zajímá a není lhostejné, co nabízím lidem. Takže mě samozřejmě zajímají kritéria jako kvalita, pohodlí a funkce materiálu. Ty batoho bundy třeba vznikly za podpory Eye Level agentury, která mě zásobuje svými použitými bannery a vznikají tak high end street pláštěnky.

Co je to konkrétně za materiál, který jsi od Eye Level použila?

Jedná se o textilní plátna ze stoprocentního polyesteru, potištěná barevnými motivy. Pro tisk se používá především technologie sublimačního a UV tisku nebo také latexové inkousty. Gramáž pláten se pohybuje okolo 165 g/m2, jde o odolný materiál, který se používá především do takzvaných lightboxů, tedy světelných rámů, výloh a dalších reklamních poutačů. Jen za rok 2017 odeslal Eye Level do obchodů a na výstavy celkem 12 500 m2 bannerových pláten, což zhruba odpovídá rozloze dvou a půl fotbalových hřišť. 

To je opravdu velmi zajímavé. A pochybuji, že by to někoho při pohledu na modely napadlo.

Je to takové malé tajemství, které na první pohled neodhalíte, ale má to svůj smysl a zároveň to vypadá skvěle. 

Kde jsi při tvorbě kolekce hledala inspiraci?

Inspiraci nikde nehledám, ona vždycky tak nějak sama přijde. Je všude. Nedá se to ani popsat, protože bych to vyjmenovávala opravdu dlouho. Inspirace přijde, když v sobě člověk umí uvolnit určité ventily, napojit se na svět, věci, lidi, zvuky, ticho, nálady, vůně a další. V mobilu nebo researchu na googlu to určitě nenajdete. Tam není prožitek. Takže inspirace je určitě pro mě něco, co potřebuji sama prožít.

Luxusní byt 1+kk s terasou na prodej, Praha
Luxusní byt 1+kk s terasou na prodej, Praha, Praha 5

Jak bys popsala svou tvorbu?

To každý pozná z mých slov. Stačí se se mnou bavit pár minut a podívat se na můj přístup k životu. Moje móda je smysl pro humor, vlastní ilustrace, příběhovost, multifunkčnost, nadhled, systém v chaosu, určitá nadčasovost, protože trendy se určitě úplně neřídím, zpracování atd. Důležitý je u mě detail, hra, skládačka, ruční technika vs hrubé zpracování. Taková jsem já a taková je moje tvorba.

Pracuje se ti lépe v Čechách nebo v zahraničí? A  proč?

Rozhodně venku. Je tam více překážek a bariér, jako je jazyk a to že člověk místo nezná jako své rodné město. Je tu také více konkurence, ale na druhé straně člověk cítí ty možnosti trhu bez hranic. Je jedno odkud jste, dneska můžete vlastně dokázat velké věci kdekoli a být přitom klidně v Praze. Ale i přesto, zatím jsou moje věci pro lidi venku mnohem více přijatelnější a pochopitelnější, než tady u nás. Je to někdy pouze art nebo příliš ujetá móda a mimo, na což tady u nás není moc lidí zvyklých.

Jaký je mezi prací u nás a za hranicemi rozdíl?

Lidi obecně vidí rozdíl mezi krejčovinou, obecným šitím a šitím módní kolekce, práce pro konečného zákazníka nebo práce s designem. Cokoli bláznivého je většinou proveditelné a pokud ne, alespoň se to zkouší. U nás je tvorba v pár věcech dost omezující, co se tvorby týče, je to celkem bolestivý proces. Pracovat venku mi popravdě hodně otevírá oči. Zjišťuji, že mimo art kousky, chci taky dělat vlastně trochu komerčnější módu, a že chci prodávat oblečení, které budou lidé nosit. Což je možná pro někoho samozřejmost a základní faktor, ale pro mě to bylo dost dlouhou dobu někdě na úplně posledním místě.

Co tě tam nejvíce baví a láká?

Nejvíce mě v zahraničí baví lidé. Je to nekonečný zdroj energie, zábava a studium zároveň. Taková psychologie, město bez lidí nežije, neexistuje. A na nich se všechno dál rozvíjí. Nabaluje se na ně kultura, jídlo, řeč, používání barev, jejich gestikulace a další. Můžu klidně celé dny jen sedět a sledovat procházející lidi. Je to mnohem lepší, než číst knihu. A na oči také méně namáhavé. Nepracuji se slovy, jen prožívám všechno do detailu svými smysly.

Jaké světové modelky bys chtěla na své přehlídce a proč?

Abych se přiznala, modelky mě většinou moc nebaví. Už nějakou sezonu přemýšlím o tom, že ani nebudu šít modely na show na ty nesmyslné míry, které jsou v módním světě dané. Chci prostě řešit normální lidi, ty co mě baví pro jejich charakter a třeba i smysl pro humor.

Jaký světový fashion week je podle tebe nejlepší, kde je a proč?

Řekla bych, že asi Paříž. Je to pořád to důležité místo, kde se nakonec odehrává všechen byznys a uzavírají se důležité obchody. Ale Londýn a jeho nálada je skvělá. Je to tam bláznivé. Každý z nich dokáže okouzlit něčím jiným.

Jaký je rozdíl v přístupu k módním návrhářům v zahraničí a u nás?

uffffff….

