- CZ
- EN
- SK
Stěhuji se do Josefova, kde luxus nezačíná ve výlohách, ale v historii
Kdyby se dnes našel politik, který by navrhl zbourat polovinu historické čtvrti v centru Prahy, nejspíš by ho veřejnost hnala od radnice až někam za městské hranice. Přesně to se ale na konci 19. století stalo v Josefově. Staré domy padly k zemi, zmizely celé ulice a na jejich místě vznikla reprezentativní třída inspirovaná Paříží. Výsledek? Dnešní Pařížská ulice, nejprestižnější adresa v České republice. A právě to je na Josefově fascinující. Luxus tady nevznikl na zelené louce ani za posledních deset let. Je výsledkem více než století proměn, kontroverzí, velkých stavebních projektů i příběhů lidí, kteří zde žili.
Jak se z Josefova stala nejprestižnější adresa v Praze
Dnes si málokdo uvědomuje, že Josefov býval jednou z nejchudších a nejhustěji obydlených částí Prahy. Ještě v 19. století zde stály středověké domy namačkané jeden na druhý.
Praha tehdy řešila podobný problém jako řada evropských měst. Rozhodla se radikálně. Velká část původního židovského města byla asanována a vznikl prostor pro široké bulváry a činžovní domy ve stylu pařížských tříd.
Někteří historici dodnes litují, kolik unikátních staveb při této proměně zmizelo. Na druhou stranu právě díky ní vznikla čtvrť, která dnes patří mezi architektonicky nejhodnotnější části metropole.
Stačí zvednout hlavu. Secesní fasády, věžičky, reliéfy a zdobení domů v Pařížské patří k tomu nejlepšímu, co pražská architektura začátku 20. století nabízí.
Luxus tu byl i za komunismu
Když se řekne Pařížská, většina lidí si představí výlohy luxusních značek, jenže prestiž této adresy nezmizela ani za socialismu. Nešlo sice o místo plné butiků, ale stále šlo o jednu z nejvýstavnějších částí centra. Právě sem mířili zahraniční návštěvníci, a zde stál hotel InterContinental, symbol tehdejšího luxusu.
Pro mnoho Čechoslováků představoval doslova okno do světa. Zatímco běžný člověk sháněl nedostatkové zboží, v hotelových barech se scházeli diplomaté, obchodníci a zahraniční hosté. V různých obdobích zde pobývaly světové celebrity včetně Michaela Jacksona, Meryl Streep nebo členů skupiny Rolling Stones.
Mít schůzku v InterContinentalu v osmdesátých letech znamenalo něco podobného, jako dnes dostat pozvánku do soukromého salonku na letišti.
Fairmont: návrat hotelu, na který Praha skoro zapomněla
Jenže po revoluci se karta obrátila. Hotel postupně ztrácel lesk a pro mnoho Pražanů se stal spíše samozřejmostí než ikonou.
To se změnilo až díky rozsáhlé rekonstrukci za přibližně čtyři miliardy korun. Dnes se bývalý InterContinental vrátil pod jménem Fairmont Golden Prague a zase patří mezi nejvýraznější adresy ve městě.
„Ta zašlá sláva už byla natolik zapomenutá, že si nikdo nepamatoval, že to kdysi byl sen našich rodičů mít zde svatbu nebo promoci,“
vzpomínal architekt Marek Tichý v rozhovoru pro LP-Life.cz, na čas kdy jeho tým budovu přebíral. Tato věta možná vystihuje proměnu hotelu nejlépe.
Tichý zároveň připomíná, že původní InterContinental nebyl jen hotelem. Byl zamýšlen jako „výkladní skříň československé kultury, umění a architektury“. Při rekonstrukci proto nevznikl pouze nový luxusní hotel, ale také galerie, veřejné prostory a nová propojení směrem k nábřeží.
Zajímavé je, že projekt nevzbudil jen obdiv. Brutalistní architektura bývalého InterContinentalu totiž rozděluje Pražany už několik desetiletí. Jedni ji považují za architektonický poklad, druzí za betonový kolos, který do historického centra nepatří. Podobné debaty ale dokazují, že jde o stavbu, která nikdy nebyla obyčejná.
Proměna navíc taky zapadá do širších plánů rozvoje této části Prahy. Městská část Praha 1 dlouhodobě podporuje kultivaci veřejného prostoru v okolí Staroměstské brány a Dvořákova nábřeží. Podle radního pro územní rozvoj Karla Grabeina Procházky je cílem vytvořit prostor, který bude odpovídat významu jedné z nejnavštěvovanějších částí metropole.
Pro budoucí obyvatele Josefova je to možná důležitější zpráva než otevření nového hotelu. Zatímco luxusní značka přitáhne pozornost médií, kvalitnější veřejný prostor zůstane místním každý den, při cestě domů, na procházce podél Vltavy nebo při posezení na náměstí Miloše Formana.
Kafka za rohem, Golem o dvě ulice dál
Josefov ale není jen Pařížská a Fairmont. Jen málokterá část Prahy má tak silný příběh. Nachází se zde Starý židovský hřbitov, několik historických synagog a také místa spojená s rabbim Löwem, jehož jméno dodnes připomíná legenda o Golemovi.
S okolím Josefova je spojen také Franz Kafka. Tady totiž vyrůstal a žil atmosféru staré Prahy, která se později promítla do jeho tvorby.
Možná proto působí tato čtvrť jinak než většina centra. Není to kulisa pro turisty. Je to místo, kde jsou příběhy doslova součástí ulic.
Největší luxus? Čas
Lidé, kteří v Josefově skutečně bydlí, vám řeknou, že největší výhodou nejsou drahé obchody ani prestižní adresa, je to čas. Za pár minut dojdete do Rudolfina, na Staroměstské náměstí, k Vltavě nebo přes Čechův most do Letenských sadů. Kultura, restaurace, galerie i významné instituce nejsou víkendovým cílem. Jsou součástí každodenního života.
A možná v tom spočívá skutečný luxus této čtvrti. Ne v tom, co si můžete koupit ve výloze, ale v tom, co nemusíte hledat nikde jinde.
Josefov není místem, které si prestiž teprve buduje. Má ji vepsanou do své historie. Ať už se díváte na secesní domy v Pařížské, na věže synagog nebo na znovuzrozený Fairmont na nábřeží, všude kolem vás jsou stopy příběhů, které formovaly Prahu déle než jedno století.
A právě proto zůstává Josefov jednou z mála adres, které si dokázaly uchovat výjimečnost navzdory času, módě i proměnám města.
Zdroje: autorský text, redakce, Archiweb, Wikipedia, Cceamoba.cz
