Do normálu až v příštím roce. Zdražování by mělo polevit během následujících dvanácti měsíců

Z potravin šly v posledních měsících nejvíce nahoru ceny cukru a vajec. V případě cukru vzrostly podle domácích statistiků v meziročním srovnání o necelých 100 a v případě vajec o více než 75 procent. Trvanlivé mléko pak podražilo o 45 procent a vepřové maso o více než třetinu. Obdobně vyšší jsou také náklady na pořízení rýže či mouky.

Další oblastí, kde bychom si měly dát při placení pozor, představují náklady na bydlení. Cena tuhých paliv je vyšší o polovinu a tepla a teplé vody o necelých 45 procent. Stočné a elektřina pak zdražilo v průměru o 30 procent. Menší dopad byl naopak u vodného, jeho cena vzrostla „jen“ o 16 procent. Růst cen se ale dotýkal i dalšího zboží a služeb: u stravování a ubytování to bylo o pětinu.

Činžovní dům na prodej, Praha 1 - 1067, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Kdo za to může

V konečném součtu však přesto míra zdražování zpomaluje. V únoru byla ještě ve výši 16,7 a v lednu dokonce 17,5 procenta. Za celý loňský rok to bylo více než 15 procent. Samotní ekonomové a analytici však inflaci stále považují za velký problém.

„Růst cen potravin zůstává i přes určité zmírnění nadále zvýšený. To souvisí s předchozím výrazným zdražením agrárních a potravinářských komodit jak ve světě, tak i na domácím trhu,"

řekl LP-Life.cz ředitel sekce měnové České národní banky Petr Král.

Důvod, proč byl cenový náraz na startu nového roku tak velký, popisuje navíc hlavní ekonom BH Securities a současně i poradce premiéra vlády Štěpán Křeček jasně:

„Obchodníci zvolili strategii prodávat míň s vyšší marží,“

říká Křeček. 

Zdražování má zpomalovat

A jaký bude budoucí vývoj? Většina expertů se shoduje v názoru, že by již inflace neměla růst.

„Ve druhé polovině letošního roku se sníží na jednociferné hodnoty. Tržní složky inflace zvolní vlivem snižujících se nákladových tlaků ze zahraničí i z domácí ekonomiky. Současně dojde k postupné korekci ziskových marží domácích výrobců, obchodníků a poskytovatelů služeb,"

je přesvědčený zástupce centrální banky Petr Král.

Podobně hovoří hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš:

„Inflace odeznívá, avšak relativně pomalu, a proto jsou zatím jakékoliv debaty o poklesu sazeb mimo hru. Předpokládáme zatím i nadále, že centrální banka poprvé sníží úrokové sazby nejdříve ve čtvrtém čtvrtletí 2023,"

uvedl bankovní analytik.

Podle ministerstva financí by měla být letošní průměrná inflace na úrovni necelých 11 procent. Pro příští rok by to prý mělo být již pouze 2,4 procenta. Méně růžově předvídá vývoj Mezinárodní měnový fond, který odhaduje, že tempo zdražování bude v tomto roce na necelých 12 a v následujícím na 2,5 procentech.

Otevřít v galerii (1)

Dopad na nízkopříjmové skupiny

Zdražování má samozřejmě dopad nejvíce na ty, kteří mají hluboko do kapsy. Průměrný dluh lidí se závazky po splatnosti se proto také loni výrazně zvýšil. Jestliže se až do roku 2021 snižoval až na 26 500 korun, v minulém roce došlo k obratu. Průměrné dluhy po splatnosti vzrostly na 39 200 korun, což je hned o 12 700 korun více. Co je však pro každé období stejné, to je skutečnost, že dluhy po splatnosti mají spíše muži. Jejich podíl tvoří až 53 procent.

„Loňský rok byl pro většinu českých domácností z pohledu schopnosti splácet své závazky velmi náročný, zvýšené ceny energií a inflace vytvořily enormní tlak na domácí rodinné rozpočty a tím si také vysvětlujeme tento skokový nárůst průměrného dluhu napříč všemi regiony,"

komentovala pro Českou tiskovou kancelář trend nárůstu průměrných dluhů generální ředitelka společnosti KRUK, jež studii zpracovala, Jaroslava Palendalová. Ta současně s tím dodala:

„Z naší analýzy dat také vyplývá, že skoro polovina dlužníků svoje závazky zatím ani nezačala splácet. Současně opakovaně narážíme na kumulaci dluhů, téměř třetina dlužníků má více než jeden dluh po splatnosti. V letošním roce se obtíže se splácením budou pravděpodobně prohlubovat vzhledem k celkově výrazně vyšším životním nákladům napříč veškerým sortimentem a službami.“

Za posledních 20 let se inflace v Česku zpravidla nedostala nad 4 procenta. Výjimkou je až loňský a letošní rok. Podle předběžných prognóz bychom se mohli vrátit do normálu v roce následujícím ruku v ruce s tím, jak se zmírňují vlivy energetické krize a války na Ukrajině. Nezbývá nám, že současnou situaci vydržet a věřit společně s ekonomy, že nás už další větší zdražování nečeká.

Zdroj: ČTK, Česká národní banka, vlastní dotazování