- CZ
- EN
- SK
Evropští státníci k situaci na Ukrajině. Jaký názor zastávají?
Situace na Ukrajině je vážná. Ačkoliv jsme nejspíš tušili, jaké jsou i budou prognózy ruského prezidenta Vladimíra Putina, do poslední chvíle jsme možná doufali, že je to třeba jen špatný vtip. Není to totiž tak dávno, co skončila druhá světová válka a moc dobře víme, jaké ztráty způsobila. Na lidských životech i světě kolem. Jeden by skoro řekl, že se svět poučil a lidské ego již nebude nic podobného chtít. Jenže právě to ego je zřejmě stále stejně nenasytné.
Tak blízko a tak daleko
Rusko a Ukrajina jsou sousedé. A ti by podle všeho měli utužovat ty správné sousedské vztahy. Ne vždy se to však povede.
Moskva tvrdila, že příčinou jejích vojenských manévrů podél ukrajinských hranic z několika světových stran byla agresivní politika Západu, především rozšiřování NATO. O možném vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance se sice řadu let hovoří, skutečné přičlenění země však není na pořadu dne a je otázka, zda vůbec kdy bude. Někteří experti se domnívají, že ruský prezident Vladimir Putin sní o jisté obdobě Sovětského svazu, kdy by Rusko obklopovaly loajální satelity. Nezatěžovaly by ruský rozpočet, byly by ale na Moskvě silně závislé a odolávaly by jakékoli expanzi euroatlantických struktur směrem na východ. Před vypuknutím války Ukrajina dlouhou dobu paradoxně považovala situaci na hranicích za méně nebezpečnou než Západ. Bohužel se stalo nejhorší a domnělá válka se stala realitou. (Zdroj: e15.cz)
„Rusko ráno zákeřně zaútočilo na naši zemi, stejně jako nacistické Německo za druhé světové války. K dnešnímu dni se naše země ocitly na opačných stranách světových dějin. Rusko se vydalo na cestu zla, ale Ukrajina se brání a nevzdá se své svobody bez ohledu na to, co si myslí Moskva,“
to byly jedny z prvních slov ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nedlouho po začátku invaze na Ukrajinu ze strany Ruska.
Ruský prezident Vladimir Putin naopak uvedl, že okolnosti od Ruska vyžadují rozhodné kroky a cílem operace je ochrana lidských životů, nikoliv okupace ukrajinských území. „Pouze“ její demilitarizace a denacifikace.
„Spravedlnost a pravda je na ruské straně,“
řekl Putin s tím, že veškerá odpovědnost je na straně Ukrajiny.
Svět je otřesen. Zcela oprávněně
Situace je skutečně vážná a nikdo přesně neví, co všechno může způsobit. Jednotlivé země podnikají opatrné kroky k tomu, aby svým postojem daly jasně najevo svůj nesouhlas.
"Ministr zahraničních věcí bude jednat s našimi velvyslanci v Rusku a Bělorusku. Česká republika rovněž pozastaví vyřizování žádosti o víza ruským občanům,"
uvedl předseda vlády Petr Fiala na svém twitteru.
O závažnosti celé situace svědčí také slova slovenského premiéra Eduarda Hegera, který konstatoval, že svět bude ode dneška jiný.
„Rusko zaútočilo na slabšího, jehož jediným proviněním je to, že chtěl žít mírumilovně podle svých představ jako jiné svrchované národy,“
konstatoval Heger na svém facebookovém účtu s tím, že slovenská vláda se vší rozhodností odsuzuje činy ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho vlády.
„Všechny oběti, které tato válka přinese, budou jejich obětmi a budou se zodpovídat před světovou veřejností,“
uvedl. (Zdroj: lidovky.cz)
Nesouhlas OSN
Svůj nesouhlas se situací na Ukrajině vyjádřily také Spojené státy americké hlasem svého prezidenta Joea Bidena, který na Twitteru napsal, že prezident Putin se rozhodl pro předem připravenou válku, která přinese katastrofální ztráty na životech.
„Za smrt a zkázu, kterou tento útok přinese, je odpovědné pouze Rusko. Spojené státy a jejich spojenci a partneři budou reagovat jednotně a rozhodně. Svět bude volat Rusko k odpovědnosti,“
doplnil.
