Do USA přijel čínský prezident po delší době. Návštěva však potvrdila oteplování vztahů během prezidentství Joe Bidena oproti vyhrocené situaci za jeho předchůdce, Donalda Trumpa. Současné zapojení obou světových velmocí do jednoho konfliktu by mohlo znamenat třetí světovou válku se zásadními geopolitickými dopady. Představitelé velmocí vydali prohlášení o opatrnosti směrem k možnému konfliktu, pravděpodobnost uplatnění predikcí prorokujících vypuknutí války mezi zeměmi tak aktuálně klesá.
Ačkoliv média zaujalo Bidenovo oznáčení svého čínského protějšku za diktátora, na schůzce mezi lídry dvou největších světových ekonomik šlo o více, než o slovní přestřelku. Když letos v červnu Biden označil Si Ťin-pchinga za čínského diktátora, vyvolalo to diplomatickou roztržku. Aktuální označení vůdce "lidově-demokratického" režimu v Číně za diktátora komentovala čínská diplomacie jako pokus o vražení klínu do americko-čínských vztahů.
Jakkoliv Bidenovy občasné zmatené výroky vyvolávají obavy o jeho mentálním zdraví, a tyto obavy vyvolává i jeho označování čínského prezidenta za diktátora, tentokrát čínskou stranu příliš nepobouřily. Epizoda odráží zásadní geopolitický význam schůzky, který je možné vnímat jako určitě uklidnění ve vztahu dvou jaderných velmocí. Vyostření konfliktu mezi Čínou a USA má potenciál celkově změnit geopolitické i geoekonomické vztahy celého světa.
"Dialog přinesl ovoce. Velký úspěch Bidena je, že Čína souhlasí s obnovením přímých vojenských hovorů mezi armádami obou států. Ty Čína s USA přerušila poté, co Nancy Pelosi minulý rok v srpnu navštívila Tchaj-wan, čímž k čínské nelibosti ukázala, že USA bere Tchaj-wan jako partnera. Tchaj-wan byl během jednání diskutovanou otázkou. Si potvrdil dlouhodobou pozici ohledně ostrova, zároveň ale údajně Bidenovi sdělil, že Čína nemá plány na invazi. Prý také nastínil situace, ve kterých by Čína užila síly,"
poukázal na význam Tchaj-wanské otázky v proběhlých rozhovorech na síti X publicista zabývající se mezinárodními vztahy v indočínské oblasti Alexandr Romancov. Už v minulosti však Biden prohlásil, že pokud by došlo k bezprecedentnímu útoku na Tchaj-wan ze strany Číny, jsou američtí vojáci připraveni ostrov s čínským obyvatelstvem nezávislým na komunistickém režimu pevninské Číny připraveni bránit.
Současné zapojení dvou největších supervelmocí Číny a USA do jednoho konfliktu by v podstatě znamenalo třetí světovou válku. V návaznosti na již probíhající regionální konflikty v Gaze a na Ukrajině však známý investor a finanční historik Ray Dalio prohlásil, že pravděpodobnost vypuknutí další světové války je podle něj 50 %. Jakkoliv se jedná o velmi odvážné tvrzení, bezpečnostní situace ve světě rozhodně není bez komplikací.
Rozhovor mezi lídry dvou velmocí však nedoprovázela ostrá prohlášení, ale spíše kompromisní výroky o snahách zamezit přímo konfliktu a udržovat konkurenční zápolení mezi státy, které v ozbrojený konflikt přejít nesmí.
Směrem k válce na Ukrajině však setkání s novými impulsy nepřišlo. Ačkoliv Bílý dům potvrdil, že oba prezidenti o konfliktu ve východní Evropě pravidelně hovoří během videokonferencí a nevyhnuli se mu ani během tohoto setkání, nic nenasvědčuje plánování společných prohlášení v této věci. Čínský prezident se navíc pravidelně schází s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, během nichž se navzájem podporují.
Čínský vůdce se v USA možná držel zpátky neboť se nepotvrdily předpoklady o upadající moci světového vojenského hegemona (USA vydá na zbrojení více než ostatní zbrojní velmoci dohromady). Americké embargo na polovodiče a jiné vyspělé technologie směrem k Číně pak mohlo stát za snahou Si Ťin-pchinga o smířlivější tón ve věci Taj-wanu a především stály za prohlášením ohledně spolupráce v oblasti umělé inteligence.
Americká CNN si pak povšimla i reakcí na návštěvu přímo v Číně. Zatímco v posledních letech komunistická státní média vykreslovaly USA jako svého úhlavního nepřítele, současné setkání popisovaly čínské deníky jako "pozitivní" a kladly důraz na osobní doprovod Bidena, který čínskému prezidentovi poskytl během jeho odjezdu z místa setkání obou státníků.
Z čínského pohledu je zásadní probíhající ekonomická recese uvnitř země doprovázené vysokou nezaměstnaností mezi mladými lidmi. Si Ťin-pching se snaží budovat PR zodpovědného lídra, který myslí na svůj národ nejen doma, ale aktivně pracuje i na poli zahraniční politiky.
Zdroje: cnn.com, cnbc.com, theatlantic.com, twitter.com, linkedin.com, irozhlas.cz, echo24.cz, autorský článek