Stavební spoření čeká po třiceti letech pohřeb. Kdo na miliardách z eráru vydělal?

Současná vláda hledá cesty, jak ulevit rozpočtu s rekordními schodky. Státní podpora na stavební spoření se má podle posledních slov ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) odporoučet do věčných lovišť. 

Posledních třicet let se však jednalo o evergreen mezi bankovními produkty. S vývojem bankovních služeb se však produkt začínal jevit čím dál více konzervativně. Státní podpora klesala a naspořené peníze se zdaleka nepoužívaly jen na "stavební" účely.

Prodej moderní vily, Praha,

Zobrazit nemovitost

Stavební spoření se zrodilo před dvěma staletími

Pohledem do vzdálené minulosti zachytíme předchůdce stavebního spoření na konci 18. století v Anglii. Princip spočíval v tom, že na dům aktivně spořilo více zájemců. Z pravidla šlo o deset zájemců, kdy se doba spoření na jeden dům zkrátila na jeden rok z obvyklých deseti. Losem se pak určilo, kdo ze skupiny střadatelů zakoupenou nemovitost obsadí.

U nás se první systém spojený se stavební spořením, které umožňovalo i poskytování úvěrů, začal prosazovat po roce 1927. Během první světové války se nestavěly takřka žádné byty a po jejím skončení byl napříč Evropou bytů velký nedostatek. Financování výstavby spořitelnami se rozjelo záhy po válce v Německu. U západního souseda našla inspiraci i mladá československá republika, kdy tímto způsobem byla financována výstavba na 160 tisíc bytů. Zajímavostí v kontextu dnešní debaty je, že stát na financování stavebního spoření nijak nepřispíval.

Státní podpora z devadesátek vyrazí dech

Historie produktu, který dobře známe dnes, se začala psát v roce 1993. O stavební spoření byl velký zájem od samotného počátku. Již v prvním roce jeho existence si ho pořídilo 220 tisíc zájemců. Při dodržení pětileté lhůty na nečerpaní naspořených peněz klienti dostali státní podporu ve výši 4 500 korun, což bylo maximum z 25% příspěvku k ročnímu vkladu. Průměrná měsíční mzda v roce 1993 byla 5 904 Kč. Pokud bychom tedy příspěvek přirovnali k dnešním mzdám, tak by se pohyboval kolem 30 000 korun.

Ze státního rozpočtu by na podporu místo současných 4 miliard korun putovalo takřka 30 miliard korun, což je více, než kolik by rozpočet stála zredukována červnová valorizace penzí. Klientů stavebního spoření rychle přibývalo a proto doznaly změny i podmínky produktu.

Nic netrvá věčně

Vrcholu dosáhlo stavební spoření roku 2003, kdy bylo uzavřeno za jediný rok rekordních 2,1 milionů smluv a jejich celkový počet překročil 6 milionů. Výrazná většina obyvatel Česka tak využívala stavební spoření. Na státní podpoře byla vyplacena rekordní částka 16 miliard. S tím souvisí i zmíněný rekord v počtu uzavřených smluv, jelikož náklady na státní rozpočet vedly k prvnímu snížení státní podpory na 3 000 korun ročně s šestiletou vázací dobou.

Státní podpora se pak snížila ještě v roce 2011 na maximum 10 % z 20 000 vkladu, což je současný stav. Populární i po snížení státní podpory zůstala možnost úvěru ze stavebního spoření. Za celou dobu existence stavebního spoření byly vyplaceny úvěry v hodnotě 847, 3 miliard korun, které pomáhaly financovat vlastnické bydlení. Hypoteční trh se totiž v Česku po pádu komunistického režimu rozvíjel jen velmi zvolna, o čemž jsme psali zde.

Kdo na miliardách z eráru vydělal?

Popularitě stavebního spoření napomohl i velký zájem ze strany finančních poradců. Díky státní podpoře bylo možné inkasovat relativně vysoké poplatky, které umožnily vyplácení štědrých provizí sjednavatelům stavebních spoření. Tradičně se za sjednání jednoho spoření platilo 1 % z cílové částky (mj. čím vyšší cílová částka, tím vyšší úvěr bylo možné čerpat). Zatímco na přelomu tisíciletí bylo běžné platit i stokoruny za vedení účtu u banky, dnes je velké množství bankovních služeb zcela zdarma.

V současnosti se poplatek za vedení účtu stavebního spoření pohybuje kolem 300 korun, což je v dobách spořících účtů přinášejících vyšší zhodnocení bez jakékoliv vázací doby argumentem, proč podporu stavebního spoření chce současná vláda zrušit. Není pochyb o tom, že stavební spoření za svou třicetiletou historii sehrála významnou roli při transformaci české ekonomiky. V kontextu současného rozvinutého hypotečního trhu však k pořízení vlastnického bydlení příliš nepřispívá a jako dlouhodobý spořící instrument zaostává za výkonem investicí do kapitálového trhu, který však v dobách vzniku stavebního spoření byl v Česku jen v plenkách.

Zdroje: aktualne.cz, czso.cz, banky.cz