Černý pátek módního průmyslu: Značkám Prada a Louis Vuitton klesl zisk až o čtyřicet procent

Místo kabelek dezinfekce na ruce

Luxusní módní domy se už během jarního nástupu pandemie snažily pomoct, jak jen to šlo a přizpůsobit se situaci. Koncern LVMH (Louis Vuitton, Christian Dior, Fendi, Bulgari aj.), rozšířil výrobu o nedostatkové dezinfekce na ruce nebo hydroalkoholické gely a zdravotnickým úřadům ve Francii tyto produkty dodával zdarma. Přispěl také finančně a to, když poslal Čínskému červenému kříži na pomoc 2,2 milionů dolarů (tedy přes 56 milionů korun).

Červenému kříži přispěla částkou přes milion dolarů (25 milionů korun) i značka Versace nebo konglomerát Kering (Gucci, Yves Saint Laurent, Balenciaga). H&M pro změnu podpořil fond WHO a italským nemocnicím a institucím přispěl částkou 1,25 milionů EUR (přes 34 milionů korun) návrhář Giorgio Armani.

Doba tepláková

Jsou to ale právě módní domy, kterých se koronavirová pandemie těžce dotýká. Kdo by se totiž dobrovolně oblékal do nejnovějších kolekcí luxusních módních značek, když většinu karantény tráví doma v teplákách? Nové plavky také nejsou zrovna must have kouskem, ve většině případů se nemůžete podívat ani za hranice k sousedům.

To ostatně potvrzuje i Imran Amed, zakladatel a generální ředitel společnosti The Business of Fashion, která rovněž vypracovala zprávu o dopadu koronaviru.

„Mnoho spotřebitelů právě teď nemá zájem nakupovat oblečení. Tolik se soustředí na nákup základních věcí… a myslím, že na to se přirozeně soustředila mysl každého.“

Až 158 000 lidí bez práce

Situaci nepomáhá ani pocit nejistoty. Nařízení vlád se mění jako na horské dráze a firmy propouštějí. Podle studie úvěrové pojišťovny Euler Hermes by mohlo do konce roku v důsledku pandemie zaniknout v Evropě celkem až 13 000 společností textilního a oděvnímu průmyslu. To znamená propuštění až 158 000 lidí. 

Louis Vuitton nebo Prada čelily ztrátám ve výši 40%

Módní průmysl před pandemickým zásahem generoval celosvětové roční tržby 2,5 bilionu dolarů. Podobné číslo ale bude za současné situace nejspíš jen zbožným přáním. Například značce Louis Vuitton klesly tržby v první polovině roku o 38%, Pradě pak o rovných 40%.

Specialista Euler Hermes Aurélien Duthoit dále predikuje, že obrat v evropském textilním a oděvním průmyslu letos klesne kvůli pandemii o zhruba 19 procent.

Zotavení pomáhá čínský trh

Číňané tvoří až 35 procent všech zákazníků luxusních značek. Přičemž velkou část svých nákupů dělají během prvního čtvrtletí, kdy slaví čínský Nový rok. Loni ve stejnou dobu Číňané utratili u věhlasných módních domů asi 149 miliard dolarů.

Spolu s tím, jak počet případů koronaviru v Číně aktuálně klesá, roste nákupní chuť. Na konci třetího čtvrtletí letošního roku totiž konglomerát LVMH oznámil tržby ve výši 11,95 miliardy eur, což znamená pokles už „jen“ o 7% ve srovnání se stejným obdobím roku 2019. O oživení se postaralo právě otevření asijského trhu a klíčové značky jako Louis Vuitton, Christian Dior nebo Moët Hennessy byly dokonce ziskové.

V celkovém součtu pak konglomerát LVMH vykázal za prvních devět měsíců tržby ve výši 30,3 miliardy eur, což představuje pokles o 21%.

„Od začátku roku prokázala společnost LVMH svoji odolnost v ekonomickém prostředí vážně narušeném vážnou zdravotní krizí, která vedla k úplnému pozastavení mezinárodního cestování, uzavření butiků a výrobních závodů skupiny ve většině zemí na několik měsíců “

stojí v jedné z tiskových zpráv LVMH.

Vakcína a akcie ruku v ruce

O tom, jak je svět módy ovlivněn koronavirem svědčí i fakt, že ve chvíli, kdy americká farmaceutická společnost Pfizer sdělila, že má slibnou zkušební vakcínu, která má zabránit šíření nemoci COVID-19, evropské akcie luxusních společností prudce vzrostly. I díky tomu se stal předseda představenstva a generální ředitel LVMH, Bernard Arnault, druhým nejbohatším mužem světa.

Luxusní byt s terasou - Praha 1 - Nové Město, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Koronavirem k udržitelnosti?

Módní průmysl produkuje přibližně 1,2 miliardy tun emisí uhlíku ročně a vyrobí přibližně 80-100 miliard kusů oblečení. Velký podíl na tom mají řetězce s rychlou módou. Tomu ale může být už brzy konec. Čím dál více designérů, ekologů, ale i běžné populace, totiž volá po zpomalení, zvýšení kvality a vydání se směrem k udržitelnosti. Celý tento proces je ještě více podnícen pandemií. A stejného názoru je i česká značka Pietro Filipi, která v červenci letošního roku ohlásila konec slev.

"Epidemie poukázala na to, že ve světě je obrovské množství oblečení, které se nesmyslně vyprodává a zlevňuje. Kolekce se vyvíjejí neefektivně a vše je zbytečně rychlé. Člověk stejně pořád kupuje dokola to samé, co ho baví, jen s malými změnami. Módní trendy jsou svět sám pro sebe, žijí si tak trochu odtrženě od zákazníka,“

řekl majitel značky Michal Mička.

A podobně smýšlí i na druhé straně polokoule jedna z nejvlivnějších žen světa Anna Wintour.

„Myslím si, že je to příležitost pro všechny z nás, podívat se na náš průmysl a na naše životy a přehodnotit hodnoty. Opravdu přemýšlet o plýtvání a množství peněz, spotřebě a přebytku, který jsme si všichni dopřávali.“

Internet se stal spásou

Vedle jistého zpomalení a uvědomění si, se ale ve světě módy odehrála i jiná klíčová změna. Klasické přehlídkové molo nahradil svět internetu a technologií. Návrháři začali postupně představovat krátké filmy nebo digitální prezentace. Tímto směrem se rozhodl vydat například i Dior, který představil v rámci Haute Couture AW20 surrealistickou podívanou plnou fantaskních scenérií. V ní nechyběly mimo jiné mořské panny, nymfy nebo živé sochy. O unikátní představení nové kolekce se koncem září postarala také značka Moschino, která tradiční modelky nahradila loutkami a miniaturami oděvů.

A online koneckonců probíhají také samotné nákupy. Například řetězec H&M uvedl, že online prodej se za první vlny pandemie zvýšil o 36%. Kladná čísla hlásí také společnost Zalando, která odhaduje, že v letošním roce dosáhne v online nakupování zisku rekordních 300 milionů eur.

Vyhráno módní značky zdaleka nemají

Jak stojí ve zprávě a analýze The Business of Fashion, módní odvětví je stále téměř zcela závislé na fyzickém maloobchodu. Více než 80% transakcí v módním průmyslu se odehrává v kamenných obchodech. Nezbývá tak než věřit v lepší zítřky, a co nejrychlejší zotavení trhu. Jak totiž potvrdil Imran Amed: 

„Toto je největší krize, které moderní průmysl kdy čelil.“