USA tak jako většina členů Rady bezpečnosti OSN odsoudila kroky Ruska, které v pondělí oznámilo uznání nezávislosti separatistických republik na východě Ukrajiny a vyslání "mírové mise" do Donbasu. USA se zároveň chystají závést Rusku velice trvdé sankce, o kterých informoval prezident Biden ve speciálním projevu. (Zdroj: denik.cz)
Ruský den hanby
Přesně tak nazvala den útoku ruských vojsk na Ukrajinu německá ministryně zahraničí Annalena Baerbock, která konstatovala, že:
„Rusko útokem na Ukrajinu porušilo základní pravidla mezinárodního pořádku."
Téměř totožná slova volil i německý kancléř Olaf Scholz, podle kterého je útok ruských vojsk na Ukrajinu sice temným dnem pro tuto zemi, ale také strašným dnem pro celou Evropu.
Stejný názor zastává také šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle nějž prožíváme nejtemnější hodiny Evropy od druhé světové války.
„EU bude reagovat co nejdůrazněji a dohodne se na nejtvrdším balíčku sankcí, jaký jsme kdy zavedli.“
Okamžitou reakci slíbil také britský premiér Boris Johnson.
„Náš úkol je jasný: musíme diplomaticky, politicky, ekonomicky a nakonec vojensky zajistit, aby tento strašlivý a barbarský podnik Vladimira Putina skončil neúspěchem,“
řekl ve svém projevu. Podle jeho příspěvku na Twitteru si pak prezident Putin zahájením nevyprovokovaného útoku na Ukrajinu zvolil cestu krveprolití a destrukce, přičemž členové Spojeného království společně se spojenci budou reagovat rozhodně. (Zdroj: forum24.cz)
K ukončení vojenských akcí vyzval Rusko i francouzský prezident Emmanuel Macron.
„Francie ostře odsuzuje rozhodnutí Ruska vést válku s Ukrajinou. Rusko musí okamžitě ukončit své vojenské operace.“
Doplnil také, že Francie stojí na straně Ukrajinců a spolupracuje se svými partnery a spojenci na ukončení války. (Zdroj: irozhlas.cz)
Evropská komise za jedno!
Jak by taková rozhodná reakce mohla vypadat naznačila například předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen:
„Prezident Putin je zodpovědný za návrat války do Evropy. Zaměříme se na strategická odvětví ruské ekonomiky tím, že jim zablokujeme přístup ke klíčovým technologiím a trhům. Oslabíme ekonomickou základnu Ruska a jeho schopnost modernizace. Kromě toho zmrazíme ruská aktiva v EU a zastavíme přístup ruských bank na evropský finanční trh.“
"V těchto temných hodinách jsou naše myšlenky s Ukrajinou, nevinnými ženami, muži a dětmi, když čelí tomuto nevyprovokovanému útoku a strachu o své životy,"
napsala později na svém twitteru a doplnila také, že Evropská unie stojí za Ukrajinou a jejími obyvateli.
O něco smířlivější tón pak zvolil třeba izraelský ministr zahraničí Jair Lapid, který sice ruský útok na Ukrajinu označil za závažné porušení mezinárodního řádu a uvedl, že jej Izrael odsuzuje, avšak dodal, že Izrael má dlouhodobé a dobré vztahy s Ruskem i Ukrajinou
„Stále je čas to (válku) zastavit, vrátit se k jednacímu stolu a za zprostředkování velmocí vyřešit neshody mírovým způsobem,“
uzavřel.
Čínští soudruzi nepřekvapili
Pro nikoho není překvapením, že komunistická a proti demokratickému světu zaměřená Čína jako jedna z mála států ruský útok na Ukrajinu plně podpořila. Podle čínských zástupců zahraničí média dění na Ukrajině nesprávně označují jako ruskou invazi.
„Některé země následují Spojené státy a přilévají oleje do ohně,“
prohlásila mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing.
Čína však zastává roli nejdůležitějšího geopolitického spojence Ruska.
„Rusko podle mě nemá příliš alternativ a Čína mu poskytuje unikátní možnost, jak v mezinárodním prostoru hrát větší roli, než by mu náleželo například z hlediska stavu jeho ekonomiky. Spojenectvím s Čínou dokáže multiplikovat vliv na mezinárodní scéně. Pro Čínu je to analogické,“
řekl pro Seznam Zprávy analytik AMO Filip Šebok.
Svět je otřesen a výroky politiků budou jistě ještě velmi zajímavé. Kromě Číny a samotného Ruska je však jasné, že všem světovým mocnostem leží na srdce zachování, momentálně spíše obnovení, světového míru. Protesty proti násilnému vpádu Ruska na Ukrajinu probíhaly téměř ve všech hlavních a velkých městech na světě, který se zbarvil modro-žlutě.
Zdroje: lidovky.cz, forum24.cz, twiiter.com, seznamzpravy.cz, irozhlas.cz
