Stěhuji se k mlýnu i zámku: Hloubětín ukrývá architektonické perly, barokní hospodu pravidelně navštěvovali Habsburkové

Hloubětín není pojmenován ani po hlubokém potoku, hlubokém údolí nebo hlubokých dolech na písek, jak se někdy traduje. S největší pravděpodobností název odkazuje na osobní jméno, tak jako u většiny českých obcí a je pojmenován podle Hlúpaty, neboli hlupáka.

Hloupost má však naštěstí jen v názvu. Lidé zde žili už v době železné, jak potvrdily archeologické nálezy. S trochou nadsázky je tak možné říci, že lokalita byla atraktivní k bydlení už od pravěku. Ve středověku se stala obec majetkem jediného českého řádu Křížovníků s červenou hvězdou, založeném Anežkou Českou.

Prodej bytu 4+kk s terasou, Hloubětín, Praha, Praha 9

Zobrazit nemovitost

Z mlýna je dnes sauna

Z těchto časů pochází i Kejřův mlýn. Dnes se jedná o moderně přestavěný komplex, jehož součástí je i atraktivní rezidenční bydlení, dlouhá staletí se zde však mlelo především obilí. První písemná zmínka o mlýnu pochází z roku 1515, ale to už se zde mlýnská kola mohla točit notnou řádku let.

Název pak mlýn nese po posledním mlynáři, který ho vlastnil, Josefu Kejřovi. Těžké chvilky si mlýn zažil především během švédské okupace v časech třicetileté války, podobně jako i zbytek této části dnešní Prahy. Dnes už se zde mlýnská kola netočí a kromě rezidenčních bytů se v areálu bývalého mlýna najde kromě dětského hřiště i fitness a sauna. 

Ačkoliv je z vícero důvodů Kejřův mlýn unikátní, před rozšířením elektrické energie stávaly vodní mlýny skoro v každé vesnici. Vodní kola se pak často měnila v turbíny pro výrobu elektrické energie. Z architektonického hlediska však ještě více zaujme místní zámek zapsaný na seznamu kulturních památek.

Právnický zámek

Na místě hloubětínského zámku v minulosti stávala gotická tvrz, vypálená Švédy v roce 1648. V zámku, který zde byl postaven v 19. století, však nebydlela žádná princezna, kníže nebo hrabě.

V dobovém trendu historizujícího romantismu si zámek nechal postavit jako rodinné sídlo advokát Václav Linhart. Zásadní novogotickou přestavbu, která mu vtiskla současnou podobu dodal další právník, který zde žil, František Sedláček.

Hloubětínský zámek tak není ani knížecím, ani hraběcím sídlem, ale moderním právnickým zámkem. Po 2. světové válce sloužil zámek jako vesnické divadlo a posléze jako sídlo klubovny pionýrů. 

Hospoda, kde byli Habsburci štamgasty

Slavnou minulost má i další místní památka. Barokní hospoda se dnes také už nevidí na každém kroku. Hloubětínskou hospodu pravděpodobně projektoval jeden z nejvýznamnějších architektů českého baroka, Kryštof Dienzenhofer.

Od roku 1711, kdy po jejích schodech vystoupali první návštěvníci, měla četnou klientelu, ale zatímco na místním zámku panstvo nikdy nepobývalo, mezi štamgasty v hospodě patřili ti nejurozenější lidé své doby. Při cestě na korunovaci českým králem zde obědval Karel VI. Habsburský se svými dcerami. Mezi nimi nebyl nikdo menší než slavná Marie Terezie. Ta hospodu opakovaně navštívila i v úřadu panovnice ve 40. letech 18. století.

Tím obliba hostince u Habsburků nekončí. Pravidelným návštěvníkem zde byl i osvícenský panovník Josef II. Ten se rád prezentoval svou lidovostí, a tak byl v hospodě opakovaně ubytován.

Hloubětín nežije jen minulostí

Ani v Hloubětíně se však nežije jen minulostí. Lokalita je vyhledávaná i díky populárním výpravám kolem břehů řeky Rokytky. Ty byly revitalizovány v roce 2010 a kromě zeleně zde najdeme i dětská hřiště. S vylepšováním místa se počítá i nadále.

 "Součástí úprav budou tůně, brody a nánosové břehy, které dodají toku přirozenější charakter. Nejvíce namáhané úseky koryta budou zpevněny balvanitou rovnaninou, což přispěje k jejich stabilitě a ochraně před erozí,“

těší se na obnovu k původnímu stavu radní MČ Praha 9 Jan Poupě, jak uvedl časopis Devítka.

Zdroje: autorský text, Devítka, hrady.cz, farnosthloubetin.cz