K dronům narušujícím polský vzdušný prostor startovaly letouny NATO a několik jich sestřelily. Nikomu se nic nestalo, kromě jedné střechy polského rodinného domu. Vnímat celou situaci nahodile však nejde. Rusové tuto provokaci dobře načasovali a pohled na mezinárodní dění posledních dní ukazuje, že jsme svědky zásadních turbulenci ve světovém pořádku.
Není pochyb o tom, že anabáze s ruskými drony v Polsku je dobře promyšlenou provokací z ruské strany. Od vypuknutí války na Ukrajině se pravidelně objevují zpravodajská varování o ruských plánech zaútočit na členskou zemi NATO. Shodou okolností před těmito agresivními ruskými plány varoval minulý týden armádní generál Karel Řehka. Nejvýše postavený představitel české armády má tyto informace už na talíři delší dobu a připomněl, že jedině silové odstrašení může zabránit eskalaci konfliktu.
Nešlo o přímý vojenský útok ze strany Ruska, ale o jeden z úlisných manévrů tamějšího režimu. Potvrzuje však prognózy o tom, že Rusko skutečně uvažuje o konfrontaci se zeměmi NATO. Informace tajných služeb se tak potvrzují. Naštěstí přišla rázná odpověď, mj. v podobě startu nizozemských F-35 ze základny v Marlborku, které sestřelily několik dronů a ukázaly, jak efektivní mohou tyto nejmodernější vojenské stroje být.
"Kontext pro pochopení, do jakého rána se dnes Polsko probudilo: zatímco vzdušný prostor narušily ruské drony, za hranicemi v Bělorusku stojí největší seskupení ruské a běloruské armády za poslední roky a to v rámci cvičení Zapad2025, které počítá i s nácvikem útoku na Polsko,"
upozorňuje na X bývalý korespondent ČT v Polsku Andreas Papadopulos.
Vzpomenout si při tom můžeme na dny předcházející ukrajinské invazi, kdy koncentrace ruských vojsk nedaleko jeho západních hranic (a opět taky v Bělorusku), byla považována za cvičení a plánování invaze věřil jen málokdo. Polsko je pochopitelně v jiné bezpečnostní situaci než Ukrajina. Dronový útok by mohl být i tak nejen provokací, ale i testem.
Zároveň se minulý týden Vladimir Putin opět sešel s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Scházejí se samozřejmě běžně, ale tentokrát si poprvé vedle sebe postavili severokorejského diktátora Kim Čong-una a před sebe gigantickou přehlídku čínských bojových sil. Na rozdíl od Ruska takovéto akce v Číně nejsou běžné a naposledy jsme ji viděli v roce 2015.
Setkání tří diktátorů před nastoupenou čínskou armádou nese s sebou silné symbolické poselství. Někdy se mluví o "druhé studené válce", která na rozdíl od té předchozí nebude bipolární, ale multipolární. Nebo rovnou o založení nové "osy zla".
Co se zároveň děje v Evropském parlamentu ve Štrasburku? Ráno po skončení dronové provokace v Polsku vystupuje předsedkyně Evropské komise Ursula Von der Leyenová se zprávou ke stavu EU. Že by o tom Rusové, známí kvalitní špionáží, nevěděli? Spíše si chtěli poslechnout, co na jejich akci řekne.
Von der Leyenová správně připomněla, že rozhodnutí leží v rukou samotných Evropanů. Jelikož na rozdíl od zemí reprezentovaných diktátory na čínské vojenské přehlídce, společně se slovenským premiérem Robertem Ficem, existuje v Evropě politická svoboda se vším všudy. Díky ekonomické svobodě jsou Evropané podstatně bohatší než lidé v Rusku nebo Číně.
Svobodně zde však mohou usilovat o politický vliv i ti, kteří nabízí pozici psa na zádech před agresí ruského medvěda. Nemají při tom neznatelnou podporu u voličů. Na situaci reagovali samozřejmě i představitelé polského státu.
"Jsme s panem prezidentem zcela jednotní v této otázce. Naše jiné názorové rozdíly neposkytnou ani škvírku, do které by mohl strčit své špinavé ruce náš nepřítel... Od dnešního dne jsou naše spory vyloučené,"
řekl polský premiér v Donald Tusk v projevech na zasedání vlády a v Sejmu směrem k neshodám s polským prezidentem Karolem Nawrockim, který zastupuje tamější opozici a doposud nevynechal jedinou příležitost, jak ztrpčit tamější vládě život.
Tusk také vysvětlil, že se přihlásil o slovo na východní hranici jediný reálný nepřítel země. Když našim severním sousedům vybuchují v přímém přenosu na jejich území drony z Ruska, končí bohorovnost směrem k tomu, že ruská vojenská agrese je někde daleko za hranicemi.
Pochopitelně se to týká i nás. Příkladem může být zastavení letů na polských letištích v důsledku narušení tamějšího vzdušného prostoru (viz úvodní foto). I Češi běžně létají za cestami z polských letišť. Pokud se Rusku nechá prostor, aby si se svými drony narušovalo vzdušný prostor zemí ve svém sousedství, pohodlnému a bezpečnému létání může být konec.
O tom jak to bude, však nerozhoduje pomatený diktátor vládnoucí v chudém Rusku, ale ochota Evropanů ho klepnout přes prsty. Jestli chceme ležet na zádech, nebo ukázat sebevědomí je stále svobodně dostupné rozhodnutí. Zatím.
Zdroje: autorský text, komentář, ČT, iir.cz, nationalsecurityjournal.cz, news.sky.com, x.com, aktualne.cz