Knihy byla od pradávna nositelkami moudrosti, poselství. Na jejich stránkách se uchovaly texty staré tisíc let. V dnešní moderní době mění svou podobu, ale své poslání ji zůstalo: předávat napříč generacemi moudrosti těch, kteří mají moc vdechnout příběhům život.
Nejde jen o statisícové položky v knihovnickém katalogu. Je to i výzva pro architekty, aby knihovně, stánku moudrosti, vdechli luxusní vzhled. To se podařilo například v Číně, kde se knihovna proměnila v malý mikrosvět knih.
Knihovna Tianjin Binhai je vystavěna jako výzva budoucnosti, neotřelým způsobem pracuje s prostorem, futuristickou vizí. Posouvá hranice knihovny jako budovy směrem k pojetí knihovny jako uměleckého artefaktu. Návštěvníci se tak ocitají na „planetě“, kde vládnou knihy, jenž se v elegantním uložení pnou vzhůru. Návrh pochází od holandské firmy MVRDV a metaforicky připomíná obří oko s duhovkou uprostřed v podobě sférického schodiště. Knihovna má celkem 33 700 m² a byla otevřena v roce 2017.
Interiéru dominuje čistá, minimalistická bílá: nenarušuje, je uniformní a dává tak vyzdvihnout obsahu, který pojímá. Police mnohdy plní i funkci schodů či sedadel. Monumentální není jen samotná luxusní stavba, ale i množství svazků, které mohou čítat až 1 200 000 knih. Ty nejsou uloženy ve strohých, rovnoměrných policích, ale spíše levitují v proudění vzduchu, protože to přesně připomínají vlnící se křivky poliček.
Že by byl architekt iluzionista? Spíše vizionář, který uměl maximálně využít prostor a vytvořit z něho luxusní dílo. Vyskytují se zde imaginární knihy, a to v podobě potištěných hliníkových desek tvořící zadní části polic.
Mladá generace si osvojila četbu knih za pomocí aplikací, spíše než aby četla brožované či vázané knihy. To však nevadí tomu, aby byly i takovéto knihy uchovány v reprezentativním prostoru. Médium přenosu se mění, ale spisovatel bude dál psát řádky pro své hladové čtenáře.