Aktivně nevystupuje a nezpívá už více než osm let. Proto se její příznivci a kolegové v čele s Petrem Maláskem, který ji léta s kapelou doprovázel, rozhodli uspořádat jedinečný narozeninový koncert. A to u právě u příležitosti 88. narozenin, které dnes Hana Hegerová slaví.

Lucie Bílá, Hana Zagorová, Lenka Filipová a další hvězdy budou v pražském Fóru Karlín zpívat její písně. Vstupenky na 20. října byly okamžitě vyprodány, proto organizátoři přidali ještě jeden koncert o den později. I ten se vyprodal rychlostí blesku.

Luxusní byt 4+kk na prodej se zahrádkou, Praha, Praha 7

Zobrazit nemovitost

A není se co divit, kvůli zdravotním potížím Hana Hegerová, přezdívaná také Piaf z Prahy, už nevystupuje, rozhovory do médií dává naprosto minimálně a téměř neopouští svůj byt na Staroměstském námětí. V létě přiznala, že ji trápí problémy s ledvinami a chodit musí s holemi.

Zbožné přání: Ať se ukáže!

Lidé si ji proto chtějí připomenout. A snad každý fanoušek navíc doufá, že se alespoň na okamžik na koncertu ukáže. Ostatně už před lety prohlásila: „Ctím heslo: nikdy neříkej nikdy. Nevylučuji tudíž, že třeba někdy v budoucnu ještě přijmu pozvání, abych v programu někoho jiného vystoupila jako host.“

A toto by byla bezesporu ideální příležitosti! Hana Hegerová má totiž statisíce fanoušků a její nezaměnitelný hlas se dokáže zanořit hluboko do paměti i mladší generaci.

Zpěvačka se narodila v Bratislavě a ze začátku působila v několika slovenských divadlech. V 60. letech ale přišla do Prahy, kde účinkovala třeba v legendárním divadle Semafor. Proslavila se i za hranicemi Československa, vystupovala třeba v německý televizích, v Paříži nebo na Světové výstavě v kanadském Montrealu. V roce 2002 dostala od tehdejšího prezidenta Václava Havla medaili Za zásluhy. Mezi její nejznámější písně patří například Šťastné slunce, Levandulová, Lásko prokletá, Cesta, Černá Jessie nebo třeba Potměšilý host. 

Slavnostní znovuotevření je plánováno na 5. ledna a podle slov ředitele Národního divadla, Jana Buriana, pod něhož Opera spadá, žádné zpoždění nebude. I tak bude ale první půlrok režim spíše poloprovozní, kdy se budou dolaďovat technologie a běžný provoz tak, aby se na místo vrátily inscenace, které Státní opera provozovala před rekonstrukcí a které během tří let nově nazkoušela.

Otevření je plánováno na výročí 132 let od jejího prvního otevření v roce 1888.

Luxusní penthouse na Praze 1 - 226m, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Divadlo pro tuto příležitost připravuje program, který provede nejslavnějšími kapitolami Státní opery. První novou produkcí ve Státní opeře budou v listopadu 2020 Mistři pěvci norimberští.

Finišující práce

Stavbyvedoucí Jan Křístka musí ale budovu předat už 15. prosince.

„Nemáme strach, že by se to nestihlo. V hledišti už pokládáme koberce, osazujeme tapety, svítidla, držáky, zlacení...,“

vyjmenovává Křístek. Restaurátoři vyčistili nástěnné malby i vzácné fresky. V hledišti jsou už i první křesla, do kterých diváci usednou na začátku příštího roku.

Jeřáb nad točnou

Ještě v červnu bylo vybourané hlediště, kde dominovala obří jáma připravená pro technicky nejnáročnější zařízení, jímž je točna. Ještě dnes se nad ní tyčí jeřáb, který stále pomáhá zavěšovat několikatunové komponenty. V několikametrové železné konstrukci dělníci točnu ještě stále upravují. Temnou halu s otočným hledištěm občas prosvětlí záře baterky nebo jiskry z nedaleké brusky.

V prvním patře jsou už zčásti hotové některé lóže s dřevěným zábradlím. Do něj stavebníci zabudují čtecí zařízení s překladem operních textů. Aby nábytek, červené obložení a koberce nenarušily akustiku sálu, museli pracovníci podle ředitele technické správy Václava Peloucha vyzkoušet materiály v laboratoři.

„Akustika tu byla relativně dobrá. My měli za úkol ji nezkazit, což se snad povedlo. Všechny práce, které se tu dělaly, se nejdříve zkoumaly v laboratořích a akustických komorách. Zkoumali jsme materiály včetně tapet, koberců a sedaček, protože nově se vyráběly také sedačky, které se blíží tomu, jak to vypadalo před rekonstrukci v sedmdesátých letech,“

dodává Křístek.

Sranda za 1,3 miliardy

Původní odhad rekonstrukce byl přibližně 900 milionů korun. Velké zásahy do ceny znamenala změna technologie jevištní točny za 115 milionů korun a rekonstrukce vzduchotechniky. Cena nakonec vzrostla na 1,3 miliardy korun včetně DPH.