- CZ
- EN
- SK
Lidí s omezenou svéprávností přibývá. Nejméně jich je v Praze, nejvíce v Ostravě a Brně
Za loňský rok bylo v České republice 43 830 lidí s omezenou svéprávností, což je o téměř 4000 více než v roce 2019. Do roku 2014 soudy mohly zbavovat svéprávnosti úplně, potom se ale zákon změnil a práva občanů se od té doby smějí pouze omezovat. V roce 2011 bylo toto číslo o dost nižší - celkem bylo považováno za nesvéprávné 26 620 osob. Co vše “stačí” k tomu, aby se člověku omezila svéprávnost, a kdo ji za vás následně přebírá?
Omezení musí mít jasná pravidla
Je to soud, který jako jediný může rozhodovat o vašich právech. Rozhoduje o nich na základě podaného návrhu ze strany rodiny či jiné fyzické osoby, která prokáže právní zájem, lékaře nebo instituce, která má opodstatněné důvody. Pokud soud dospěje k tomu, že je omezení svéprávnosti nezbytné, v rozsudku musí být jasně stanovená pravidla a rozsah, čeho konkrétně se bude týkat. Hlavními důvody bývá vážná duševní nemoc, kdy pacient není schopen sám o sobě rozhodovat a postarat se o sebe. V první řadě jde o to, aby si člověk nezpůsobil újmu sám.
“V normální společnosti to rozhodně není nic dehonestujícícho. Tak jako nosím brýle, protože nemám zdravé oči, tak tyto lidé potřebují mít jinou ochranu, protože nemají zdravý rozum. Společnost by na to měla nazírat jako na způsob ochrany člověka,”
říká pro LP-Life emeritní soudkyně Hana Nová.
Podle čeho se tedy rozhoduje
Soud vždy vychází z lékařských posudků, do řízení je přizván soudní znalec. I proto má v posudku rozhodující slovo lékař - z pravidla psychiatr, který se vyjádří k aktuálnímu stavu duševní nemoci. Mezi nejčastější diagnózy patří střední a těžší demence, mentální retardace anebo těžší formy psychóz a poruch osobnosti. Proces je celkově velmi náročný, neboť jsou prováděny i jiné potřebné důkazy, například svědecké výpovědi, zprávy různých institucí, případně trestní spisy atd. Lékař v rámci vyšetření žádá mimo jiné o klinicko-psychologické vyšetření, při kterém psycholog dělá komplexní vyšetření.
“Vyšetření zahrnuje podrobnou celkovou anamnézu (zdravotní, školní, vývojovou, vztahovou...), základní orientaci (v čase, prostoru, místě, osobě, situaci), diagnostiku intelektu a celkových rozumových schopností, diagnostiku dílčích funkcí (paměť, pozornost, exekutivní funkce, rozhodovací schopnosti) a popřípadě diagnostiku osobnosti prostřednictví dotazníků nebo projektivních metod, jako je třeba Rorschachův test,”
říká pro LP-Life Juliana Zmrhalová, psycholog online psychologické poradny. Přizpůsobení testů samozřejmě vždycky záleží na celkovém stavu pacienta a taky se odvíjí od jeho spolupráce a celkového nastavení, často například i únavy nebo nedostatečné koncentrace pozornosti.
O jaká práva můžeme přijít?
Tohle je opravdu velmi individuální otázka. U každého jsou omezení úplně jiná. Soud vždy určí taková právní jednání, která člověk není způsobilý vykonávat. V praxi je to například uzavírání smluv, jejichž majetková hodnota převyšuje určitou částku nebo zákaz uzavření smlouvy s opakujícím se plněním a podobně.
Dále soud rozhoduje i o schopnosti či neschopnosti vykonávat rodičovskou odpovědnost. Člověk, který není schopný zastupovat sám sebe, nemůže zastupovat ani své dítě.
Opatrovnictví se určuje pod velkým drobnohledem
Proces jmenování opatrovníka je rovněž důležitý a vše musí být důkladně prozkoumáno. Hlavní roli hraje rodina osoby, jejíž svéprávnost je posuzována. Jestli má rodinné zázemí a je tam někdo, kdo by se o něj mohl postarat. V takovém případě má tato osoba přednost před jiným řešením. Zkoumají se rovněž motivy budoucích opatrovníků k výkonu funkce. Proces je v Česku velmi důkladný a jen těžko se dá zneužít.
