Praha jako město pro elektroauta. Oblíbené mýty už dávno neplatí
Automobilismus není jen o dopravě, ale také je pro řadu lidí životním stylem. Desetiletí k němu patřilo tankování benzínu nebo nafty. Elektroauta v současnosti rostou jako houby po dešti. Jejich používání provází však řada mýtů, které už ve světle dat neobstojí. Týkají se zejména možnosti nabíjení. V Česku je při tom více nabíjecí stanic a v Praze se k nabíjení budou používat i pouliční lampy.
Ačkoliv se zdá, že ze záměru zemí unijní sedmadvacítky skončit s výrobou nových automobilů se spalovacími motory v roce 2035 sejde, trend elektromobility dorazil i do Česka a prudce se rozvíjí. Kdysi obskurní automobily značky Tesla jsou na silnicích už etalonem a doprovází je tichý zvuk řady jiných modelů bateriových elektromobilů (BEV).
Benzín k autům patřil dlouhá desetiletí a představit si ježdění bez něj je přeci jen krokem do neznáma. Právě přístup k palivu může vzbuzovat nedůvěru. V Česku je jedna z nejhustších sítí čerpacích stanic v Evropě. Veřejně přístupných je v tuzemsku 3970 "benzínek" a natankovat tak není žádný problém.
Nabíjet jde v Praze i z lampy
Ještě relativně nedávno, v roce 2011 existovala v Česku jedna jediná veřejná dobíjecí stanice pro elektromobily. Jenže elektromobilita je prudce měnící se fenomén, jehož aspekty se mění takřka ze dne na den. Nyní je tak v Česku dostupných 5 733 dobíjecích bodů, přesto by nebylo úplně pravdivé říci, že nabíjecích stanic je více než benzínek. Část dobíjecích bodů stojí osamoceně, ale na některých stanicích se jich nachází více (podobně jako u benzínek je více čerpacích stojanů), a tak celkový počet stanic k dobíjení elektromobilů vychází na 3 258.
Elektromobilů je v Česku podstatně méně než aut se spalovacím motorem, tudíž na jednu veřejnou nabíječku vychází pouhých 5 elektromobilů. V praxi to znamená, že z kvantitativního pohledu je v Česku infrastruktura připravena na mnohem větší množství elektroaut na silnicích. Jenže mýtus o nedostatečnosti kapacit elektronabíječek není zcela vymyšlený.
Podle cíle EU v nařízení o alternativních pohonech by měl být nabíjecí bod k dispozici každých 60 kilometrů v obou směrech jízdy, což zatím v celém Česku není. Nabíječek však nadále přibývá, i přes nevyužitou kapacitu a někdy i originálním způsobem.
Pražská společnost Technologie hl. m. Prahy přišla na největším světovém veletrhu chytrých měst v Barceloně se zajímavým řešením pro nabíječky v městských rezidenčních čtvrtích. Nabíjecí stanici integrovali do sloupu veřejného osvětlení (viz úvodní foto).
„Praha má ambici být moderním, odpovědným a chytře řízeným městem. A právě v Barceloně jsme ukázali, že inovace mohou být přirozenou součástí městské infrastruktury. Naše řešení stožáru veřejného osvětlení s integrovanou nabíjecí stanicí je důkazem, že chytré město nemusí být plné nových zařízení, ale především chytrých nápadů. V tomto případě využíváme to, co už ve městě existuje, tedy síť osvětlení, a proměňujeme ji v síť budoucnosti. Bez zbytečných zásahů do prostoru, ale s maximální funkčností,“
uvedl k vystavovaným prototypům předseda představenstva THMP Tomáš Jílek.
Nabíjení elektroaut je věda, kouzlo je však ve větší účinnosti elektromotoru
Dobíjení elektromobilu je však skutečně věda. Baterii není vhodné dobíjet na 100 % kvůli ztrátě kapacity, cena u dobíjecích stanic se může lišit v násobcích až po lákavou možnost dobíjení solární energie, kdy je pak možné jezdit zcela zdarma.
Loni se v Praze objevil další inovační prvek, který nabízí možnost jezdit "zadarmo". Postaven zde byl první solární přístřešek. Spojuje výhody tzv. suchého stání a zároveň umožňuje z panelů tvořících střechu dobíjet energii. Za našimi hranicemi existují takováto zařízení i pro veřejné dobíjení, např. za moravskou hranicí je možné takový vidět hned v příhraničním městečku Laa an der Thaya. Ten první český postavila do svého servisního střediska THMP. Možná i tak bude vypadat budoucnost elektronabíjení.
Proč, se však experimentuje s různými možnostmi pro BEV, když není pochyb o tom, že spalovací motory fungují? Elektromotor má jednu zásadní devizu proti tomu spalovacímu. Má několikanásobně vyšší účinnost. Nehledě na to, že jeho výfuk může být umístěn v nejbližší uhelné elektrárně, jak se někdy traduje směrem k tomu, že i provozem BEV vznikají emise.
"Uhelka ma CZT a emotor vyšší účinnost. Naopak úplně ignorujete těžbu ropy, dopravu a výrobu nafty. V reálu je to 16% vs. 82% a 6000 lidí neumře předčasné, protože co leze z uhelky se nedá s EURO3 srovnat. A navíc máme elektřinu na 14M EV z nízkouhlíkový zdrojů,"
argumentoval statistickým srovnáním účinností motorů v jedné z četných diskuzí na X Lukáš Hatas, ředitel Asociace pro elektromobilitu.
Zdroje: autorský text, TZ, X, MPO, cistadoprava.cz, novinky.cz, SeznamZprávy,cz
