Naše plíce: Astma - onemocnění dýchacích cest, které si nevybírá
Astmatem (Asthma bronchiale) trpí přibližně 5-10% populace. Chronický zánět je spojen s průduškovou hyperreaktivitou a vede k opakujícím se epizodám pískotů, dušnosti, tíže na hrudi a kašle, a to zvláště v noci nebo časně ráno. Pojďte se s námi detailněji podívat na to, jak toto nepříjemné onemocnění vzniká, kdo má k němu predispozice, jaké existují možnosti léčby, i jak jej ovlivňuje pandemie koronaviru.
Rizikové a vyvolávací faktory
U astmatu rozlišujeme rizikové faktory hostitele (predispozice) a faktory prostředí. Některé z těchto faktorů prostředí se označují jako precipitační, jedná se o tzv. spouštěče a mohou vyvolat náhlé zhoršení astmatu. Mezi faktory hostitele se řadí genetické predispozice, atopie (riziko astmatu u atopika je 10 – 20× vyšší než u neatopika), hyperaktivita dýchacích cest, pohlaví (vyšší riziko u chlapců), rasa a etnický původ, nízká porodní hmotnost, kuřáctví matky nebo obezita.
Z hlediska genetických predispozic dále platí, že riziko ke vzniku astmatu je cca 3 – 5× vyšší, má-li astma jeden z rodičů (cca 5× vyšší u alergického astmatu), trpí-li astmatem oba rodiče, je riziko 7 – 10× vyšší.
Negativní vlivy zevního prostředí
Mezi rizikové faktory prostředí se řadí především alergeny. Astma je v 95 % podmíněno alergickou reakcí a bývá obvykle součástí celkového alergického onemocnění. V období dětství mu například předchází potravinové alergie (zejména na bílkovinu kravského mléka a vejce) nebo chronický alergický ekzém či alergický zánět spojivek. Mezi nejčastější alergeny se řadí pyly, plísně, roztoči, zvířata či právě potravinové alergeny. Mezi další faktory se řadí také viry a faktory zevního prostředí jako studený a horký vzduch, zplodiny naftových motorů, cigaretový kouř, smog, infekce dýchacích cest nebo léky (například astma vyvolané kyselinou acetylsalicylovou (ASA - aspirin).
Co může astma zhoršovat?
Mezi faktory náhle zhoršující astma se pak řadí rovněž alergie a léky a dále změny počasí (teplotní inverze či stav před bouří), znečištění vnějšího ovzduší, hyperventilace (k té může dojít nejen při nadměrné tělesné námaze, ale také při silných emocích – smích, pláč, strach apod.), nadměrná psychická zátěž, menstruace, těhotenství, perorální antikoncepce či potravinářské přídatné látky (aditiva).
Jak se astma projevuje?
- dušnost – nemocný ji vnímá jako nedostatek vzduchu, obtížné dýchání či pocit krátkého dechu (po námaze, často i v klidu)
- nepříjemné pocity na hrudníku (pocit svírání, tísně či tlaku)
- hvízdavé dýchání – zejména při výdechu nebo při usilovném výdechu
- kašel – často noční, obvykle neproduktivní nebo s malým množstvím vykašlané hmoty (může být jediným příznakem, zejména u dětí)
Astma se vyskytuje v jakémkoliv věku. Může postihnout jak děti, tak dospělé či seniory. Obecně však platí, že astma vzniklé v pozdějším věku bývá častěji těžšího charakteru. Celkem je astma rozděleno do 5 stupňů dle typu obtížnosti.
Prevence astmatu
Za rozhodující životní období jsou stále považovány první roky života. K senzibilizaci plodu (zvýšení citlivosti) však může dojít již nitroděložně, a to od 22. týdne gravidity. V současnosti nejsou k dispozici žádná opatření, která by se dala doporučit prenatálně jako primární prevence. Účinným postnatálním opatřením je zamezení pasivnímu kouření. Objeví-li se první příznaky alergie, mělo by dojít primárně k odstranění spouštěčů a následně se snažit zamezit rozvoji astmatu.
Hlavní opatření
Alarmující skutečností je, že ve 40 % rodin astmatických dětí v ČR, rodiče stále kouří a 30 % mladistvých astmatiků patří mezi aktivní kuřáky. Mezi hlavní opatření by tak mělo patřit:
- odstranění alergenů z bytů a budov
- eliminace vzdušných polutantů – ozon, oxidy dusíku, kyselé aerosoly a prašný aerosol, ale i aktivní a pasivní kouření
- snížení expozice venkovním alergenům, tj. pylům, plísním, zplodinám naftových motorů, které mohou v kombinaci s alergenem indukovat imunitní (alergickou) odpověď
- odstranění potravinových alergenů včetně konzervačních činidel (siřičitany a různá aditiva, jako je tartrazin, benzoát, glutamát sodný apod.)