“Se zneužitím jsem se já v praxi osobně nesetkala. Ta pravidla jsou teď velmi přísně nastavená. Soudce, který o opatrovníkovi rozhoduje, je povinen všechny okolnosti podrobně prozkoumat. Soudce je povinen s posouzenou osobou jednat osobně. Já sama jsem za nimi často i jezdila, aby následně nebyli tolik vystresovaní soudním prostředím, na které nejsou zvyklí,”
říká pro LP-Life emeritní soudkyně Hana Nová.
Mezery v české legislativě
Česko má však oproti řadě evropských zemí jednu určitou mezeru – a tou je centrální evidence nesvéprávných lidí, která u nás chybí. Česká republika takový registr nemá, protože by to bylo z velké části vnímáno jako něco špatného a ohrožujícího. Cílem celého procesu je ovšem ochrana, kterou však osoba s omezenou svéprávností rozhodně nemá stoprocentní. Pokud totiž přijde taková osoba například do obchodu s elektronikou, bude si tam chtít něco koupit, prodavač nemá sebemenší šanci zjistit, že by mu produkt prodat neměl a že daná osoba na to právo prostě nemá. Tím není zajištěna ani náležitá ochrana třetích osob.
Člověk s omezenou svéprávností je, co se týče dokumentů, na stejné úrovni jako “normální” člověk. O žádné totiž nepřichází, a to ani o občanský průkaz.
“Já si myslím, že tento stav není správný. Pokud se totiž člověk může prokázat občankou, kde to není napsané, tak je to potom velmi těžko zjistitelné,”
říká pro LP-Life emeritní soudkyně Hana Nová.
Počet léčených pacientů s diagnózami, které vedou k omezení svéprávnosti, je na 100 tisíc obyvatel kraje ve věku 20 a více let nejvyšší v Ostravě a Brně. Krajský soud v Ostravě má ze všech soudních krajů nejvyšší počet případů omezení svéprávnosti v letech 2015-2018 (158,70). Naopak Krajský soud v Praze má nejméně osob s omezenou svéprávností na 100 tisíc obyvatel (75,83).
Srovnání konkrétních dat s evropskými státy nebo USA je bohužel nemožné. Podle ministerstva spravedlnosti k těmto datům není přístup.
Dá se z takového stavu dostat?
Dá! Míra omezení je však plně závislá na zdravotním stavu, který je přezkoumáván každých pět let. V době mezi tím však může kdokoliv podat návrh na nové přezkoumání. Pokud se prokáže zlepšení zdravotního stavu, omezení se musí snížit, popřípadě svéprávnost vrátit a pokud dojde ke zhoršení zdravotního stavu, i v tomto směru je nutné rozhodnutí soudu upravit.
“Podle toho, jak se duševní stav pacienta vyvíjí, je možné postupem zrušit omezení svéprávnosti anebo naopak rozšířit - po doporučení lékaře. Znovu proběhnou revizní vyšetření a porovnají se s předešlými. Pro žádnou rodinu to není jednoduchá situace a obvykle i prověří vztahy v ní,”
říká pro LP-Life psycholožka Juliana Zmrhalová.
Nejznámější případ Britney Spears
Od roku 2008 bojuje za svoji svéprávnost i americká zpěvačka Britney Spears, která se po rozvodu, u kterého nedostala do opatrovnictví své dva syny, několikrát psychicky zhroutila. Ruku nad jejím majetkem tak přebral její otec, jeho “moc” se ovšem poněkud protáhla. Soudní tahanice ne a ne skončit.
#freeBritney – to je hasthag, který na začátku letošního roku odstartoval dokument Osvoboďte Britney Spears, za cílem podpořit zpěvačku. U posledního soudu zpěvačka telefonicky vypovídala a tvrdila soudci, že se má fajn a cítí se dobře. Mimo jiné řekla, že se například nemůže se svým partnerem pokoušet o děti, protože si nemůže bez svého souhlasu nechat vyjmout nitroděložní tělísko. Její otec James Pears však všechna negativní tvrzení dementuje a tvrdí, že vše dělá v jejím nejlepším zájmu.
Jak takhle tahanice dopadne, neví snad nikdo z nás. Jedna věc je ale pravdou - příspěvky, které občas Britney Spears přidává na sociální sítě, jsou hodně daleko od psychické pohody.
Zdroje: Forbes.com, ministerstvo spravedlnosti, emeritní soudkyně Hana Nová, vlastní dotazování
