Základní úroková sazba zůstává do února na 3,5 %, shodli se radní centrální banky

Jednání rady se tentokrát zúčastnilo šest ze sedmi členů, viceguvernérka Eva Zamrazilová se z něj omluvila. Jinak bylo ale vše při starém, jak ostatně už předtím anoncovali někteří členové rady, tak i analytici. Základní úroková sazba se tak už řadu měsíců drží na 3,5 procentech. Pro hlasovali všichni přítomní.

Inflace je stále největším nebezpečím

„Je potřeba stále držet relativně přísnou měnovou politiku. Registrujeme velké napětí na trhu práce, mzdy navíc rostou zvýšeným tempem,“

řekl na tiskové konference po jednání rady guvernér Aleš Michl.

Prodej rodinného domu 5+kk, Vysoký Újezd, Okolí Prahy

Zobrazit nemovitost

S tím souhlasí rovněž třeba hlavní ekonom Investiky Vít Hradil.

„Spotřebitelská inflace zůstává v některých oblastech, primárně ve službách, zvýšená a česká ekonomika postupně zrychluje, hlavně díky rostoucí spotřebě domácností. Opačným směrem ovšem působí relativně silný kurz české koruny a nadále mírně restriktivní nastavení úrokových sazeb. Tyto dva efekty se momentálně nacházejí přibližně v rovnováze a úprava nastavení měnové politiky se tedy nezdá být nutná,"

uvedl Hradil pro Českou tiskovou kancelář.

Meziroční inflace v listopadu zvolnila na 2,1 procenta z říjnových 2,5 procenta.

„I když se inflace těsně na dohled přiblížila dvouprocentnímu cíli, Česká národní banka je stále nespokojená s rychlým růstem cen služeb a současně i cen bytů na realitním trhu,"

glosoval současnou situaci hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Do vývoje inflace v příštím roce zasáhne také převedení poplatků za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na stát, o kterém rozhodla nová vláda. Podle analytiků by díky tomu mohla inflace klesnout pod dvouprocentní cíl.

„Ani to ale nemusí stačit na další uvolnění měnové politiky. Tento jednorázový a dočasný protiinflační administrativní efekt totiž podle nás budou postupně tlumit proinflační dopady expanzivnější fiskální politiky,"

míní analytik Komerční banky Jaromír Gec.

Vývoj kurzu znevýhodňuje exportéry

Dalším faktorem, který měl na prosincové rozhodnutí bankéřů vliv, je kurz koruny. Kvůli tomu, že letos výrazně posílil, pomáhá inflaci tlumit, současně ale škodí našemu exportu, který prodražuje.  Koruna na zveřejnění rozhodnutí rady zareagovala posílením vůči americkému dolaru o 0,1 procenta, přičemž se pár krátce po zveřejnění obchodoval za 20,75. Vůči euru se koruna prakticky nepohnula a pohybuje se na úrovni 24,37 korun za euro.

Nejasnosti okolo dalšího vývoje cenové hladiny jsou v každém případě jedním z důvodů, proč zatím nelze jednoznačněji říci, kam se bude trend ubírat. Kromě toho působí i jiné faktory. Obavy vzbuzuje například i slabší výkon některých ekonomik eurozóny.

Otevřít v galerii (1)

Sazby klesat spíše nebudou

A jaký lze očekávat vývoj úrokových sazeb v následujícím období? Na tom se experti zatím tak úplně neshodnou.

Prodej luxusního bytu 3+kk, Karlín, Praha 8, Praha 8

Zobrazit nemovitost

„Úrokové sazby v Česku budou pravděpodobně spíš růst než klesat. Očekávat jejich zvýšení již v příštím roce by ale mohlo být předčasné,“

řekl ještě před jednáním člen rady Jan Kubíček agentuře Bloomberg.

„Rétorika České národní banky nás utvrzuje v přesvědčení, že sazby setrvají na současné úrovni 3,50 procenta minimálně většinu příštího roku. Centrální banka nicméně i nadále komunikuje, že v případě potřeby může sazby adekvátně zvýšit či snížit, a to v návaznosti na vyhodnocení nových makroekonomických dat,“

uvedl zase pro LP-Life ekonom J&T Adam Ruschka.

O tom, kam bude vývoj směřovat, se budeme moci přesvědčit už v únoru. Na začátku měsíce bude bankovní rada opět rozhodovat o tom, jaké budou úroky bankovních vkladů a úvěrů.

„Na příštích jednáních bude bankovní rada vycházet z vyhodnocení nově dostupných dat a jejich implikací pro výhled inflace. Úvahy o nastavení sazeb se budou odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti nízkoinflačního prostředí, vývoje kurzu koruny, působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy napětí na trhu práce a změn v domácí i zahraniční poptávce,“

prezentovala výhled centrální banka ve svém aktuálním prohlášení.

Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.

Zdroje: autorský článek, vlastní dotazování, ČNB, ČTK, Bloomberg