- při intoleranci ASA její eliminace i eliminace ostatních nesteroidních antiflogistik, betablokátory jsou u astmatiků absolutně kontraindikovány (je třeba opatrnosti i u očních kapek)
- pravidelné očkování proti chřipce u pacientů s astmatem
- pravidelná léčba protizánětlivými léky
Jak probíhá návštěva u lékaře a vyšetření?
Lékař vyšetří hrudník poslechem, dále se provede funkční vyšetření plic, provádí se tzv. spirometrie. Tu lze provádět již ve věku kolem 5 let u spolupracujících dětí, zjišťuje se i schopnost průdušek se roztahovat a tím zlepšovat plicní funkce, někdy se provádějí i testy, kdy se naopak zjišťuje nepřiměřená stažlivost průdušek, vyšetřují se i zánětlivé faktory z vydechovaného vzduchu. Pacienta s podezřením na astma vyšetřuje také alergolog, a to kožními testy a odběry krve. Nemocní jsou vyšetřeni také na ORL, kdy je nutné vyloučit přidružená onemocnění (alergický zánět, polypy aj.). Vstupně by se měl provést každému i rentgen hrudníku k vyloučení ostatních možných nemocí.
Léčba astmatu
V první řadě je nutné odstranit spouštěče, viz výše. Základem jsou pak inhalační léčiva, které si kladou za cíl potlačit zánět průdušek. Hlavními léčivy jsou ta s preventivním účinkem, kam na prvním místě patří inhalační kortikosteroidy. Jsou nově doporučována jako lék první volby u všech 5 stupňů astmatu. Tato léčba může být podpořena i dalšími léčivy, která uvolní stažené svaly v průduškách (tzv. bronchodilatační léčiva). Vhodné je jejich podání při náhlém zhoršení astmatu, kdy je zapotřebí rychle rozšířit průdušky, a tak zlepšit dýchání. Podávat se mohou také preventivně před tělesnou zátěží.
Někteří pacienti s těžší formou astmatu pak užívají bronchodilatační léčiva spolu s inhalačními kortikosteroidy dlouhodobě. Cílem je u každého astmatika navodit úplnou kontrolu (stabilizaci) astmatu. V neposlední řade je pak nutné celoživotní nekouření cigaret. Každý astmatik by měl být poučen a opakovaně kontrolován, jak zvládá podání léčiv z různých inhalačních systémů.
Astma a koronavirus
Jako by to astmatici neměli už tak těžké, mezi rizikové faktory se přidala začátkem roku ještě nemoc COVID-19 způsobená koronavirem, která postihuje právě dýchací cesty. Pacienti s astmatem tak patří mezi ohroženou skupinu obyvatel a na své zdraví musí dbát o to více. To ostatně potvrzuje i profesor 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc.
„Astma je chronickou respirační nemocí, a má tedy potenciál zhoršit průběh koronavirového zápalu plic, platí ale, že pokud je astma pod kvalitní kontrolou, jsou normální funkce plic a pacient je dlouhodobě bez stavů zhoršení a akutních záchvatů, není riziko závažného průběhu koronavirové plicní infekce zásadně vyšší,“
uvedl prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc.
Ochrana dýchacích cest v podobě roušky či respirátoru by se tak v současné chvíli měla stát nedílnou výbavou každého astmatika. Byť jejich nošení může způsobovat lehký nekomfort, řešením může být jednorázová rouška z netkané textilie zajišťující snadnější dýchání.
Naše plíce
Jako mediální partner realitní kanceláře Y&T Luxury Property bychom vás rádi vyzvali k podpoře sbírky pořádané Nadačním fondem Naše plíce: Darujme plicní ultrazvuk VFN na Karláku.
Naše plíce, založené realitní kanceláří během první vlny pandemie COVID-19, se věnují podpoře léčby respiratorních onemocnění u dospělých a dětí.
"Již dříve jsme jako dárce podporovali různé charitativní projekty," říká zakladatelka realitní kanceláře Elena Jakubovič. "Tentokrát chceme jít o krok dál a dlouhodobě pomáhat českým odborníkům a nemocnicím.
A proč spojení realitního byznysu a péče o zdravé plíce? Elena Jakubovič a její tým věří, že dobře vybraný dům nebo byt, je tím místem, kde se vám bude dýchat s lehkostí. A tento pocit by měli zažívat všichni.
