České političky jsou často vystaveny nejen sexualizovanému násilí. Bylo to opravdu nepříjemné, říká jedna z nich
České poslankyně jsou terčem řady útoků. Nově to potvrdil výzkum, který ukázal, že k nejčastějším formám patří psychologické násilí. Více než 40 procent z nich má pak zkušenost se sexualizovaným násilím. Ať už jde o nevyžádané doteky, nebo sexuální návrhy. Jedna politička prý dokonce zažila sexualizované napadení.
Podle výsledků výzkumu nevládní organizace Fórum 50 % ve spolupráci s Kanceláří Friedrich-Ebert-Stiftung se domácí poslankyně setkávají z téměř dvou třetin s výhrůžkami násilí. Ve více než polovině případů jsou slovně napadány a zastrašovány. Oproti svým mužským kolegům jsou útoky na ně údajně mnohem osobnější. Čím je poslankyně známější, díky vystupování ve veřejném prostoru a médiích, tím bývá její kritika větší.
Poměrně časté jsou rovněž nevyžádané doteky a sexuální návrhy, jak potvrzuje skoro 42 procent dotázaných žen. Uvedené ataky se dotýkají nejvíce mladších poslankyň. Do svých 40 let zažilo veřejné zveřejnění znevažujících či sexualizovaných fotografií více než 57 procent z nich. Kromě nich jsou to navíc i jejich asistentky, jak tvrdí zpráva výzkumu. Pro ně je přitom mnohem složitější se vůči útočníkům vymezit vzhledem k tomu, že nejsou s poslanci v rovnocenném postavení.
„Bylo to opravdu nepříjemné …“
Jedna z poslankyň byla dokonce sexuálně napadena. Vzhledem k citlivosti tématu však nechtěla veřejně prozradit své jméno a ani detaily.
„Můžu jenom říct, že mi bylo naznačeno, buď ano, půjdeš dál, nebo ne, a nebude nic. Stalo se to v rámci politické strany, řešila to i krajská a oblastní organizace a dotyčný člověk už v politice skončil. Tento incident jsem nenahlásila policii, s daným mužem si to vyřešil můj manžel. Bylo to opravdu nepříjemné. Měla jsem úzký okruh lidí, který to věděl,“
prozradila politička.
Útoky míří také na ty, které se věnují lidskoprávní agendě. Tedy například migraci, Istanbulské úmluvě, manželství pro všechny či otázkám okolo klimatu.
„Výsledky výzkumu ukazují alarmující míru psychologického i sexualizovaného násilí, kterému čelí české poslankyně napříč politickým spektrem. Genderově podmíněné násilí na političkách má nejen negativní dopad na výkon poslaneckého mandátu, ale může odrazovat mnohé ženy od vstupu do politického života,“
Napsala k tomu v tiskové zprávě ředitelka Fóra 50 % Markéta Kos Mottlová.
Anonymita škodí
Téměř dvě třetiny z nich to přitom policii ani nenahlásí. Důvodem, který uvádí, je fakt, že se jednalo o jednorázovou záležitost, která se dále nestupňovala. Zároveň si prý nejsou jisté, zda by mělo nahlášení ve výsledku nějaký smysl.
Dotazované poslankyně se shodují na tom, že nenávistné komentáře a výhružky jednoznačně převažují v on-line prostoru. Útoky podle nich probíhají většinou ve vlnách a jsou intenzivnější v přímé úměře k tomu, jak se šíří řetězové e-maily a sdílení nenávistného obsahu a dezinformací v různých skupinách na sítích.
To, co jako veřejnost vidíme u političek v komentářích na jejich sociálních sítích, je pouze špička ledovce. Některé poslankyně a jejich asistentky komentáře procházejí a ty závadné a výhružné skrývají či mažou. Zároveň blokují či nahlašují profily, které proti nim opakovaně vystupují a šíří nepravdivé informace. Některé z nich, jak uvádí výzkum, samy utlumily vlastní aktivity na sociálních sítích v reakci na to, že měly tyto nenávistné komentáře dopad i na jejich děti.
Vedle toho jim chodí závadný obsah i formou soukromých zpráv: přes sociální sítě, do e-mailu, formou SMS či prostřednictvím aplikace WhatsApp. Problémem přitom zůstává, že nenávistné projevy nejsou zakotveny v našem trestním zákoně.
Žena v politice je stále jako jednorožec s růžovými kopyty
Podle organizace Fórum 50 % mohl být řešením mechanismus nahlašování a postihování nevhodného a obtěžujícího chování.
„My jsme ve STAN tímto směrem šli. Máme schválenou směrnici, která upravuje, jak probíhá nahlašování podobného chování a jak se v takovém případě bude kdo chovat. Touto směrnicí neřešíme jenom toto téma, ale také případné podezření kohokoliv na korupci. Myslím, že to částečně ke zdravějšímu prostředí přispívá. Co se týče veřejně činných žen, my už nyní máme možnost jak se chránit, byť je to velmi špatně vymahatelné. Jde o celé nastavení společnosti. Žena v politice je stále jako jednorožec s růžovými kopyty. Těch kroků a opatření, která se musí udělat, je víc, všechno to jde ruku v ruce,“
uvedla pro LP-Life poslankyně Barbora Urbanová.
Političky míní, že situaci by zlepšilo průběžné školení policistů, soudců a státních zástupců. Největší rezervy potom spatřují v osvětě a vzdělávání v oblasti vnímání genderově podmíněného násilí vůči veřejně aktivním ženám.
Okolo 53 procent poslankyň se přesto podle průzkumu domnívá, že nástroje na potírání násilí považují za dostatečné. Opačného názoru je 27 procent z nich. Necelá pětina to potom nedokáže posoudit. Do průzkumu se zapojily političky ze všech poslaneckých klubů.
Zdroje: autorský text, vlastní dotazování, Fórum 50 %, PSP ČR