Na to máš koukám jasný názor. Chtěla jsem se ještě zeptat na tvou kariéru kaskadérky. Stále se tomu věnuješ?

Popravdě, bohužel nemám kdy. Je to logický, když se zamyslíš. Prostě já ještě nepřišla na to, jak ten den natáhnout. Přes den jsem většinou v pohybu, neustále někde lítám a ani kluci třeba nevědí, že jsem zrovna v Čechách, že bch mohla něco natočit. Není na to čas.

Řekni mi, jak se holka jako ty dostane k tomu, aby dělala kaskadérku?

Nehoda nebo náhoda. I tak se to dá říct. Během natáčení reklamy jako herečka jsem měla nějakou akci na tancích a tak nějak mi koordinátor říká, jestli nechci dorazit k nim na trénink..

Co tě na tom nejvíce baví?

Žít jako kaskadér? To chce přeci každý. Je to sen. A já od malička milovala Belmonda.

Měla jsi z toho někdy strach? Bála ses o sebe, že by se ti něco stalo?

Strach jen zdržuje a překáží. To si vždycky pamatuj. Na druhou stranu je to ale zároveň zdravé se do jisté míry něčeho bát. Každý kdo mě zná, tak může potvrdit, že já strach v sobě žádný nemám. Možná by mi to ale občas neuškodilo. Mít ho trochu víc. Pár blbých a hodně bolavých úrazú bych si tim alespoň ušetřila.

Chápu, je to dost nebezpečné, ale asi plné adrenalinu.

To ano a hlavně mě to dost bavilo. Ale teď už je na prvním místě hlavně móda. 

Co je tvým snem?

Svůj sen si plním v podstatě pořád. Dělám si, co chci. Od mala jsem se nevzdala většiny aktivit, které pak utvářely a stále utvářejí mou osobnost. To, kdo jsem. No a nějak se mi vlastně daří skloubit všechen ten chaos dohromady.

...co ještě chci, je pořád ten světový mír sakra.

Toho chceš dosáhnout?

Samozřejmě! Ať každý žije v míru.

Kde bys chtěla mít svůj butik?

Všude a vlastně nikde. Mám moc míst, co miluji a kde jsem doma. Můj butik by měl být takový pojízdný plavidlo, které se zrovna vynoří, když je nálada tam, či tam.

Co tě na módě nejvíce baví?

Člověk samotný a fakt, že v tom žije, hýbe se a to oblečení funguje společně s ním. To je přeci velmi mocná věc, že můžu kecat do toho, jak se při prožívání zážitků budou lidé cítit. Jak budou reagovat na svět a svět zase na ně. Je to jako namalovat obraz, co ožije. A v tom je pro mě asi nikdy neutuchající láska a vášeň. 

Co se u tebe od jara změnilo?

Momentálně pracuji na vývoji nových věcí a spolupráce, které jsou prostě časově bohužel náročnější. Od tvoření kolekcí se posouvám blíže k uměleckým projektům. Vedle toho pak mohu kolekce samotné o poznání odlehčit a převádět tak do nositelnosti. Takže je u mě nového hlavně to, že se opravdu snažím své kolekce udělat tak, aby je mohli lidé nosit. 

Proč nejsi na podzimním MBPFW?

Bohužel na to jsem už neměla kapacitu. Momentálně k tomu všemu dělám ještě kolekci, která má fungovat jako kostýmy pro chystané představení LA Putyky s názvem ADHD. Premiéra je 21. října, tak se tam třeba společně potkáme. 

Rychlá zpověď:

Jaká barva vystihuje tvůj pohled na život?

Modrá.

Kdo je tvou múzou?

David Bowie.

Tvoje tři nejhorší vlastnosti?

nerozhodnost, hyperaktivita a neorganizovanost a chaos.

Jakou světovou celebritu bys chtěla na své přehlídce?

Davida Bowieoho.

Navrhuješ raději pro ženy nebo pro muže?

Pro muže.

Kdybys mohla lusknout prsty a okamžitě se odstěhovat kamkoliv.. Jaké město by to bylo?

New York.

Londýn nebo Madrid?

Londýn.

Pro jakou světovou módní značku bys rada pracovala?

Dobře tak, ty jo, to je nejtěžší otázka tohle.

Co je tvým snem?

Asi být šťastná.

Jaké požadavky bys svým klientům nikdy nesplnila?

Snažím se vždycky vyhovět.

Práce pod tlakem nebo na pohodu?

Pod tlakem to má své kouzlo.

Nejdivnější místo, kde jste spala?

Schody.

Tvoje úchylka?

Přemýšlím, co je to neúchylnější. Nosit pořád ty samé hadry.

Tvůj nejděsivější kaskaderský zážitek?

Nejdivější jo?
Nebo nejděsivější.
Třeba asi padání ze schodů.
Dotazovaný se ptá redaktora:

Jak se máš?

Dobře, děkuji.
Líbil se vám článek?
Diskuze 0 Vstoupit do diskuze
Rychlá zpověď - návrhářka spodního prádla Tereza Vu: Chtěla bych obléci Janu Plodkovou
Zobrazit článek
Rychlá zpověď - Michael Kováčik: Sní o šatech pro Kate Moss a zatím šije pro Moniku Babišovou MÓDAPRAHA
Zobrazit článek