V Česku na chudobu v evropském srovnání takřka nenarazíme. Země zároveň v ničem není premiantem
Lidí, kterým hrozí chudoba, je u nás ve srovnání s dalšími státy Evropské unie málo. Podíl těch, kteří se vnímají jako chudí, je pak podle dat Eurostatu 12. nejnižší ze 27 zemí v Evropské unii. Patříme tak k zemím s nejmenšími rozdíly.
Česko je jednou z nejvíce rovnostářských zemí. Podíl chudých je tak relativně velmi nízký. Lidí ohrožených chudobou u nás v minulém roce bylo jen 9,5 procenta. To je nejméně v Evropské unii. Průměr unie je totiž 16,2 procenta.
Také v podílu lidí pod hranicí chudoby v jednotlivých zemích EU jsme podle analýzy s 11,3 procenty zemí na nejnižší příčce. Tento podíl zachycuje tu část obyvatel, kteří jsou buď ohrožení chudobou, nebo těžce materiálně deprivováni, či žijí v domácnosti s velmi nízkou úrovní pracovní intenzity. Díky uvedeným výsledkům překonáváme například třeba i skandinávské země, jako jsou Finsko nebo Dánsko, které na sociální rovnosti historicky staví.
Osamělí senioři a samoživitelky jsou na tom nejhůře
Ve srovnání se zbytkem Evropy jsou u nás podle výzkumné agentury PAQ Research pod hranicí chudoby některé specifické typy domácností. Jedná se zejména o samostatně žijící seniory, z nichž se pod hranicí evropsky srovnatelné chudoby nachází 62 procent. Evropský průměr je podle tohoto zdroje 28 procent. Chudoba tíží i 43 procent domácností samoživitelek či samoživitelů s dětmi, přičemž evropský průměr je u nich o 16 procentních bodů nižší.
Pod evropskou hranicí chudoby se nachází také necelých 7 procent českých zaměstnanců, 10 procent živnostníků a zhruba 30 procent zbývajících dospělých – důchodců, studentů, nezaměstnaných a pečujících o své blízké. Rozšířenost chudoby mezi nimi převyšuje evropský průměr.
Nízké mzdy i rozdíly v cenách
Podle výroční zprávy o chudobě Poverty Watch 2025, kterou vypracovala česká pobočka Evropské sítě proti chudobě, u nás tento ukazatel zhoršuje například i nedostupné bydlení i nízké mzdy.
Příjmovou chudobou pak trpí tuzemské domácnosti častěji než v nejvíc prosperujícím postkomunistickém státě Slovinsku, zároveň ale méně často než v některých středomořských zemích jako Portugalsko, Řecko či Itálie.
Zpráva zmiňuje i minimální důstojnou mzdu. Ta loni podle propočtů expertek a expertů činila při plném úvazku na pokrytí potřeb dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření 45 865 korun hrubého. V Praze a Brně byla kvůli vysokým nákladům na bydlení na hodnotě 53 953 korun. Podle Indexu sociálního vyloučení, který sestavuje Agentura pro sociální vyloučení, loni přibylo obcí s místy s vysokým podílem obyvatel s dávkami, v exekucích, bez práce či vzdělání. Zpráva poukazuje i na malé nezabavitelné částky u lidí v oddlužení či exekucích, vysoký podíl výdajů na bydlení, nedostupnost bytů a dopady špatné bytové situace a chudoby na vzdělávání a další uplatnění dětí.
Podle agentury PAQ Research je při porovnávání míry chudoby důležité, aby se také přihlíželo k rozdílům v cenách v jednotlivých zemích. Mediánový příjem domácností v takových státech, jako je Lucembursko, Rakousko či Irsko, je totiž zhruba 1,9krát vyšší než u nás a dokonce 3krát vyšší než v Bulharsku. Chudí v Lucembursku nebo Rakousku mají proto také výrazně lepší příjmy a životní úroveň. Jejich bohatství je srovnatelné se střední třídou v Česku.
Většina z nás se necítí chudá
Množství Čechů, kteří se cítí chudí, činil loni podle Eurostatu 14,2 procenta. Byli jsme tak daleko za Řeckem, kde to jsou zhruba dvě třetiny populace, Bulharskem s 37,4 procenta a Slovenskem s 28,7 procenta. Zatímco v roce 2024 se v Evropské unii podle svého názoru za chudé považovalo v průměru 17,4 procenta lidí, o rok dříve to bylo 19,1 procenta.
„Česko není zemí, kde by bylo hodně chudoby. Té extrémní je podprůměrně. A takové té mělké chudoby je, dejme tomu, v rámci Evropy průměrně. Ale rozhodně nejsme v žádném ukazateli, který má smysl srovnávat, premiant,“
shrnul závěry analýz pro Český rozhlas sociolog Daniel Prokop z agentury PAQ Research.
A jak je na tom Evropa v průměru? Nejchudšími jsou na starém kontinentu podle vlastního mínění zejména mladí lidé do 18 let, tvrdí Eurostat. Je jich zhruba pětina. Naopak nejméně je chudých mezi seniory, tedy lidmi nad 65 let. Dalším faktorem, který o bohatství lidí rozhoduje, je úroveň dosaženého vzdělání. Pouze 8,5 procenta obyvatel Evropské unie s vysokým dosaženým vzděláním, si myslí, že jsou chudí. Za chudé se na druhé straně považuje 27 procent osob s nejnižší úrovní vzdělání.
Důvod je zřejmý: zatímco lidé s vysokým dosaženým vzděláním často pochází z lepších poměrů, kde mají domácnosti prostor financovat například vysokoškolské vzdělání a poskytnout třeba i síť kontaktů pro nastartování byznysu či nalezení vhodného pracovního místa, pro chudší domácnosti je mnohem náročnější finančně podpořit své děti během nákladných studií.
Zdroje: autorský text, ČTK, Český rozhlas, PAQ Research
